Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (37) Boris Hybner

Rubrika: Publicistika – J+O Suchý

Seriál  KOMICI U PSACÍHO STROJE

V sobotu 6.ledna 1986 jsem v sobotní příloze Svobodného slova KVÍTKO, jehož jsem byl tehdy sedmým rokem redaktorem, zahajoval svůj nejnovější seriál Komici u psacího stroje. Letos jsem se štosem už časem zažloutlých novin probíral a začetl se do tohoto seriálu, který jsem tenkrát doprovázel i karikaturami představovaných komiků-autorů, a najednou mi přišlo líto, že by texty některých z nich už nemusely spatřit více světlo světa. A tak se stalo, že jsem si vzpomněl na Pozitivní noviny a napadlo mne, že by mohlo být docela pěkné obnovit někdejší kvítkovskou „tradici“. Medailonky, kterými jsem literární ukázky uváděl, už zastaraly, což mi dává možnost je nyní rozšířit. Myslím totiž, že i ty mohou dnešní čtenáře zajímat. A tak zde tento seriálek ožívá, s mým přáním, abyste si jím například zpříjemňovali svá středeční dopoledne. 

KOMICI U PSACÍHO STROJE (37): BORIS HYBNER

Boris Hybner (1941) je mim, herec, autor, režisér a pedagog, přední představitel české pantomimické školy. V roce 1964 začínal v divadle Na Zábradlí v souboru Ladislava Fialky, v roce 1966 založil s Ctiborem Turbou Pantomimu Alfréda Jarryho, v roce 1978 soubor Studio Gag. Stejným názvem pak nazval v roce 1990 své dnes již neexistující divadlo v Praze na Národní třídě (fungovalo šest sezón).
Hybner byl autorem a hlavním aktérem celovečerních programů Na konci zahrady jménem Hollywood, Concerto grosso, Gagman, Někdo to rád horror. Hrál ve 27 zemích tří kontinentů. Za televizní seriál Gagman získal Bronzovou růži z Montreaux. Ve filmech se objevoval od roku 1966 v menších rolích – z těch známějších titulů si připomeňme např. Panelstory, Jára Cimrman ležící, spící, Rozpuštěný a vypuštěný, Pelíšky, Pupendo nebo Rafťáci.
Boris Hybner vede v současnosti na pražské HAMU katedru nonverbálního divadla. V roce 2002 vyšla v jihlavském nakladatelství Listen jeho kniha vzpomínek „Clownovo pozdní blues“. Probíral jsem se kdysi stránkami jeho scénářů a libret pantomim. Scénář tříminutové grotesky Anonym je přímo ukázkovým dílkem, které se vyrovná tomu nejlepšímu, co kdysi dávno před ním vytvořili klasikové tohoto žánru v Americe!

Boris Hybner
ANONYM

Muž ve své kanceláři píše na stroji a jat podivným tušením stočí pohled ke dveřím, pod nimiž se pomalu ale jistě objevuje zalepená obálka.
Muž vyskočí, obálku roztrhne, horečně čte, nevěřícně čte ještě jednou, konečně zaúpí a vybíhá s kloboukem v ruce z úřadu.
Proběhne několik ulic a vbíhá do svého domu.
Vběhne do svého poschodí a prudce odemkne, proběhne bytem, vběhne do ložnice, kde se jeho žena skryje pod přikrývkou, prudce přikročí k jedné ze skříní a prudce ji otevře.
A strne.
Ve skříni stojí muž v Borsalinu, v dvouřadovém saku, pouze ve spodkách, a míří na parohatého manžela revolverem.
Chvíle napětí, manžel uskočí, zarachotí výstřel, kulky vysekají díry do protější skříně, jejíž dveře se otevírají pádem těla jiného mafiosa, oděného rovněž ve spodkách.
Ve stejnou chvíli z další skříně vybíhá policista, taky pouze ve spodkách, zatýká mafiána, dává mu želízka a odvádí ho pryč.
Přitom však z jiné skříně stačí vyskočit mrštný pouliční fotograf, opět pouze ve spodkách, a bleskem vyfotografovat mafiána kryjícího si tvář.
Z poslední skříně konečně vyjíždí zmrzlinář, rovněž pouze ve spodkách, od kterého si konsternovaný manžel mechanicky zakoupí zmrzlinu a usedne s ní na pelest vlastní postele.

Příště: Vlasta Burian – podruhé
Kresba: Ondřej Suchý


Další díly najdete zde

Kudy do Šemanovic aneb Vítejte v Nostalgické myši ...

Nostalgické muzeum zábavy (ČRo 2 - Praha)

Padesátník (ČRo 2 - Praha)

Ondřej Suchý ve VŠECHNOPÁRTY

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 10. 2009.