Zdeněk Pošíval: Na přítele Mirka Plzáka budu vzpomínat s nesmírnou vděčností
V dnešních novinách se lze dočíst smutnou zprávu, že ve věku 85 let zemřel MUDr. Miroslav Plzák, CSc. U jeho odborné specializace a zaměření je však mylně uváděn přívlastek, že byl "známým sexuologem". V tomto ohledu jde o mediálně eklektický omyl. Doktor Plzák se nikdy nezabýval sexuologií, ani klinicky, ani publicisticky, byť byl autorem velké řady knih, esejí a divadelních her.
Olga Szymanská: Zmizelý svět Libně
Zničení židovských památek až na synagogu či plošné demolice kvůli nádraží Palmovka – stěžejní stavební proměny, které vždy nebyly k prospěchu svébytné pražské čtvrti. Obsáhlá výstava LIBEŇ – ZMIZELÝ SVĚT ukazuje její historické a kulturní dědictví s důrazem k hodnotám, které tu zbyly k uvědomění si jejich významu pro budoucnost.
Josef Fousek: Rozcestí / Hospoda je imitace domova
Dostavuje se otázka, zda je to vůbec zákonné, aby občan platil ze svých peněz někomu, komu nechce nic dát? Proč bych si nemohl vyhlásit sbírku na sebe? Kdyby dal každý občan korunu, mám deset milionů a jsem mezi elitou národa. Nemělo by být uzákoněno, že podporování stran je dobrovolné?
Josef Zeman: Setkání s indiánem a Duško Lokin
Setkávání s Mladenem Koičem Gringem proběhlo několikráte náhodně na ulici. Seznámil mě s ním při jedné procházce dipl. oec. (ing.) Zvonimír Čubelič vedoucí cestovní kanceláře hotelu Alan ve Starigradu-Paklenici. Dnes je však naše setkání v Muzeu Vinnetou, které je pouhých 30 m od hotelu Alan. Procházíme s Gringem tuto zajímavou expozici, dokumentující natáčení řady filmů o Vinnetouovi.
Milan Růžička: Poněkud opožděný vzkaz do Dolních Počernic
Při povolání filmaře se člověk potká s dlouhou řadou lidí, z nichž jen někteří se mu vryjí nesmazatelně do paměti. Nezapomenutelní v mé mysli jsou dva venkované, jejichž jméno se mi nikdy nepodařilo zjistit. Setkal jsem se s nimi 23. srpna 1968 v polích na okraji Dolních Počernic u Prahy. Když naši republiku dva dny předtím obsadila vojska »spřátelených zemí« byl jsem na dovolené na Moravě. Rychle jsem se vrátil do filmového studia, kde se organizovalo natáčení.
Věra Vohlídalová: Desáté narozeniny liberecké knihovny
Psal se rok 2000. Bylo 9. listopadu. V novinách a dalších médiích, a to i za naší hranicí, se to hemžilo titulky a mnoha zpravodajstvími i komentáři k témuž: Stavba moderní knihovny a synagogy..., jedinečný počin pro 21. století v Liberci…. , záštita českého i německého prezidenta, nominace na stavbu roku, vklad do informační společnosti, centrum vědění, celoživotního vzdělávání, setkávání, komunikace…. Ta událost se komentovala, oslavovala i přetřásala ještě nějaký ten rok poté.
Josef Zeman: Niagara, Krka a Nikola Tesla
Nachází se mezi městy Knin a Skradin. Jsme v Šibenicko-Kninské župě v centrální části Dalmácie. Z dálnice odbočujeme busem do Národního parku Krka, nádherné krajiny a přírody s vápencem, který tvoří celé okolí, pak vytváří nádherné skalní útvary a meandry. Kolega průvodce a přítel Zvonimír vypráví o 72,5 km dlouhé vyvěračce - řece Krka ústící do moře nedaleko Šibeniku. Nad soutokem jsou zříceniny hradu Ključiče.
Milan Turek: Podzimní pozvání do Podještědí
Slunný podzim netrval příliš dlouho a v Ještědském pohoří se začíná hlásit zima, Ještědu nasazuje bílou čepici a dostat se k hotelu Ještěd autem není snadné. Rána jsou chladnější, ale o to jiskrnější jsou výhledy po krajině, když slunce probleskne mezi mlhou a mraky. Mrazivý vzduch odhalí paletu barev a příroda se jeví jako znovuzrozená po fádním pozdně letním zbarvení. I ovoce doladí na stromoví náladu dnů podzimu.
Olga Szymanská: Staré pověsti české ožívají v Národním muzeu
Příběhy starých pověstí českých, nezávisle na tom, zda se skutečně staly, jsou významnou součástí naší kultury. V Národním muzeu se od 5. října 2010 do 6. července 2011 koná výstava s názvem Staré pověsti české. Věnuje se souboru legend a pověstí o nejstarších dějinách Čechů, který vznikal postupně v průběhu pěti století. Na to, že v Národním muzeu probíhá unikátní výstava, návštěvníky upozorňuje již z dálky kulisa staročeského hradiště na průčelí historické budovy.
Olga Szymanská: Václav Boštík
Neuznával výrazy umělec či kumštýř. Považoval se vždy za malíře. Sály Galerie hlavního města Prahy v Městské knihovně pokládal za nejkrásnější výstavní prostor v Praze. Splnilo se mu, že v nich nyní probíhá jeho obsáhlá výstava. Narozen 6. listopadu 1913 v půvabném Ležákově mlýně v Horním Újezdě u Litomyšle. Po otci zdědil s celým jménem i malířské nadání, po strýci – duchovním, který vydal několik knih, lásku k literatuře a zbožnost.
Josef Zeman: Dva průvodci v Paříži
V březnu 2010 přijíždím do Paříže tentokrát z Luxemburgu. Setkáváme se již potřetí s mým kolegou průvodcem Matějem. Jako vždy máme na sebe připraveny různé zajímavosti, novinky i informace, nakonec i drby. Vzájemně se zkoušíme a doplňujeme z cestovního ruchu. Hrajeme takovou hru starší-mladší průvodce a také občas uděláme nějaký ten památeční snímek.
Dobromila Lebrová: František Xaver Svoboda, spisovatel
Jméno F. X. Svobody totiž dnešním čtenářům příliš neříká. Možná to bylo způsobeno i tím, že se zabýval i tématy, které komunistická doba neuznávala – příběhy ze střední třídy a ze života sedláků. Tak se o něm, jako i o mnohých jiných, kteří byli ctěni tak, že byli pochováni ve Slavíně, dnes obecně ani neví, že existoval.
Olga Szymanská: Udělat radost
Pověsti – o praotci Čechovi, Krokovi a dcerách Kazi, Tetě a Libuši, Přemyslu oráčovi, Horymírovi, Bivojovi, Šárce a Ctiradovi, Oldřichovi a Boženě a dalších – tvoří nedílnou součást české kultury, neboť seznamují s nejstaršími dějinami našich předků. Proto Národní muzeum připravilo krásnou výstavu STARÉ POVĚSTI ČESKÉ.