Publicistika – Historie
Michal Dlouhý: Pekelný stroj
Poté co strážmistr Vlkovský otevřel dveře skříně, následovaly krátce po sobě dva výbuchy. Při prvním z nich vyšlehly ze skříně plameny, které způsobily strážmistru Vlkovskému těžké zranění - popáleniny III. stupně v obličeji, na krku a na rukách. Po druhém výbuchu se zbořila jedna ze zdí bytu, došlo k prolomení stropu a k vyražení oken a dveří. Při tomto výbuchu se zasažený strážmistr Vlkovský vzchopil natolik, že vyraženým oknem vyskočil na dvůr, kde klesl v mdlobách. Odtud byl okamžitě převezen první pomocí do místní veřejné nemocnice. Štábní strážmistr Studený byl v době výbuchu naštěstí sehnut u stolu a nadstrážník Ambros stál u dveří, oba byli odhozeni směrem ke dveřím do předsíně.
Ludvík Petr Rössler: Lodžské ghetto (1/2)
V březnu 1939, když Němci vpadli do Prahy a okupovali republiku, se náš život značně změnil k horšímu, když se začaly uplatňovat Hitlerovy antisemitské norimberské zákony. Naše osobní svoboda a občanská práva byla omezena a postupně jsme byli stále drastičtějšími diskriminačními opatřeními izolováni od ostatní společnosti.
Miroslav Sígl: Písničky mě provázejí celým životem
Jestli si neumím něco představit, tak by to byl život bez písniček. Provázejí mne od dětství díky mé mamince, která dokázala zpívat snad při každé práci. Dnes už vím, že jí ty písničky nahrazovaly vše ostatní, čeho se jí v životě nedostávalo. Ale nikdy si před námi dětmi nestěžovala. Popadla koš s prádlem, žehličku zahřála na plotně a dala se do zpěvu.
Petr Feyfar: Kdoví, kdo v tom byl taky namočený
Položil jsem telefon, vyposlechl si známé prohlášení strany a vlády k překročení hranic vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy a vypravil se s manželkou – nechtěla mne nechat jít samotného, ale byla přesvědčena, že něco musím udělat - do rozhlasu, abych změnil svůj pořad. Jen jsem se objevil u studií, osočil se na mne vysílací technik: „Co tu děláte?“
Jan Řehounek: Pedagog a sokolský vzdělavatel Václav Janda
Václav Janda (1885–1942), pedagog, sokolský vzdělavatel, pocházel z učitelské rodiny, narodil se na Loučeni. Jako učitel působil na několika venkovských školách na Poděbradsku a Královéměstecku, naposledy jako ředitel dívčí měšťanské školy v Nymburce. Po první světové válce odešel v roce 1919 pedagogicky působit do slovenské Nitry, odkud byl po třech letech přeložen do Liptovského Mikuláše.
Jan Drocár: Poselstvo českého krále Jiřího z Poděbrad v Anglii
Poselstvo dorazilo do Calais, ležícího na mořském břehu a poddaného tehdy anglickému králi. Půl míle za tímto městem končí Flandry, píše autor a dodává, že každý, kdo se chce dostat do Anglie, musí vyplout z tohoto města.
Michal Dlouhý: Přepadený autodopravce
Na podzim roku 1933 byl služební pes Ada vzhledem ke stáří a zdravotnímu stavu uznán za neschopného dalšího výkonu služby. Do kurzu v pyšelské "psí univerzitě", jak se říkalo Ústavu pro chov a výcvik služebních psů četnictva, byl na vlastní žádost vyslán štábní strážmistr Alois Kruliš se soukromým štěnětem německého ovčáka, fenkou Blankou.
Milan Novák: Palladium země České
Uctívané Palladium země České, obrázek staroboleslavské Madony, je reliéf, 19 cm vysoký a 13,5 cm široký, vytepaný v mědi, nazývané někdy také mědí korintskou, a silně pozlacený. Vznikl v době od konce 14. do poloviny 15. století z kovu původního reliéfu z dob úsvitu křesťanství na našem území za prvních Přemyslovců. Stylově se hlásí do okruhu Madony svatovítské, s tzv. krásnoslohou drapérií, s náznakem bolestného výrazu ve tváři.
Jan Drocár: Genealogie majitelů zámku v Častolovicích z rodu pánů ze Sternberga
Častolovice bývaly s okolními vesnicemi Synkovem, Liblí, Veselou, Olešnicí, Horkami a snad také Česticemi původně samostatné panství, jehož prvním známým majetníkem byl Půta z Častolovic, jenž založil zde kapli sv. Kateřiny; pak na krátkou dobu dostaly se v držení Jana Pušky z Kunštátu, jinak z Častolovic, ale po něm přešly opět v majetek Půty z Častolovic (1435).
Zdeněk Reich: Moje švédská anabáze
Psal se rok 1946 a Evropa se pomalu začala zotavovat z následků 2. světové války. Švédský Červený Kříž nabídl v té době dětem za zemí postižených válkou půlroční pobyt v jejich krásné, válkou nedotčené zemi. Šťastnou náhodou jsem se dostal mezi ty tři stovky dětí z Československa, které byly pro tuto akci vybrány a prošly zdravotní prohlídkou, kterou prováděli lékaři ze Švédska.
Michal Dlouhý: Farářova dobrosrdečnost
Velitel četnické stanice v Malešově pan vrchní strážmistr Rudolf Švábenický si vždy v neděli rád dal partičku mariáše se svými přáteli. Hráčské kvarteto se scházelo v místním hostinci a bylo kromě četnického velitele tvořeno malešovským starostou, učitelem a panem farářem z nedaleké Bykáně.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (14) O modlách a zhroucených stupnicích hodnot
Lidé, kteří do této chvíle viděli v dějinách především šanci pro vlastní spásu, začali být pojednou netrpěliví v očekávání království Božího. Pokroky mechaniky vytvořily totiž právě na úsvitu novověku podmínky pro to, aby se dávná přání, touhy po pokrytí základních životních potřeb staly skutkem; člověk tedy lačně sáhl po nezměrných možnostech naší planety.
Michal Dlouhý: Objasněný těžký zločin
Na četnickou stanici ve Vrbně se v podvečer jednoho březnového dne roku 1921 dostavil místní občan a oznámil, že vdova Maryša Houvorková z nedalekého domu na náměstí byla zavražděna. Velitel stanice vrchní strážmistr Jiří Hess se odebral na místo spolu se strážmistry Karlem Laifrem a Maxmiliánem Kalužou. Službu na stanici předal strážmistru Václavu Kořístkovi, který se právě vrátil z celodenní obchůzky.
Drahomíra Žampachová - Jan Žampach: Když mně bylo šestnáct...
Zavedli mě do švédské devítiletky, ač je mi šestnáct pryč. Doma bych možná pokukoval už po děvčatech, tady se neumím se spolužáky pobavit ani o počasí. Nerozumím vůbec ničemu, co říkají. Když vidí, že nereaguji, nevšímají si mě. Cítím se úplně sám. Nebaví mě nic, ani jíst. Maminka mně koupila dnes banán a tubu taveného sýra se šunkou, ví, jak to mám rád.