Publicistika – Zajímavosti
Jitka Dolejšová: Manuál na zavazování bot
Kamarád mi poslal hravý e-mail. Pokud tedy nenosíte pouze sandály, holínky nebo boty na suchý zip, zde naleznete inspiraci nejen pro dlouhé deštivé odpoledne... Přeji příjemné kličkování!
Antonín Hančl: Ejhle cirkusy a varieté! (3) - Moje knižní novorozeně
S divadelní a filmovou legendou - hercem Martinem Růžkem jsem se poprvé setkal v Praze při setkání nositelů Ceny Senior prix, která nám byla udělena Nadací Život umělce. Pokaždé jsme spolu hovořili nejen o divadle a filmu, ale také o fotbale (v té době byl předsedou Klubu přátel Slavie a já kromě Brnu jsem také fandil od dětství Slavii). Došla řeč i na cirkusové umění.
Eva Jiřičková: Je-li oko oknem do duše...
Tak procházím mezi obrazy a bavím se! Vůbec se nenudím, ani nekritizuju, jen vstřebávám podivnou změť figurálních a figurativních motivů, zvykám si na zkratkovitost figur a dokonce mi nevadí zmenšené hlavičky na předimenzovných tělech. Bavím se metamorfózami lidí, zvířat i mimozemšťanů.
Milena Buriánková: Bylo mu šestnáct / Člověčiny
Bylo mu šestnáct a učil se nástrojařem. Psal se rok šedesátý osmý, rok, který mohl být i pro něho zajímavý z hlediska historie národa. Osud ale rozhodl jinak. Ve starých lázních při hodině tělocviku skočil do vody a sám už nevyplaval. Tři zlomené obratle provázel zmatek, strach a vtíravý pocit beznaděje.
Miroslav Sígl: Vltava, slavné parníky a lodě s loděnicemi
Ach, kde jsou ty nádherné dny, kdy kolem břehů Labe nebo Vltavy voněly louky, čerstvě posečená otava nebo seno, které jsem pomáhal rodičům sušit, a jakmile se objevil po řece tiše plující a občas náhle zahoukající parník, většinou s vlečnými čluny, odhodil jsem hrábě a pádil k vodě. Stejně tak moji kamarádi, spolužáci, abychom o překot naskákali do vln a nechali se jimi unášet.
Jan Řehounek: Nymburská Mateřinka
„Půvab Mateřinky, který mě fascinuje, je v tom, že je to přehlídka nesoutěžní. Proto na ni děti jezdí s chutí a na jeviště vstupují s nezměrným nadšením. To je důvod, proč sem jezdím velice rád,“ řekl mi televizní moderátor Honza Kovařík, který festival několik let moderuje. Mně osobně festival mateřinka, u jehož zrodu jsem před čtrnácti lety stál a v roli dramaturga na něm působím doposud (a letos i v roli moderátora dopoledního programu), nesmírně obohacuje.
Míša a Jitka Stošická: O Janě Piarové
Janinka je subtilní až éterická bytost, veskrze to pozitivní, inteligentní, krásná a šikovná módní návrhářka a šperkařka. Zdá se Vám to mnoho superlativů na jednoho člověka? Přijďte se sami přesvědčit, že její šperky jsou nádherné a odráží se v nich všechny tyto vlastnosti. Šperky jsou určeny jak pro denní nošení, tak i pro slavnostní příležitosti. Vyrazila nám dech nápaditě promyšlená kreativita šperků.
Barbara Semenov: Velikonoční symboly
Za blahodárný akt vyšlehání se přirozeně musí platit – dárky a vejci. Jako dárek musí být vajíčko plné a malované.Tradiční a nejkrásnější je barva života - krásná červená. Odtud obecně užívaný název – kraslice. Slovanská tradice zachovala pestrou škálu malování kraslic se vzory často vzájemně souvisejícími a srovnatelnými.
Ivana Zapletalová: Setkání s legendou české jógy
Když před někým z Hodslavic vzpomenete jméno Milady Bartoňové, tak jen souhlasně přikyvuje, že ji zná. Je pro zdejší vesnici pojmem. Troufám si říct, že skoro stejně tak velkým jakým je zdejší slavný rodák František Palacký. Proto jsem velice šťastná, že jsem ji mohla dvakrát osobně u ní doma navštívit. V době mého týdenního pobytu v Hodslavicích byla vážně nemocná, a tak se nemohla cvičení jógy účastnit, i když před rokem tomu tak ještě bylo.
Egon Wiener: Lovecké trofeje
Pokaždé, když slyším na zámcích a hradech vyprávění o přebohatých honitbách bývalé šlechty a na stěnách vidím lovecké trofeje, tak si říkám, že to musela být prazvláštní doba. Pozabíjet tolik zvěře jen tak, pro potěšení z lovu, pro trofeje... Cenným zdrojem pro získání informací pro „porozumění“ tomuto druhu zábavy jsou obecní kroniky a zápisky, které si vedli místní lidé. Dovolte mi, abych vás seznámil s popisem jednoho takového honu, jehož reálie byly sepisovány pro místní kroniku obce, kláštera Hradiště na panství hrabětě Kristiana Valdštejna.
Egon Wiener: Hromový klín
Slyšel jsem kdysi na Českodubsku vyprávět příběh o hromovém klínu – kusu černého kamene s dírou uprostřed. Prastarém ohmataném nástroji, mocné zbrani našich dávných předků. Ten, o kterém chci vyprávět, se našel před několika staletími v Soběslavicích. Už tenkrát se po právu domnívali, že jde o pracovní nástroj – kamenný mlat, ale protože ho našli po veliké bouřce, říkalo se o něm též: spadl z nebe hrom do něj díru vyrazil.
Podepsáno srdcem
Žofín, 7.prosince 2006. Do nasvíceného sálu vstupují členové Českého národního symfonického orchestru, jako poslední americký dirigent Paul Freeman. Žofínem zaznívají první tóny předehry Mozartovy opery Figarova svatba. Předvánoční čas naplňuje hudba, milá slova, umělecká díla a hlavně srdce.
Jana Reichová: Setkání
Když se lidé mají setkávat musí být nejdříve narozeni, musí žít na tomto světě. Tak i já začnu tehdy, kdy mne moji milující rodiče z lásky na tento svět přivedli. Měli skupinu přátel podobného věku a stejných zájmů, s kterými se pravidelně vídali. Byla jsem první dítě v „partě“, a tak automaticky všechny přítelkyně byly tety a jejich mužští partneři strejdové, přesto, že pokrevních tet a strýců jsem měla i tak dosti.
Pocta první republice
POCTA PRVNÍ REPUBLICE. Tak se jmenovala slavnost, která se konala v sobotu 1.července 2006 na zámku v Mníšku pod Brdy. Tento zámek byl nově zrekonstruovaný a zmiňovaná slavnost byla de facto pozvánkou k prohlídce, která nabízí retrospektivu stylu života drobné šlechty na venkovském sídle v letech 1911 až 1938. Osm stylově zařízených pokojů, jídelna, knihovna, vstupní slavností schodiště a barokní kaple svatého Serváce bylo obnoveno nákladem 65 milionů korun.