Publicistika – Zajímavosti
Miroslav Sígl: Vltava, slavné parníky a lodě s loděnicemi
Ach, kde jsou ty nádherné dny, kdy kolem břehů Labe nebo Vltavy voněly louky, čerstvě posečená otava nebo seno, které jsem pomáhal rodičům sušit, a jakmile se objevil po řece tiše plující a občas náhle zahoukající parník, většinou s vlečnými čluny, odhodil jsem hrábě a pádil k vodě. Stejně tak moji kamarádi, spolužáci, abychom o překot naskákali do vln a nechali se jimi unášet.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (19)
Dálnice D – 9, důležitý dubnový den. Dálniční doprava duněla, defilé devastace, dokonalá demonstrace debility! Důvtipná Dana, dcera Davidova, dýchá děsně dálniční dým, dálnici dozoruje dalekohledem. Drahý dalekohled, dar dědy, dělal dojem danajského daru. Deset dědků – dalších diváků – dodává divokému dálničnímu divadlu docela dramatickou dimenzi.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (18)
Po padesátce počínají pánové, podobní pohasínajícím plamenům, pociťovat první příznaky počínající pohromy. Pánové počnou pokukovat po patnáctkách. Puberťačce postačí pohoštění, případně patřičné poplácání. Políbí-li pak přitažlivá panenka plešatce před přihlížejícími páprdy, polichocený prďola podstrčí poupěti pětistovku pro pořízení parády.
Josef Krám: Jeptiška jako panenka na hraní
V Rychnově nad Kněžnou zahájilo 15. dubna 2008 Muzeum hraček (vzniklo 5. května 2005) čtvrtou sezónu. Ročně ho navštíví přes pět tisíc lidí, letos je obohaceno o typicky český fenomén – domácí loutková divadla, zde jsou vystavena čtyři i s dobovou dokumentací, mezi nimi i loutkové divadlo Vojtěcha Suchardy z Nové Paky.
Jitka Dolejšová: Na nožky punčošky
Ručně pletené punčochy se staly moderními v 17. století. Anglická královna Alžběta I. odmítla udělit patent reverendu Williamu Leeovi na první pletací stroj, protože prý jeho punčochy byly příliš hrubé ve srovnání s jemnými hedvábnými punčochami importovanými ze Španělska. Vynálezce nelenil a vylepšil svůj stroj, takže byl schopen produkovat ještě jemnější punčochy, ale tentokrát byl odmítnut z obavy, že by připravil o práci ruční výrobce punčoch.
Milan Bartoň: Trochu optimismu do té dnešní doby
Často přemýšlím nad řadou paradoxů doby, ve které dnes žijeme. Na jedné straně značně vyspělé technologie a na druhé mnohdy až nápadně zúžené myšlení a absence nadhledu potřebného k řešení problémů, které nás trápí. Všiml jsem si, že k výraznějším posunům vpřed dochází vždy, když se lidé zvládnou domluvit a ideálně shodnout na nějakém společném cíli nebo myšlence. Při zamýšlení se nad tím, co by takovou myšlenkou či cílem, na kterém by se mnoho lidí, napříč všemi vrstvami společnosti dokázalo shodnout, mohlo být, jsem možná něco, co stojí za bližší prozkoumání opravdu našel.
Jan Řehounek: Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník
„Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít...“ zpívá se ve staré české písničce. Bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) je vytrvalá až 80 cm vysoká bylina, kvetoucí od července do října. Jeho název se údajně odvozuje od beder, v nichž se skrývá plodivá síla. Bedrník prý má na ni obrovské účinky. Je znám pod dalšími lidovými názvy: třebík, ochvat, bedrmor, bedřinec, deberníček, bederenček, hlíza bedrní. Může být zaměněn za bedrník větší (Pimpinella major).
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (16)
Možná se našinci a snad i vašinci stále rozdělují na staromilce a mladomilce, ale ať už se považujeme za ty či ony, nesmíme být škarohlídy, ale raději hezkohlídy! Opravdu je totiž mnohem lepší být zdraví a bohatí, než nemocní a chudí. Nemějme nikdy žádné liché ani sudé obavy, žádné mindráky ani maxdráky a nenechávejme nikdy nikoho na holičkách, ani na kadeřnicích a tím spíše ne na holičích!
Stanislav Moc: Záplavy
Austrálie je vcelku pouštní kontinent s pouštním počasím. To znamená, že tu v lepším případě prší sporadicky, nebo málo a v tom horším neprší vůbec. Někdy ovšem deště přijdou a to v takovém množství, že máme záplavy. Ty poslední byly na středoseverním pobřeží (Mid North Coast), kde bydlím, v roce 2000. Já jen abyste si udělali obrázek, jak často tu prší.
Zuzana Trankovská: Veletrh Non–handicap
Minulý týden se konala na pražském Výstavišti specializovaná výstava Non–handicap. Byla určena zejména pro tělesně postižené, kteří měli tzv. pod jednou střechou prodejce invalidních vozíků, různých rehabilitačních pomůcek ...
Barbara Semenov: Velikonoční symboly
Za blahodárný akt vyšlehání se přirozeně musí platit – dárky a vejci. Jako dárek musí být vajíčko plné a malované.Tradiční a nejkrásnější je barva života - krásná červená. Odtud obecně užívaný název – kraslice. Slovanská tradice zachovala pestrou škálu malování kraslic se vzory často vzájemně souvisejícími a srovnatelnými.
Miroslav Sígl: Neúnavný objevovatel - znalec řeči a vůně dřeva
Zkuste nám udělat pulty na noty…Vida – to ho předtím nenapadlo. Poprvé jich asi dvacet vystavoval z nejrůznějších dřevěných materiálů, potom o ně projevili zájem v Lichtenštejnském paláci, dále při Pražském jaru v Obecním domě. A přes originální hudební pulty se poznal s nádhernými lidmi a muzikanty.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Všechny cesty končí v Sixtině
Byl jsem tam dvakrát a vím, co vatikánská muzea znamenají. Kdyby chtěl člověk vskutku zažít dojmy, jimiž působí všechna vystavená díla, musel by bydlet v Římě a musel by se bezpočtukrát vracet na malé procházky vybranými celky. Pak by se ovšem takové návštěvy prodražily, neboť vstupné není právě nejnižší.
Vztah smyslů a mozku
Myšlenka, nápad, idea, rozhodnutí se rodí a vznikají v mozku, o němž se říká, že je nejorganizovanější hmotou na zemi a ve vesmíru. Bez realizace těchto myšlenek, nápadů přes lidské smysly a další aktivity člověka by současná civilizace, technika, technologie a další materiální svět, vytvořený nebo pozměněný lidskou činností, neexistovaly.
strana 1 / 29