Literatura – Na pokračování
Sloupky Jiřího Menzela (2)
Lidi, to jest ti, kteří představují průměrnou většinu populace, ti které potkáváme na ulici, ve veřejných dopravních prostředcích nebo v sousedství, ti kdo musí od rána od šesti zařezávat u ponku, či od osmi u pultu, ti kteří mohou bez úhony na občanské cti vidět krále nahého, ti mají k opravdovým Umělcům zvláštní vztah. Podle muže ulice, který je vzdálen snobismu, opravdový Umělec může být z jeho pohledu taky jen blázen nebo exhibicionista.
Sloupky Jiřího Menzela (1)
Naše klikaté životní cesty ustavičně protínají nezrušitelné pravdy, které jsou tak zřejmé a průzračné, že si je ani neuvědomujeme, ale které jsou nicméně stejně nezpochybnitelné jako je třeba gravitační zákon, nebo Pythagorova věta. Jsme k těm pravdám slepí, nicméně ony existují. Jednu z nich mi kdysi zjevil pan Musil, můj instruktor jízdy autem.
Sloupky Jiřího Menzela (33)
Absolvoval jsem slavný jubilejní canneský filmový festival a nebylo to pro člověka mé letory nijak veselé. Musel jsem totiž, místo toho, abych se povaloval na sluníčku na pláži, sedět většinu času v biografu. Byl jsem v porotě, která měla udělit cenu nejlepšímu filmu debutujícího režiséra. Kdosi ten letošní festival charakterizoval výrokem, podle kterého kdyby se všechna krev prolitá na promítacích plátnech festivalu vylila do moře, bylo by z toho moře rudé.
Josef Blažek: Existuje ostrov (6)
Ulice byla tichá. Noc pokročila bez ohledu na uzlení a cyklení času kolem nás. Počasí bylo jiné. Snad tedy i roční období pokročilo. Podle teplého a voňavého vzduchu, kde se mísily vůně kvetoucího černého bezu se zápachem smažených bramborových hranolků, to rozhodně nebyl podzim, který mi ještě před pár hodinami útočil na kůži.
Pavel Kovář: Otec kulak, syn zelený baron (14)
Když v sobotu 5. května 1945 vypuklo v Praze povstání proti německým okupantům, vyhlásila jednotka Železo pohotovost. Roty v obcích držely hlídky a někde odzbrojily menší německé oddíly. Ten den dopoledne se to podařilo členům úhonické, drahelčické a hořelické roty: zajali třicet Němců střežících vojenskou vysílačku na dvoře v Drahelčicích.
Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (9)
„Několikrát ses zmínil o Alfredu Nikodemovi. Pověz mi něco víc,“ navrhl jsem. Oldřich povytáhl obočí. „Nikodem? To bylo jméno, které znal snad každý a setkal se s ním vždy, když přišla řeč na plavecké výkony, mytí ve studené vodě, sněhové zábaly na horách nebo lehké oblékání v zimním počasí. Byl ale činný i v jiných sportech, jako například jízda na koni, dálkové pochody, plavání krátkých i dlouhých tratí a v neposlední řadě právě otužování.
Jan Hora: Sběratel dobrodružství (11) Na rozbouřeném moři
Dne 17. dubna 1930 vyplul Grace Harwar z australského přístavu Wallaroo s nákladem pšenice. Cílem plavby byla Anglie. Kapitán Svensson velel dvanáctičlenné posádce, což bylo na pětistěžník docela málo. Kromě toho pouze polovina mužů se mohla počítat mezi opravdové námořníky, ti ostatní byli spíše nadšenci s touhou po dobrodružství. Jedním takovým byl mladý australský žurnalista Walker. Přál si prodělat plavbu na staré plachetnici, aby nasbíral zkušenosti pro napsání filmového scénáře k dobrodružnému filmu.
Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (13)
Objevil se na továrenském dvoře za necelou minutu. Viděla jsem ho už z dálky. Můj příchod ho asi dost vyděsil, běžel, jako by mu šlo o život. Věděl, že dnes, stejně jako v minulých dnech, budu na kliniku volat. – Co je s Patrikem?!!! vyrazil ještě před závorou. Schválně jsem s tou radostnou zprávou čekala, až doběhne docela k nám. - Ne, to není pravda… ty to říkáš schválně!!! vyrážel ze sebe zajíkavě. Potom ale asi na mých očích poznal, že to, co mu říkám, není krutý žert, uvěřil a vyčerpaně mě objal.
Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (40)
Do okna pracovny narazil pták. Možná jiřička nebo obyčejný vrabec, nevím. Ale v každém případě jsem leknutím úplně procitla ze vzpomínek. Cigareta, kterou jsem držela mezi prsty, mi už dávno vyhasla. Novou už si nezapaluji. Stejně jsem kuřačka na baterky! Začala jsem kouřit před pár týdny, kdy jsem se octila v úplném srabu. Nechutná mi to. Ale někdy i docela slušně uklidní.
Jan Hora: Sběratel dobrodružství (10) Mahdího vězeň
Slatin Paša byl původem Rakušan. Prodělal jako důstojník vojenské tažení do Bosny v roce 1879 a pak odešel do Súdánu. Vstoupil do služeb guvernéra Gorgona v Chartúmu a stal se mudírem provincie Dary v jihozápadním Dárfúru. Podobnou hodnost mohl přijmout pouze dobrodruh tělem i duší, protože v oblasti zuřily dvě války, jedna se sultánem Harúnem a druhá s vlivným otrokářem Zobeirem. Slatin Paša prožil pětileté období plné bitev a šarvátek, když došlo v Súdánu k obrovskému povstání.
Pavel Kovář: Otec kulak, syn zelený baron (11)
Tři roky po pádu komunistického režimu jsem začal hospodařit na rodném statku, ale takových nás v Úhonicích nebylo mnoho. Zpočátku jen tři: můj soused Josef Kučera, potom Petr Kučera ze statku, kde se říká u Nových, a já. A po třech letech se přidal Josef Zima. Ostatní sedláci nechtěli. Důvody byly jasné: jsou hodně staří, jejich potomci to dělat nechtějí a konečně – statky jsou buď přestavěné nebo hodně zchátralé.
Jan Řehounek: Než malej Ventil dostal rozum (8)
Vprostřed ruštiny vpajdala do třídy bez zaklepání zástupkyně. "Promiňte, soudružko kolegyně, ale musíme přijmout organizační opatření k zajištění prvomájových oslav," pravila a zahleděla se do lavic. "Vstaňte!" začala ukazovat prstem. Vybrala si mě, Peťana, Pepka Králíka, Vencu Šaška, Jardu a Bogana.
Sloupky Jiřího Menzela (27)
Konečně jsem se dostal k četbě na kterou jsem se dlouho těšil. Je to tetralogie paní Marie Šulcové o bratrech Čapcích a taky o době, ve které před první a mezi oběma válkami žili. Trochu mne ty knihy zbavují iluzí, které jsem o první republice měl. Nebyla to doba tak ideální, jak se mi za „totáče“ zdálo.
Jan Hora: Sběratel dobrodružství (8) Konec krále kanibalů
Mladý švédský námořník Kalle Svenson se nechal v roce 1806 najmout na loď Post au Prince plující kolem mysu Horn k západnímu pobřeží Jižní Ameriky. Škuner provozoval během plavby jakési skryté pirátství tajně podporované zemí domovského přístavu. V praxi to vypadalo tak, že Anglie vyslala Port au Prince přepadávat lodě jiných států, zabavovat jejich zboží a škodit tak konkurenci. Kalle Svenson se zúčastnil přepadů několika španělských lodí u chilského pobřeží. Když bylo podpalubí přeplněné uloupeným zbožím, rozhodl se kapitán přeplout Tichý oceán a v australském přístavu Port Jackson všechno výhodně prodat.