Ondřej Suchý: Chantal Poullain - naše milá Šantalka

Rubrika: Publicistika – J+O Suchý

Přijela na Kokořínsko v době, kdy zkoušela v Národním divadle roli kněžny v Jiráskově Lucerně. Všechny nás okouzlila. A co všechno jsme se dozvěděli! Tady jsou některé zajímavosti z jejího života - třeba jste to dosud nikde nečetli…

•  KDY SLYŠELA POPRVÉ
O ČESKOSLOVENSKU:

„Jako dítě jsem milovala kreslené filmy a ty, které se mně líbily nejvíc, byly právě z Československa.“

•  KDY SE POPRVÉ ZAMILOVALA:
„To mi bylo asi sedm nebo osm let a on byl Japonec. Měl nádherně velké uši. Jednou mi přinesl velký koš švestek. Povídám: Co to znamená?
A on mi odpověděl: To je láska.“

•  KOMEDIE, CIRKUS A KLAUNI:
„Mám moc ráda psychologické filmy, filmové komedie ne. A klauny, stejně jako cirkus, jsem přímo nenáviděla. První klaun, do kterého jsem se zamilovala, byl Polívka. Z francouzských filmových komiků mám ráda akorát Bourvila, protože ten se nesnažil dělat srandu - on byl komický, ne že by komický chtěl být.“

•  PUBLIKUM:
„Nejhorší publikum pro mě bylo v Americe, nejlepší pak v Evropě – v Itálii a České republice.“

•  JMÉNO SYNA:
„Když jsem měla rodit, točil Bolek film Něžný Barbar - o Vladimíru Boudníkovi. Hledali jsme dlouho jméno a poslední o kterém jsme spolu mluvili byl Vladimír. Kromě tohoto jména má Vladimír ještě další: Jaroslav po Bolkově otci, Claude po mém otci a nakonec ještě biblické – David.“

•  ČESKÁ JÍDLA:
„Po dlouhém snažení jsem se naučila dělat bramborový salát (podle Bolkovy maminky) a potom svíčkovou. Já osobně mám ráda lehčí jídla a nejraději jím všechno syrové: zeleninu, ryby, maso… Jídla české kuchyně jsou na dlouhou přípravu. Já raději přípravu krátkou.“

•  OBLÍBENÍ ŠANSONIÉŘI:
„Jacques Brell, Georges Brassens a Boris Villan.“

•  PŮVODNÍ PŘÍJMENÍ:
„Víte, co znamená Poullain? Hříbě! Takže já jsem Chantal Hříbětová.“

Milá Šantalko Hříbětová, hodně štěstí!

   

Foto © archiv Ondřeje Suchého

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 06. 07. 2009.