Publicistika – J+O Suchý
Ondřej Suchý: A večer bude biograf (16)
Knížka, která se vám pokusila sdělit něco o filmech charakteristických pro nejznámější filmové žánry, se přiblížila k závěru. Jestliže mají odborníci kritéria na určování a členění filmových žánrů různá, mnohdy velmi odlišná, myslím, že to lze pokládat za nejjasnější důkaz toho, že film vzdor svému věku — jednomu století — je uměním stále v „pohybu“. Dnes už je jisté, že v době příchodu televize byly otazníky nad budoucností filmu zbytečné. Biograf je zkrátka biograf a filmové plátno má jiné výhody než televizní obrazovka.
Jiří Suchý: Elektrická puma (3)
Je opět noc. Jedna z těch předjarních nocí, kdy zima, která už přes den ztrácí půdu pod nohama, vrací se alespoň na pár temných hodin zpět. Podél vysoké zdi Hadžadžadžova paláce obchází ozbrojený voják a ráznými kroky se snaží zjednal si uvnitř prokřehlého těla trochu tepla. Jeho trasa je velmi jednotvárná: nejprve sem a pak tam. A znova.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (8) - Groucho Marx
Humor bratři Marxů byl milován i nenáviděn. O Grouchově prioritním postavení v trojici svědčí také to, že jediný ještě hrál ve filmech v padesátých letech. V roce 1954 vydal Grouchův syn Arthur knihu „Život s Grouchem“. Snad tím tatínka inspiroval, neboť o pět let později — v roce 1959 — vydal sám Groucho Marx autobiografickou knihu „Groucho a já“.
Ondřej Suchý: A večer bude biograf (4)
Minule jsem navrhl, abychom se podívali na hrdiny filmové komedie či veselohry z pohledu nejmladších filmových diváků. Dnes, v roce 2011 přinesou následující řádky ještě další svědectví – můžeme si porovnat názory dětí před 27 lety s dětskými názory, které známe ze svého současného okolí…
Ondřej Suchý: A večer bude biograf (1)
Na jaře roku 1990 mi vyšla v nakladatelství Albatros, v edici Objektiv, knížka A večer bude biograf, s podtitulem Exkurze do království stříbrného plátna. Jak známo, byla to tehdy doba, kdy lidé měli zájem o něco docela jiného, než si číst takovéhle knížky. Tak mě napadlo, že po dvaceti letech bych mohl čtenářům Pozitivních novin nabídnout některé z jejích zajímavějších kapitol…
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (3) - Oldřich Nový
KDYBYSTE PROLISTOVALI KATALOGY, které vydala divadelní a literární agentura DILIA, překvapilo by vás, kolikrát je v nich uveden OLDŘICH NOVÝ (1899 - 1983) jako překladatel, upravovatel, autor nebo textař písní. Hervého Mam´zelle Nitouche, Goldoniho lhář, Straussův Cikánský baron, Websterův Plukovník chce spát, vlastní hudební komedie Pro tebe všecko a Tři a jedna - to je jen několik titulů, s nimiž je jméno Oldřicha Nového spjato.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (29) Boleslav Polívka
Poprvé jsem se s Bolkem Polívkou setkal v roce 1993 na jubilejním X. Filmovém smíchu v Rychnově nad Kněžnou, který byl věnován jeho filmové a televizní tvorbě. Když jsem byl na besedě vyzván, abych o tomto mimořádném klaunovi řekl pár slov, zmohl jsem se pouze na to, že z úcty a obdivu k tomuto našemu velmistru srandy se mně chce vyslovovat jeho příjmení spisovně – Polévka.
Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (18)
Když mi byly čtyři roky, nechtěl jsem být ničím jiným, než francouzským legionářem, tak mi učarovala bleděmodrá barva jejich uniforem a ty barety. Později jsem chtěl být pilotem na dvojplošníku a pak chemikem a potom čímkoliv u kresleného filmu. Moje poslední touha byla stát se komikem. Jako byl George Formby, Lupino Lane, Laurel a Hardy nebo Voskovec a Werich. A vlastně jsem se jím stal, byť mně všichni okolo říkají jinak - básník, zpěvák, herec...
Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (5)
Výrazný talent Jitky Molavcové se projevoval na divadle hlavně tím, že ať si vzala na sebe jakýkoliv kostým, ihned se proměnila. Neboli: ihned udělala něco, co jsem, až do jejího příchodu, považoval v Semaforu za přísně zakázané. Stanislavského metoda převtělování mi neseděla...
Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (17)
Když mi byly čtyři roky, nechtěl jsem být ničím jiným, než francouzským legionářem, tak mi učarovala bleděmodrá barva jejich uniforem a ty barety. Později jsem chtěl být pilotem na dvojplošníku a pak chemikem a potom čímkoliv u kresleného filmu. Moje poslední touha byla stát se komikem. Jako byl George Formby, Lupino Lane, Laurel a Hardy nebo Voskovec a Werich.
Ondřej Suchý: Haló, haló, milí radioposluchači!
Vzpomněl jsem si na to na poslední chvíli, což se mi v mém věku stává čím dál častěji, ale vzpomněl jsem si - což je stále ještě dobré, ne? Napadlo mě informovat prostřednictvím Pozitivních novin ty z vás, kteří občas poslouchají v Českém rozhlase 2-Praha některý z mých nedělních pořadů (Padesátník a Nostalgické muzeum zábavy - vždy od 15.05 hodin), co jsem spáchal do vysílání příštích dnů a týdnů.
Jiří Suchý: Návod k použití Semaforu (3/3)
Mám v knihovně několik vědeckých studií na téma humor a dlužno říct, neznám nic méně zábavného. Jsou to studie potřebné, třídí a pojmenovávají a vlastně nejsou pro mne o nic nudnější, než je třeba učebnice aritmetiky, která ostatně taky není napsána proto, aby se při ní čtenář válel smíchy. Ale studie, o kterých tu píšu, působí, právě díky souvislosti s tak zábavnou věcí, jako je humor, nudněji než cokoliv jiného.
Ondřej Suchý: Když byl František Nepil skautíkem
Rád si listuji ve starých časopisech. Je tam mnohem víc příjemnějšího na čtení, než dnes – spousta zpráv a článků k příjemnému údivu, někdy k pousmání, někdy i k poučení. Tuhle jsem sáhl po jednom ročníku JUNÁKA, týdeníku junácké mládeže, ročník 29, tedy rok 1947. A když jsem zalistoval v čísle 43, nevěřil jsem svým očím: On tu byl celostránkový článek od Františka Nepila!
Jiří Suchý: Od pravěku k založení Semaforu (IV. a V.)
Když jsem si vymyslel tenhle titulek, měl jsem skutečně v úmyslu dopracovat se v těchto úvahách pěkně postupně od pravěku až k současnosti, která je pro mou osobu neodmyslitelně poznamenána divadlem Semafor. Představoval jsem si to jako práci systematickou, ne na přeskáčku. A tak jestliže dneska náhle zabrousím do žhavého současna, děje se tak proti mé vůli a z daleko prostších důvodů, než si možná představujete.