Ivo Fencl: Svatba a Ostrov pokladů
V květnu 2012 mi (s ilustracemi Marka Škubala) vyšla už desátá publikace, tedy alespoň v tomhle životě pozemském a pokud bych hrdě započítal i oba mnou sepsané svazečky edice Tvary. Mé letošní dílo, ať už je kolikáté chce, se jmenuje DVĚ TVÁŘE DOKTORA JEKYLLA a doslov k němu napsal a s Janou Horákovou a Vladimírem Gardavským je redakčně připravil docent Vladimír Novotný, známý to literární kritik a badatel. První verze „Jekylla“ však vycházela už celý loňský rok na pokračování v pražském literárním časopise Tvar, a to redakcí Michala Škrabala. Výsledná knížka má 13 kapitol a já zde předkládám valnou část kapitoly třetí.
Stanislav J. Juhaňák: Jednikačka
Napadlo mě, zda je možné udělat něco za jednikačku, jak říká syn Davídek. Něco hezkého, milého, užitečného, pro radost. Vydávám dětské knihy v edici Laskavé čtení. To je edice laskavých, mravných, pozitivních a veselých příběhů. K edici patří také miniknihy – šestnáctistránkové barevné sešity s pohádkou nebo říkankami. K tomu mě inspirovaly podobné sešity, které dřív rozdávali obchodníci. Nedávali dětem gumové sladkosti, ale pohádky. Knihovnám, obchodníkům a všem, kdo sešity dávají zdarma, je prodáváme po pětikačce. Dala by se taková knížečka udělat za korunu? Bez reklamy? Bez dotací? Bez skrytého sponzoringu? Pojal jsem to jako happening a oslovil tiskárnu, která pro projekt měla pochopení.
Miroslav Marek: Největší sbírka harmonik v ČR má svého vyslance v Pelhřimově
Jiří Sedláček z Litovle byl zapsán do České knihy rekordů díky tomu, že stál u vzniku a je zároveň správcem unikátní sbírky historických klávesových a knoflíkových akordeonů, heligonek a atypických harmonik, která čítá na 238 kusů a je vystavena v litovelském Muzeu harmonik, které je prvním svého druhu v České republice.
Dobromila Lebrová: 150. výročí spolku Svatobor
Ve čtvrtek 17. května 2012 oslavil spolek Svatobor 150. výročí své existence. Oslavil ho slavnostní členskou schůzí, spolu s pěveckým koncertem smíšeného pěveckého sboru Evropská, složeného ze studentů pedagogických škol a gymnázia na Evropské ulici v Praze 6. Koncert byl opravdu krásný, složený ze skladeb starých mistrů, dále upravených lidových písní, ale také Con te partiro – známé pod názvem Time to Say Goodbye. Koncert se konal v sále Zpěváckého spolku Hlahol, který je čestným kolektivním členem Svatoboru.
Miroslav Sígl: Ve Finsku připravují Festival řemesel
V tomto projektu se začíná organizovat množství festivalů řemesel u všech partnerů. Letos takový velký mezinárodní festival se bude konat ve Finsku, a to 27.–28. července, ale ještě den předtím dojde k mezinárodní soutěži kovářů. Proto se nyní konají domácí festivaly, na nichž jsou vítáni všichni zájemci s prezentací svých výrobků. Návštěvníci pak hlasují pomocí anketních lístků, který výrobek byl nejúspěšnější a má naději na úspěch i v mezinárodním měřítku.
Jan Řehounek: Hrabalovo Kersko již počtrnácté
Tradiční a velmi oblíbené setkání všech obdivovatelů díla a osobnosti spisovatele Bohumila Hrabala se uskuteční již počtrnácté, a to sobotu 19. května 2012. V deset hodin odstartují dvě sportovně–rekreační akce. Na Zálabí v Nymburce u Posezení U tří Hrabalových koček se sejdou a společně pojedou do Kerska po Hrabalově cyklostezce příznivci cykloturistiky – cestou je přichystáno několik kontrolních zastávek. Ve stejnou dobu odstartuje od Svatojosefského pramene v Kersku pochod, či spíše pohodová procházka Po místech, která měl Bohumil Hrabal rád.
Jitka Dolejšová: Setkání s obrazem (5) Rembrandt van Rijn
Geniální holandský malíř. Učarovaly mu autoportréty, které umožňují divákovi číst postupný vývoj malířova života. Rembrandta vždy přitahovala lidská tvář a opravdové rozpoložení lidské mysli. Na portrétech se odvíjí celý lidský příběh. Malíř experimentoval s barvou – stávalo se, že někteří jeho zákazníci nakonec objednaný obraz odmítli. Rembrandt rychle nanášel silné vrstvy husté barvy (konzistence pasty), které často roztíral špachtlí nebo nožem. Na malířovy obrazy je třeba dívat se z dálky. On sám prý varoval své zákazníky, aby se k obrazu nepřibližovali, protože „vůně obrazu by vám mohla být nepříjemná.“
Jindra Svitáková: Atentát na Heydricha tématem výstavy Někomu život, někomu smrt
Putovní výstava Někomu život, někomu smrt představuje příčiny, průběh a důsledky atentátu na Reinharda Heydricha, který provedli českoslovenští parašutisté – příslušníci čs. zahraniční armády, ve spolupráci s českými vlastenci 27. května 1942. Po České republice putuje od prosince 2011, byla vystavena již na více než 25 místech a zhlédly ji desetitisíce občanů. V květnových a červnových dnech bude k vidění v budově krajského úřadu v Jihlavě, v budově krajského úřadu v Ústí nad Labem, od 4. června v Praze 8 v Libeňském zámečku, ale také na sobotní akci 16. června v Senici, rovněž i v Novém Bydžově a v Praze 2. V letních měsících budou následovat další místa.
Zdeňka Petáková: Událost roku – Jana Koblasa v Jízdárně Pražského hradu
Průřez celoživotní tvorbou jednoho z našich nejvýznamnějších exilových výtvarných umělců, letošního osmdesátníka Jana Koblasy, je právě představován na výstavě nazvané přiléhavě Retrospektiva. Jan Koblasa (*1932 v Táboře) je sochař, malíř, grafik, scénograf, literát a vysokoškolský pedagog, který po roce 1968 zůstal žít mimo vlast a svůj talent měl možnost uplatnit zejména v sousedním Německu. Velmi působivě uspořádaná výstava Retrospektiva bohatě dokumentuje umělecký vývoj Jana Koblasy. Je zde k vidění na 200 děl, často dřevěných soch a prací z kovu.
Miroslav Marek: Háčkované dějiny zemí českých v pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit
Muzeum kuriozit vystavuje rekordní kolekci více než stovky postav členěných do 26 výjevů mapujících české dějiny od lovců mamutů až po současnost. Všechny figury ručně uháčkovala mimořádně zručná rekordmanka – Lenka Bednářová z Nové Bystřice, která vede ve svém volném čase blog "Lenčino háčkování" a jejíž dílo se právem stalo součástí expozice Zlaté české ručičky Muzea rekordů a kuriozit, která si klade za cíl upozorňovat na dovednost, nápaditost a rukodělnou zručnost českých lidí – a to i v méně obvyklých oborech.
Aleš Cibulka: Herec R. A. Strejka konečně najde místo svého posledního odpočinku
V dnešní době špatných zpráv si dovolujeme přinést jednu zprávu veskrze pozitivní: Herec R. A. Strejka konečně najde místo svého posledního odpočinku – dvaadvacet let od své smrti… Ale pěkně popořádku: před časem jsem se dočetl v Pozitivních novinách od Ondřeje Suchého, že jeden z nejoblíbenějších herců pamětnických filmů – R. A. Strejka – stále nemá místo, kde by důstojně odpočíval. Jeho celoživotní partner Ladislav Branč, dlouholetý televizní architekt, několikrát usiloval o to, aby byl uložen na Vyšehradě, v hrobě, kde jsou pohřbeni umělci, kteří odešli v osamění. Nezdařilo se, argument byl několikrát stejný – Strejka byl herec, kterého NIKDO nezná.
Miroslav Sígl: Je nás jen čtyřprocentní menšina?
Kdykoliv se mi objeví ve schránce e-mail z Místní akční skupiny MAS Kouřimsko – Podlipansko, vím, že jde o pozitivní informace, které bych měl rozšířit dál po vlastech českých a po celé síti www. Činím tak opravdu s chutí a rád, protože v tomto regionu žijí lidé, jimž leží na srdci vzhled a vývoj jejich okolí, usilují o to, aby k nim jezdilo co nejvíce hostů a návštěvníků. Právě dnes mi poslali článek s výzvou „Ukliďme Výrovku – ukliďme svět!“ Protože minulou sobotu zde uskutečnili úklid podél toku Výrovky v obcích Vrbčany, Dobřichov, Chotutice, Pečky, Ratenice a Kostelní Lhota.
Milan Turek: Jablonecký lékař zanechal obrovskou sbírku grafiky
Ač oba dva lékaři, snažili se významně obohatit duchovní bohatství Království českého v druhé polovině devatenáctého století. Václav Šamánek svou intenzívní společenskou aktivitou v Liberci, Anton Randa v Jablonci nad Nisou shromažďováním uměleckých děl. První pocházel z jižní Moravy, druhý z jižních Čech. Po doktoru Šamánkovi zůstala v Liberci Česká beseda a knihovna, z nehmotného bohatství Klub českých turistů a zapomenutá dívčí škola. Odkaz doktora Randy zahrnoval sbírku grafiky, šperků a minerálů.
Miroslav Sígl: Noviny ze všech kontinentů
V pátek 20. dubna bude v televizním pořadu Barvy života vyprávět dlouholetý sběratel Miroslav Karásek (*1951), absolvent Fakulty žurnalistiky Univerzity v Praze (z roku 1988) z Kroměříže. Svou rozsáhlou sbírkou tištěných novin – snad jedinou na světě – patří k prestižním členům Klubu sběratelů kuriozit, získal již před lety ocenění Pozoruhodná sbírka, je zapsán v České knize rekordů.