Radka Jurkovičová: On, on, on… / Mnozí jsou na tom přece hůř…

Rubrika: Publicistika – Zbývá dodat...

On, on, on…

„ON na mě nemá čas, ON se mi nevěnuje, ON se mnou nemluví, ON o mě nemá zájem…“
Útržek náhodně vyslechnutého rozhovoru dvou mladých žen sedících v autobuse na sedadlech za mnou. „Hm, ale Jana to má s tím svým ještě horší, ON pije a je agresivní…“ odpovídá kamarádka větou, která snad má být útěchou.

„On, on, on…“ Slova mi plynou kolem uší a já v duchu kladu otázku stěžující si mladé ženě: ,,A kde jsi ty? Máš na sebe čas, věnuješ se sama sobě, zajímáš se o sebe, „mluvíš“ sama se sebou, máš pro sebe porozumění a pochopení? A pokud ne, stěží se toho dočkáš od někoho jiného. To, co nedáme sami sobě, nedá nám nikdo jiný. Dejme sami sobě lásku a bezpečí, dejme si zájem, pozornost, pochopení. A pokud něco očekáváme od ostatních, položme si otázku, zda jsme i my ochotni a schopni věnovat jim totéž. 

Mnozí jsou na tom přece hůř…

„Nemám se přece až tak špatně, mnozí jsou na tom hůř…“ slýchávám občas větu, která je sice pravdivá, ale také svým způsobem demotivující pro jejího autora. Ano, on se možná nemá tak dobře, jak by chtěl, ale vědomí horších osudů či příběhů jakoby obrušuje hrany vlastní nespokojenosti. A odvádí od jejího aktivního řešení.

Žena, jejíž manžel propije výplatu s kamarády, to odbude úvahou: „Ale děti má rád a nebije mě, jako třeba kamarádku ten její…“ Muž, který není spokojený v zaměstnání, se utěší konstatováním : „Můžu být rád, že mám práci – v dnešní době…“ A oba si tím uzavírají vrátka. K čemu ? Snad k možnosti změny.

Proč tedy nezkusit, v situacích naší vlastní nespokojenosti, vyslovit jinou větu. „Nemám se až tak špatně, ale spokojená nejsem a mnozí jsou ve svém životě spokojení…“ Zdánlivě i tato věta v nás může vyvolat pocit vlastní nedostatečnosti, či neschopnosti. Ale zkusme se na ni podívat jako na motivaci, na výchozí bod. Výchozí pro snahu odhalit a změnit vlastním úsilím příčiny naší – nám nevyhovující – situace.

„Každý je strůjcem svého štěstí“. Slovo ,,svého“ zdá se být klíčové. A slovo štěstí má pro každého z nás jiný obsah.To, co je pro jednoho dostačující, pro druhého může být nepřijatelné.

Nejde snad ani tak o to mít se lépe než někdo jiný, ale spíš o to být spokojený ve svém životě. Každá, i ta zdánlivě nejsložitější situace, má vždy řešení, které je nejlepší pro mě. Nedejme se proto zmást názory našich blízkých, kteří by naše problémy řešili zcela jinak.
Tedy tak, aby řešení bylo přijatelné pro ně, pokud by oni byli na našem místě, nikoli pro nás.
A svoji vlastní nespokojenost berme vážně. Ne jako důvod ke stížnostem. Jako důvod ke změně – té nejlepší pro nás. 

Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © Mgr. Zuzana Šíblová, http://www.sjuzi.wgz.cz

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 08. 07. 2008.