Zemřel šéfredaktor Pozitivních novin Pavel Loužecký
Rubrika: Exkluzivně
S bolestí v srdci oznamujeme všem přátelům a známým smutnou zprávu, že nás navždy opustil náš drahý šéfredaktor Pozitivních novin Pavel Loužecký. Zemřel po dlouhé nemoci dne 16. května 2013.
Poslední rozloučení se uskuteční v pátek 24. května 2013 v 10.15 v obřadní síni krematoria Motol v Praze 5.
Související články:
- Pavel Loužecký: Děkuji za vše… (26.12.2011)
- Pavel Loužecký: Utíká mi život (26.12.2012)
OHLASY NA ČLÁNEK |
Pan vydavatel se vydal popovídat si s Janem Werichem... Na Pavla Loužeckého si vždy rád vzpomenu z raného období Pozitivních novin. Z období, kdy je pozoruhodně přivedla na svět a životem starostlivě provázela pozoruhodná dvojice nebývale aktivních lidí – Pavel Loužecký a Václav Židek. Bylo to období hledání určitého profilu nového internetového periodika. Ten sice byl v představách obou osobností poměrně konkrétní, ale něco jiného je „mít to v duchu“ a něco jiného je to realizovat v praxi. Pozitivní noviny prošly zatěžkávací zkouškou i dětskými nemocemi, byl v nich takový půvabný, ne nepřátelský svár publicistiky a kulturní fronty, ale pro čtenáře a i spoluautory to bylo průběžné dobrodružství ze setkávání s tématy či úhly pohledu, které většinou nešly zařazovat do kritérií ostatních médií. Neboť je začasto převyšovaly osobním pohledem či přístupem autorů textů či obrázků, té armády nezištných spolupracovníků, které PN dokázaly oslovit a přitáhnout. A mezi ostatními médii dokázaly na rozdíl od jiných obstát - třeba se v této ekonomicky nezkrotné době nepodařilo najít dlouhodobě únosnou možnost začít PN vydávat i v tištěné podobě, tedy ve formě uzavřených a více či méně na sebe navazujících jednotlivých čísel. Sám jsem jako čtenář ne vždy souhlasil s některými autory, ale to je normální, a bylo dobře, že takové „tříbení názorů“ vydavatel PN umožnil. Na jiné autory a jejich příspěvky jsem se naopak vysloveně těšil. To v jiných médiích nebývá zdaleka tak samozřejmé a tak nekonfrontační. Nechci předjímat další vývoj Pozitivních novin, ale byl bych rád, kdyby nabraly dech na další běh nelehkou dobou a přinášely čtenářům nejen to nejlepší ze svého archivu, ale i aktuálnější konkrétní témata. Nuže, pan vydavatel se vydal za Janem Werichem k rozhovorům, o nichž nás již bohužel nebude informovat. Nebudeme mu to vyčítat a jen si ty dva budeme snažit představit s jiskřičkami v očích. Je smutné, že si poslední roky musel projít svým očistcem, což pro člověka bytostně aktivního muselo být něco pro nás ostatní nepředstavitelného. Ale i v jeho článcích posléze uveřejněných v PN, je i za tragikou přece ještě jen cítit jiskra ohně, který by zapálil, kdyby... Bohužel, nestalo se a nejen Pozitivní noviny jsou tím od 16. května 2013 ochuzené. S díky - a věřím že i za mnoho dalších lidí – se s Vámi tímto loučím, pane Loužecký. Negativní pomíjí – pozitivní zůstává, nebo se alespoň obrozuje. To jsou hodnoty, které dělají člověka člověkem a lidstvo Lidstvem. Pane Loužecký, pozdravujte tam pana Wericha. Váš Jaroslav Volf, 20.5.2013 |
Odešel mi kamarád, zakladatel a šéfredaktor Pozitivních novin, který mně uvedl do světa Internetu. Díky jemu (a jeho tehdejšímu kolegovi V.Židkovi) jsem v Pozitivních novinách začal pravidelně publikovat své články, které mi on pokaždé krásně graficky upravoval. Bylo to pro mě tenkrát něco zcela nového - byla to pro mě krásná doba a čtenáři si tak mohou dodnes v "Pozitivkách" zpětně pročítat některé ze stovek mých mnohaletých příspěvků. Odešel mi kamarád a to vždycky bolí. Co se stalo? O posledním vánočním svátku roku 2010 uklouzl na zledovatělé vozovce před domem tak nešťastně, že si způsobil hrozivá zranění: otřes mozku, zlomené dva krční obratle, poškození plíce, poškození míchy, která způsobila totální nehybnost těla a končetin a díky tracheostomii i nemožnost mluvení. Díky synovi Martinovi, který převzal tátovu funkci šéfredaktora, nepřestaly Pavlovy Pozitivní noviny vycházet dodnes. Aby měl Pavel možnost pracovat na počítači, instaloval mu Martin v nemocnici počítač a sehnal mu speciální počítačovou myš, která se dala ovládat ústy. Těžko se hledají slova - - - Je to bolestivá zpráva, o to víc, že Pavlu Loužeckému bylo letos teprve 53 let. Zbývají jen vzpomínky. Ty na Pavla mi nikdy nevymizí! Ondřej Suchý, 20.5.2013 |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 17. 05. 2013.
Pozitivní noviny
Další články autora
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Rudolf Křesťan | |
Jiří Menzel | |
Ivo Šmoldas | |
Jan Krůta | |
Karel Šíp | |
PhDr. Jiří Grygar | |
Dáša Cortésová | |
Ondřej Suchý |