Olga Szymanská: Dialog

Rubrika: Publicistika – Doporučení

Zobrazení Panny Marie Albrechtem Dürerem v dialogu s výtvarným projevem současné libanonské umělkyně Teresy Diehl prezentuje výstava Muzea Montanelli v Praze.

Albrecht Dürer, narozen 21. 5. 1471 Norimberku, zažil přerod společnosti od středověké pozdní gotiky k rané novověké renesanci. V jeho díle se odrazil vír změn tehdejší Evropy a prostřednictvím mistrných grafik se dostal až k prostému lidu. V rozmachu cestování mohl tovaryšská léta mezi lety 1490 – 1494 trávit v horním Porýní, při cestách po severní Itálii – nejvíce ho ovlivnily Benátky – mohl hledat duchovní inspiraci. Později navštívit Cáchy: zde s utvrzením své pozice dvorního malíře novým císařem Karlem V. Při cestách do Antverp a Nizozemí vážně onemocněl (nejspíše malárií), roku 1528 nemoci podlehl. Tisky a měděné reliéfy mistrových obrazů dodnes zdobí mnohé interiéry. Jeho podpis je snad nejznámější a nejslavnější písmovou značkou.


Myšlenky humanismu, reformací a křesťanské svobody vyústily v 16. století do třicetileté války. Tři místa byla v jejím průběhu velmi důležitá: Praha – kde válka začala, Osnabrück – pro mírová jednání a konec války, Norimberk – pro uzavření míru a následné konání slavnosti k poctě mírových dnů. Spojila se pro konání výstavního projektu roku 1998: Dům Felixe Nussbauma/Kulturněhistorické museum v Osnabrücku uctil 350. výročí uzavření vestfálského míru obsáhlou výstavou pod názvem 1648. Válka a mír v Evropě.  Na ní byla i umělecká díla ze Strahovského kláštera, včetně kopie obrazu Dürerovy Růžencové slavnosti (originál v Národní galerii v Praze). Pro současnou výstavu zapůjčilo nyní Osnabrücské museum do pražského Muzea Montanelli grafická díla Albrechta Dürera.


V době umělcova života určovala portrétní tvorbu křesťanská ikonografie: postava Marie byla „vyvolenou nevinností“ i „pokorně trpící postavou matky“, která se díky povýšení na „bohyni na nebesích“ stává symbolem božského příslibu. V Dürerově pojetí bylo její zobrazení jeho názoru na ideál ženské krásy. Roku 1511 vydal vlastním nákladem mj. i tři velké knihy, k nimž rozměrné dřevořezby, samostatné či v sériích, představují úchvatnou trilogii křesťanského příběhu spásy. V Životu Panny Marie, tvořeného od roku 1502, přiblížil ve dvaceti grafikách Syna Božího jako člověka. V cyklu dvanácti listů Passio domini nostri Jesu zobrazil Vykupitelovu cestu utrpení a ve Zjevení sv. Jana, tištěného poprvé 1498, ztvárnil v šestnácti listech Apokalypsu s ohlášením nového království nebeského.


Výstava

Výběrem z grafik Život Panny Marie a z mariánských motivů, jež díky tisku jednotlivých listů či jako knižní ilustrace se dochovaly do dnešní doby, pořadatelé dokazují vliv mistrova zobrazení světice pro dnešní dobu, ale již i za jeho života, kdy byly inspirací i pro umělce za hranicemi Německa. Koncepce děl – z grafické sbírky Nadace Konrada Liebmanna, spravované Nadací Dolní Sasko – klade důraz na osobitě ztvárněné portréty Panny Marie A. Dürera. A konfrontace se současnou tvorbou, týkající se mateřství, ženství a spásy, obohacuje o individuální vzpomínky na dětství, touhu po bezpečí a něze.

    

Od narození Marie, přes její uvedení do chrámu, zasnoubení, zvěstování, narození Ježíše, klanění tří králů až po Mariinu smrt, nanebevzetí a uctívání / v dialogu T. Diehl Vznášení: hora z ručně strouhaného glycerínu s mnoha figurkami žen a jehňátek, nasvícením odrážejících se na stěně a na horu vystupujících i sestupujících, nad horou vznášející a v obrazu odrážející se vrtulník. Zesílený prožitek času, umocněn světlem v symbolu slunce, zvuk vrtulníku jako hrozba. Druhá část je tématem mateřské lásky: u Dürera oduševnělá, téměř nehmotná Matka Boží a fyzický vztah matky a dítěte / v dialogu autorky Návrat radosti: ve zvucích, pohybu a symbolických zobrazeních, například pohlazeních, vyzvání do hry vzpomínek a vžití se zpět do dětství i prepubertálních rituálů, jež vtiskávají potřebu lásky.

Byť zcela odlišné techniky i výtvarný jazyk obou autorů, přesto nebrání vzájemné hluboké emocionální a duchovní spřízněnosti všech děl.

Byť Albretch Dürer nikdy Prahu nenavštívil, lze zde jít v jeho stopách.

Nejlepší důkaz nadčasovosti výstavy MARIA MARIA1511/2011: Muzeum Montanelli v Praze (do 22. května 2011), repríza: Dům Felixe Nussbauma/Kulturněhistorické muzeum v Osnabrücku (8. 6. – 17. 7. 2011).

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 04. 03. 2011.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.