Ivan Fontana: Paradoxy a paralely (1)

Rubrika: Literatura – Zamyšlení

PARADOXY A PARALELY

Trávník je košilí kopců a šlemi hor.
Nedělejte si iluzi o svobodě. Odečtěte od ní svobodu jednotlivce.
Rány osudu: zbytky tortury, proti nimž je každá doba slabá.
Kleptomanka drží straku v kleci.
Každý sluha by se rád stal pánem, ale čím je lepší, tím je nepostradatelnější.
Na kótě 365 padl celý regiment i s baronem Prášilem.
Šrotovné, to je něco pro stará žihadla - mohou ještě píchnout ekonomice.
Člověk hledá spojence, jakoby chtěl vytvořit vlastní mírové jednotky.
Po určité hodině noční si dvojice realizují své sny, které si o pár let později promítají na pozadí života.
Dav zvedne člověka jako pírko a smete ho z piedestalu dějin.
I boj o lepší zítřky má své kalendáře.
Bojovníci za svobodu sklapnou kufry, jakmile je vybojují.
Politický trouba předbíhá dobu i v zatáčkách.

Smělost doby: daň z přidané hodnoty.
Sečna: geometrický objev středověku.
Všechno je jinak. I horních deset tisíc může tvořit spodinu.
Káru kultury táhne ministr, má sečtělého řidiče a úsporný palivový systém.
Zlatá doba je relativní, ale počítá se jako násobek trojské unce.
Také krize má své zlaté dno.
Euro má zuby ruského medvěda.
Přeji vám, abyste se vyhnuli začarovanému kruhu spěchu, v němž je na všechno pozdě, v němž skřípají brzdy, létají jiskry a neslyšíte vlastního slova.
Věda je způsob jak realizovat boží myšlenky.
Institut citace je morálním závazkem, přiznáním autora, komu si stoupnul na ramena.
Přeháňka: sólo pro bubeníčka.
Kapka je bubeníček. Déšť, celá hudební škola.



Selské rozumy

Selský rozum nezná rovnice, ale sfoukne lehce plevy od zrn.
Bible se hodí pod skříň, teprve až se jí ulomí noha.
Kulturní kořeny, a co paměť národa?
Selský rozum říká, nejsou důležité hlasy, ale klasy.
Polobotky do Sobotky a cesta do Mladějova.
Zdravý rozum je jištěn zlatými vlasy děda Vševěda.
Všechno lze poskládat do kufříku zn. Big bang!
Nejsme na jedné lodi, ale žijeme v jednom přístavu.
Lampiónový průvod v čele s generálním štábem armády.
Proč rybí útulky nemají takový ohlas jako psí?

Trychtýř je půlkou přesýpacích hodin.
Je snad spokojenost reminiscencí na kojení?
Demokracie, která je součtem hlasů nikoli výslednicí sil, nedává smysl.
Kolik času uplynulo od prvního slova k jeho obžalobě?
Doličné předměty velkých soudních případů jsou draženy v aukci dějin.
Razítko je pečetí byrokracie.
Razítka jsou ložiska byrokracie.
Byrokracie je systém, o němž nevíme, jakým způsobem dosud přežil.
Byrokratický aparát je perpetuum mobile vývoje.
Nejhorší je být něco mezi optimistou a pesimistou. To pak stojíte na kolejích a věříte, že vlak pojede po jedné koleji tam a po druhé zpátky. 

Pokračování příště....

Copyright © Ivan Fontana. Myšlenky z knihy není povoleno memorovat.
 

Báseň Do nebe © Jarmila Moosová, Galerie IN

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 13. 07. 2010.