Publicistika – Letem-světem
Zájezd do Polska
Nastala doba dovolených. Někteří se chystají strávit svoji letošní dovolenou u moře, jiní v různých vzdálených exotických krajích, mnozí ale zůstávají doma a těší se, že si konečně užijí svých chat, zahrádek a chalup.
Jaroslav Stehlík - Jan Drocár: ZÁPADNÍ POBŘEŽÍ USA
Odešel z Československa v roce 1982. Celou dobu prožil na západním pobřeží USA, takže jeho povídání se týká především oblasti okolí San Franciska a Los Angeles. V poslední době soukromniční, zabývá se prací, která vzdáleně připomíná naše bývalé OPBH. Služby všeho druhu v bytech a domech. Myslím, že pro naše čtenáře, kteří někdy hodlají USA navštívit, jsou jeho postřehy zajímavé.
Peter Závacký: Čínska kartún pohľadnica
Keď som pred vyše desiatimi rokmi robil rozhovor s popredným slovenským karikaturistom Andrejom Mišanekom (slávil 55. narodeniny), na moju otázku – aká je dnešná svetová karikatúra – predpovedal veľkú čínsku expanziu (okrem Iránu, Turecka a Poľska) vo svete kartún. Jeho vízia sa naplnila. Dnes je už majstrovstvo „hŕstky“ čínskych karikaturistov vo humoru neprehliadnuteľné.
Marta Urbanová: AMERIKA – ZION NATIONAL PARK
Amerika je země nekonečných možností a všelijakých absurdit. Zadarmo je zde jen soucit; nedávno byl i aspirin, kdyby vás z té výhry být zde rozbolela hlava. To byla slova Petra, našeho průvodce, hned na uvítanou. Někde v Utahu mezi Bryce Canyonem a parkem Zion jsme na Mt Carmel zastavili u benzínky. Vešla jsem dovnitř.
Jitka Dolejšová: Rakousko - Fotoaparát vypráví .... (1)
Jsem digitální fotoaparát značky Canon PowerShot A610, ale moje paní mi důvěrně říká foťák. Největší radost mám, když jí můžu být užitečný. Když fotím a fotím a fotím... S mojí paní a její rodinou už jsme toho dost zažili, loni jsme například podnikli velké putování po Skandinávii a já mohl fotit i půlnoční slunce na Nordkappu a soby a ledovce a nádherné červenobílé domečky, ale o tom vám na stránkách Pozitivních novin moje paní už vyprávěla.
Vladimír Cícha: Cesta na jihozápad – vzpomínka na báječné časy (7)
Ukazuje se, že nejzajímavější část výletu máme za sebou. Cesta dálnicí č. 89 na východ neposkytuje mnoho pozoruhodného. Výjimkou je jen to jediné místo v USA, kde se protínají hranice čtyř států... Nového Mexika, Arizony, Utahu a Colorada. Naše automobily nejeví známky hrozící poruchy. Kocourek Punťa je již zbaven ledového obložení a má se k světu. Po přespání v Pegosa Spring vjíždíme znovu do hor. Colorado Springs, lyžařské středisko, působí v tu dobu smutně a opuštěně.
Lenka a Luděk Novákovi: Cestování s kufrem (1)
Zdravíme vás z královského města Laosu Luang Prabang. Všechno úžasně dopadlo, máme kufry (je neuvěřitelné, že sem z Prahy doletěly bez problémů), my jsme se museli dvakrát čekinovat, ale kufry dorazily pěkně rovnou až do Luang Prabang (LP). Letiště nás rozesmálo. Vypadá jako zájezdní hostinec s velkým parkovištěm, na kterém náhodou přistálo letadlo. Posíláme vám trochu sluníčka a teplíčka.
Mirka Beňovská: Sýrie na vlastní kůži
Do Damašku přijíždíme z Libanonu. Od hranic je to jen kousek a už vystupujeme u jednoho z autobusových nádraží. Nestačíme se ani nadechnout a místní taxikáři nás již zahrnují nabídkami na odvoz do Palmyry, středu města nebo kamkoliv jinam. Jiní muži nás zas chtějí dovést k pokladně, kde si lze koupit lístek na autobus do turistických lokalit. Vzhledem k neschopnosti turistů, přečíst si cokoliv na nádraží a možnosti koupit lístek do stejné lokality u různých společností, živí se skupina naháněčů patrně celkem dobře.
Jitka Dolejšová: Okolo světa za dva dny
Výborný vypravěč, fotograf a cestovatel Václav Špillar poutavě popsal slasti a strasti cesty po Havajském souostroví, na které ho doprovázela jeho rodina a kamarád. Při treku překonal 13letý Václavův syn sám sebe, nechyběly ani humorné příhody. Zajímavé fotografie a realistické videosekvence vytvořily obraz plný dobrodružného náboje. Festivaloví účastníci se tak mohli spolu s Václavem Špillarem podívat na pobřeží ostrova Kauai a obhlédnout kaňon Waimea, Grand Canyon Pacifiku.
Jitka Dolejšová: Norsko 2010 - Za všechno může Troll (14)
Znovu za deště balíme mokrý stan a jedeme kolem pěkných vodopádů (největším je kaskádovitý Tvindefossen) do Vossu, ve kterém se nachází netypický kamenný chrám s osmibokou věží a dřevěnou střechou. Kostel byl postaven roku 1270 a v jeho interiéru si mohou návštěvníci prohlédnout bohatou řezbářskou výzdobu. Nejstarší památkou je kříž sv. Olava, který pochází z 11. století.
Vladimír Vondráček: O třech služebních cestách
Nevím, zda se po tak dlouhé době ještě hodí vzpomínat na dobu nesvobody, ale snad bude dobré si trochu připomenout, v jaké části světa jsme do konce roku 1989 žili! A tak si zde nyní dovoluji popsat alespoň několik svých dojmů ze služebních cest v letech 1970 až 1985. Všechny tři směřovaly na východ od železné opony, neboť na opačnou světovou stranu jsem nikdy nebyl „nominován“!
Jaroslav Vízner: Požádat tě o ruku mě napadlo v Thajsku (1)
Chci ti moc poděkovat, že jsi mi "umožnila" tuhle cestu. Bez Tvého povzbuzování a Tvé pomoci bych asi nikdy neodjel... Je to k neuvěření, co se mi všechno honí v hlavě od té chvíle, co letadlo odstartovalo z ženevského letiště... asi proto, že jsem se konečně poklidně usadil po tom všem shonu a také si uvědomil, že se už na tom nedá nic změnit.
Lenka a Luděk Novákovi: Srí Lanka aneb cestování s kufrem pro každého (2)
Ráno vstáváme nekřesťansky brzy. Chceme zanechat stopy svých barbarských chodidel v písku na historicky nejstarší osídlené části Sri Lanky. Těšíme se na starověké královské město Anurádhapura, ve kterém se našly důkazy o lidském osídlení již z doby železné v 5. stol. př.n.l. Leží na severu Sri Lanky a po více než tisíc let bylo nejen hlavním městem na ostrově, ale patřilo i k největším městům na světě.
Jiří Zelenka - Aleš Hrubý: Deník cyklistického maratónu Liberec - Paříž (3/3)
Chtělo by to někde zastavit a najíst se. Je tu klid a doprovod si s hledáním místa nedělá starosti. Zastaví na kraji pole a rozdělá vařič. Zatím co se dělá jídlo, krátce si na karimatce schrupnu. Ta půlhodinka spánku bude dobrá. Vzbudili mě až v jedenáct a jídlo mám již studené. To je mi celkem jedno, ale podivuji se, proč mě nikdo nevzbudil.