Portrét originálního malíře: ZDENĚK HAJNÝ

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...


ZDENĚK HAJNÝ



Narozen 30. 1. 1942 ve Vsetíně. V roce 1964 vystudoval provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. V r. 1975 filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze -- obor psychologie. V r. 1989 získal doktorát filozofie na téže fakultě.

Do r. 1983 přednášel psychologii a estetiku na katedře pedagogiky v Praze. Téhož roku z vysoké školy odešel a věnuje se malířství jako povolání. Souběžně s výtvarnou prací se teoreticky zabývá psychologickou problematikou tvořivosti a transpersonálních jevů v umění.

Doma a v zahraničí měl doposud třiadvacet samostatných výstav. Zúčastnil se mnoha desítek výstav skupinových. Jednoho z největších uznání se dostalo Z. Hajnému ve Varšavě na výstavě mladých v r. 1974 -- diplom poroty a v SRN v r. 1985 ve Wagnerově Bayreuthu. Němečtí kritici tehdy vysoce hodnotili jeho tvorbu a přirovnávali ji k hudbě Richarda Wagnera. Někteří z recenzentů spatřovali v jeho díle již měřítka 21. století.

V r. 1989 vydalo pražské nakladatelství ODEON v edici Současné moderní umění monografii o Hajného výtvarné práci od PhDr. B. Mráze. V témže roce vydal organizační výbor ISSOL (Mezinárodní organizace pro výzkum života na zemi a v kosmu) jeho obrazy k samostatné výstavě, jako součást mezinárodního kongresu v Praze. Jeho tvorba se tam setkala s velkým ohlasem u předních vědců, biologů, fyziků a dalších odborníků a potvrdila tak příbuznost tvořivých a duchovních principů ve vědě a umění.

V roce 1990 vydává nakladatelství ONYX první soubor reprodukcí z poslední tvorby, který v roce 1992 vydává v druhém, částečně doplněném vydání. V r. 1992 vystavoval a přednášel na 12. transpersonální konferenci ITA v Praze. Ve stejném roce vydalo nakladatelství J. Nekut z Českých Budějovic další monografii se 150 vyobrazeními a textem rovněž od PhDr. B. Mráze. Koncem roku 1998 vydalo nakladatelství BB ART třetí a dosud nejrozsáhlejší monografii s více než 200 reprodukcemi. Autorsky se spolupodílel spolu s dr. Mrázem Ing. K. Funk.

27. 5. 1994 spolu s americkým spisovatelem a pastorem Robertem Fulghumem otevřel duchovně orientovanou galerii Cesty ke světlu, v jejíchž prostorách poprvé představil unikátní projekt celostně působící syntézy obrazů, světelných objektů z krystalů, hudby a vůní s terapeutickými účinky. Zároveň s galerií založil Z. Hajný stejnojmennou nadaci, sloužící kulturním, výchovně vzdělávacím a humanitárním činnostem, realizovaným v galerii.

Fotografie z galerie  CESTA KE SVĚTLU  a  z  KŘIŠŤÁLOVÉ ČAJOVNY


kliknutím na obrázek získáte plnou velikost fotografie



 
 


.... a celou řadu dalších fotografií najdete zde
 



Na práci nadace a galerie se podílí kromě vystavujících umělců rada a zejména její ředitelka E. Krulíková, na které spočívá zajišťování náročného programu nadace a galerie. Tento netradiční prostor galerie byl vybudován z vlastních zdrojů po dvouleté přístavbě a rekonstrukci rodinného domu. Navštívily ji desítky tisíc návštěvníků, včetně významných osobností ze zahraničí a uskutečnilo se množství kulturně výchovných programů. Nejvýznamnější princip činnosti nadace a galerie je spatřován v jejím humanitárním poslání a etickém zaměření. Pro handicapované a staré spoluobčany je vstup do galerie volný.

V prostorách galerie spolu s multimediálním programem s obrazy Z. Hajného jsou vystavena díla M. Eremiášové, J. Š. Fialy, J. Kristoforiho, J. Nálepy, J. Skřivánka, J. Šerých a O. Zoubka.
V České televizi byl v letech 1995 a 96 uváděn 7dílný film z obrazů Z. Hajného Krajiny jenom tušené -- hudebně obrazová fantazie režiséra S. Vaňka s recitací R. Lukavského a meditativní hudbou.
Scénáristka i režisérka I. Pavlásková použila autorových obrazů do sci-fi filmu Nesmluvená setkání, uvedeného také roku 1996 v České televizi.

V r. 1997 byl na Štědrý večer uveden hudební klip Tichá noc na motivy stejnojmenné vánoční písně. Recitoval opět R. Lukavský, zpívala D. Pecková, I. Kusnjer, hudbou doprovodil V. Hudeček, B. Kulínský a L. Brabec.
Malíř Z. Hajný vykazuje ve své tvorbě zcela osobitý projev duchovně meditativního zaměření, který navzdory všem aktuálním směrům a tendencím minulých dvaceti let zůstává neměnný ve své podstatě. Totiž v neústupném úsilí o postižení a odkaz Řádu. Hajného tvorba žije v důvěrném vztahu k poezii a hudbě, sám se hudbou inspiruje a jeho obrazy zase inspirují přátele hudebníky. Lékaři a léčitelé používají obrazů k umocnění terapeutického účinku u svých pacientů a k navození zklidňující atmosféry v interiérech ordinací a pracoven.

Někteří využívají duchovně spřízněných obrazů k hlubším působení na posluchače a přenášejí tak princip použitý v galerii do koncertních sálů k umocnění celkového prožitku. Například hudební skupina Učedníci, kteří vystupují v České republice v poetickém programu křesťanských písní při souběžné projekci těchto obrazů. Texty z tohoto programu vyšly v lednu 1997 na CD a MC nosičích s názvem Obrazy o nebi.

Z programu světových umělců, kteří s autorem spolupracují a využívají sílu, sdělnost a poselství jeho obrazů, je to především japonská zpěvačka a skladatelka Yoshié Ichige. Ta ve svém celosvětovém turné s programem Starvoice -- Fantazie hvězdné záře propojuje zpěv, hudbu, balet a projekci těchto obrazů. Doposud shlédlo program publikum ve Vídni, Bernu, Mnichově, Basileji, Berlíně, Praze, New Yorku, Římě a do roku 2006 má putovat po celém světě s poselstvím, směřujícím k mravním a duchovním základům lidské existence.

V podobném zaměření byl uveden v Pražském planetáriu v listopadu 1996 program Vesmírná píseň. V něm významný představitel indických filozofických přístupů, skladatel a virtuos na sitár Roop Verma představil svůj program se zpěvem, hudbou a projekcí autorových obrazů. V režii S. Vaňka a produkci MUDr. J. Dudové spoluúčinkovali J. Mazánek a Subhash Sarkar.

V pražské Lucerně v r. 1998 se toto vystoupení zopakovalo, navíc s účastí Š. Raka, V. Marka a P. Nose. Poprvé zde Z. Hajný při projekci použil přímé syntézy hvězd a obrazů.

Od září 1998 se stal tento experiment denním programem v galerii. Má rovněž název Vesmírná píseň. Návštěvníci s úžasem sledují tisíce variant "nových" hvězdných objektů, tvořených snímky kosmu, pořízených Hubbleovým teleskopem a obrazy Z. Hajného. Výsledný efekt tak vzniká při prolínání, přímou syntézou, bez elektronických animací. Zvláštní je, že všechny variace jsou souznějící a "kompatibilní" v jakémkoliv pořadí a kombinaci. Je to nekonečný kaleidoskop kosmických vizí s hudbou.

V roce 1999 byla provedena přístavba galerie včetně nových interiérových řešení -- vytvoření meditativního prostoru v 1. podlaží a rozšíření projekce v Křišťálové čajovně (viz článek Jitky Dolejšové, poznámka redakce PN). Dále byl vytvořen nový prostor v přízemí pro prodejní a výstavní expozice dalších autorů.

Bohumír Mráz
převzato z webových stránek
www.cestykesvetlu.cz  

Copyright © www.cestykesvetlu.cz

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 25. 12. 2004.