Ing. Ivo Toman: Tajemství vnitřní mluvy (1)

Rubrika: Publicistika – Doporučení

Jsem přesvědčen o tom, že dobře prezentovat knihu se dá pouze jediným způsobem: dát čtenáři možnost, aby si z ní mohl kousek zadarmo přečíst. Ovšem musí to být takový kousek, který "stojí za to".
Když jsem byl požádán o to, zda bych mohl představit čtenářům Pozitivních novin knihu Ivo Tomana Tajemství vnitřní mluvy, byl to pro mne vlastně velmi snadný úkol.
Právě tato kniha totiž patří mezi ty, které mě v životě nejvíce ovlivnily. Ba co víc. Tato modrá knížka mě vyburcovala natolik, že jsem díky ní koncem září 2008 vytvořil webové stránky DENÍK MILIONÁŘE, v nichž se pokouším filozofovat na téma Jak těžké jsou podnikatelské začátky  a motivovat lidi k vlastnímu podnikání. Pravdou je, že začít podnikat je mnohem náročnější, než jsem si na začátku psaní svého Deníku milionáře představoval  :-( 
Když jsem knihu Tajemství vnitřní mluvy dočetl poprvé, vzal jsem si do ruky žlutý zvýrazňovač, a ty nejdůležitější myšlenky v ní jsem "poškrtal". Hlavně díky tomu jsem také dnes velmi snadno vybral dvě kapitoly na ukázku, v nichž se to "žlutilo" nejvíce.  
Sluší se začít úvodem, takže ani já toto pravidlo neporuším. Ovšem ve druhé kapitole už následuje opravdový "masakr", který - alespoň u mě - ťal do živého.
Avšak dosti řečí, pusťme se do díla.....  Dávám slovo ing. Ivo Tomanovi.

Pavel Loužecký
vydavatel Pozitivních novin

  Úvod
Ing. Ivo Toman
Vždy se sluší přivítat lidi pozitivně. Na svých seminářích to však dělám jinak. A učiním to i v této knize. Hned na úvod vám musím sdělit jednu velice nemilou skutečnost:

Většina lidí to bohužel nikam v životě nedotáhne. Alespoň podle statistik. Možná mezi ně patříte i vy.

Asi jste si tento úvod představovali jinak. Asi se vám to moc dobře nečte, když vám někdo jiný sdělí, že to s největší pravděpodobností nikam nedotáhnete a že skončíte jako důchodce, který čeká na svůj důchod. Bohužel je to tak. Statistiky to jasně říkají.
V roce 1995 mi jeden školitel řekl totéž, co nyní já vám. S největší pravděpodobností to nikam v životě nedotáhnete. Po desítkách let pracovního života budete odkázáni na cizí pomoc. A to i přesto, že se někteří moc snažíte. Pouze 5 % lidí v každé lidské činnosti to dotáhne až nahoru. V prodeji, v bankovnictví, v politice, ve sportu, ve všem. Jak se vám to líbí?
???
Asi moc ne, že?
Co musí člověk udělat pro to, aby neskončil mezi těmi 95 % neúspěšných lidí? A co má změnit, pokud dosud neměl štěstí a nebyl na tom dost dobře?
???
V této knize se vám pokusím předvést, co a jak dělat, abyste to někam dotáhli. A také naopak, co a jak nedělat. Také vám ukážu pár příkladů, na kterých to lépe pochopíte.
Co vám brání v tom, abyste byli úspěšní?
Ti neúspěšní tvrdí, že vnější okolnosti. Ti úspěšní tvrdí, že nám v úspěchu nebrání vlastně nic. S tím druhým souhlasím a dovolím si dodat, že pokud vám něco brání, pak je to jen to, co vyplňuje vnitřek vaší hlavy.

Není to však v IQ. Často totiž i lidé s menším IQ mohou být úspěšnější než ti chytřejší. Také často vydělávají více než ti, kteří mají vzdělání a tituly.
K tomu, abyste byli úspěšní, musíte umět usměrňovat své myšlenky žádoucím směrem. Jde o to, vypěstovat si určité vzorce jednání, určité návyky, a díky tomu můžete být úspěšní.

Hodně se mluví o cílech. Zapomíná se však na nejdůležitější věc.
To, jaký máte cíl, ani cesta, po které jdete k cíli, nejsou tak důležité jako vaše osobnost. Protože jen určitý typ člověka dosahuje cílů.
Musíte být určitý typ člověka nebo se jím stát. Proč?
???

Protože:
• Určitý typ člověka neonemocní.
• Určitý typ člověka i přes neúspěchy nakonec uspěje.
• Určitý typ člověka i přes finanční krach opět vydělá.
• Určitý typ člověka umí žít jednodušeji.
• Určitý typ člověka jakoby nemá problémy.

Cíle jsou důležité, ale kdykoli se dají změnit. Důležité je stát se určitým typem člověka. V tom je klíč, zda budete úspěšní, nebo ne.

Tato kniha původně vznikla jako článek do novin. Měl být o lidech, kteří se v životě prosadili, přestože jsou zdravotně postižení.
Pak jsem z něj vytvořil audio CD s názvem Pozitivní myšlení není pro každého. Někteří zákazníci mi sdělili, že by tyto myšlenky rádi měli i v písemné formě. Napadlo mne spojit to s mým prvním audio CD Závist si musíš zasloužit. Texty z těchto audio CD jsem doplnil o další myšlenky a pak je upravil do knižní podoby.

Pokud obě CD už máte, pak některé věci z této knihy již znáte. Píši to hned v úvodu, abyste nebyli zklamaní, že jste si koupili něco, co jste již slyšeli.
Kvalitou myšlenek v této knize jsem si však tak jistý, že nabízím každému, kdo si tuto knihu zakoupil a cena podle něj neodpovídá kvalitě, že mu jeho peníze vrátím.

Jeden novinář mě začátkem roku 2007 požádal, abych napsal něco o sobě. A také něco o tom, co si myslím o příčinách úspěchu a neúspěchu. Takže jsem sedl a začal psát. Výsledkem byl text, který by zabral asi polovinu novin. První to četla manželka. A když to přečetla, řekla mi, abych to tomu novináři vůbec nedával.
Když jsem se zeptal proč, odpověděla:
„V novinách to hodně zkrátí. A navíc ne všichni čtou noviny. A zítra už budou dnešní noviny zastaralé. Je škoda, aby vše, co jsi napsal, pozítří skončilo ve sběru.
A hlavně, pozitivní myšlení, jak ostatně v textu uvádíš, není pro každého. Udělej z toho něco, co si lidé musí koupit. To není pro každého. Koupí si to jenom ti, kteří to pochopí a budou se tím řídit. A další důvod je ten, že si to mohou opakovaně pouštět v autě nebo číst.“
Musím uznat, že měla pravdu.

Bohužel, naprostá většina lidí to v životě nikam nedotáhne. Ovšem někteří ano. Ukážu vám jeden příběh.
KAPITOLA 7

3. životní chyba:   Lidé se neumí prodat

Lidé se neumí prodat. Nevěří si. Nyní nemluvím jen o prodejcích, kteří se prodejem živí.
Lidé neumí prodat sami sebe u přijímaček na školy. Studenti se neumí prodat učitelům. Podřízení neumí prodat svou práci nadřízeným. A do důchodu se 95 % lidí nenaučí vydělávat tolik peněz, aby už nepotřebovali žít jen z toho důchodu.

My všichni se prodáváme. Vše v životě je obchod. Vy jste prodejce svých myšlenek a svých činů. Nevěříte?
???
Každé malé dítě slíbí mamince, že bude hodné, když se chce večer dívat déle na televizi. A maminka řekne:
„Ano, můžeš se ještě chvilku dívat. Ale budeš hodný!“
Co to je?
???
To je obchod. Obchod mezi matkou a dítětem. Jde tam o vztah „něco za něco“. My se prodáváme stále, ale většina lidí není ochotná si to přiznat.
Přiznejme si, že my všichni prodáváme pouze sliby.
Slib, že něco splníme. Slib rodičům, že dokončíme školu. Pokud prodáváme zboží, pak prodáváme slib, že to bude fungovat. Když prodáváme auto, prodáváme slib, že kupujícího bude vozit přesně tak, jak to slibuje reklama. Pokud někdo prodává pojistky, tak prodává slib, že až dotyčný zemře, pak někdo z rodiny za to něco dostane. Je to vždy jen slib.

O tom, jak uvažujeme, rozhodují naše emoce. I to, jak jsme v životě silní, určují emoce. Známe dvě základní emoce. Jsou to touha a strach. Nebo víra a strach.
Touha mít něco a strach, že to nebudete mít. Nebo že to ztratíte.
Touha po penězích a strach, že je nebudete mít. Nebo strach z chudoby.
Touha po druhém pohlaví a strach z odmítnutí. Nebo strach ze sexuálního selhání.
Touha po úspěchu a strach z neúspěchu. A tak dále.
Jak vidíte, tyto dvě základní emoce jdou proti sobě.

Strach je největší nepřítel úspěchu lidí. Například strach, že nesplníte očekávání. Ale čí očekávání máte splnit? Jde přece o váš život! Ne o očekávání druhých.
Máte strach, že vás jiní nebudou uznávat? To je také hloupost. Vždyť ani vy neuznáváte všechny lidi kolem sebe. Spousta lidí zase nebude uznávat vás. Tak o co jde? Vlastně se nic neděje.
Jedním z nejhloupějších strachů je strach z nejistoty. Ale jakou proboha chcete jistotu? Zaměstnání? Důchod?
???
Vždyť i státy krachují. V roce 2002 například Argentina.

Jistota, to není sociální zabezpečení. Jistota je stav vaší mysli.
Zopakuji to. Jistota je stav vaší mysli.
Spousta lidí ztratí svého partnera jenom proto, že mají strach, že ho ztratí. Tak dlouho se hloupě chovají, až to ten partner nevydrží a skutečně od nich uteče.

Strach si nejlépe vysvětlíme na příkladu lidí, kteří se živí přímým prodejem. V jedné pojišťovně řešili manažeři klasický problém. Řešili, proč se 95 % prodejců pojistek na určité úrovni zastaví a více pojistek už neprodají, i když mohou.
Zkoušeli tresty. Trest přijde, pokud prodejci nesplní určité normy prodejů. Nepomáhalo to. Tak zkusili pozitivní motivaci. To znamená velké odměny, když splní dané normy prodejů. Zase to nepomohlo. Tak si přizvali na pomoc psychology, kteří pozorovali prodejce v praxi. A u těch 95 % méně úspěšných prodejců zjistili zajímavou skutečnost:
Jediné, v čem se tito prodejci i jejich zákazníci v okamžiku prodeje shodují, je jeden pocit. Víte jaký?
???
Oba dva se při tom cítí děsně. Nejenom zákazník, to se dá očekávat, ale i prodejce.

Strach z odmítnutí je opravdu jedna z největších překážek u prodeje a má dvě příčiny:
1. Malé sebevědomí.
2. Mylný předpoklad, že zákazník při prodeji odmítá vaši osobu.

Jenže to je jinak. Zákazník neodmítá vás, ale vaši nabídku. Uvědomte si, že vy jste mu úplně lhostejný. Šest miliard lidí se vůbec nezajímá o vaši osobu. Proč to tvrdím?
Protože podle psychologů každý z nás myslí hlavně na tři věci:
Na peníze, na sex a na smrt.

A dále, z 95 % přemýšlíme pouze o sobě. A co těch zbývajících 5 %, kdy se zabýváme věcmi kolem nás?
To přemýšlíme o věcech kolem nás. Jenže zase jen ve vztahu k sobě. Lidé prostě o vás nepřemýšlí, tak čeho se bojíte?

Úspěch budete mít, když překonáte strach.
Nejde o to, abyste se ho zbavili, to se vám nepodaří. Ale naučte se s ním žít. Jak?
???
Dělejte to, čeho se bojíte. Jen tím strach překonáte. Jděte tam, kam byste raději nešli. Zavolejte tomu, koho se bojíte. Uvidíte, že to pak nebude tak zlé, jak se na začátku zdálo.
Vzpomeňte si, jak jste se naučili jezdit na kole. Předtím jste to neuměli. Co se stalo? Získali jste nějaké nové tělesné schopnosti?
???
Ne, určitě ne. Jediné, co se stalo, bylo to, že jste překonali svůj strach.
Úplně stejné to bylo s plaváním. Zde jste překonali strach z vody. A stejné je to se vším, co umíte nebo neumíte. Tím, že to děláte, překonáte strach z té činnosti.

Nyní se vás chci zeptat:
„Jak se cítíte, když se jdete prodávat?“
???

Já už dnes skvěle. Je to totiž tak jednoduché! Uvědomil jsem si, že nejjednodušší lidská činnost je dýchání a s dýcháním souvisí mluvení. Tak se alespoň snažím mluvit tak, ať z toho něco mám. I vy můžete mluvit tak, ať z toho něco máte.
Teď je to pro mne jednoduché. Ale přes dvacet let to jednoduché nebylo. Měl jsem velké problémy s tím, jak se prodat. Měl jsem malou sebedůvěru a cítil jsem se velmi špatně, když jsem žádal o cizí peníze.

Na to, abyste se prodali, vám nepomohou odborná školení. Vy většinou nepotřebujete ani více znalostí. Ale změnu svého chování.
Školy vás nepřipraví na to, abyste prorazili. Koneckonců jak by mohly, když myšlení učitelů není obchodně založeno. Ani nemůže být, protože většina učitelů jsou státní zaměstnanci. A státy nepoužívají k vytváření svých příjmů obchodní praktiky, ale nátlak.
Školství je typický nátlakový systém. A nátlakové systémy se vyznačují tím, že v nich nakonec zůstanou pouze průměrní lidé. Ti nejschopnější z nátlakového systému odejdou nebo ho ovládnou. Chcete příklad?
Vezměme si jako další příklad nátlakového systému policii. Co si myslíte o duševních schopnostech policajtů?
Vždyť není více vtipů než na toto téma.
A co další nátlakový systém – armáda? Co si myslí muži, kteří byli na vojně, o IQ důstojníků?
A co si myslí většina dvanáctiletých dětí o IQ svých učitelů?
???

Výsledkem je, že v naprosté většině škol průměrní učitelé učí průměrné a všeobecně rozšířené věci. Jaký bude výsledek?
???
Génius za géniem?

Škola nás naučí především vysvětlovat, proč něco nejde. Neučí nás prodat se, ale vše vysvětlit. Zapamatujte si velmi důležitou věc. Neschopný vysvětluje. Zopakuji to.
Neschopný vysvětluje.

Výsledkem je alibismus. Alibisticky dokážeme vše vysvětlit. Celý život neúspěšní lidé vše vysvětlují jiným lidem. A co je horší, i sobě:
„Začnu hubnout, ale od zítřka.“
„Přestanu pít, ale mám ještě dvě láhve.“
„Já určitě začnu, ale až za týden.“

Zítra, za týden, za měsíc. Víte, co to znamená?
???
Pro 95 % lidí nikdy. Určité věci se prostě dělají teď hned, nebo nikdy. A na 100 %.

Znám příběh jedné alkoholičky. Ta má dvě dcery. Jedna je stejná alkoholička a nezodpovědná jako její matka. Nestará se o své tři děti a je z ní bezdomovec. Ovšem druhá dcera je úplně jiná. Velmi zodpovědný člověk. Pracuje ve zdravotnictví.
Když se obou ptali, jak si vysvětlují svůj životní vývoj, obě dvě shodně odpověděly:
„To není žádný div, že jsem taková, když mám takovou matku.“
Pro jednu to je výmluva, ale pro druhou výzva.
Nevěříte tomuto příběhu?
???

Jde o mou švagrovou a její sestru.

Chcete-li být úspěšní, pak potřebujete systém. Potřebujete strategii. Víte, já prodávám v praxi ověřený návod na strategii v podnikání. Je to série videoškolení do počítače s názvem Instinkt zabijáka *(poznámka: www.instinktzabijáka.cz). A hned první díl má název Strategie. Když se pak ptám průměrných lidí, jakou mají strategii úspěchu, víte, co se dovídám?
???
Tisíce výmluv o tom, co by udělali, kdyby jenom mohli. Ale vždy jim do toho něco přijde. Tisíce příkladů, jak zrovna oni mají smůlu. Ale systém a strategie? Tím se oni nezabývají. A když jim řeknu:
„Kupte si tu Strategii. Opravdu to funguje.“
Oni odpoví, že na to nemají čas. Mají přece tolik práce. A místo toho říkají:
„Pane Tomane, namotivujte mě.“
 

Pokud vás tyto ukázky zaujaly a chcete si přečíst celou knihu, máte jedinou možnost, jak jí získat - a to objednat si ji přímo ve firmě TAXUS, protože v knihukpectvích ji nenajdete.

Ing. Ivo TomanDalší informace o knize + objednávka

Nebo volejte zdarma: 800 182 987 (8001 TAXUS), 
případně na mobil:  603 579 174  
faxujte na číslo: 261 213 642         
nebo pište na e-mail: taxus@taxus.cz.

www.taxus.cz

A pro ty, kteří se dosud nerozhodli, mám dobrou zprávu. S ing.Tomanem jsme se dohodli, že čtenářům Pozitivních novin nabídneme ještě jednu "ochutnávku" na pokračování, která se bude týkat dalších dvou velkých životních chyb:
4. životní chyba: Většina lidí nemá životní cíl
5. životní chyba: Lidé příliš rozebírají svou minulost

Takže se těšte na příště.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 26. 03. 2009.