Sběratel dobrodružství

Tím sběratelem jsem já, milý čtenáři, ale neboj se. Nebudu tě unavovat vyprávěním, co jsem všechno zažil a kde všude jsem byl. Sbírám dobrodružství velice poklidným a v podstatě pohodlným způsobem. Napínavé příběhy nacházím ve starých cestopisných knížkách a časopisech. Obyčejně stačí přejít z kuchyně do pokoje k mé knihovně. Když se někdy rozjedu vlakem do jiného města, abych vyhledal antikvariát v nějaké zapadlé ulici, jedná se už vlastně o velkou objevitelskou výpravu. O napětí a romantiku, ale i o zklamání, nemám při tom nouzi. Občas najdu zajímavý příběh také v denním tisku.

Má sbírka dokazuje, že se na světě pořád něco úžasného děje, že divoké příběhy plné exotiky, vzrušení a obdivuhodných lidských výkonů jsou skutečností a ne pouhými výmysly spisovatelů. Dobrodružné příhody se odehrávaly a stále odehrávají a vnímavému čtenáři stačí, když si nalistuje stránku a otevře srdce.

Mahdího vězeň

Slatin Paša byl původem Rakušan. Prodělal jako důstojník vojenské tažení do Bosny v roce 1879 a pak odešel do Súdánu. Vstoupil do služeb guvernéra Gorgona v Chartúmu a stal se mudírem provincie Dary v jihozápadním Dárfúru. Podobnou hodnost mohl přijmout pouze dobrodruh tělem i duší, protože v oblasti zuřily dvě války, jedna se sultánem Harúnem a druhá s vlivným otrokářem Zobeirem. Slatin Paša prožil pětileté období plné bitev a šarvátek, když došlo v Súdánu k obrovskému povstání. Prostý veslař Muhamed Achmed se prohlásil za mahdího, nástupce a pokračovatele muslimského proroka Mohameda a vyhlásil svatou válku všem nevěřícím. Mahdí chtěl v první řadě vyhnat ze Súdánu spojené síly Angličanů a Egypťanů. Jeho vojsko se rychle rozrůstalo a po dobytí Kordofánu zůstal Slatin Paša se svými oddíly osamocený. Ve vypjaté náboženské atmosféře nechtěli vojáci pod ním, jako pod nevěřícím, sloužit a proto přestoupil k islámu. Nebylo to nic platné, na vánoce roku 1883 se musel Slatin Paša vzdát. Byl zajat a odveden do hlavního stanu mahdího. Od strašné smrti ho prozatím zachránila skutečnost, že se stal muslimem.

V té době už bylo hlavní město Chartúm obklíčeno mahdisty a anglo-egyptská posádka pod vedením generála Gorgona jen stěží odolávala. Mahdí nařídil Slatinovi, aby napsal Gordonovi doporučení ke kapitulaci. Slatin poslechl, ale tajně nabídl hrdinnému guvernérovi plán jeho záchrany. Jeho dvojí hra však byla prozrazena. Po celou dobu obléhání Chartúmu musel zůstat zajatec ve svém stanu a poslouchat vzdálený hluk boje. V lednu roku 1885 bylo po všem. V nastalém tichu si Slatin Paša troufl vyjít před stan. Zrovna k němu přicházeli tři mahdisté. Hodili před zajatce zkrvavený šat a z něj se vykutálela hlava generála Gordona. Mahdí dobyl Chartúm a Slatin Paša zůstal v jeho zajetí bez vyhlídek na svobodu. Zavřeli ho do vězení a na noc mu dávali okovy. Po osmi měsících tvrdého žaláře se nad ním smiloval chalíf, syn mahdího a nechal ho přemístit z vězeňské kobky do domácího vězení. Slatin Paša neměl volnost pohybu, pouze před odpolední pátou hodinou se musel odebrat do mešity k modlitbě.

Zajetí trvalo dlouhých deset let. Přátelé Slatina Paši v zahraničí neustále přemýšleli a hledali nějakou možnost, jak ho osvobodit. Mahdí však byl na vrcholu moci a spojené anglo-egyptské síly neměly možnost Súdán obsadit. Teprve po deseti letech se podařilo přichystat nesmírně riskantní akci, která by měla Slatinovi pomoci uniknout mahdistům ze spárů. V únoru 1895 dostal zajatec tajné znamení, aby se připravil k útěku. Po večerní modlitbě se vracel Slatin z mešity domů. Cestou se k němu připletl muž jedoucí na oslu. Rychle si vyměnil s jezdcem místo a pokračoval v jízdě až na okraj města. Tam stál další spiklenec s připraveným velbloudem. Po hodině rychlé jízdy v doporučeném směru se Slatin Paša dostal ke dvěma mužům a třem jízdním velbloudům. Šlo o všechno. Vydali se na cestu a za den a noc urazili v prudkém tempu sto padesát mil! Zvířata popadala vysílením a uprchlíci museli čekat v úkrytu celý týden, než se podařilo sehnat další velbloudy. Se štěstím se vyhnuli mahdistickým hlídkám a v polovině března dojeli šťastně do Asuánu, kde už byli v bezpečí.

Slatin Paša byl s obdivem a úctou přijat v Káhiře samotným chedivem. Bylo mu nabídnuto velení příprav k znovudobytí Súdánu, ale i ten největší dobrodruh si musí občas odpočinout. Slatin odmítl a odešel na dovolenou ke své rodině.

Po roce se však vrátil. Sloužil ve štábu generála Kitchenera, který vedl slavnou vojenskou výpravu do Súdánu v letech 1897 a 8. Panství samozvaného proroka mahdího bylo vyvráceno a Slatin Paša dostal opět hodnost mudíra v Dárfúru.

Na stará kolena odešel do rodného Rakouska a o svém dobrodružném životě napsal knihu „S ohněm a mečem v Súdánu.“ Do Chartúmu, kde prožil desetileté zajetí, se ve stáří podíval ještě jednou jako řadový turista.