Publicistika – Víte, že...?
Pavel Loužecký: Živí mě internetová publicistika a marketing
Dost často se mi stává, že se mě lidé ptají, čím se vlastně živím, jaké je moje povolání. Nedávno jsem dokonce zjistil, že s uspokojivým zodpovězením této záludné otázky zápasí i někteří příslušníci mé vlastní rodiny a tak jsem si řekl, že je čas zjednat v této věci veřejné jasno. Většina lidí se totiž domnívá, že mě živí vydávání Pozitivních novin, s nimiž jsem už více než šest let bytostně spjatý, a jsou v šoku, když zjistí pravý opak: že totiž já živím je!
Miroslav Sígl: Eduard Štorch se dočkal v Lobči muzea
Kdepak, tuto událost nelze odbýt stručnou zprávou, že v sobotu 21. srpna 2010 bude v budově obecního úřadu slavnostně otevřeno Muzeum Eduarda Štorcha. Návštěvníci se tady seznámí s osobností pedagoga, archeologa a spisovatele, s ukázkami života pravěkých zvířat a lidí. Naopak je tolik potřebné nepropást tuto příležitost a přiblížit více skvělého učitele, z jehož počínání by měl J. A. Komenský velkou radost.
Jitka Dolejšová: Konec přechodníků v Čechách?
Už několikrát měl namále, ale stále žije. Na internetu se lze dočíst o „Klubu za renesanci přechodníků v jazyce českém“ nebo o „Českém hnutí za legalizaci přechodníku“. Naše čeština obstojí i ve srovnání s anglickým předminulým časem – k vyjádření použije přechodník minulý: Sebravši odvahu, odeslala svůj článek šéfredaktorovi. (Autorka nejdřív sebrala odvahu a až potom odeslala článek - ale odeslání už také proběhlo).
Václav Pačes: Geny se nedají patentovat
EXKLUZIVNÍ REPORTÁŽUž jste někdy slyšeli o Ústavu molekulární genetiky Akademie věd? Já jsem o něm například neměl ani tušení až do okamžiku, dokud jsem se osobně neseznámil s jeho bývalým ředitelem a rovněž bývalým předsedou Akademie věd profesorem RNDr. Václavem Pačesem, DrSc., od něhož jsem dostal pozvání, abych pro Pozitivní noviny natočil reportáž z tohoto špičkového vědeckého pracoviště s tím, že mi celý ústav představí takříkajíc zevnitř na vlastní oči.
Miroslav Sígl: 150 let od druhé svatby Bedřicha Smetany
Vraťme se do předminulého století, kdy se Bedřich Smetana (1824-84) účastnil studentských bouří v roce 1848, kdy se probouzí národnostně i politicky, skládá svou první píseň na český text a hned další „... vzhůru Češi, Bůh nám přeje, stůjte pevně při svém právu ...“, patří k členům Národní gardy, k bojovníkům z barikád.
Jitka Dolejšová: Když se řekne kravata…
Šátek kolem krku se začal nosit už ve starém Egyptě nebo Římě. Tehdy měl však jinou funkci nežli dnes, jednalo se především o ochranu zdraví a symbol moci. Historie moderních kravat začíná roku 1635, kdy do Paříže dorazili chorvatští vojáci podpořit francouzského krále Ludvíka XIII. Jejich tradiční oblečení zahrnovalo i barevný šátek, který měli uvázaný okolo krku.
Olga Szymanská: (Ne)známá mše Jakuba Jana Ryby
Českou Mši „HEJ, MISTŘE!“ Jakuba Jana RYBY zná snad každý. Kolik z nás však zná jeho druhou – II. Českou mši půlnoční „MISSA PASTORALIS“? Skladatel, regenschori a kantor JAKUB JAN RYBA, narozen 1765 v Přešticích, vystudoval v Praze piaristický seminář. Navštěvoval pražské koncerty vynikajících hudebníků a sám, hudebně nadán, provozoval se svým třídním profesorem hudbu i aktivně.
Lenka Nováková: Sněhová vločka, kvantová fyzika a vánoční svátky
Konečně sněží. I Prahou zavířilo pár vloček. Rozjařilo mě to. Ostatně jako každý rok. Se svátečním pocitem jsem se vydala na svou oblíbenou procházku Prahou. Vlastně to nebyla ani procházka, jen bezcílné bloumání a rozjímání. Na Jiráskově mostě jsem potkala Pavla. Právě jsem se nakláněla nad vodu a jako vždycky jsem měla chuť plivnout dolů do utíkajícího proudu.
Jitka Dolejšová: Vánoční zvyky (3)
Štědrý den probíhal ve znamení příprav k slavnostní večeři a k nastávajícím svátkům. Hospodyně vstávaly brzy ráno a zadělávaly na chléb a vánočky, připravovaly pec, mnohé dokončovaly úklid. S rukama od těsta vyběhly do sadu obejmout stromy a zajistit tak úrodu pro příští rok. Někde se uvazovalo na každý strom několik stébel slámy nebo celé povříslo za stejným účelem.
Olga Szymanská: Památník české státnosti
K letošnímu výročí vzniku samostatného československého státu oživilo Národní muzeum Památník na Vítkově – s cílem jej nejen rekonstruovat, ale i rehabilitovat a revitalizovat. Jeho novou náplní vytvořilo důstojný památník moderních českých dějin i metropole a státu. Stavba (výška 31,5 m, délka 143 m, šíře 27,6 m) dle návrhu arch. J. Zázvorky byla zahájena za účasti T. G. Masaryka v roce 1928.
Pavel Loužecký: Obecně prospěšné projekty hodné obdivu
Než jsem se setkal s Dr. Tomášem Fingerem osobně, přiznám se bez mučení, že se ke mně informace o projektech s tajuplným názvem ONKOCET EUROPE ani VÁLKA A PAMĚŤ nedostala. O to více jsem byl překvapen tím, jak jsme se ve většině názorů a myšlenek shodovali. Na samém začátku byl vlastně e-mail pana Fingera, ve kterém vyjádřil své poděkování za to, že vydáváme Pozitivní noviny spolu s přesvědčením, že mohou v budoucnu sehrávat pozitivní roli i ve spolupráci s neziskovými organizacemi, které založil a řídí.
Lenka Nováková: Růžový slon
Vzpomínky na mé dětství jsou plné příkazů, které si pamatuji dodnes. „Nezlob! Neplač! Nehltej!“ A taky se pamatuji, že to nebylo nic platné a já jsem i přesto zlobila, plakala a hltala. A dokonce někdy i schválně, abych se dozvěděla, co se pak stane…Takové příkazy jako kdyby v mém mozku vyvolávaly opačnou reakci, než kárající zamýšlel.
Olga Szymanská: Výjimečný průvodce
S panem profesorem Josefem Krámem z Rychnova nad Kněžnou se známe od osmdesátých let minulého století. Stáli jsme u zrodu zdejší rychnovké pobočky Klubu přátel výtvarného umění a spolupracovali na plánech a organizaci jejího programu. Dodnes vzpomínám například na přednášku PhDr. Václava Šplíchala, odborníka na orlickohorské sklo, o tomto fenomému z oblasti Deštného v Orlických horách.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (26)
Haló – haló – sice nikoho nenutíme, ale kdo chce, tak si už počtvrté s námi může zalistovat v našem Slovníku. N: nabob = nabídka fazolí, naivní = na vrchu i uvnitř, neuróza = nová odrůda růže, neutrum = nekonečně neutrální alkoholický nápoj, notabene = dobrá nota. O: odysea = oslavná báseň na moře...