Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (4)
Rubrika: Publicistika – Historie
ČTVRTEK 22. SRPEN 01:30 v hotelu Praha skončila schůze části členů ÚV KSČ. Z uzavřeného (důvěrného?) jednání nejsou informace. ● Kolona těžkých nákladních vozidel, plně naložených bednami, zastavila před budovou redakce Televizních novin v Jungmannově ulici, kde jsou v přízemí ještě Tiskařské závody. Do průchodu složili okupantští vojáci část nákladu a druhou část odvezli do Měšťanské besedy. S největší pravděpodobností šlo o výbušniny v bednách a lehký materiál (zápalnice) v krabicích. Tato operace trvala až do půl čtvrté ráno za přísného střežení desítek vojáků v celém okolí. 02:00 V. Šalgovič žádá ministra národní obrany M. Dzúra, aby pomohl při zaměřování neznámého pražského vysílače (šlo pravděpodobně o hloubětínský Svobodný vysílač). 03:00 sovětská jednotka obsadila tiskárnu Melantrich v Praze na Václavském náměstí a v poschodích budovy redakční místnosti Svobodného slova. Ráno před 7. hodinou obsazují vojenské okupační jednotky budovu Svazu českých novinářů v Pařížské ulici, a také redakci týdeníku Reportér. Část redakce našla dočasný úkryt v budově Záchytné protialkoholní stanice v Apolinářské ulici. ● Spojovací náčelník plk. Šebor vydal příkaz k zastavení rušení pořadů Svobodné Evropy s tím, aby vysílačů mohlo být použito pro Čs. rozhlas a k rušení stanice Vltava, vzápětí náměstek ministra vnitra J. Šalgovič žádá, aby plk. Šebor zvážil tento svůj rozkaz. ● Vedoucí směny provozu Čs. televize L. Drtina zůstal ve vrátnici objektu Měšťanské besedy v Praze; tím se mu podařilo zachovat telefonické spojení s celou republikou. Tento malý spojovací uzel měl – jak se zakrátko ukázalo - strategický význam. Udržoval přes den spojení s provizorními vysílacími pracovišti a ostatními složkami programovými a technickými; odtud se též udržovalo spojení s pověřenou pracovnicí A. Kejhovou, která zajišťovala předávání filmových materiálů mimo okupované území do Rakouska, zejména rovněž odtud se koordinoval provoz posléze asi sedmi vysílačů – zpočátku vysílače na Bukové hoře a ve Výzkumném ústavu rozhlasu a televize v Praze, dále to byl vysílač Kojál a další na Ještědu, kde bylo zřízeno provizorní vysílání studia Liberec. V případě okupačního obsazení některého z nich mohla být operativně zajištěna kontinuita vysílání. Krátká životnost vysílače na Cukráku či Petřině tyto předpoklady potvrdila. ● Prostřednictvím Elektrárenského dispečinku se naopak dařilo soustavně narušovat napěťovými rázy okupantské rozhlasové relace. Po 7. hodině na zasedání vojenské rady ministerstva národní obrany nabídl ministr M. Dzúr vlastní demisi. Poté odjíždí s gen. Bedřichem za prezidentem L. Svobodou na Pražský hrad. ● V. Šalgovič vydává opět příkaz - zabránit vysílání Čs. rozhlasu a neznámého Svobodného vysílače, odkud se posluchači dozvídají zprávu, že V. Šalgovič je zrádce a že StB zatýká čs. občany. 07:00 zahajuje vysílání Svobodný vysílač z podniku Tesla Hloubětín: „Protože vysílání Čs. televize bylo včera násilně přerušeno obsazením vysílačů na Cukráku a Petříně, redakční kolektivy se rozprchly na různá místa po Praze. Nic není pravdy na tom, že ústřední ředitel Čs. televize dal příkaz k zastavení vysílání. Proto jsme se vám ozvali již včera odpoledne poprvé v úloze redaktorů a hlasatelů rozhlasového vysílání. Poznamenejte si naši vlnovou délku a frekvenci... Někteří naši kolegové se pokoušejí vysílat ze studií „někde v Čechách“. Zatím podle našich informací nebyl vyřazen vysílač na Kleti. ● V denním „scénáři“ jsou očekávané především tyto události: bude zahájen mimořádný XIV. sjezd KSČ, některé pasáže z jeho jednání budou vysílány přímo prostřednictvím radiového spojení: (dnes lze uvést, že šlo o závodní jídelnu ČKD Elektrotechnika a vysílač Tesla Hloubětín). ● Očekávají se zprávy z Kanceláře prezidenta republiky, parlamentu a dalších ústředních orgánů. Podařilo se sehnat pro tuto činnost užitečná spojení (mj. z předsednictva vlády, ministerstva financí, atd.). ● Celý den sledovat vysílání ostatních rozhlasových stanic, jak se je daří zachytit. ● Mimořádnou pozornost věnovat zprávám ze Slovenska a jednotlivých krajů republiky, odkud mají delegáti ztíženu dopravu po silnicích, ale železniční doprava zatím funguje. ● Velmi důležité je sledovat zahraniční stanice – BBC, Svobodnou Evropu, Deutschland Funk, Moskvu a další. ● Vysílat nadále rezoluce, které přicházejí ve stovkách na nejrůznější místa ústředních orgánů v Praze. ● Domluvit spolupráci s pražskými nemocnicemi a vysílat zprávy o situaci obětí okupace. ● Po celý den vysílat vlastní komentáře a zamýšlet se nad našimi vztahy k Sovětskému svazu, odsuzovat okupaci na základě zahraničních ohlasů, ptát se lidí na jejich názory, příběhy. ● Vysílat výzvy k bojkotu okupačních jednotek armád Varšavské smlouvy, zprávy o zatýkání čs. občanů, obsazování budov okupantskými vojsky, ale také o konfidentech a zrádcích ● Snažit se za každou cenu získat informace o situaci vedoucích činitelů strany, vlády, parlamentu, Národní fronty.“ To byl stručný scénář struktury vysílání Svobodného vysílače, který se ohlašoval heslem „Jsme s vámi, buďte s námi!“. Tímto heslem také končil svá vysílání pozdě kolem půlnoci. Po ranním vysílání se objevují V podniku Tesla Hloubětín na základě telefonátů další redaktoři a spolupracovníci, mezi nimi Zdeněk Roman (bratr sourozenců krasobruslařů Romanových). Napsal komentář k vysílání rozhlasových stanic v zemích okupantů, které poslouchá a které chrlí do éteru lživé informace včetně „zvacích dopisů“ nebo čs. žádostí o pomoc. ● Ze štvavé vysílačky Vltava poznávají posluchači hlas jednoho ze zrádců – Pavla Auersperga, pracovníka sekretariátu ÚV KSČ. ● Veřejnosti začíná být jasné, koho považovat za zrádce, až vzniká jejich seznam a jména se objevují na zdech domů, kandelábrech a v letácích. Nejčastěji se objevují jména: Kolder, Biĺak, Indra, náměstek ministra vnitra Šalgovič, také náčelník StB Molnár. 08:00 podle zpráv z vojenských kruhů Sovětské armády má být údajně během dneška mezi 9. a 10. hodinou sestavena nová čs. vláda. ● Je obsazena redakce Zemědělských novin sovětskými vojsky. ● Na obrazovkách se objevilo opět vysílání Čs. televize. Již ve večerních hodinách 21. srpna byl proveden přesun přenosového vozu na staveniště Čs. televize na Kavčích horách v Praze. Byl zamaskován do dřevěné kůlny, zřízeno provizorní studio se dvěma kamerami, reflektory, monitorem, filmovým snímačem a zvukovou technikou. Současně sem byl v noci převezen 10kW vysílač z podniku Tesla Hloubětín, zatímco pro Svobodný vysílač byl určen vysílač o síle 30 kW. Pro případ selhání byl připraven náhradní zdroj ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. 09:00 pokračovala mimořádná plenární schůze Národního shromáždění za účasti 162 poslanců. Schválila protestní dopisy parlamentům a vládám všech pěti zemí, jejichž armády okupují Československo. ● V Gottwaldově (původně ve Zlíně) podepsalo petici za odvolání jejich poslance A. Indry na dvacet tisíc lidí. 09:15 sovětské velvyslanectví v Praze je informováno orgány StB o členech dělnicko-rolnické vlády: předseda A. Indra, ministr vnitra B. Chňoupek, ministr obrany gen. Rytíř , ministr dopravy Vokáč, ministr průmyslu A. Kapek, další členové F. Barbírek, E. Rigo, K. Hoffmann, D. Kolder, V. Biĺak a O. Pavlovský. ● Telefonní ústředna v hl. m. Praze je okupována. 10:15 schází se okleštěné předsednictvo ÚV KSČ (Biĺak, Kolder, Indra, Barbírek, Rigo, Lenárt, Švestka, Piller, Jakeš, Sádovský a Mlynář, přizván byl gen. Rytíř a O. Pavlovský). Bilak navrhl, aby se toto shromáždění samo vyhlásilo za orgán, který povede vyjednávání „na nejvyšší úrovni“. Místo toho byl přijat návrh požádat sovětského velvyslance o spojení s L. Brežněvem a předložit požadavek o propuštění zatčených členů vedení strany a státu. 10:30 se občané dozvídají z rozhlasových vysílání (vzájemně se vysílače a narychlo provizorní rozhlasová studia poslouchala, přebírala některé zprávy jedno od druhého), že náměstek ministra vnitra J. Šalgovič ve spolupráci s okupačními vojsky vydává příkazy k zatýkání některých čs. občanů. ● Seveveročeský kraj vyzývá občany ke generální stávce v trvání jedné hodiny od 12 hodin. 11:00 v závodě ČKD Elektrotechnika v Praze-Vysočanech zahájil jednání mimořádný XIV. sjezd KSČ za přítomnosti 1192 řádně zvolených delegátů z celkového počtu 1543 delegátů. Místo nebylo vybráno náhodně – mimo centrum hl. m. Prahy, ale naopak v centru velké části pražské dělnické třídy. Sjezd byl hned v počátku prohlášen za právoplatný a usnášení schopný. Po zvolení předsednictva a jejího předsedy Věnka Šilhána byli delegáti požádáni o rychlé a ukázněné jednání v diskusích, protože mohlo být kdykoliv napadeno okupačními vojsky. ● Průběh sjezdu je přenášen do Svobodného vysílače v podniku Tesla Hloubětín prostřednictvím směrových pojítek, takže přenos nelze odposlouchávat. ● Ve stejnou dobu se koná mimořádné zasedání čs. vlády, aby se usneslo na tom, že trvá na urychleném odchodu okupačních armád, žádá propuštění zadržených členů vlády, obrací se na veřejnost s výzvou k plynulému chodu hospodářství a zásobování obyvatelstva. Všichni přítomní členové vlády se dostavili potom na sjezd KSČ. K nim se přidali ještě Josef Vodsloň, Marie Švermová a Václav Slavík. 12:00 v Praze byla zahájena hodinová protestní stávka. ● Na ministerstvu národní obrany se sešel hlavní výbor KSČ, který zaslal mimořádnému XIV. sjezdu KSČ poselství, v němž vyslovuje podporu polednového vývoje a hluboké rozhořčení nad okupací. ● V. Biĺak s A. Indrou odjeli v transportéru sovětské armády na sovětské velvyslanectví. Na Hlávkově mostě je vozidlo zastaveno demonstrujícími Pražany a trvá delší dobu, než se vyprostí. 13:00 okupační vojska obsadila budovu Čs. akademie věd v Praze na Národní třídě. ● Čs. velvyslanec v Moskvě předal náměstku ministra zahraničních věcí SSSR Kuzněcovovi nótu proti znevažování čs. ústavních orgánů, proti zadržování členů strany a vlády a s upozorněním na vážné problémy vznikající civilnímu obyvatelstvu. 13:25 vysílají rozhlasové stanice provolání Národního shromáždění k občanům Československa. ● Na sjezdu KSČ (uvádíme nadále jen v této podobě – jde stále o mimořádný XIV. sjezd KSČ) - byla předána delegátům informace o tom, že skupina části vedení KSČ jednala s velvyslancem SSSR Červoněnkem o možném setkání se zadrženými Dubčekem, Černíkem a Smrkovským. ● Ve vojenském prostoru Jince u Prahy se uskutečnila podpisová akce za odchod okupačních vojsk, propuštění vládních a stranických představitelů a za podporu legálním orgánům státu. ● Během celého dne kolují mezi veřejnosti výtisky novin a časopisů, které připravují redakce mnohdy ve svízelných podmínkách. V odpoledních hodinách přišel do studia Svobodného vysílače novinář Jiří Ruml, aby jako delegát sjezdu KSČ informoval přímo posluchače o dosavadním průběhu. Významné bylo hned v úvodu vystoupení Martina Vaculíka, z něhož byl již předtím vysílán podstatný výtah. Mj. v něm zazněla pro všechny delegáty informace o „jasných kolaborantech“ se sovětskou okupační mocí, které vyjmenoval: Kolder, Indra, Biĺak, Jakeš, Nový, Mestek a Piller. Každý z nich odmítl potvrdit, že by někdo nebo nějaký čs. orgán žádal o vojenský zásah vůči Československu. Rovněž uvedl výtky z dopisu ÚV KSSS, v němž čs. stranu obviňovali z nedodržování dohod z Čierné nad Tisou a Bratislavy. Naopak vedení KSČ prý dovolilo novinářům, aby se zastali generála V. Prchlíka a jeho spolupracovníků. V tomto dopisu však nebylo ani slovo o nějakém vojenském zásahu či intervenci. Vedení KSČ i předseda vlády O. Černík se o úmyslech Moskvy dozvěděli ve chvíli, kdy už okupační jednotky překročily čs. výsostné hranice. J. Ruml vysvětlil také potíže se zastoupením slovenských delegátů. Během celého dne jsou vysílány na rozhlasových vlnách a v televizi texty petic z výrobních podniků, obcí a měst, čs. vojenských posádek, institucí a organizací. ● V Praze byl rozšiřován leták, podepsaný anonymní skupinou příslušníků StB, a v něm jsou obviněni z nezákonné činnosti plk. Šalgovič, pplk. Ripl, pplk. Kožuch, pplk. Hubina, plk. Klíma, plk. Špelina a pplk. Beran. Dopis obsahoval také čísla státních poznávacích značek automobilů, jejichž osádky jezdí zatýkat určité občany a funkcionáře. ● Ve věznici Sboru nápravné výchovy v Příbrami došlo k rozsáhlému pokusu o útěk vězňů, jakož i k ničení vězeňského zařízení. ● Ústřední rada odborů vydala prohlášení k vládám okupantských zemí a zároveň vyzvala závodní organizace ROH, aby vytvářely stávkové výbory, chránily závody a chystaly stávky. ● Z Liberce byla vysílána výzva Václav Havla ke spisovatelům a kulturním pracovníkům celého světa, aby organizovali podpisové akce proti okupaci Československa. Ve večerních hodinách vojenský okupační velitel hl.m. Prahy a Středočeského kraje gardový generálporučík I. Veličko vydal rozkaz, jímž zakazuje rozšiřovat plakáty, shromažďování a vycházení v nočních hodinách (neboli vyhlásil stanné právo). ● Občané zjišťují a podávají informace do redakcí o tom, že všechny budovy sekretariátů obvodních výborů KSČ v Praze jsou obsazeny okupačními vojsky. 21:30 skončilo jednání XIV. mimořádného sjezdu KSČ, což byl označeno nejen za vítězství okupovaného lidu naší země, ale také za nejtěžší ránu okupantům. Proti sjezdu nezasáhli, s něčím takovým nepočítali a dokonce se jim nepodařilo zastavit vysílání Svobodného vysílače z podniku Tesla Hloubětín, který šířil sjezdová jednání do celého světa. Podle ohlasů je vysílání slyšitelné i na Slovensku a v dalších sousedních zemích. ● Sjezd přitom projednal úvodní politické prohlášení, výzvu ke komunistickým a dělnickým stranám celého světa, zrušil mandát dosavadního Ústředního výboru a Ústřední kontrolní a revizní komise, přičemž zvolil 144 členů nového ÚV a 37 členů nové ÚKRK. Dále přijal prohlášení k slovenskému národu a schválil dopis A. Dubčekovi. Vzhledem k mimořádným podmínkám nemohl projednat celý stanovený program, a proto se prohlásil za permanentní s tím, že nové stanovy strany, státoprávní uspořádání republiky a další základní otázky projedná, jakmile se celková situace vrátí do normálního stavu. ● Bezprostředně po ukončení sjezdu okupační generál Mazurov (alias Trofimov) podává hlášení o politickém nezdaru intervence a navrhuje zahájit jednání se zadrženými A. Dubčekem a O. Černíkem. Z nočních rozhlasových zpráv: Noční zasedání nově zvoleného ústředního výboru KSČ zahájil F. Vodsloň. Bylo zvoleno předsednictvo a jeho prvním tajemníkem jednomyslně okupanty zadržovaný A. Dubček; řízením předsednictva po dobu jeho nepřítomnosti byl pověřen V. Šilhán. ● Ze zahraničí se dostalo prostřednictvím monitoringu rozhlasových stanic množství informací. ● Moskevská Pravda otiskla článek „Obrana socialismu nejvyšší internacionální povinnost“. ● Ministr zahraničí J. Hájek přijel do Vídně z Bělehradu, kde obdržel telegram, v němž prezident republiky je proti tomu, aby se zúčastnil zasedání Rady bezpečnosti. J. Hájek odpovídá, že to chápe jako sdělení osobního názoru, nikoli jako oficiální instrukci. ● Spolu s ostatními členy čs. vlády, kteří zůstávají nadále na dovolené v Jugoslávii (O. Šik, F. Vlasák, Š. Gašparik, k nimž se připojil i Karel Löbl) podepsal J. Hájek prohlášení, odsuzující intervenci a v něm sdělují, že vstupují do jednání s jugoslávskými představiteli. ● Jugoslávská vláda vydala prohlášení, jímž odsoudila intervenci jako nejhrubší porušení suverenity a územní integrity nezávislé země, také jako přímé popření všeobecně uznávaných zásad mezinárodního práva a Charty OSN. Prohlášení bylo předáno bělehradským velvyslancům okupantských zemí. ● Polská Trybuna Ľudu otiskla „výzvu skupiny členů ÚV KSČ, vlády a parlamentu, kteří se obrátili o pomoc k vládám a komunistickým stranám bratrských zemí“. ● V Paříži došlo k setkání italských a francouzských představitelů komunistických stran L. Longa a W. Rocheta – oba vyslovili nesouhlas s intervencí Československa. ● Radě bezpečnosti OSN předložili zástupci zemí Brazílie, Dánska, Francie, Kanady, Paraguaye, Senegalu, USA a Velké Británie návrh rezoluce, odsuzující intervenci v Československu jako porušení Charty OSN. ● Albánský list Zeri i Populit otiskl článek „Oddíly sovětských revizionistů se dopustily agrese proti Československu a obsadily celou zemi“. 23:00 - 24:00 prezident republiky L. Svoboda jedná se sovětským velvyslancem Červoněnkem za přítomnosti Biĺaka, Pillera, Hamouze a Machačové-Dostálové: nelze přijmout žádnou alternativu nové vlády, dokud se na svá místa nevrátí Dubček a Černík. ● Dále prezident republiky kategoricky požádal velvyslance všech pěti okupantských zemí o „ukončení okupace, odchod vojsk, propuštění internovaných státních a stranických představitelů... Mimo jakoukoli pochybnost se ukázalo, že k ozbrojené intervenci v žádném případě nedošlo na pozvání kteréhokoli ústavního činitele...“ ● Ještě před půlnocí hovoří prezident republiky se Z. Mlynářem a sděluje mu, že odjede do Moskvy, aby dosáhl Dubčekova návratu, a dodává, že „Dubček potom podá demisi a všechno bude v pořádku...“ Pokračování 12. srpna |
OHLASY NA ČLÁNEK |
Dík za Vaše články v Pozitivních novinách (občas tam taky publikuju). Řekl jsem si, že - kvůli Vaší všestrannosti - byste mohl vědět o mé práci (www.rychnovskypruvodce.info) . Protože je výročí, přijměte z ní powerpointové prezentace Srpen 1968, Leden 1969, Listopad 1989, Prosinec 1989 a Leden až červen 1990. Samozřejmě se týkají "jen" našeho města, i tak, myslím, že mají vypovídací hodnotu. Na těch prezentacích jsou třeba věci z ustavující schůze okresní pobočky K 231 u nás na okrese - nikdo je nemá, jsou jen na tomto mém DVD, nebo třeba polské jednotky nad Rychnovem. Snad drobnost - nejsem historik, ani původem z Rychnova nad Kněžnou a už vůbec ne se vzděláním v počítačích (je mně 71); ostatně v době mého (našeho) mládí šlo o buržoazní pavědu. Přijměte fakt (nestěžuju si), že toto DVD je výsledkem mé 26leté práce a není podporováno vedením města ani nikým jiným. |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 05. 08. 2008.
Miroslav Sígl
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Josef Fousek | |
Ladislav Gerendáš | |
Helena Štáchová | |
Jiří Suchý | |
Rudolf Křesťan | |
Karel Šíp | |
Milan Lasica | |
Ivo Šmoldas |