Olga Szymanská: Jan Nepomucký
Rubrika: Publicistika – Co je psáno...
 JAN NEPOMUCKÝ Narozen mezi lety 1340 a 1350 rychtáři Delfínovi ve vsi Pomuku nedaleko Plzně. Studoval na pražské univerzitě a od roku 1369 působil jako notář v Praze. Absolvoval církevní právo v italské Padově. V Praze se stal kanovníkem u sv. Jiljí, farářem v kostele sv. Havla, později kanovníkem Vyšehradské kapituly a generálním vikářem pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. 20. března 1393 umučen. Patron Čech a Bavorska, kněží, mostů, lodníků, vorařů, rybářů. Patron poutníků – sochy na rozcestích, šťastného návratu – sochy u obcí, mlynářů – sošky ve starých mlýnicích. Ochránce proti povodním, krupobití a pomluvám. Svatý JAN NEPOMUCKÝ. Král Svým hněvem stíhal arcibiskupa Jena z Jenštejna, kterému poslal vzkaz: „… vrať mi můj hrad Roudnici a jiné mé hrady a kliď se mi z mé české země. A pokusíš-li se o něco proti mně a mým lidem, chci tě utopit a spory uklidit. Do Prahy přijeď!“ Arcibiskup byl nejdříve královým vychovatelem a přítelem. Později budoval a zveleboval arcidiecézi a klíčová místa v ní nechal obsazovat důvěryhodnými církevními hodnostáři. Stál v cestě králi, který se do ní snažil prosadit své preláty a získat tak území i příjmy. Klíčovým se stal klášter v Kladrubech: král žádal po papeži, aby Kladruby s klášterem povýšil na biskupství a do jeho čela dosadil králova příznivce. Jeho plány nevycházely. Po smrti kladrubského opata Racka benediktini dle svého rozhodnutí zvolili sami nástupce, kterého prostřednictvím generálního vikáře Jana z Pomuku arcibiskup potvrdil. Chyba: královští radní králi převyprávěli, že ho arcibiskup přelstil. Prchlivý vladař kromě zmíněného vzkazu arcibiskupovi veřejně prohlásil, že „Jena z Jenštejna a jeho úředníky utopí a zabije“. Po rozmluvě králových důvěrníků s rádci arcibiskupa král Václav IV. přivolil ještě ke schůzce s arcibiskupem. Kněz Někteří historici se shodují, že než ke schůzce došlo, Jan z Pomuku mohl navštívit královnu. Dle legendy Václav IV. sprovodil Jana proto, že mu zpovědník odmítl sdělit, co se ze Žofiiných úst dozvěděl. Historie to nepotvrzuje a logika napovídá, že zpovědníkem „první dámy“ mohl těžko být někdo z druhé strany. Ale setkání královny a kanovníka je pravděpodobné: Jan z Pomuku byl znalý církevního práva i kompetenčních a majetkových poměrů a zároveň byl kněz. Když Václav IV. projevil vůči Žofii dobrý úmysl „propustit ji“ – rozvést se, arcibiskup vyslal Jana z Pomuku ke královně, aby jí poradil, jak má postupovat. Pravděpodobně s jeho radami souhlasila. A zde se nabízí úvaha, že král mučil Jana proto, aby získal důkazy proti Žofii. S Janem z Jenštejna se Václav IV. setkal 20. března léta páně 1393 u malostranské věže Karlova mostu. Arcibiskup žádal, aby král nevěřil falešným zprávám. Ten však přikázal ozbrojencům, aby zajali čtyři muže. Zpovědník byl mezi nimi. Mučili je. Jan nepromluvil, pouze králi řekl, že není hoden svého úřadu. Rozlícený panovník údajně Janovi ohněm pálil bok. Po roztříštění lebky svrhli pacholci týž večer bezvládné Janovo tělo do vln Vltavy. Řeka ho vydala až za několik dní. Světec Jan z Jenštejna poslal k římské kurii „stížné podání“ na Václava IV. Zde svého zavražděného úředníka nazývá „iam martyr sanktus“ – „už svatý mučedník“. K rozvoji Janova kultu přispěl nový hrob, zřízený na přelomu 14. a 15. století v katedrále svatého Víta. Začaly se šířit zprávy o krutých osudech těch, kteří v roztržitosti na náhrobek šlápli. Trvalo přes dvě století, nežli samotný Řím přivolil ke svatořečení mučedníka. Roku 1721 byl blahoslaven. Kanonizaci završil papež Benedikt XIII. roku 1729, kdy Jana z Pomuku blahořečil. Klíčovou roli sehrál poslední zázrak (údajně v dubnu 1719): při exhumaci tělesných Janových ostatků se objevil symbol knězovy statečnosti – jazyk, růžový a rozpadem nedotčený. Že šlo o část mumifikované mozkové tkáně, se přišlo až po letech. A prameny uvádějí, že již po vyjmutí těla z řeky vzplálo nad ostatky pět světel – jako symbol latinského výrazu Tacui, který má pět písmen a značí „mlčeti“. Od svatořečení Svatého Jana Nepomuckého letos uplyne 280 let. Praha oslavila toto významné výročí nejen květnovou svatojánskou slavností na Vltavě. Významnému světci vzdává hold především rozsáhlou sezónní výstavou o jeho životě a odkazu – v Muzeu Karlova mostu. |
| Článek o Muzeu Karlova mostu: Pavel Loužecký: Exkurze do nitra Karlova mostu |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 15. 07. 2009.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Jiří Menzel |
 |
Jaroslav Vízner |
 |
Jiří Suchý |
 |
JUDr. Ivo Jahelka |
 |
Vladimír Just |
 |
Jan Krůta |
 |
Milan Lasica |
 |
Helena Štáchová |