Miroslav Sígl: Události, média a novináři v letech 1966 - 1971 (13)
Rubrika: Publicistika – Historie
| Březen 1969 1. 3. Prezident republiky jmenoval předsedou Rady obranu státu A. Dubčeka, místopředsedou O. Černíka a členy G. Husáka, L. Štrougala, Š. Sádovského, S. Rázla, M. Dzúra, J. Pelnáře a K. Rusova. Časopis Zprávy obvinil předsedu Ústředí čs. novinářů Vlado Kašpara ze spojení se sionismem.  2. 3. Ve Vítkově na Opavsku se konal pohřeb studenta Jana Zajíce, který 25. 2. spáchal v Praze sebevraždu upálením. Smutečního obřadu se zúčastnilo na deset tisíc lidí z celého kraje i republiky včetně vysokoškoláků z Prahy. V Sovětském svazu pobývala 14 dnů desetičlenná delegace čs. ministerstva národní obrany v čele s M. Dzúrem. Postupně jednala s představiteli sovětské armády a zúčastnila se 51. výročí jejího vzniku. Předmětem jednání byla zejména nová makrostruktura čs. armády. Sovětská strana vyslovila požadavek provést v čs. armádě čistky a klíčové funkce obsadit absolventy Vojenské akademie sovětské armády. Na setkání s L. I. Brežněvem ministr M. Dzúr slíbil, že čs. armáda bude řešit otázku antisocialistických sil v armádě a ve společnosti, jmenovitě ve Vojenské politické akademii. Zahraniční tisk píše o ozbrojených konfliktech mezi čínskými a sovětskými pohraničníky na řece Usuri. Na sovětské straně bylo 31 mrtvých a 14 raněných. 3. 3. Předseda byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích L. Štrougal na celozávodní schůzi v podniku Škoda Plzeň pronesl referát „Pravicový oportunismus – hlavní nebezpečí ve straně“. ● Byro ÚV KSČ vyjádřilo „znepokojení nad různými koordinačními výbory, úmluvami a dohodami“. V bratislavské Pravdě Z. Holotíková kritizuje historika Jána Mlynárika za jeho názory o národnostní problematice, o vztahu Čechů a Slováků a vytýká mu „čechoslovakismus“. 4. 3. Výkonný výbor ÚV KSČ diskutoval k návrhu zákona o socialistickém podniku a přípravě celostátního kongresu mládežnického hnutí. ● Celostátní organizace Čs. svazu mládeže ukončila hned následující den na plenárním zasedání ÚV ČSM svou činnost. V Praze byla ustavena Česká společnost pro tisk s posláním pečovat o technický rozvoj v polygrafii a spolupráci s nakladatelskými a vydavatelskými podniky. Předsedou byl zvolen Karel Tetiva.
5. 3. L. Brežněv pokračoval systematicky ve zvaní návštěv čs. politiků do Moskvy; tentokrát došlo k přijetí J. Kempného. V Budapešti se konala porada představitelů spisovatelských svazů Bulharska, Maďarska, Mongolska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR - bez účasti Československa a Jugoslávie. 6. 3. V Praze se konal ve dnech 4. – 7. 3. VII.všeodborový sjezd, který přijal Chartu čs. odborového hnutí, program ROH a stanovisko k radám pracujících. Předsedou ÚRO byl zvolen K. Poláček. Delegáti vyslechli projevy L. Svobody, A. Dubčeka, O. Černíka a St. Rázla. Na schůzi branně bezpečnostního výboru Národního shromáždění po zprávě ministra vnitra J. Pelnáře, v níž mj. uvedl zásadu, že „nikdo nebude předmětem rozpracování pro své politické názory“, došlo k závažné diskusi. Především k uvedené „zásadě“, neboť podle zjištění poslanců se tak již děje – například svědčí o tom výslechy autorů tzv. Černé knihy z Historického ústavu Čs. akademie věd, odposlechy v bytě spisovatele Václava Havla, sebevražda studentky B. Necházelové (viz 23. 1.), k čemuž ministerstvo vnitra neposkytlo dosud žádná vysvětlení. Další dotazy se týkaly vysvětlení přítomnosti sovětských poradců KGB na ministerstvu vnitra, a porady s pracovníky kompromitovanými v 50. letech, kteří zklamali v roce 1968. Poslanci žádali od ministra stanovisko k vydávání a kolportování tiskoviny Zprávy, jakož i k pamfletu Politik dvojí tváře – v obou případech bylo zjištěno, že na rozšiřování se podílejí příslušníci bezpečnosti. V Praze se konal seminář k 50. výročí Komunistické internacionály, na němž vystoupili také dr. K. Suchopár a doc. M. Hájek. 7. 3. V Praze na Žižkově v hotelu Tichý byl založen Svaz mladých s cílem „aktivně se zapojit na principech marxismu - leninismu do procesu konsolidace“. Do sálu nebyli vpuštěni zástupci Sdružení organizací a dětí a mládeže ČSR, Svazu vysokoškolského studentstva a Klubu levicových studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. K přítomným 200 účastníkům promluvili K. Hoffman, dále Č. Amort z Ústavu dějin východoevropských socialistických zemí a Josef Jodas. Jednání přijalo provolání k čs. mládeži „Kdo jsme a co chceme“, v němž se deklarovala snaha o vybudování českého Komsomolu, a zaslalo poselství představitelům strany a státu. Z funkce zástupce náčelníka Hlavní politické správy ministerstva národní obrany byl odvolán plk. Fr. Dobiáš. Sovětská Komsomolská pravda přetiskla z libanonského deníku Ab-Dunjá článek „Spiknutí sionistů“, podle něhož stát Izrael, sionistické organizace USA a západoevropských zemí poukázaly v roce 1968 finanční částky čs. opozici s cílem „svrhnout socialistické zřízení a vytvořit kapitalistický režim, který by odpovídal zájmům Izraele“. Článek později uveřejnily také polské deníky Express Wieczorny a Kurier Polski. V Sovětském svazu bývalý generál Pjotr Grigorenko – degradovaný po srpnové okupaci na vojína – vyzval ke stažení sovětských vojsk z Československa. 10. 3. A. Dubček navštívil ÚV KSS a jednal s jeho prvním tajemníkem G. Husákem, dále s předsedou vlády SSR Š. Sádovským a předsedou Slovenské národní rady O. Klokočem. ÚV KSČ zaslal pozdravný dopis 8. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie mj. na počest 50. výročí založení svazu. Z komunistických stran zemí Varšavské smlouvy se zúčastnila pouze delegace KS Rumunska. ● Na protest proti odmítnutí účasti čs. delegace na tomto sjezdu podal čs. velvyslanec v Bělehradě Otto Klička návrh na vlastní rezignaci. Ze své funkce byl odvolán beze slova zdůvodnění a později po vyloučení z KSČ dostal výpověď z ministerstva zahraničních věcí. V minulosti působil také jako velvyslanec ve Švédsku a Egyptě. ● Stranický výbor na čs. velvyslanectví v Bělehradě uspořádal aktiv, jehož rezoluce požadovala projednání celé záležitosti na plénu ÚV KSČ. ● K protestům proti čs. neúčasti na sjezdu SKJ se připojili pražští studenti, kteří odevzdali na velvyslanectví SFRJ pozdravnou petici. V Moskvě jednala pracovní skupina pro vypracování dokumentů mezinárodní porady komunistických stran, KSČ zastupovali mj. P. Auersperg, O. Kaderka a J. Šedivý. 11. 3. Vojenská rada ministerstva národní obrany projednala analýzu politického stavu čs. armády (z rozhodnutí předsednictva ÚV KSČ 7. 1.) a rozhodla připravit komplexní změny vojenského (armádního) tisku včetně kádrových změn v jeho redakcích. Prozatím byl předložen návrh na okamžité zrušení A-revue (dříve Lidová armáda) a to „pro závažné politické chyby“. V Československu byla na týdenní návštěvě delegace Komunistické strany Norska, vedená předsedou R. Larsenem. V Praze se konala schůzka komunistů předsednictva Svazu českých novinářů s tajemníkem ÚV KSČ J. Kempným, jemuž byl odevzdán dopis s vyjádřením znepokojení nad neúčastí delegace KSČ na IX. sjezdu Svaru komunistů Jugoslávie. Podobný dopis odeslal ÚV KSČ také koordinační výbor českých tvůrčích svazů. 12. 3. V Praze se konal sjezd dětských a mládežnických organizací v ČSSR, byla ustavena federální rada. K účastníkům promluvil prezident republiky L. Svoboda. Na zasedání ústředního výboru KSS v Bratislavě byli odvoláni z jeho členství M. Kusý, M. Sedláková, S. Lupták a K. Boďa – všichni progresivní zastánci polednové politiky KSČ na Slovensku. Rudé právo otisklo článek tajemníka ÚV KSČ J. Špačka „K uplatňování principů demokratického centralismu ve straně“. Týdeník Tribuna přetiskl rozhovor z bratislavské Pravdy se členem předsednictva ÚV KSČ J. Zrakem pod názvem „Protisocialistické síly od ledna do srpna“.
13. 3. Federální vláda zřídila Legislativní radu, jejímž předsedou byl zvolen Karel Laco a místopředsedou B. Kučera. Na svém plenárním zasedání Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ projednávala rehabilitaci Miroslava Mamuly, bývalého vedoucího státně administrativního oddělení (mělo na starosti mj. armádu a bezpečnost, tedy odpovídalo i za útěk generála J. Šejny), který byl v polednovém období odvolán a na jeho místo nastoupil V. Prchlík. Ten byl v červenci 1968 kritizován a odešel znovu do armády (k jeho případu viz 14. – 15. 7., 19. 7. a 25. 7. 1968). O hospodářských otázkách jednali v Moskvě O. Černík, V. Valeš a F. Vlasák. Týdeník Reportér ve svém 10. čísle přináší besedu s předsedou vlády ČSR St. Rázlem a místopředsedou vlády ČSR A. Červinkou. ● V tomtéž čísle je příloha k 15. březnu 1939 (Československo přestává existovat s autentickými dokumenty, mj.: Ministr zahraničí F. Chvalkovský se plazí před Hitlerem, Kolaboranti začínají, Projev F. Chvalkovského k tajemníkům a redaktorům strany Národní jednoty, „Slovenský štát“ z milosti Hitlera, prezident ČSR Emil Hácha u Hitlera, Oznámení národu o kapitulaci, K. H. Frank o činnosti nacistické páté kolony a Hlava státu nemá právo zrušit samostatnost.) Toto číslo Reportéra bylo mimořádně rychle rozebráno. 14. 3. Na zasedání Rady obrany státu byl vysloven souhlas s návrhem nových orgánů Varšavské smlouvy a schválen návrh rozkazu prezidenta republiky o zrušení Vojenské politické akademie, jejímž rektorem byl plk. Vojtěch Mencl (po listopadu 1989 byl předsedou Vládní komise pro analýzu událostí let 1967-70). Ve Sjezdovém paláci v Praze se konal politický aktiv k 20. výročí vzniku Jednotných zemědělských družstev. Na ustavujícím sjezdu Svazu českých architektů v Praze byl zvolen předsedou Jiří Gočár. Na pamětním shromáždění k 30. výročí nacistické okupace (15. březen 1939) v pražském Karolinu měl projev historik Jan Křen. Zvláštní senát městského soudu v Praze zrušil rozsudek státního soudu z roku 1949 nad šesti pracovníky Národně socialistické strany. 15. 3. Záznam z besedy pod názvem „Umělci, skutečnost a polednová politika“ uveřejnilo Rudé právo; mezi besedujícími byli (abecedně): Jiří Brabec, člen předsednictva Českého svazu spisovatelů, Arnošt Frydrych, člen ústředního výboru Svazu českých filmových a televizních umělců, Ladislav Helge, vedoucí tajemník FITES, Ota Ornest, člen předsednictva Svazu českých dramatických a rozhlasových umělců, Otmar Mácha, člen předsednictva Svazu českých skladatelů, Ludvík Pacovský, tajemník FITES a Vítězslav Procházka, člen ústředního výboru Svazu českých architektů. Deník Práce uveřejnil článek J. Lederera „Ještě jednou o vztahu k vládě“, kde autor zdůvodňoval obhajobu tehdejší vlády s vědomím, že každá další vláda by byla jen horší „bezostyšně dupající po všech demokratických svobodách a právech“. 16. 3. V Budapešti se konala porada politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy a schválila ustavení výboru ministrů obrany, štábu spojeného velení, vojenské rady spojených ozbrojených sil a technického výboru. Přijala také výzvu k poradě o evropské bezpečnosti.17. 3. V Praze se konalo shromáždění Svazu čs. - sovětského přátelství k 30. výročí okupace ČSR nacistickým Německem. Vyslechlo projev generálmajora M. Korbela, vládního zmocněnce pro záležitosti sovětských vojsk umístěných na území Československa. Delegace čs. armády vedená generálporučíkem O. Štanglem odletěla do Sovětského svazu, aby se po dobu jednoho týdne seznamovala s výstavbou sovětského letectva a pozemních vojenských ozbrojených sil SSSR. Měsíčník Královského ústavu pro mezinárodní otázky v Londýně The World Today přinesl stať „Občanské hnutí odporu v Československu – důsledky srpnových událostí“. Autorem je Theodor Ebert, vědecký pracovník ústavu Svobodné univerzity v Berlíně, který již v roce 1968 publikoval články o čs. krizi, zejména v týdeníku Spiegel. Navrhuje důkladnou analýzu čs . odporu z několika významných hledisek: 1. humánní socialismus, 2. moc zdola, 3.tichá revoluce, 4. lid nejde za Švejkem, 5. ideologické zábrany, 6. svobodné šíření informací, 7. ohlas v cizině. 18. 3. Předsednictvo Čs. mírového výboru odsoudilo jako „nekvalifikované a povýšené“ poznámky Viléma Nového v jeho projevu v Mimoni, v němž odsoudil udělení Čs. ceny míru kolektivům Čs. rozhlasu a Čs. televize za jejich činnost v dramatických srpnových dnech, kdy přispěly k zachování klidu v Československu. V pražském sále Lucerny se konal mítink vysokoškoláků, středoškoláků a mladých dělníků, který byl zaměřen k výsledkům IX. Sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. V Moskvě se konalo zasedání komise pro přípravu mezinárodní porady komunistických stran za účasti zástupců ze 67 stran; za KSČ byl přítomen V. Bil´ak. 19. 3. Schůze výkonného výboru předsednictva ÚV KSČ projednala zprávy o činnosti Čs. strany socialistické a Čs. strany lidové v roce 1968. Dále posoudila žádost vyššího vojenského soudu v Příbrami o zapůjčení podkladů k případu vraždy P. Konečného a F. Novotného. V Rudém právu byl rozhovor šéfredaktora Jiřího Sekery s A. Dubčekem o jednání politického poradního výboru členských zemí Varšavské smlouvy (konalo se 16. 3.). Týdeník Tribuna uveřejnil obsáhlou, ostře kritikou informaci o Klubu angažovaných nestraníků. 20. 3. Na schůzi čs. vlády bylo mj. schváleno zřízení sovětských konzulátů v Brně a Karlových Varech. Podle zprávy ministerstva národní obrany roste počet žádostí mladších důstojníků o propuštění z činné služby v důsledku jejich nesouhlasu s politickým vývojem v ČSSR po srpnu 1968. 21. 3. Předsednictvo Českého svazu žen vydalo prohlášení, v němž se ohrazuje proti článku „Švejk s kytičkou přání“ v tiskovině Zprávy. Poslankyně G. Sekaninová – Čakrtová vznesla v parlamentu interpelaci proti tomuto článku. Po vítězství čs. hokejových reprezentantů nad mužstvem SSSR 2:0 na mistrovství světa vypuklo v Praze veřejné nadšení, které přerostlo do protisovětské demonstrace. S velkým napětím se proto očekávalo druhé utkání 28. 3.22. 3. Francouzský Le Monde uveřejňuje první ze tří článků Pavla Tigrida „Mezi Prahou a Moskvou – neuveřejněné svědectví“ o moskevském protokolu a příčinách invaze armád pěti států do Československa; opírá se přitom o svědectví nejmenovaných účastníků moskevských rozhovorů. Další statě vyšly v tomtéž listě 25. a 26. 3. Třetí číslo měsíčníku Novinář přináší celý text Stanov Ústředí novinářů ČSSR jako samostatnou přílohu, v dalším obsahu mj. informaci o společném zasedání českých a slovenských novinářů (konalo se 28. 2.), o 50. výročí, kdy byl v roce 1919 Syndikát pražských novinářů (založený v roce 1911) přetvořen na Syndikát čs. denního tisku – prvním jeho syndikem byl J. J. Svátek a po něm až do roku 1939 Jiří Pichl. 24. 3. Koordinační výbor českých tvůrčích svazů (artistů a estrádních umělců, architektů, divadelních a rozhlasových umělců, filmových a televizních umělců, novinářů, skladatelů, spisovatelů, vědeckých pracovníků a Českého odborového svazu umění a kultury) vydal prohlášení, že 1. nesouhlasí s jakýmkoliv odmítáním vrcholných děl světové kultury, neboť takové odmítání by odporovalo upřímné snaze českých umělců o rovnoprávnost a svobodný rozvoj kultur všech národů, 2. nepřijal žádná doporučení, jež by jakkoliv omezovala individuální styky umělců, vědců, novinářů s kolegy z pěti socialistických zemí, neboť je věcí umělců samých rozhodnout, s kým hodlají své styky rozvíjet a s kým nikoliv, 3. upozornil, že plnému rozvinutí oficiálních styků se svazy pěti zemí brání především dvě skutečnosti: a) akt 21. srpna je v rozporu s mezinárodním právem a hluboce se dotkl nejenom citu, ale i rozumu naší fronty a vytvořil novou politickou realitu, kterou není možno ignorovat, b) v pěti socialistických zemích se i nadále rozvíjí nepřátelská a nepravdivá propaganda proti některým progresivním příslušníkům naší fronty i proti jednotlivým uměleckým dílům. 25. 3. Předsednictvo ÚV KSČ schválilo usnesení k výměně členských legitimací. V Rudém právu zveřejnilo ministerstvo financí ČSR pokyny pro poskytování státní podpory na úhradu škod vzniklých od 20. 8. do 17. 10. 1968 včetně škod na hmotném majetku občanů v souvislosti s mimořádnými událostmi v tomto období. 26. 3. Rudé právo otisklo článek svého brněnského redaktora J. Malíka, který se ohrazuje proti distribuci tiskoviny Zprávy prostřednictvím přílohy Rudého práva, k čemuž došlo v Brně a Jihomoravském kraji. 27. 3. S vedoucími pracovníky ČTK, Čs. rozhlasu a Čs. televize se setkal předseda vlády O. Černík, tajemník ÚV KSČ J. Kempný a předseda federálního výboru pro tisk a informace J. Havelka. O tomto setkání nebyly podány žádné bližší informace. Časopis Politika uveřejnil úvahu bývalého ministra zahraničních věcí ČSSR Jiřího Hájka Kompromisy a „čisté ruce“. 28. 3. Z. Fierlinger v článku „Oč usiluje Svaz čs.-sovětského přátelství“ v Rudém, právu odmítá jakoukoli souvislost SČSP s vydáváním a rozšiřováním tiskoviny Zprávy a žádá ministerstvo zahraničních věcí, aby podniklo v Moskvě kroky k jeho zastavení, protože jsou příčinou stálého neklidu a překážkou v konsolidaci. Ve večerních hodinách, kdy na mistrovství světa v hokeji ve Stockholmu porazilo Československo mužstvo SSSR 4:3, vyšly spontánně do ulic nejen v hl. m. Praze, ale i Brně, Bratislavě a v dalších městech republiky tisíce občanů, jejichž radost nad sportovním úspěchem se proměnila v politické demonstrace. Hokejové vítězství se považovalo za jakousi „odvetu“ za ponížení v srpnu 1968, až posléze došlo k protisovětským demonstracím – v Mladé Boleslavi byly napadeny sovětské posádky, v Ústí nad Labem sovětská komandatura a v Praze byly zdemolovány kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot. Jak prokázalo pozdější šetření zorganizovala tuto akci krajská správa StB na pokyn českého ministra vnitra J. Grössera. Příslušníci StB, převlečení jako topenářská četa, navezli během dne před kancelář Aeroflotu na Václavském náměstí dlažební kostky, jimiž ji potom při večerní demonstraci zdemolovali. Po činu utekli na hlavní poštu v Jindřišské ulici, odkud je odvezly připravené autobusy. ● Televizní hlasatelka Milena Vostřáková připila před kamerou „kofolou“ se slovy: „Normálně piju urologický čaj, ale teď musím připít červeným vínem.“ To bylo také její poslední vystoupení na televizní obrazovce.29. 3. Předseda vlády O. Černík ještě v noci žádal ministra národní obrany M. Dzúra, aby okamžitě zajistil potřebnou pohotovost útvarů kolem Prahy, Brna a Bratislavy pro případ dalších možných nepokojů. ● Do pohotovosti bylo uvedeno 3800 vojáků pro výpomoc orgánům ministerstva vnitra. ● Vláda ČSR a rovněž předsednictvo ÚV KSČ zveřejnily prohlášení k událostem, které provázely vítězství čs. mužstva nad mužstvem SSSR v ledním hokeji. Prohlášení vlády konstatovalo, že došlo k projevům vandalství, namířeným zejména proti objektům, které užívají sovětské orgány a instituce, a že bylo přitom zraněno několik příslušníků Veřejné bezpečnosti. ● Podle předsednictva ÚV KSČ měly velkou odpovědnost za krizové situace sdělovací prostředky, například časopisy Listy, Reportér a Zítřek. Budou moci působit jen pokud bude jejich činnost „v souladu se socialistickými cíli naší společnosti“. Nespokojenost vyslovilo toto prohlášení také s Rudým právem a pro vážné chyby bylo zastaveno vydávání časopisu Politika. Rudé právo otisklo dopis A. Dubčeka všem čs. učitelům ke Dni učitelů na počest „učitele národů J. A. Komenského“. ● V tomtéž čísle je rozhovor s Ivanem Kupcem, předsedou Svazu slovenských spisovatelů „o tiché aktivitě slovenských spisovatelů“. 30. 3. V Moskvě se konalo mimořádné zasedání politbyra ÚV KSSS k mimořádným událostem v Československu. V Brně byl ustaven Český esperantský svaz. 31. 3. Ministerstvo vnitra vydalo sdělení k událostem z 28. a 29. 3., kdy došlo k rozsáhlým akcím zejména v Praze, Ústí nad Labem, Mladé Boleslavi, Liberci, Teplicích a v Olomouci. Při zákrocích proti demonstrantům bylo zraněno 51 příslušníků Veřejné bezpečnosti a předvedeno 39 osob, přičemž na některé z nich byla uvalena vazba. Federální shromáždění vydalo sdělení, že údaje některého tisku o účasti J. Smrkovského na demonstraci 28. 3. v Praze, jsou nepravdivé. Úvodník moskevského deníku Pravda reaguje kriticky na prohlášení české vlády k demonstracím 28. 3. Ty jsou prý výsledkem organizované a ze zahraničí řízené kontrarevoluce, a to za přímé účasti či pasivního přihlížení některých nejvyšších funkcionářů KSČ. „Za rozšíření šovinistické psychózy v zemi odpovídají tisk, rozhlas a televize“, napsala Pravda. Bez předchozího oznámení čs. vládě přiletěl na sovětské vojenské letiště v Milovicích maršál Grečko se zástupcem ministra zahraničí SSSR V. S. Semjonovem. Jednali nejprve s velením čs. armády (K. Rusov, A. Mucha, O. Štangl, M. Šmoldas, J. Lux a F. Bedřich) a poté svolali poradu velitelů a politických pracovníků sovětských vojsk v ČSSR. ● Na území Polska, Československa a NDR probíhalo od 30. 3. do 4. 4. společné cvičení armád pod názvem „Vesna 69“, které řídil náčelník generálního štábu polské armády D. Chocha. ● V těchto dnech navštívili L. Svoboda, A. Dubček, L. Štrougal a M. Dzúr posádky motostřelecké divize v Chebu a Mariánských Lázních. Na letišti v Praze - Ruzyni uvítalo bouřlivě několik tisíc lidí návrat čs. hokejistů z mistrovství světa v ledním hokeji ve Stockholmu. Na transparentech byla mj. hesla „Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to!“ nebo „Kluci, nás to nemrzí, pro nás jste vždy vítězi!“ |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 02. 2009.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Jitka Molavcová |
 |
Jiří Suchý |
 |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. |
 |
Josef Fousek |
 |
Ivan Rössler |
 |
Ondřej Suchý |
 |
Jiří Menzel |
 |
PhDr. Jiří Grygar |