Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (12)

Rubrika: Publicistika – Historie

Únor 1969
 
1. 2. Čs. televize vysílala projev předsedy české vlády St. Rázla „Základním cílem vlády je blaho občana a rodiny“.
 
StockholmVe Stockholmu uspořádala Mírová nadace B. Russella konferenci o Československu s výzvou k podpoře okupované země. Na konferenci vystoupili Ota Šik a Josef Pokštefl, kteří v té době žili v exilu.  
V Drážďanech došlo k setkání  funkcionářů mládežnických organizací armád Varšavské smlouvy, aby si vyměnili zkušenosti „o třídní a internacionální výchově“ mladých vojáků, poddůstojníků a důstojníků.
 
2. 2. Delegace Národní fronty, vedená E. Erbanem, byla na návštěvě v Moskvě, kam byli postupně zváni i další ministři, vysocí funkcionáři, avšak jejich cesty nebyly vždy veřejně oznamovány a marná byla snaha redakcí, dozvědět se o nich něco bližšího.
 
V Přerově byl ustaven Svaz českých fotografů a jeho předsedou se stal Vladimír Rýpar, bývalý šéfredaktor Světa v obrazech (1903 - 1969), který však v říjnu zemřel.
 
4. 2. Schůzi výkonného výboru ÚV KSČ řídil A. Dubček; byly projednány otázky rozvoje mládežnického a dětského hnutí, postoje současné mladé generace, situace ve Svazu čs. – sovětského přátelství, o umisťování vedoucích pracovníků, uvolněných po lednu 1969, a také informaci o Russellově konferenci ve Stockholmu (konala se 1. 2.).
 
Sovětská agentura TASS vydala komentář o čs. posrpnové emigraci.
 
Náčelníci generálního štábu čs. armády a sovětské armády jednali o dislokaci vojsk uvnitř Československa.
 
5. 2. Předsednictvo ÚV KSČ přijalo usnesení k výsledkům lednového pléna a dále odsoudilo ilegálně vydanou brožuru „Politik dvou tváří“, napadající J. Smrkovského.
 
V Praze se konalo celoarmádní velitelské shromáždění s projevy L. Svobody, M. Dzúra. A. Dubčeka, O. Černíka a G. Husáka.
 
V časopisu Tribuna byla uveřejněna „Zpráva o současné politické situaci v ČSSR a podmínkách činnosti KSČ“, kterou projednalo předsednictvo ÚV KSČ 20. srpna 1968. (Druhá část vyšla v 25. čísle.) ● Totéž číslo časopisu otiskuje stanovisko, přijaté na stranické schůzi v Ústavu jaderného výzkumu Čs. akademie věd v Řeži u Prahy. Poukazuje se znepokojením na některé rysy politické situace, zejména na omezování svobody projevu, setrvání A. Indry, V. Bil´aka a D. Koldera ve vysokých funkcích, přestože ztratili důvěru lidí. Upozorňuje, že vystoupení G. Husáka poškozuje pověst a pozici KSČ, že skutečné problémy, jako je vysílání stanice Vltava, se neřeší a zamlčují.
 
V USA prezident R. M. Nixon ve veřejném prohlášení znovu odsoudil sovětskou intervenci v Československu.
 
6. 2. Federální vláda schválila složení Hospodářské rady, předsedou se stal Václav Valeš.
 
Ministr zahraničních věcí J. Marko odjel na návštěvu do Moskvy, kde postupně jednal s L. Brežněvem, N. Podgorným, A. Kosyginem a A. Gromykem.
 
Poradu vedoucích tajemníků KSČ z krajů a okresů českých zemí řídil J. Piller, referovali L. Štrougal O. Černík.
 
Rudé právo publikovalo článek Č. Císaře „Komunistická strana před srpnem a po srpnu“.
 
Ve vydavatelství Mladá fronta vyšlo první číslo časopisu Studentské listy, týdeníku Svazu vysokoškolského studentstva Čech a Moravy. Šéfredaktor Svatopluk Pekárek.
 
Britský Královský ústav pro mezinárodní otázky vydal studii amerického profesora L. I. Whettena o vojenských aspektech obsazení Československa v srpnu 1968.
 
7. 2. V Praze byla  podepsána čs. – sovětská dohoda o vzájemné právní pomoci spojené s pobytem sovětských vojsk na území ČSSR. Týkala se kompetencí čs. a sovětských orgánů při projednávání trestních, občansko-právních a správních záležitostí příslušníků sovětských vojsk a členů jejich rodin.
 
Na schůzi sekretariátu ÚV KSČ projednali návrh koncepce časopisu Tribuna a zásady pro zpracování tzv. kádrových pořádků. Členové byli seznámeni se stavem členské základny k 31. 8. 1968, kdy v KSČ bylo 1 678 983 členů, z toho 4733 politických pracovníků.
 
V projevu na celostátní konferenci rumunských učitelů v Bukurešti prohlásil N. Ceaušescu, že „teorie tzv. omezené svrchovanosti socialistických států je v protikladu s marxisticko-leninskými zásadami a směřuje proti uvolňování napětí a posilování mezinárodního komunistického hnutí“.  
8. 2. Čs. velvyslanec v Moskvě byl na jednání u L. Brežněva a A. Kosygina.
 
Na sjezdu Italské komunistické strany v Bologni její předseda Luigi Longo rozhodně odsoudil sovětskou okupaci Československa a v souvislosti s tím zdůvodnil, proč už v roce 1943 byla rozpuštěna Komunistická internacionála, jejímž cílem bylo zredukovat všechno na nejmenšího společného jmenovatele na základě myšlenky politické a organizační jednoty. Stejný názor projevili delegáti komunistických stran z Velké Británie, Japonska, Jugoslávie a Rumunska. Podstatnou část referátu přineslo 8. číslo týdeníku Reportér z 27. 2.
 
9. 2. V Praze byl ustaven přípravný výbor Svazu Cikánů - Romů.
 
10. 2. A. Dubček navštívil svou rodnou obec Uhrovec a měl zde projev k problémům současné doby.
 
Ministerstvo vnitra vyzvalo svědky Palachova činu, aby svým svědectvím pomohli vyšetřování jeho případu.
 
12. 2. V Praze byla podepsána dodatečná dohoda ke smlouvě o pobytu sovětských jednotek na území ČSSR, která se týkala otázek přepravy, zásobování a s tím spojeného finančního zabezpečení, jakož i podmínek pro užívání různých objektů služeb sovětskými vojáky.
 
Skončilo vysílání rozhlasové stanice Vltava, která šířila zpravodajství od 21. srpna 1968 z míst poblíž Drážďan v NDR. Místo ní se začala na stejné vlnové délce hlásit stanice NDR International Radio Berlin.
 
Papež Pavel VI.13. 2. Byla rehabilitována skupina 21 bývalých policejních důstojníků, odsouzených v letech 1949 – 50.
V Berlíně se konalo setkání představitelů vojsk jednotlivých zemí Varšavské smlouvy, kterého se zúčastnil také hlavní velitel těchto vojsk I. I. Jakubovskij. Čs. delegaci vedl generálporučík A. Mucha.
 
14. 2. Ve výroční den smrti sv. Cyrila v roce 869 se konala na Velehradě pontifikální mše, které byl přítomen monacký biskup J. Rupp. 

V ten den přijal papež Pavel VI. ve Vatikánu 800 čs. katolíků.
 
17. 2. Podle sdělení StB v Plzni byli dopadeni pachatelé loupeže, kteří ze skladu Lidových milicí v Oloví na Karlovarsku odcizili loni v srpnu čtyři kulomety, sedm samopalů a dvě pistole.
 
Člen výkonného výboru ÚV Rumunské komunistické strany V. Trofin při své návštěvě v Praze uvedl, že rumunská strana stojí za svým srpnovým prohlášením ke vstupu vojsk na území Československa a odmítá teorii „omezené suverenity“, je pro hledání nových forem činnosti k prohloubení demokracie v jednotlivých socialistických zemích a účastní se světové konference komunistických stran, přestože nevěří, že by k ní došlo za současného nepříznivého politického klimatu.
 
18. 2. Na schůzi výkonného výboru předsednictva ÚV KSČ za řízení A. Dubčeka bylo mj. přijato opatření, kterým má být zabráněno zveřejňování materiálů rehabilitační komise ÚV KSČ.
 
Sjezd Svazu divadelních umělců zvolil předsedou Otomara Krejču.
 
19. 2. Předsednictvo ÚRO neuznalo Federaci lokomotivních čet, která se stala jednou z polednových hodnot, za samostatný odborový svaz ani za jinou odborovou složku. Vyhlásilo, že jediným představitelem odborů na železnici jsou Český a Slovenský odborový svaz železnic.
 
V Praze – Břevnově se konalo shromáždění 350 členů a funkcionářů Svazu čs.-sovětského přátelství z Prahy a Kladna za účasti pracovníků sovětského velvyslanectví v Praze. Hovořili zde Jan Havelka, A. Kapek, prof. J. Lang a pozdravný dopis k výročí vzniku sovětské armády přečetla herečka Světla Amortová.
 
Týdeník Svět práce otiskl „Údajné doslovné znění moskevského protokolu z 26. srpna 1968“ podle znění britského týdeníku Economist.
 
V Rudém právu byl otištěn článek historika Jana Nováka k 40. výročí V. sjezdu KSČ v roce 1929, který bývá označován jako nástup Gottwaldova bolševizačního směru proti oportunismu.
 
20. 2. Federální vláda zřídila Radu pro mezinárodní vědeckotechnickou spolupráci (předseda F. Hamouz) a čs. vládní komisi pro stihání nacistických válečných zločinců (předseda B. Kučera).
 
Na volební schůzi v České Lípě označil Vilém Nový sebevraždu Jana Palacha za důsledek machinací určitých západních mocností. Palach byl prý k svému činu přemluven pod záminkou, že tekutina, kterou použije, způsobuje jen studený oheň. Dále řečník obvinil P. Kohouta, L. Holečka, V. Škutinu, L. Pachmana a E. Zátopka, kteří prý nabádali studenty k akci, jež vedla k Palachovu činu.
 
21. 2. Předsednictvo ÚV KSČ vydalo prohlášení k 20. výročí zakládání Jednotných zemědělských družstev.
 
Plénum ÚV KSČ vyhovělo žádosti Jaromíra Dolanského a uvolnilo ho ze zdravotních důvodů z členství v ÚV KSČ.
 
V Praze byl ustavující sjezd Svazu českých filmových a televizních umělců FITES; vedoucím tajemníkem byl zvolen režisér Ladislav Helge.
 Miroslav Kárný
Šéfredaktorem časopisu Život strany byl jmenován Miroslav Kárný.

Na Slovensku byl jmenován novým ředitelem Čs. tiskové kanceláře L´udovít Jacz, dosavadní zástupce šéfredaktora Pravdy, a novým šéfredaktorem Pravdy Leopold Postupka, dosavadní redaktor Nového slova.
 
Ministr kultury M. Galuška seznámil novináře se zásadami programu svého ministerstva.
 
Na zasedání Maďarské socialistické dělnické strany v Budapešti uvedl J. Kádár, že konsolidace v ČSSR nesplňuje očekávání maďarské strany, protože nespěje k odstranění pravicových sil a tendence dogmatického sektářství se přeceňují.
 
22. 2. Začíná vycházet Věstník ministerstva vnitra ČSSR, v němž budou publikovány předpisy závazné pro všechny příslušníky SNB.
 
24. 2. Na schůzi výkonného výboru předsednictva ÚV KSČ byl projednán taktický postup strany a v diskusi se hovořilo o některých vystoupeních J. Smrkovského.
 
Ústřední rada odborů akceptuje požadavek legalizace práva na stávku.
 
Na schůzi předsednictva Svazu českých novinářů byly mj. projednány návrhy na rehabilitaci novinářů, příprava činnosti výboru sekce pro novinářství (Žurfondu) při Českém literárním fondu od 1. 4. a dohoda mezi Svazem jugoslávských novinářů a Ústředím novinářů ČSSR. ● Své aktivity obnovily mj. klub FIJET (novináři píšící o cestovním ruchu), vojenská sekce, zemědělští redaktoři měli výroční členskou schůzi, byl uspořádán aktiv závodních novin a Klub volných novinářů se sešel rovněž na výroční schůzi.
 
V Budapešti jednala redakční komise pracovní skupiny o návrhu textu hlavního dokumentu mezinárodní porady komunistických stran „Úkoly boje proti imperialismu v současné době a akční jednota komunistických a dělnických stran a všech protiimperialistických sil“.  Předsedou komise byl Boris Ponomarjov.
 
Jan Zajíc25. 4. V Praze došlo k upálení dalšího studenta Jana Zajíce (* 1950) na protest proti okupaci Československa. Pocházel z Vítkova na Opavsku, studoval v Šumperku a Praze, kde se účastnil aktivit studentů v období Pražského jara a také hladovky, kterou ukončil v den Palachova pohřbu. ● Český úřad pro tisk a informace okamžitě doporučil všem redakcím nezveřejňovat dopis, který J. Zajíc zanechal, aby prý „nebylo narušeno vyšetřování, protože má existovat několik verzí dopisu...“ 
 
Na schůzi předsednictva ÚV KSČ byly projednány přípravy VII. všeodborového sjezdu, postoje současné mladé generace, situace ve Svazu pro spolupráci s armádou. Bylo rozhodnuto vytvořit oddělení branné a bezpečnostní politiky. ● Vedoucím ideologického oddělní byl jmenován Ladislav Novotný, novým vedoucím úseku tisku, rozhlasu a televize namísto Dušana Havlíčka byl jmenován Vladimír Diviš, vedoucím oddělení školství, vědy a kultury Juraj Sedlák namísto Rudolfa Gellnera. Zrušeno samostatné oddělení kultury a jeho vedoucí Karel Kostroun byl odvolán.
 
Na Pražském hradě bylo slavnostní shromáždění příslušníků Lidových milicí a zasloužilých členů KSČ.
 
Do Prahy přicestovala sovětská vojenská delegace v čele s E. F. Ivanovským, aby se účastnila návštěvy Střední skupiny sovětských vojsk, inspekce poplachu jednotek čs. armády, určených k „přikrytí“ státní západní hranice.
 
V Praze zemřel po roční těžké nemoci dlouholetý vedoucí zahraniční rubriky Čs. rozhlasu Milan Weiner, nositel Řádu práce, aktivní účastník událostí Pražského jara, ve věku nedožitých 45 let.
 
26. 2. Schůze sekretariátu ÚV KSČ se mj. zabývala odložením reinstalace Muzea Klementa Gottwalda, kdy veřejnost požaduje změnu názvu na Muzeum moderních čs. dějin, dále návrhem přestavby Vysoké školy politické.
 
Druhé číslo měsíčníku Novinář otiskuje mj. rozhovor s odborníkem o tiskovém zákonu, dále rozbor situace dětského a mládežnického tisku, kde stoupající náklady v počtu výtisků musely být u některých titulů direktivně sníženy pro nedostatek papíru, mj. obnovený časopis Skaut – Junák (zájemců 200 000, náklad snížen na 100 000). Pozoruhodné jsou výňatky projevů, které zazněly 16. a 17. 1. na plenárním zasedání ÚV KSČ o sdělovacích prostředcích.
 
27. 2. V Bratislavě jednaly společně česká a slovenská vláda o zákonu o socialistickém podniku a o problémech v zásobování obyvatelstva.
 
ÚV Svazu českých novinářů se dohodl v Ostravě na spolupráci s odborovým svazem v hornictví, geologii a plynárenství, který bude podporovat úsilí novinářů o pravdivou informovanost veřejnosti a požadavky na svobodu slova a tvůrčí činnosti.
 
Česká sekce Svazu čs. spisovatelů odmítla vyslat delegaci na schůzku spisovatelských organizací socialistických zemí.
 
Po delší odmlce vyšlo první číslo roku 1969 časopisu Politika.
 
Do Sovětského svazu odletěl na pozvání L. Brežněva tajemník ÚV KSČ J. Kempný. Sondáže a utajené kontakty vedoucích představitelů SSSR s čs. předními politiky – normalizátory systematicky tak pokračují. Komuniké o těchto návštěvách se většinou nevydávají.
 
28. 2. V Československu je na 14denní návštěvě delegace výboru stranické kontroly při ÚV KSSS, kterou postupně přijali všichni vedoucí představitelé státu i strany, navštívila pak zejména slovenské kraje.
 
V Ostravě se konalo společné zasedání českých a slovenských novinářů, které potvrdilo aktuálnost usnesení mimořádného sjezdu čs. novinářů z června 1968, vyslovilo opětovně podporu akčnímu programu KSČ a vládním programům, které zahrnují občanské svobody a záruky právní jistoty, ekonomickou reformu a hospodářský rozvoj. Za důležitý úkol české a slovenské žurnalistiky považovalo upevňovat společenství progresivních sil proti dogmatickým frakcionářům.Jaroslav Seifert
 
Výbor Svazu slovenských spisovatelů zaslal otevřený dopis Svazu sovětských spisovatelů reagující na útoky proti čs. spisovatelům, zejména proti J. Seifertovi, které uveřejnila Literaturnaja Gazeta.
 
Byl ustaven Český svaz řídících pracovníků a předsedou zvolen Miroslav Grégr, podnikový ředitel Děčínských strojíren.
 
Rudé právo otisklo článek Zdenka Bradáče Dědictví Kominterny, v němž byly odmítnuty zastaralé centralistické koncepce v mezinárodním komunistickém hnutí.
 
V Bratislavě byl podepsán plán spolupráce mezi Svazem čs. – sovětského přátelství a Svazem sovětských společností pro přátelství a kulturní styky se zahraničním a Společností sovětsko – čs. přátelství.
 
Čs. vojenský přidělenec v Sofii sděluje do Prahy názor ministra národní obrany Bulharska, který požaduje nasadit „tvrdší kurs a použít tvrdší ruky proti kontrarevolučním silám a především učinit pořádek v čs. armádě, propustit nespolehlivé důstojníky, dokud není pozdě“.
 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 12. 02. 2009.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.