Jitka Dolejšová: Vánoční zvyky (3)
Rubrika: Publicistika – Víte, že...?
| Štědrý den Štědrý den probíhal ve znamení příprav k slavnostní večeři a k nastávajíc  ím svátkům. Hospodyně vstávaly brzy ráno a zadělávaly na chléb a vánočky, připravovaly pec, mnohé dokončovaly úklid. S rukama od těsta vyběhly do sadu obejmout stromy a zajistit tak úrodu pro příští rok. Někde se uvazovalo na každý strom několik stébel slámy nebo celé povříslo za stejným účelem. Celý den se zachovával přísný půst, jen děti směly sníst kousek chleba. Slepicím se tento den sypalo zrní do obruče nebo do kruhu, vytvořeného řetězem či provazem znázorňujícím magický kruh, aby nezanášely vajíčka. Také se nikomu nic nepůjčovalo, aby zlé síly nemohly učarovat kravám a ty nepřestávaly dojit. Než se setmělo, muselo být všechno poklizeno a připraveno ke štědrovečerní večeři, k níž se obvykle usedalo, jakmile vyšla první hvězda. Na stole nechyběla ošatka se všemi obilninami, které se na jaře smísily s ostatním obilím a rozsévaly. Byl to jeden ze způsobů, jak zajistit dobrou úrodu. Během večeře nesměla hospodyně vstávat od stolu, protože by jí slepice ani husy neseděly dobře na vejcích. Sešel-li se u stolu sudý počet lidí, znamenalo to pro všechny štěstí do budoucna. V tu dobu také stříleli chasníci z pušek, aby odehnali od stavení nečisté síly. Pastýř a ponocný obcházeli dům od domu a přáli všem šťastné a veselé svátky. Byli obdarováni vánočkou, jablky a ořechy. Štědrovečerní večeře bývala bohatá. I v chudých chalupách si dopřáli větší výběr jídel. Mělo jich být devatero. Věřilo se, že čím více chodů, tím více snopů na poli. Pořadí a výběr jídel se během doby měnil, jídelníček byl pestrý a lišil se i krajově. Prvním chodem bývaly oplatky pečené v železné oplatečnici děděné z pokolení na pokolení. Někdy se do nich zapékaly různé byliny, např. petrželové nebo celerové listy. Je zřejmé, že lidé přikládali rostlinám ochrannou a léčivou moc, ačkoliv o vitaminech neměli ještě ani zdání. Nejčastěji však oplatky jídali potřené medem s trochou česneku, aby byli zdraví a silní. Po oplatkách obyčejně následovala polévka. Pouze v rybničnatých krajích a často jen u zámožných se jídala polévka rybí. Většinou se vařívala polévka zasmažená, houbová, do které se místně přidával hrách nebo čočka. Jinde se místo polévky chystala houbová omáčka. Sušené houby se objevují na štědrovečerním stole také v jiných pokrmech. Nejčastěji to býval tradiční kuba, který se připravoval z krupek a tmavých hřibů modráků, a proto se nazýval černý. Na Poděbradsku mu říkali ševcovský jahelník, na Litomyšlsku krupková nadívanina s houbami. U Tábora se zapékal ještě s bramborami a nazýval se maňas, protože prý je každý po něm celý rok čiperný. V Podkrkonoší býval hlavním jídlem svátečního večera hubník, jakýsi svítek s přídavkem hub, který se připravoval z krupicové kaše nebo rozmočených housek a vajec. Musel se dobře omastit a okořenit a pak dozlatova upéci. Do kuby a hubníku patřil vždy česnek, kterému se odedávna připisovala posilující a ochranná moc. Proto nesměl chybět ani ve štědrovečerních pokrmech a dostával ho i dobytek a drůbež. Nezbytnou součástí večerní hostiny byl také hrách, prastarý obřadní pokrm. Podával se buď neupravený, někdy dokonce nesolený, nebo smíchaný s kroupami jako jídlo nazývané svarba, jinde s cibulkou a se zelím. V Pošumaví jídali hrách s kroupami „na sladko“, maštěný, sypaný cukrem a perníkem. Na Štědrý den nesmělo chybět ani „něco od mouky“. Kromě vánoček se připravovaly i jiné moučníky, například peciválky, oblíbené hlavně v Polabí. Byly to buchtičky spařené mlékem, maštěné máslem, polité řepným sirupem a sypané cukrem se skořicí nebo polévané řídkou omáčkou z mléka a máku. Jinde se pekly lívance nebo vdolky, ale připravovaly se i čerstvé vařené moučníky – cezené nudle polévané máslem a sypané cukrem se skořicí nebo kynuté knedlíky se švestkovou omáčkou. Štědrovečerní hostina končívala pojídáním ovoce. Nebyla to však jen čerstvá jablka a ořechy, ale také ovoce sušené. Vařené sušené švestky, hrušky a jablka nazývané muzika se jedly proto, aby panovala v rodině po celý následující rok svornost. |
| Staročeské pokrmy |
| Pučálka 250 g hrachu, 100 g sádla nebo škvarků, pepř, sůl Hrách dáme do vody a nádobu postavíme na teplé místo (nejlépe do trouby), aby hrách nabobtnal. Když vzklíčí, scedíme zbylou vodu, hrách necháme oschnout a opražíme jej. Podáváme jej maštěný sádlem nebo škvarky, osolený a mírně opepřený. Muzika 500 g sušených švestek, 500 g sušených jablek (tzv. křížal), 500 g sušených hrušek, 200 g cukru, kůra z 1 citronu, špetka sušené rozmarýny Sušená jablka, švestky a hrušky opláchneme teplou vodou a zalijeme je takovým množstvím vody, aby byly jen potopeny. Přidáme cukr, citrónovou kůru, rozmarýnu a povaříme. Podáváme teplé nebo studené. Černý kuba 250 g krup, 50 g sušených hub (modráků nebo křemenáčů), 70 g sádla, 30 g másla, mléko na namočení hub, česnek, cibuli, kmín, majoránka, sůl Kroupy přebereme, spaříme a uvaříme doměkka s máslem a solí. Na cibuli podusíme předem v mléce namočené a nabobtnalé houby a smícháme je s uvařenými kroupami. Přidáme utřený česnek, majoránku, tlučený kmín, omastíme sádlem a ve vyhřáté troubě zapečeme. Pro zajímavost uvádíme dva jídelníčky. První je z Nepomuku v jihozápadních Čechách: Polévka zapražená s rýží nebo s nakrájenou houskou Vařený omaštěný hrách posypaný cukrem a perníkem Houby nakyselo s kynutými knedlíky Lívance s povidly Nakrajovánky Vařené zelí se smaženou cibulkou Černý kuba, zvaný maňas Vařené švestky a hrušky, čerstvá jablka Ryby se jedly na Štědrý den na Nepomucku jen málokde. Nakrajovánky byly větší, tenké, povidly nadívané a omaštěné buchtičky ve tvaru elipsy. Na nich se nožem nebo lžící před pečením utvořily dvě rýhy, které naznačovaly, kde se má nakrajovánek rozdělit. Nakrajovánky se dělávaly výhradně ke Štědrému večeru. Druhý jídelníček byl zaznamenán před více než sto lety v okolí Benešova u Prahy: Pražená polévka s houbami a ječnou krupicí Hrách omaštěný máslem s upraženou cibulkou Kuba z ječné krupice s houbami Kynuté vdolky nebo lívance, v chudších domácnostech vdolky bramborové Ryby pečené nebo vařené načerno nebo nabílo Jablka a ořechy, vánočka Kynuté vdolky a lívance se potíraly švestkovými nebo hruškovými povidly, bramborové vdolky pak strouhanou vařenou cukrovou řepou a sypaly se mákem. Zbytky jídel od večeře se dávaly jednak dobytku a drůbeži, aby prospívaly, jednak se zakopávaly v zahradě, aby stromy dobře rodily. Část jídla se házela i do studně, aby byl dostatek dobré vody, část dostal oheň, aby neškodil. O Štědrém večeru se hospodáři pokoušeli zjistit, zda bude příští rok úspěšný; další věštby se vztahovaly k předpovídání osudu jednotlivých členů rodiny. Vyplnily obvykle velkou část večera. Také děti se často přihlásily o svá práva: prosily rodiče nebo starší sourozence, aby jim vyrobili drobné hračky z ořechových skořápek. K jejich radosti ležely za chvíli na stole váhy, brýle, cvrček, kočárek, kolíbka nebo větrný mlýnek. Štědrý večer uběhl jako voda, přiblížila se půlnoc, čas slavnostní půlnoční mše, které se zpravidla účastnili všichni dospělí i větší děti. Z osvětleného kostela se do mrazivé noci nesl slavnostní zvuk varhan a hlasitý zpěv. Po skončení mše si všichni společně zazpívali nejznámější vánoční píseň: Narodil se Kristus pán, veselme se, z růže kvítek vykvet nám, radujme se, z života čistého, z rodu královského, nám, nám narodil se… Tak začínal první svátek Vánoc, svátek Narození Páně, Hod boží vánoční. Pokračování... |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 16. 12. 2009.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Ladislav Gerendáš |
 |
Ondřej Suchý |
 |
Vladimír Just |
 |
Karel Šíp |
 |
Zdeněk Pošíval |
 |
Ivo Šmoldas |
 |
Dáša Cortésová |
 |
JUDr. Ivo Jahelka |