Olga Szymanská: "Jsem absolutní vůle"

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...

„JSEM ABSOLUTNÍ VŮLE“
Prohlásil český prozaik a dramatik, podle odborníků a znalců nejoriginálnější český filozof a myslitel LADISLAV KLÍMA.
 
ŽIVOT
Narozen 22. srpna 1878 v rodině mlynáře, živícího se úředníka advokátní kanceláře v Domažlicích a regionálního politika a stoupence T. G. Masaryka. O filozofii se Ladislav zajímal od mládí. Ze zdejšího gymnasia byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii: Na přání otce přestoupil na gymnasium v chorvatském Záhřebu (1896), odkud se po půl roce vrátil domů. Dřívější smrt tří sourozenců, matky, tety a milované sestry ho těžce poznamenaly. Od plnoletosti žil z dědictví po matce. Rozhodnutí – nevstoupit již do žádné školy a nevěnovat se žádnému povolání, jež bylo rysem vyhraněného charakteru a zájmu o filozofii – nikdy nezměnil. Pobýval na otcově statku v Modřanech, pak v Plzni, Železné Rudě, Eisensteinu, tyrolském Landecku a Curychu. Od roku 1903 se usadil na pražském Smíchově. V té době vydal první knihu Svět jako svědomí a nic. Kladně ji recenzoval E. Chalupný, jehož na ni upozornil O. Březina, kteří se stali autorovými příznivci a mecenáši. Po vyjití knihy se Klíma přestěhoval do Záběhlic u Zbraslavi a dopisy přicházely na adresu: L. K., soukromník v Záběhlicích, pošta Zbraslav. Po skonu otce byl určitý čas u příbuzných v Horoušánkách u Úval, odkud odešel do pražských Vysočan. Tady žil v periferním hotýlku Krása až do konce života. Měl sice podporu přátel, ale léta živoření na pokraji společnosti u něj zapříčinily vznik tuberkulózy, které podlehl ve 49 letech. Zemřel 19. dubna 1928 a pohřben byl v Praze na Malvazinkách.
 
TVORBA
Po vydání první knihy Ladislav Klíma pokračoval v tvorbě především obšírnými dopisy přátelům. Od roku 1918 publikoval v Tribuně, Tvorbě, Ruchu filosofickém, Českém slovu, Právu lidu, Rozvoji aj. úvahy, z nichž později sestavil a vydal (1922) druhou knihu Traktáty a diktáty. Současně měla v Národním divadle premiéru jeho satirická komedie Matěj Poctivý, sepsaná s A. Dvořákem. Roku 1927 vyšly eseje Vteřina a věčnost a podruhé i první kniha Svět jako vědomí a nic (1928). Pak jediné beletristické dílo Utrpení knížete Strenenhocha. Klíma filozofické názory a postoje aplikoval v osobním životě: v exaktických stavech – deoesencích zažíval pocity až božské suverenity vůči světu i vlastnímu tělu. Léta se zabýval myšlenkou, že není podstatný předěl mezi životem a smrtí. Vyzkoušet tento stav v reálu se neodhodlal, ale stále se k němu vracel v beletristických dílech, včetně dramat, diktovaných přítelkyni z nemocničního lůžka: Lidská komedie, Dios, Edgar. O jeho tvorbě a filozofii bylo napsáno více pojednání například text k torstovskému vydání Sebraných spisů I – Mea Vše jest jen Má Zář od Emila Hakla (Kniha týdne, Lidové noviny, 2005). Mnohé knihy Klímy, z nichž jsme uvedli jen ty nejznámější, vycházely v reedicích, hlavně v devadesátých letech minulého století. Byly překládány do jazyka německého, polského, maďarského a dalších.
 
FILOZOFIE
Klíma kritizoval pozitivismus, univerzitním akademismem pohrdal. Prohlašoval, že každý pokus o shrnující obraz vede k mnoha jeho výkladům. Podstata jeho logiky: neexistuje rozdíl mezi pravdou a fikcí, všechno je absurdní a jedinou jistotou je vědomá vůle jako souhrn konečného počtu atomů vědomí, které se stále slučují a rozlučují, a tak se podílejí na věčnosti a nesmrtelnosti, čímž se stírá rozdíl mezi snem a bděním, mezi životem a smrtí. Vše se proto vzájemně ruší. Lidstvo hraje životní hru, v níž nemůže nic získat a nic ztratit. Podobu světu vtiskuje suverénní jedinec, jež má k němu vztah jako všemocný bůh: Klímova filosofie je založena na solipsismu a egodeismu(existuji jen já – snící Bůh), voluntarismu (základem bytí je vůle) a ludibrionismu(se vším si hrát, všemu se smát). Ovlivněn byl zejména Berkeleym (subjektivní idealismus), Schopenhauerem (pesimismus, skepse ve vztahu k realitě) a Nietzschem. Ve společenské i historické problematice kritizoval šosáctví, hamižnost a nedostatek vznešených idejí v politickém i soukromém životě společnosti. Za vzor dával silné historické osobnosti, jež podle něj ovlivnily dějiny a jejich vývoj, např. Caesar, Napoleon, hrdinové renesance ad.
 
VÝSTAVA
Jan a Jana Majcherovi z nakladatelství Cherm Zbraslav připravili k poctě života, tvorby a filozofie Ladislava Klímy výstavu nazvanou „Filosofa Ladislava Klímy nalézání v Záběhlicích, p. Zbraslav“. V poetizujícím duchu, odkazující k atmosféře přelomu 19. a 20. století a k pobytu výjimečné osobnosti v Záběhlicích v letech 1904 – 1906. K ní vydali krásný katalog, který kromě obvyklých informací obsahuje i stať o Záběhlicích přelomu 19. – 20. století, o záběhlických archiváliích z počátku 20. století. Také například ukázku neznámého Klímova rukopisu Božský: Boží život nebo text o knize Svět jako vědomí a nic s příběhem jejího vzniku. I návrh pamětní desky k poctě Ladislava Klímy, která by v budoucnu měla být na Zbraslavi umístěna. Příznivci a historici L. Klímy se také sešli na Zbraslavi k uctění jeho památky v den úmrtí 19. 4. 2010.

Výstava o Ladislavu Klímovi ve Výstavní síni Městského domu Zbraslav (duben 2010).


Olga Szymanská
 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 04. 2010.