Publicistika – Zajímavosti

Josef Čermák: O Moliérovi, Chudáku manželovi a také o Novém divadle

Chudák manžel je typickou ukázkou Moliérova dramatického genia: křivé zrcadlo ukazuje směšnost a pokrytectví hlavně šlechtických kruhů Moliérovy Francie. Občan Dandin (hraje ho - výborně - Roman Kozák, můj kolega ožrala v Adamovi Stvořiteli bratří Čapků) se oženil s dcerou baronských rodičů, které hrají s brutální přesvědčivostí Lenka Kimlová a Martin Bonhard.

Jana Reichová: Setkání

Když se lidé mají setkávat musí být nejdříve narozeni, musí žít na tomto světě. Tak i já začnu tehdy, kdy mne moji milující rodiče z lásky na tento svět přivedli. Měli skupinu přátel podobného věku a stejných zájmů, s kterými se pravidelně vídali. Byla jsem první dítě v „partě“, a tak automaticky všechny přítelkyně byly tety a jejich mužští partneři strejdové, přesto, že pokrevních tet a strýců jsem měla i tak dosti.

Ivo Fencl: Rychlé šípy sportovaly!

Po převratu vyšel mj. i sešit výhradně se sportovními dobrodružstvími Rychlých šípů. Nemáte ho? Přišel jsem o něj, nevím už ani jak, a tak musím tematiku vyhledávat v souborném vydání Rychlých šípů, ale zase tak moc mi to nevadí a nejradši mám, tak jako i v životě, cyklistiku. Tak, ale teď jsem zaslechl i popuzené hlasy čtenářů Pozitivních novin: Už zase? Ten člověk přeceňuje Foglarův seriál (když o něm tak maniakálně píše)!

Zdeněk Wachfaitl: Cestovní kaleidoskop – pomník a pomníčky

Dlouhá osmdesátá léta jsem jezdil touto dobou po kutnohorské silnici k příbuzným. Vozil jsem v autě větvě tújí, stříbrných smrků i jedlí. U mě na zahradě jsem tohoto chvojí měl po zastřižení živých plotů dostatek a příbuzní velice umně z tohoto chvojí dokázali vytvořit dušičkovou podzimní vazbu, která byla lepší než kupovaná.

Jiří Vlastník: Hovory u řeky Hudson

„Musíte se někdy sebrat a přiletět za mnou do New Yorku. Abyste mnohé pochopil.“ Za pár týdnů, před vánočními svátky, jsem vystupoval z aerbusu na letišti v New Yorku. Abych pokračoval v rozhovorech s americkým malířem českého původu, Kamilem Kubíkem. V rozhovorech, které spolu vedeme několik let. Nevím, nakolik jsem pochopil Manhattan a přilehlý kousek New Jersey, kde pan Kamil se svou ženou Joannou bydlí.

Jitka Dolejšová: Nejkratší a nejhezčí scifi povídky - literární soutěž 2011

Scifi portál Vanili.cz vyhlásil 2. ročník soutěže "O nejlepší, nejkratší scifi povídku". Délka nesmí přesáhnout 100 znaků, hodnotí se originalita, kreativita, humor, prvky sci-fi a fantasy. Uzávěrka soutěže je 1. prosince 2011. A jaké povídky se líbily porotě v 1. ročníku této originální soutěže?

Vladimír T. Gottwald: "Není nic srandovnějšího než neštěstí – není nic grotesknějšího než tragičnost."

Čekání na Godota se už při svém prvním uvedení na scéně Théâtre de Babylone stalo divadelní událostí Paříže (přestože hru před tím údajně odmítlo na pětatřicet režisérů). A nejen to. Godot úspěšně dobyl celý svět, v anketě deníku Le Monde o stovku nejvýznamnějších titulů 20. století se Čekání na Godota vyhouplo až na 12. místo, v roce 1969 získal Samuel Beckett Nobelovu cenu za literaturu. Přesto, když se jej později ptali, v čem spatřuje příčiny tohoto fenomenálního úspěchu, prý Beckett odpovídal: „Vlastně to všechno byla jen taková náhoda.“

Miroslav Sígl: Lidový písmák a kronikář Kadlína

Předem na vysvětlenou: jde vskutku o Kadlín s „d“, jedinou vesničku, která se takto u nás vyskytuje a její název pochází od slovesa tkáti a podstatného jména tkadlec, také lidově „kadlec“ (těch už je u nás vícero). Nachází se v samotném cípu severovýchodu Mělnicka, sousedí s mladoboleslavským okresem, a v ní se narodil její budoucí kronikář Vlastimil Čech (*1929).

Filmuje... (1)

Vždy ráno sme odnášali vzorky moču a stolice do laboratória. Bolo zložité najmä doniesť v laboratórnych miskách požadované vzorky stolice. Chodili sme na toalety vyzbrojení paličkami do krku a laboratórnymi miskami. Niekedy boli problémy aj s močou. To vtedy, ak jej bolo v špeciálnom močovom pohári veľa, alebo naopak, málo. Trafiť sa do vkusu laboratórnej sestry bolo miestami zložité. Bola to pomenšia osôbka s obrovským množstvom dioptrií na nose.

Ulévat bohům se musí

Já, který mám už z třetí třídy základní školy „U Nádraží“ ve Vršovicích posudek od pí učitelky Zděnkovské /rok na to soudružky Hnězdovské, protože se změnil její status svobodné, jakož, bohužel i režimu/, že jsem rozený rebel a nenapravitelný „ring leader“, jsem to měl s úřady vždy těžké. Především proto, že ten posudek pak každý učitel jen opisoval, takže se to se mnou táhlo, jako kdybych ve třetí třídě zakrněl a vůbec se nevyvíjel.

Prvních šest let Atelieru El-Kordy – pohled zpátky

V Rakousku byly samozřejmě dále realizovány různé skupinové výstavy a projekty, na přiklad velká výstava “Vitr a vlny” v Breitenbrunnu u Neziderskeho jezera v rámci World Sailing Games 2006. Nedávno vystavovali někteří umělci také v Českých Budějovicích (v galerii AVE a na Czech Art Festival). Odtud pochází také kontakt k Jitce a Janě z Pozitivnich novin.

XIV. všesokolský slet a „hanácká hollywoodská hvězda“

Jako holka školou povinná jsem vždy chodila cvičit do Sokola (www.sokol-cos.cz). Nikdy jsem ovšem nepřemýšlela, proč tam chodím. Bavilo mě to tam a basta. Měli jsme výbornou vedoucí – paní Vařekovou - ta nás dokázala vždy nadchnout a povzbudit. Bydlela jsem v Kostelci na Hané, malém městě (spíše větší vesnici) a fyzický pohyb byl pro nás největší zábavou a prioritou ...

Vladimír Vondráček: Ach ty mrazy!

Tento povzdech můžeme nyní na začátku roku 2009 slyšet doslova ze všech stran. Přitom loni i předloni jsme si stěžovali, že není žádná zima. Není se co divit, loňský leden byl totiž v pražském Klementinu o více než 7°C. teplejší, než je dvousetletý teplotní normál. Byl nejteplejší v historii od roku 1771 a také celá zima byla nejteplejší. Člověku se však příroda nezavděčí zřejmě nikdy, ať je teplo nebo zima!

Antonín Bajaja: Kufr plný neviňátek

Na jaře roku 1920 vyplul z newyorského přístavu parník s neodolatelným názvem AQUITANIA . Mezi pasažéry byli i můj děda Knapek s chotí Rozálií a dvěma dcerami – malými děvčátky. Tomu mladšímu, mé mamince, dali jméno Vlasta, protože často se jim v Americe stýskalo po staré vlasti. Nejtěžší lodní kufr, s nímž se vraceli zpátky do Europe, byl plný books and magazines: anglických, německých, českých.