Jan Řehounek: František Xaver Brixi – 280. výročí narození

Rubrika: Publicistika – O slavných lidech

Právě dnes uplynulo 280 let od narození předního představitele raného hudebního klasicismu Františka Xavera Brixiho.

Český hudební skladatel, přední osobnost české církevní hudby, se narodil 2. ledna 1732 v Praze v rodině varhaníka a ředitele kůru v kostele sv. Martina ve zdi Šimona Brixiho. Jeho matka byla spřízněna s dalším rodem slavných hudebníků – Bendů z Benátek.

V letech 1744 až 1749 studoval na doporučení Jiřího Antonína Bendy, zdejšího absolventa a již známého skladatele, na piaristickém gymnáziu v Kosmonosích, významném středočeském hudebním a školském centru. V posledním studijním roce byl v Komonosích jeho profesorem významný piaristický skladatel Václav Kalous (řádovým jménem P. Simone Bartholomaeo). Po ukončení gymnázia odešel Brixi do Prahy, kde byl postupně varhaníkem v kostelech sv. Havla, Panny Marie na Louži a nakonec v malostranském jezuitském kostele sv. Mikuláše. V této době byl již uznávaným skladatelem a varhaníkem, který byl po úspěšně vykonaném konkurzu 1. ledna 1759 jmenován dómským kapelníkem v metropolitním kostele sv. Víta na Hradčanech. V této, v tehdejší Praze nejvýznamnější hudební funkci, působil až do své smrti 14. října 1771.

Nikdy nebyl ženatý a neměl děti. Žil v dnešní Thunovské ulici na Malé Straně. Jeho podoba se nedochovala.
František Xaver Brixi onemocněl poměrně mladý plicní chorobou, patrně tuberkulózou. Lékaři mu doporučili pobyt na venkově, a tak se v posledních letech svého života uchyluje k příbuzným do mlýna ve Vlkavě. Posléze se marně léčí v pražské nemocnici U milosrdných bratří a 14. října 1771 umírá.

Mlýn ve Vlkavě

František Xaver Brixi je jedním z nejplodnějších skladatelů 18. století, počet jeho hudebních děl je více než obdivuhodný - zkomponoval 105 mší, 263 offertorií, 26 litanií, 5 smutečních mší, 4 oratoria, 2 komické školské hry („Erat unum cantor bonus“,v níž je parodována výuka zpěvu, a „Ludiri scholares“, v níž zobrazuje nevhodné metody výuky žáků), mnoho árií či motet a řadu koncertů pro varhany.

Brixiho umělecký věhlas pronikl velmi brzy i do zahraničí. V Polsku, Rakousku i na západě Německa patřil v sedmdesátých a osmdesátých letech k nejhranějším autorům chrámové hudby. Mnichovští jezuité od něho několik let objednávali hudbu k duchovním dramatům. Sto šedesát sedm jeho děl je dodnes v opisech zachováno v klášteře cisterciáků v německém Ottobeurenu.

Jeho dílo představuje jeden ze spojovacích článků mezi hudebním barokem a klasicismem.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 02. 01. 2012.