Miroslav Sígl – Karel Helmich: Dobrou chuť (7)
Rubrika: Publicistika – Doporučení
Na pobřeží Jaderského moře do Jugoslávie - dnes do Chorvatska – se jezdí od třicátých let minulého století čím dál častěji. K oblíbeným místům patříval kdysi Split, kde podle dobového hitu svítí nejkrásnější hvězdy nad mořem.  Ve svém repertoáru měl tuto píseň jak filmový a divadelní herec Jára Pospíšil (1905-1979), tak pozdější operní tenor Oldřich Kovář (1907-1967), ale zamiloval si ji už ve svém dětském věku, jak se kdysi přiznal, také Jiří Suchý (*1931), sice plzeňský rodák, ale dětství prožil v Klatovech, které byly pyšné na svého rodáka Jiřího Voldána (1901-1985). Ten totiž onen hit opatřil českým textem a od něho pocházejí známá slova „nejkrásnější hvězdy svítí ve Splitu nad mořem“. V této souvislosti by náš Karel určitě vzpomenul ještě jednoho muže, a sice Aloise Rašína (1867-1923), českého ministra financí. Ten ještě před svou krutou smrtí (byl na něj spáchán atentát, jemuž podlehl) dokázal upravit kurs naší české koruny natolik, že byla pevnou měnou a mohlo se jí platit nejen v Jugoslávii, ale i v Itálii. Inu, to byla velká pobídka k cestám za mořem. V těch prvních dobách naší nové republiky se jezdilo do střední Dalmácie převážně vlakem, bohatší obojživelným letounem Saro Cloudem Čs. aerolinií. To žádná jiná letecká společnost neměla, jak mě poučil Karel, jinak amatérský pilot a sečtělý novinář. A to ze Kbel až na ono chorvatské pobřeží s druhým největším městem země. V dnešní výbavě turistů do těchto míst nechybí neopren, dýchací maska se “šnorchlem“, tj. dýchací trubicí pro plavání pod hladinou, ale také lýtkovým nožem a ploutvemi. Šikovní jinoši i pánové v nejlepších letech mohou pod mořskou hladinou objevit sličnou potápěčku a chobotničku (Octopa vulgaris), což je nejdůležitější – dá se totiž jíst! Má se za to, že jde o tvora chytrého a chuťově dobrého. Usmrtí se překousnutím míchy. Konečně jsme u dalšího Karlova receptu, který nazval: |
| Nejkrásnější hvězdy, Octopus vulgaris a slávky v těstíčku S usmrcenou chobotnicí se asi čtvrt hodiny musí tlouci o kameny. Chapadla se odřou a nakrájejí na deseticentimetrové kousky. Vaří se dvě hodiny ve sladké vodě. Do ní je dobré vhodit čerstvě vytaženou zátku od červeného vína, aby vsála nepříjemné mořské pachy. Uvařené kousky po vytažení se potřou bohatě česnekem a smaží se do růžova na oleji. Okořenit můžete podle chuti. Nejlépe je jíst přímo z pánve, protože ochladnutím by mohly tzv. zgumovatět. Přílohou je nevhodnější bílý chléb. Pít k tomu jedině „crno“ víno, které je nepřekonatelné. Kdo se potuluje nízko nad dnem mořského pobřeží, může sbírat slávky. Ty se také dají uvařit, což trvá tak dlouho, dokud se neotevřou. Tělíčko se vyjme, opere a obalí do okořeněného a osoleného těstíčka z vajec a mouky. Na oleji se vše opéká do zlatova. I tady poslouží bílý chléb a navíc báječný salát z rajčat, cibule, česneku a sýra v oleji. Pokud jde o pití – tentokrát dejte přednost bílému vínu. Číst se nedá nic, protože než to všechno povaříte a připravíte, už se stmívá, objevují se první hvězdy nad mořem a vy budete sedět na pláži z kamínků, které vás budou tlačit. Ale na to zapomenete, protože se ponoříte do naslouchání zpěvu cikád a šplouchání vln a s písničkou s Voldánovým textem se oddáte příjemnému vzpomínání. Dobrou chuť! |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 25. 07. 2010.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Milan Lasica |
 |
Jitka Molavcová |
 |
Karel Šíp |
 |
JUDr. Ivo Jahelka |
 |
Jan Vodňanský |
 |
Ladislav Gerendáš |
 |
Rudolf Křesťan |
 |
Jiří Suchý |