Ivan Fontana: Stokrát krátce - ŘÍMSKÉ ROŠÁDY

Rubrika: Literatura – Zamyšlení

ŘÍMSKÉ ROŠÁDY

I - X.

Záložka knihy je pojistkou příběhu.
První láska: frontispice milostných pamětí.
Pravdomluvnost nese pečeť vysoké pravděpodobnosti a stejně ji mnozí nevěří.
Myšlenky otevírají prostor, činy ho zpřístupňují a moc vypočítává daně.
Představa ženy o ideálním muži dostává trhlinu jakmile se zamiluje.
Nedělejte si ilusi o svobodě. Odečtěte od ní svobodu jednotlivce.
Baletky jsou patronky vojenských letek.
Vlastní názor je třeba projevit, jinak se staneme jeho oponenty.
Láska je jako office s vývěsním štítem: Real Estate and Love Affairs.
Noc je živnou půdou dětské fantazie.

XI - XX.

Když pravda vyjde na povrch, práší se až běda.
Na oltář lásky jsou kladeny i květy žárlivosti.
Kruhy pod očima jsou brýle nočních sov.
Na počátku bylo slovo, pak přišel Velký logoped a naučil nás některá jména vyslovovat s úctou.
Láska je bludiště, v němž slepě následujeme toho, koho milujeme.
Sny se rozplývají nad ránem, ideály v noci a realita ve dne.
Noční život čeká, až slunce zapadne nad Atlantidou.

XXI - XXX.

Pro svobodu nejsou podmínky. Jsme vězni starých předsudků.
Něco ve filosofii je, za co se dá položit i život. Spravedlnost to nazývá justičním omylem.
U filosofie je celkem jedno v jakém jazyce byla sepsána. Tvoří vlastní pojmový svět, který je nutno respektovat. Bůh nám dal práci, aby se o nás dál nemusel starat.
Nedochvilnost je neřestí hodin.
Oproti starému Řecku máme více Sirén. Jenom nám scházejí Odysseové.
Taneční kroky jsou skokem do ráje.
Ticho léčí. Účty jsou už výmluvné.
Dlouhá chvíle je zlatá žíla s puncem lelka.
Přechod na letní čas. Hodina sem, hodina tam. Kam se společnost ubírá?
Nelze odhadnout hloubku věcí, dokud v nich neplavem.

XXXI - XL.

Síla slova nemůže být větší než síla myšlenky.
Ředitel knihovny nemusí přečíst všechny knihy v regálech, ale musí je nechat orazítkovat.
Spisovatel-mág si nasype popel do klobouku a vytáhne z něj viržinko.
Také rodinné kruhy se napínají tětivou rozpočtů.
Intuice je drahá věc, ale stále se vyplácí.
Nemůžete vidět obě strany mince, dokud je v rukou dvakrát neobrátíte.
Kampelička, druh kapličky bez sametového klekátka.
Manželství není abonmá na všechny dny.
Naděje nám připomíná jiné způsoby, jiné cesty, ale budoucnost nemění.
Naděje nic neslibuje – jen nezavírá dveře.
Štít rozumu je na Amorovy šípy slabý.

XXXXI - L.

Kariéra: vlna pro miláčky Štěstěny.
Šat, byť utkán ze zlata, odložíme večer do pohádky Tisíce a jedné noci.
Krizový štáb, poučen z krizí předchozích, neví nic o té přicházející.
Nečtěte při náledí – sklouznete na dráhu spisovatele.
Noční život čeká, až slunce zapadne nad Atlantidou.
Lepší časy mají kratší vteřiny.
Divadelní prkna mají oči, které prošlapaly slavné herečky.
Na cestě k lepším časům potkáváme i lepší zítřky.
Nové koště dobře mete, ale hromádky neuklízí.
Když byla zrušena aristokracie, zapomnělo se na její lokaje.

LI - LX.

Proč boží tresty zasahují i nevinné?
Anděl strážný, s.r.o.
Cesty k úspěchu jsou v permanentní opravě.
Hodinový krok krotí vášně času.
Ženy jsou věrnější svému parfému, než muži, který jim ho věnoval.
Květiny, které přeletěly oceán, dejte do voliéry. Zazpívají nám.
Při přechodu přecházíme rozbouřenou řeku hněvu po laně lásky.
Principy mají nejvíce obhájců, ale nejméně lidí se jimi řídí.
Lid si nenechá vzít to, co mu náleží od Boha.
Každý systém musíme podrobit analýze – je možné, že jeden pak přežije.
Nejen ženy odmítají stárnout podle kalendáře.

LXI - LXX.

Když pravda vyjde na povrch, bývá tak odraná, že už jí nikdo nevěří.
Televizní divák usíná na vavřínech producentů.
Svět běží jako pominutý/ krátké má minuty.
I krize má své kříže.
Stáří je kra, na které plujeme do chladnějších vod.
Nepodceňujte stáří. Na cestě ke smrti je to ta nejpřirozenější věc.
Gold za všechny krachy.
Většina manželství stojí za starou bačkoru, ale nohy mají v teple.
Myšlenky jsou palné zbraně. Záleží na koho zamíříme.
Vyznávám jednoho Boha a nekonečný počet vesmírů.

LXI - LXXX.

Proč právě věčná tužka vynechává celá století?
Podmnožina slova zapomenout: odpustit.
Sny nejsou tak silné jako zbraně, ale jsou přesvědčivější.
Elektronický čas dělí přítomnost na tisíciny vteřiny jako nůž porcující plátky turistického salámu.
Závod s časem prohráváme, ale proč si nevsadit poslední peníze na sebe?
Zkušenosti přibývají až jsou nakonec zcela zbytečné.
Starý sluha je stínem svého pána. Zná velmi dobře jeho způsoby a nebýt si vědom svého postavení mohl by pána klidně zastupovat.
Generační problém byl vyřešen Fourierovou řadou.
Listopadové metro zpomaluje s ohledem na dušičky.
Ať zvedne ruku, kdo se nesvez autobusem starého režimu?

LXXXI - XC.

Kde začíná nebe? Někteří si jen trošku povyskočí a cítí se v nebi jako doma, jiní doskakují vysoko, vysoko, ale stále ho nedosáhnou.
Něžnost je jarem vztahu a působí ve všech životních obdobích.
Paměť je doutnák vzpomínky.
Nepodceňujte stáří. Na cestě k věčnosti je to ta nejpřirozenější věc.
Jitro je vítězný oblouk rána.
Vzpomínky jsou reprízy bez potlesku.
V pozdním sběru už mnoho pravdy nezbývá.
Obec se dvěma kostely – to je konkurence!
Vinice boží dozrává pro společenství věřících.
Modlitba je věncem slov a víra sloupem chrámu.

XCI - C.

Svěrací kazajka má zichrhajzku na přidržení duše.
Bůh existuje, ale nemáme důkaz, že by vstoupil do jediného chrámu.
Světlo vytlačilo tmu ze dvora a zatmění vrátilo den do hlubokého rána, v němž vlají koronární paprsky slunce jako hřívy splašených koní.
Silnice je pás Továrny na absolutno.
Sny provázejí život až do konce. Stejně jako bolest.
Životní moudrost přichází s věkem – nakonec s námi kulhá, leze po kolenou a umírá.
I škola života má absolventy, kteří jí prošli ve zkrácené době, ale všichni jsou už na pravdě boží.
14ti denní pobyt v ráji vám zajistí cestovní kancelář Fischer and Golden Fly!
Stáří si připomíná odvahu mládí.
Domov je středem vesmíru; těžištěm světa je láska. 

Copyrigh Ivan Fontana  © myšlenky z knihy není povoleno memorovat.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 07. 07. 2010.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.