Šátek kolem krku se začal nosit už ve starém Egyptě nebo Římě. Tehdy měl však jinou funkci nežli dnes, jednalo se především o ochranu zdraví a symbol moci.

Historie moderních kravat začíná roku 1635, kdy do Paříže dorazili chorvatští vojáci podpořit francouzského krále Ludvíka XIII. Jejich tradiční oblečení zahrnovalo i barevný šátek, který měli uvázaný okolo krku. Ten jim uvazovaly při loučení jejich dívky na znamení své věrnosti a lásky. Šátky byly vyrobeny z různého materiálu - od hrubé látky u prostých vojáků až po jemnou bavlnu nebo hedvábí, které nosili důstojníci.

Francouzům, hlavně pařížské šlechtě, se zvláštní způsob uvazování šátku tak zalíbil, že začali nosit šátky uvázané „a la Croat“, po chorvatsku.
Pravděpodobně i pojmenování kravaty pochází z tohoto výrazu (croates – cravates – krawatte – kravata).

Kravaty se brzy staly součástí uniformy francouzské armády. Dalšímu rozšíření této módy napomohlo i to, že muži, kteří nesloužili v armádě, chtěli vypadat tak, jako by nosili uniformu. V roce 1661 oficiálně ustanovil král Ludvík XIV. funkci královského „cravatiera“, tedy člověka, jehož úkolem bylo vázat královi kravatu.

Dalším vývojem byly kravaty stále zvětšovány, a to až do té míry, že muži   občas nemohli ani otáčet hlavou.

 

Do historie kravat významně zasáhl na přelomu 18. a 19. století Angličan George Brummel, švihák s dokonalým vkusem, který svým odíváním ovlivnil celou Evropu a Ameriku. Propagoval prostotu, pro pánské obleky zavrhoval jásavé barvy. Před jeho verdikty o módě se třásla i vysoká evropská šlechta. Byl doslova diktátorem šatníku.
Podle Brummelovy teorie se každý muž, nehledě na majetek, původ nebo vzdělání, může stát pravým gentlemanem tak, že zkombinuje jednoduchý tmavý oblek s bílou košilí, černou obuví a kravatou. Právě kravata byla jedinou věcí, které podle Brummela měla a mohla odlišovat postavení a vlastnosti muže. Jeho filozofie se ujala hlavně proto, že tehdy vycházela vstříc rozmáhající se střední vrstvě. Především v Anglii už tato móda nebyla potěšením, ale povinností. Samotné kluby a univerzity a jiné organizace si vytvářely vlastní styly kravat a způsoby jejich vázání.

Díky tehdejšímu postavení Británie se tento styl rozšířil v podstatě do celého světa a v 19. století se stala kravata neodmyslitelnou součástí pánského šatníku. Již v té době se začalo vázání přibližovat dnešnímu, kravata byla jednou obtočená kolem krku a svázána do uzlu.     V té době byly všechny kravaty v podstatě stejné, byly to červené, bílé, modré, žluté či zelené proužky na černém podkladu.

V období mezi světovými válkami zaznamenala kravata svůj zlatý věk.

Módní tón udávali filmoví hrdinové, jako např. Noel Coward, Fred Astaire, Bing Crosby nebo Frank Sumatra. Britský král Edward VIII. de facto zavedl univerzální styl nošení kravat, i když pod svým jménem po abdikaci - vévoda z Windsoru.

Po druhé světové válce se objevily nové materiály na vázanky - zejména polyester. Zároveň se kravaty staly barevnějšími v reakci na šedivý a khaki styl válečných let. Film nadále určoval módu - Marlon Brando ve filmu Viva Zapata spustil jednu módní vlnu a Warren Beatty ve filmu Bonnie a Clyde uvedl na svět světlou kravatu na tmavé košili.

 

Soumrak kravaty v šedesátých letech 20. století

V době revolty proti ustáleným pořádkům prodělala i kravata svoji nejhlubší krizi. Mnozí módní návrháři (např. Ramon Torres) se domnívali, že kravaty definitivně zmizí ze scény. Na druhém pólu názorů ale byly takové autority, jako Pierre Cardin, který uvedl na trh vázanky   s květinovým vzorem a tvrdil, že „kravata může rozjasnit pánské oblečení a umožňuje jejímu nositeli vyjádřit svou osobnost“.

 

 

Mnozí sociologové, módní historici a dokonce i odborníci na hygienu pochybují o tom, že kravaty zůstanou v budoucnu součástí pánského šatníku. Pravdou je, že kravata je i v dnešní době symbolem elegantního vzhledu každého muže. Nepřeberné množství kravat různých barev, stylů, vzorů a materiálů dává muži výsadu najít si tu správnou, která bude vhodná k dané příležitosti a bude ladit nejen s jeho oděvem, ale i vyjadřovat jeho osobnost.  

 

Mezi základní typy vázání kravat patří:

•   Windsorský uzel – připisuje se britskému králi Edwardovi VIII. 

•   Uzel Manhattan (poloviční windsorský uzel) – je módnější variantou Windsorského uzlu

•   Uzel Pratt (Shelby uzel) – poprvé se objevil v roce 1989

•   Uzel Long (Four in Hand)

 

Podle pana Bušiče, odborníka na kravaty a ředitele vyhlášené chorvatské továrny na luxusní kravaty, prý existuje neuvěřitelných 188 druhů uzlů pro uvázání na kravatu.