Miroslav Sígl: Co se odehrávalo před 40 lety: leden-červen 1968 (1)

Rubrika: Publicistika – Historie

Před čtyřiceti lety se u nás rodil celospolečenský proces, provázený velkými změnami, pohybem, úsilím o nápravu chyb a nezákonností od února 1948, úpornou snahou o svobodu slova, demokracii a suverenitu naší země.
Svou neoddělitelnou sílu a význam v tomto období mají tisk, rozhlas a televize – všechna média. Období zlomu, novodobé renesance,  obrody naší společnosti, zrušení cenzury v jakékoliv podobě, Pražské jaro
1968 a jeho následná násilná likvidace totalitní komunistickou mocí na dalších dvacet let. Lze tedy říci, že to jsou léta klíčová a na události s nimi spojené nelze zapomínat.
Jako účastník, aktér či také jenom pozorovatel jsem přistoupil k sepsání dokumentačního a informačního přehledu (bez komentáře), který může posloužit i mnoha jiným – mladší generaci, dále těm, kteří o událostech píší a vracejí se k podobným pramenům či dokumentům, takže jim zčásti usnadňuji jejich práci, anebo pamětníkům, kteří si jenom oživí své vzpomínky a případně přidají své vlastní zážitky, svá svědectví a postřehy...
Miroslav Sígl

ROK 1968

Zemi očekávaly významné událostí, spjaté s historií: 20. výročí únorových událostí v roce 1948, 25. výročí podpisu smlouvy mezi čs. vládou v Londýně a Sovětským svazem v roce 1943, 30. výročí mnichovského diktátu v září 1938 a 50. výročí vzniku Československé republiky 28. října 1918.


Leden 1968

Novinářský časopis Reportér se stal týdeníkem, redakci postupně rozšířili Jiří Hanák, Stanislav Haštaba (grafik), Jiří Hochman, Jiří Lederer, Vladimír Nepraš, Irena Petřinová, Jiří Seydler a Anna Tučková. Koncem března byl zvolen šéfredaktorem Stanislav Budín. Popularita rychle stoupala až k počtu 100 000 exemplářů, přičemž nedostatek papíru a omezené možnosti tiskárny znemožňovaly jeho další růst.

Alexander Dubček3.–5. 1. pokračovalo se v jednání ÚV KSČ, které téměř jednomyslně rozhodlo o rozdělení funkcí: prezidentem zůstal Antonín Novotný a prvním tajemníkem ÚV byl zvolen Alexander Dubček. Předsednictvo bylo doplněno o Jana Pillera, Josefa Špačka, Emila Rigo a Josefa Borůvku.

6. 1. moskevská Pravda a další světový tisk přinášejí zprávu o odstoupení A. Novotného a blahopřejí A. Dubčekovi.

10. 1. Jan Fojtík v Rudém právu píše o závěrech lednového pléna ÚV KSČ. Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung píše o důsledcích současného vývoje v ČSSR na celý aparát Státní bezpečnosti v zemi. A. Dubček by měl ve vlastním zájmu rychle přebudovat její aparát. ● Svaz čs. spisovatelů se písemně obrací na ÚV KSČ s požadavkem navrácení Literárních novin a jejich redakčních místností. Žádá o souhlas navrhnout do funkce předsedy SČSS Jana Procházku.

14. 1. v pařížském Le Monde jsou popsány „okolnosti kolem pádu Antonína Novotného“ a jeho pokusy použít čs. armádu, policie a Lidové milice pro řešení vnitropolitické krize.

16. 1. v zámku na Roztěži zasedalo plénum ÚV SČSN, které usneslo vypracovat dlouhodobý akční plán, schválilo postup v záležitosti protestu spisovatelů proti komentáři Františka J. Kolára v Kulturní tvorbě (týkal se jeho výpadů proti studentům v souvislosti se strahovskou demonstrací v říjnu 1967 a proti sjezdu spisovatelů), usneslo uveřejnit společně s dopisem spisovatelů též vyjádření F. J. Kolára a stanovisko ústředního výboru SČSN. ● Náčelník Hlavní politické správy MNO generál Václav Prchlík napsal pro Rudé právo článek k výsledkům lednového pléna ÚV KSČ.

18. 1. na konzultativní schůzce představitelů KSČ a Svazu čs. spisovatelů odmítá Jiří Hendrych vrátit Literární noviny a navrhuje vydávat týdeník pod jiným názvem (vydavatelem Čs. ústředí knižní kultury). Odmítnuta též kandidatura Jana Procházky na předsedu SČSS.

21. 1. Josef Smrkovský otiskuje v deníku Práce článek „Oč dnes jde“, jehož myšlenky se rychle šíří po celé zemi.

24. 1. na zasedání ÚV SČSS byl zvolen novým předsedou Eduard Goldstücker a rozhodnuto vydávat týdeník Literární listy s jejich šéfredaktorem Dušanem Hamšíkem. Hned druhý den E. Goldstücker poskytuje rozhovor Čs. rozhlasu, žádá přehodnotit vyloučení tří spisovatelů z KSČ (po sjezdu spisovatelů v červnu 1967 – P. Kohout, A. J. Liehm a I. Klíma) ) a mj. říká, že „poprvé v této zemi a snad i v mezinárodním měřítku se otvírá cesta k vybudování socialismu vpravdě osvíceného...“ Podobný rozhovor má 4. 2. v Čs. televizi, kde navíc žádá o uvolnění návratu Ladislava Mňačka z exilu a kritizuje vedení KSČ za jeho postoje ke spisovatelům a k inteligenci vůbec.
Generál Jan Šejna
26. 1. byl zatčen pro podezření s machinacemi jetelotravními semeny pplk. J. Moravec, pracovník stranického aparátu na MNO, přítel gen. Jana Šejny.

27. 1. vyšlo poslední číslo ministerských Literárních novin, časopis bude nadále vycházet pod názvem Kulturní noviny.

29. 1. deník Práce má článek Milana Hübla, který píše o společenství Čechů a Slováků a vyzývá k oživení „Ducha Košického vládního programu“ z května 1945.

30. 1. Václav Slavík píše v Rudém právu o závěrech lednového pléna ÚV KSČ.

31. 1. číslo 5 časopisu Student uveřejňuje stanovisko k aktuálním problémům mezi pražskými vysokoškoláky. ● Švýcarská Gazette de Lausanne přináší rozhovor s A. J. Liehmem, který označil leden 1968 za nejvýznamnější datum v dějinách země od února 1948. Je nutné se pokusit o důkaz, že existuje jiná cesta než stalinská, cesta demokratického socialismu. 

Únor 1968
 
1. 2. Ústřední publikační správa (ÚPS) vydala nový služební a organizační řád, ale již 15. 3. byl zrušen, protože „nebylo dbáno politické situace a právního stavu“. Přesto ÚPS existovala až do začátku června 1968. ● Publicista Jiří Hájek byl odvolán z funkce šéfredaktora časopisu Plamen, novým šéfredaktorem se stal Karel Kostroun, předsedou redakční rady Josef Škvorecký.

2. 2. v Čs. rozhlase Josef Smrkovský kritizuje zasahování stranických orgánů do činnosti uměleckých svazů a Národního shromáždění. ● V Brně začal pochod vysokoškoláků pod heslem „Válka je vůl“, do Prahy jich došlo 35.

3. 2. Martin Vaculík v Čs. rozhlase hovoří o nutnosti zveřejňovat informace o jednání předsednictva ÚV KSČ a o personifikaci politiky.

7. 2. brněnský autor Jaroslav Šabata hovoří v Čs. rozhlasu o vedoucí úloze strany a demokracii. V neděli poté v komentáři Tváří v tvář v Čs. televizi odsuzuje rozdělování občanů na straníky a bezpartijní.

8. 2. v Rudém právu je článek Josefa Smrkovského „Jak dál?“, kde kritizuje špatnou informovanost o lednovém plénu ÚV KSČ.

9. 2. ideologická komise ÚV KSČ odmítá požadavky revize rezoluce XIII. sjezdu KSČ o rozvoji socialistické kultury.

12. 2. Vyšší vojenský prokurátor v Příbrami žádá Hlavní vojenskou prokuraturu v Praze o vydání souhlasu k trestnímu stíhání generála Jana Šejny za machinace s jetelotravními semeny. ● V Rudém právu je článek Zdeňka Mlynáře „Naše politická soustava a dělba moci“.

14. 2. v hotelu Praha, který spravuje sekretariát ÚV KSČ, informují Vasiĺa Bilaka Karel Hoffmann a Bohuslav Chňoupek, jak se aktivizují J. Smrkovský, V. Slavík, F. Kriegel, O. Šik a další, na což A. Dubček vůbec nereaguje. ● Ústřední výbor SČSS požaduje dopisem na ÚV KSČ a ministerstvo kultury a informací o vydávání Literárních listů a vrácení redakčních místností bývalých Literárních novin. ● Jiří Lederer se zabývá v časopisu Student o neslučitelnosti demokracie a systému jedné strany.

19. 2. předsednictvo ÚV KSČ jednalo o nástinu akčního programu, dále vytklo Svazu čs. spisovatelů, že uskutečnil některé kádrové změny (Literárních listů a Plamene) bez předchozího schválení sekretariátem ÚV KSČ. ● Časopis Novinář v 2. čísle uvádí statistiku o vzdělání novinářů (35,8 % vysokoškolské, nedokončené vysokoškolské 16,6 %, vysokou školu studuje 8,7 %, ostatní základní a středoškolské vzdělání). Vladislav Jisl přináší další údaje v článku Kvalifikace ve světle ankety. Dále je v měsíčníku pod titulkem Odpovědnost novinářského slova otištěno stanovisko předsednictva Svazu čs. spisovatelů k článku F. J. Kolára (Kulturní tvorba č. 46, kde je „hrubě zkreslen význam sjezdu spisovatelů“ a výpad proti studentům), rovněž stanovisko předsednictva Svazu čs. novinářů a odpověď F. J. Kolára. Polemika dvou největších tvůrčích svazů vyvolala velké napětí a ovlivnila atmosféru ve velké části studentské a ostatní veřejnosti.

20. 2. na pozvání ministra národní obrany gen. Bohumír Lomský pobývala v Praze delegace sovětské armády. – Hlavní vojenská prokuratura vydává souhlas k trestnímu stíhání gen. Jana Šejny a předává jej kanceláři Národního shromáždění.

Leonid Brežněv21. 2. do Prahy přicestovaly stranické delegace Bulharska, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska, SSSR a Jugoslávie. ● V týdeníku Reportér píše J. Smrkovský o nerovnoprávném postavení Národního shromáždění. ● V Praze se koná tisková konference s předsedou SČSS E. Goldstückerem. ● Vedení Ústřední rady odborů se poprvé deklarativně přihlásilo k polednovému vývoji v zemi. ● V moskevské Pravdě je otištěn článek A. Dubčeka k 20. výročí únorových událostí v ČSSR. ● Tentýž den večer volá L. Brežněv A. Dubčeka, že má výhrady k formulacím a stanoviskům obsaženým v textu slavnostního projevu k 20. výročí únorových událostí.

22. 2. vyšlo reklamní (nulté) číslo Literárních listů. ● Na večeři po slavnostním zasedání na Pražském hradě představitel NDR Walter Ulbricht kritizuje Šikovu teorii hospodářské reformy, která „bude návratem ke kapitalismu“ a čs. avantgardu označuje jako buržoazní.

23. 2. pražští novináři žádají svolání aktivu, který posoudí výsledky V. sjezdu SČSN a zejména rezoluci, která se kriticky vyjadřuje ke sjezdu spisovatelů.

25. 2. gen. Jan Šejna v doprovodu syna a milenky opouští na diplomatický pas ČSSR a v USA žádá o politický azyl.

26. 2. v Praze se konal aktiv asi 2000 novinářů, k nimž promluvil O. Šik, účastníci přijali dopis A. Dubčekovi, žádali nové posouzení závěrů V. sjezdu novinářů, které nejsou v souladu se stanoviskem většiny novinářů k demokratickému vývoji v zemi.

26. – 27. 2. v Berlíně se koná porada náměstků ministrů zahraničních věcí členských zemí Varšavské smlouvy. – V Budapešti jedná konzultativní schůzka 64 komunistických stran, která doporučuje svolat mezinárodní poradu komunistických stran. Tuto schůzku předčasně opustila delegace Rumunské komunistické strany pro nesouhlas se zněním dohody o nešíření jaderných zbraní a pro kritiku Číny v její nepřítomnosti.

27. 2. sekretariát ÚV KSČ projednal uspořádání semináře umělců a kulturních pracovníků. – Skupina předválečných členů KSČ, vedená Josefem Jodasem, rozeslala do celé republiky dopis odsuzující lednové plénum ÚV KSČ jako „puč měšťáckých a neoburžoazních živlů ve straně“.

27. – 28. 2 plenární schůze Národního shromáždění mj. zbavilo poslanecké imunity poslance gen. J. Šejnu, který byl obviněn z mnoha podvodů. ● V Moskvě zasedal výkonný výbor zemí RVHP.

28. 2. přiletěl do Prahy velitel spojeneckých sil zemí Varšavské smlouvy maršál I. I. Jakubovskij. ● Předsednictvo Socialistické akademie rozhodlo obnovit redakci časopisu Dějiny a současnost ve složení před administrativ ním zákrokem v roce 1965.

29. 2. předsednictvo ÚV Svazu čs. novinářů jednalo o problémech činnosti novinářů v podmínkách demokratizačního procesu a uložilo právní komisi urychlit přípravu novely tiskového zákona. ● Představitel Rumunska N. Ceasescu informoval velvyslance socialistických zemí o tom, že porada komunistických stran v Budapešti není vedena v duchu demokratické a svobodné výměny názorů. ● V Praze se koná porada vojenských delegací členských zemí Varšavské smlouvy o upevnění jejích orgánů. ● Čs. televize začala opět po několika měsících vysílat pozastavený měsíčník Věc veřejná.

Březen 1968

1. 3. Svaz čs. spisovatelů uveřejnil prohlášení, v němž zdůvodňuje odmítnutí návrhu Svazu čs. novinářů na společnou schůzku. Argumentuje, že ústřední tajemník ÚV SČSN A. Hradecký dosud neodvolal své výroky, které se dotýkaly cti čs. spisovatelů. ● Vyšlo 1. číslo Literárních listů, týdeníku Svazu čs. spisovatelů.

2. 3. Rudé právo přináší úvodník „O čistý stůl v kultuře“.

4. 3. předsednictvo ÚV KSČ zrušilo své usnesení ze srpna 1966 o úloze Ústřední publikační správy jako pomocníka při ideovém řízení tisku, neboť odporuje duchu tiskového zákona. Vyzvalo ministerstvo kultury a informací, aby připravilo návrh nového tiskového zákona. ● Josef Špaček byl pověřen odpovědností za ideologickou práci.

5. 3. předseda Ústřední publikační správy zaslal vedoucím poboček sdělení s citací chystaného akčního programu KSČ, v němž je předběžná cenzura odmítnuta. ● V deníku Práce je úvaha O. Šika „O pravdě v ekonomice i politice a skutečných zájmech pracujících“.

6. 3. deník Práce přináší článek Jana Šterna „Dogmatici včera a dnes“, který mj. vyslovuje názor, že A. Novotný by měl rezignovat i na funkci prezidenta republiky. ● Čs. rozhlas připomíná výročí narození prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. ● Čs. televize přináší pořad o brutálním zákroku policie proti účastníkům studentské demonstrace v Praze na Strahově 31. 10. 1967.

6. – 7. 3. politický poradní výbor členských států Varšavské smlouvy přijal komuniké a deklaraci o ohrožení míru v důsledku americké agrese ve Vietnamu a prohlášení k otázce nešíření jaderných zbraní. V čele čs. delegace byl A. Dubček.

7. 3. v Rudém právu je článek o útěku gen. J. Šejny a článek Pavla Machonina „Nová jednota společnosti“.

8. 3. deník Práce navrhuje A. Novotnému demisi v souvislosti s aférou gen. J. Šejny. ● Čs. televize komentuje některá „nešťastná a netaktní“ vystoupení A. Novotného vůči Slovákům, konkrétně Matici slovenské při jeho návštěvě v srpnu 1967.
Antonín Novotný
9. 3. prezident A. Novotný zbavil gen. J. Šejnu hodnosti a odňal mu veškerá vyznamenání. ● Deník Práce článkem „Umění odejít“ vyzývá všechny představitele režimu, zda nejsou na překážku současnému vývoji. ● Milan Weiner v Čs. rozhlasu vyzývá občany, aby v květnových volbách (později odložených) svobodně vybírali a volili své zástupce do státních orgánů, aby volby přestaly být lží vynucenou režimem, jak tomu bývalo v minulých letech. 

10. 3. čs. tisk, rozhlas a televize věnují značnou pozornost vzpomínkám na Jana Masaryka, ministra zahraničních věcí, od jehož tragické smrti uplynulo 20 let. ● V časopisu Student vyzývá Ivan Sviták generálního prokurátora k novému přešetření nejasností kolem této smrti.

12. 3. publikuje Rudé právo vyjádření ministerstva vnitra ke strahovským událostem 31. 10. 1967. ● List NDR Neues Deutschland píše o situaci v ČSSR a gen. J. Šejnu označuje jako špiona, kterého se snaží v zahraničí využít k nové orientaci čs. zahraniční politiky a ke sblížení s Německou spolkovou republikou.

13. 3. v Praze se koná shromáždění mládeže, na jejíž dotazy odpovídali mj. J. Smrkovský, J. Procházka, F. Vodsloň, Z. Hejzlar, P.Kohout, M. Majerová, R. Selucký a další. Ze shromáždění vysílal přímý přenos Čs. rozhlas. ● Radio Praha v anglickém pořadu vysílá komentář Luboše Dobrovského, podle něhož „sovětští občané neví nic o změnách probíhajících v naší zemi. Sovětský tisk o nich mlčí...“

14. 3. předsednictvo ÚV KSČ přijalo opatření k urychlené rehabilitaci občanů, kteří byli nezákonně postiženi v minulých letech. Odpovědností za řízení úseku školství, vědy a kultury na ÚV KSČ pověřen Čestmír Císař. ● Náměstek ministra národní obrany gen. Vladimír Janko spáchal sebevraždu. ● Alexander Kliment v článku Aktivita nejmenovaných (3. číslo Literárních listů) vyzývá nestraníky („nepojmenované“, „bezpartijní“), aby se aktivně zapojili do národního a politického obrození a usilovali vyvářet vlastní politickou základnu opozičních sil. ● Moskevská Pravda přetiskuje některé články z Rudého práva, které jsou však věnovány jen práci nižších organizací KSČ.

14. 3. New York Times přinesl zprávu, že polské úřady vyhostily ze země zpravodaje čs. deníků Mladá Fronta a Práce. Reuter naopak sděluje, že čs. zpravodajové dobrovolně opustili Polsko, „protože nemohli získat dostatek oficiálních informací o demonstracích polských studentů a o jejich důsledcích“.

15. 3. v ústředním, krajském i okresním tisku jsou průběžně uveřejňovány informace o odvolávání funkcionářů, případně o jejich demisích. ● Redaktoři deníku Lidová demokracie vyhlásili své požadavky vůči Čs. straně lidové. ● Americký list Evening Star napsal, že gen. J. Šejna je pro USA nejcennějším uprchlíkem za posledních dvacet let. Ochotně poskytuje informace o Varšavské smlouvě, o důvěrných záležitostech KSČ.

16. 3. Ústřední pionýrská rada vyzvala činovníky Junáka ke spolupráci. Ti trvají na zřízení autonomní samostatné organizace.

16.–17. 3. z jednání okresních konferencí KSČ, o nichž informují všechny sdělovací prostředky, vzešel požadavek demise A. Novotného, zdůrazňuje se nutnost federativního uspořádání ČSSR.

18. 3. pronesl předseda vlády Jozef Lenárt v Čs. televizi projev, v němž se vyslovil k polednovému vývoji v zemi. ● Předsednictvo ÚV Čs. svazu mládeže vydává prohlášení, že se hnutí mládeže dostalo do vážné krize, zdiskreditovaní funkcionáři by měli uvolnit místo pro činovníky s novými myšlenkami. ● Novinářům v NDR je vydán zákaz novinářům navštěvovat čs. velvyslanectví, Čs. dům kultury a nadále zveřejňovat informace o Československu. ● Skupině novinářů NDR, která byla odvolána z ČSSR, zabavily pohraniční orgány veškeré tiskoviny. ● Dva žurnalisté byli zbaveni svých funkcí, protože chtěli během Lipského veletrhu uveřejnit články o čs. ekonomice.

19. 3. Generální prokuratura vypracovala stanovisko k rehabilitacím tzv. politických procesů z let 1949 – 1954. ● Komunisté redakce Rudého práva odmítli kritiku některých okresních konferencí KSČ. Vzali na vědomí rezignaci zástupců hlavního redaktora O. Švestky, kterému vyslovili důvěru. ● Šéfredaktor Jihočeské pravdy Josef Hadrávek rezignoval na funkci. ● Do nově zřízené funkce tiskového tajemníka ministerstva národní obrany byl jmenován pplk. František Kudrna, tiskovým tajemníkem Hlavní politické správy čs. armády pplk. Václav Hůrka.

19. – 20. 3. v Brně se konalo společné zasedání ústředních výborů českého a slovenského Svazu novinářů. Rozhodlo svolat mimořádný sjezd ČSN, tajným hlasováním bylo zvoleno 17členné předsednictvo včetně A. Hradeckého, který se však vzdal funkce ústředního tajemníka a vedoucího postavení v časopisu Reportér. Místo něho bude řídit časopis Stanislav Budín. Čtyři členové předsednictva odstoupili (Karel Douděra, Miroslav Jelínek, Jiří Kubka a Miloslav Sulek) a místo nich byli zvoleni noví členové, z nichž byl Bohumil Marčák z deníku Rovnost Brno pověřen řízením práce předsednictva, za tajemníky byli zvoleni Valentin Podpera, Ludovít Jacz a František Kaucký. V dopise zaslaném ze zasedání ÚV KSČ se požaduje revize stanoviska k Literárním novinám ze září 1967.

Kresba Rudolf Slánský20. 3. komunisté – pracovníci Nejvyššího soudu v otevřeném dopisu ministru spravedlnosti Aloisi Neumanovi se distancují od těch soudců, kteří připustili při svém rozhodování vnější zásahy neslučitelné s principem soudcovské nezávislosti. ● Západočeští prokurátoři požadují ukončení anonymity a zveřejnění osob, které se podílely na nezákonných procesech v 50.letech. ● Pedagogický sbor Vysoké školy politické žádá rezignaci rektora Viléma Nového, abdikaci A. Novotného ze všech funkcí, a odchod šéfredaktora týdeníku Kulturní tvorba F. J. Kolára z redakce. ● V Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze je další shromáždění mládeže za účasti 20 000 lidí. Pořad vysílá Čs. rozhlas přímým přenosem a Čs. televize dlouho do noc vysílá obšírné zpravodajství o této mimořádné události. ● Časopis Student začal uveřejňovat seriál rozhovorů s vdovami po popravených v procesu s Rudolfem Slánským z roku 1952. První rozhovor poskytla Heda Kovályová–Margoliusová, vdova po Rudolfu Margoliovi (1913-52), náměstku ministra zahraničního obchodu, který byl přiřazen jako člen „protistranického spikleneckého centra“ v procesu s R. Slánským a po rozsudku trestu smrti popraven spolu s dalšími deseti ze čtrnácti obžalovaných.

21. 3. A. Novotný uděluje milost Janu Benešovi, odsouzenému v červenci 1967 na pět let „za podvratnou činnost a pokus o podvod“. Předsednictvo ÚV KSČ vyslovilo souhlas se žádostí A. Novotného o uvolnění z funkce prezidenta republiky. Jan Piller byl jmenován vedoucím komise pro rehabilitace. ● Předseda ÚV ČSM Miroslav Zavadil a jeho tajemníci rezignovali na své funkce. ● Vydavatelství a nakladatelství Mladá fronta, deník Mladá fronta a časopisy Mladý svět, Student, My 68 se veřejně distancovaly od dřívějšího prohlášení předsednictva ÚV ČSM. ● Byl ustaven Klub nezávislých novinářů při SČSN s programem hájit zájmy těch, kterým byla až dosud znemožňována nebo ztěžována publikační činnost. ● Šéfredaktor týdeníku Kulturní tvorba F. J. Kolár rezignoval na svou funkci, vedením redakce byl pověřen Jan Hajný. ● Pražský arcibiskup František Tomášek odevzdal A. Dubčekovi dokument, podepsaný více než 22 300 biskupů, kněží, řeholníků a řeholnic, kteří zaujímají stanovisko ke vztahům mezi státem a katolickou církví. ● Literární listy otiskují otevřený dopis 83 katolíků, kteří byli v 50. letech odsouzeni za svou náboženskou činnost. Dále otiskují článek Františka Tomáška Náboženství a socialismus, v němž je mj. požadavek návratu čs. kardinála Josefa Berana z exilu do funkce pražského arcibiskupa. Ten se druhý den vyslovuje, že se hodlá vrátit, bude-li dosavadní proces liberalizace pokračovat.

22. 3. rezignuje A. Novotný na úřad prezidenta republiky, tisk, rozhlas a televize informují o dalších rezignacích. ● Na doporučení A. Dubčeka dochází k prvním setkání šéfredaktorů ČTK, tisku, rozhlasu a televize s novým tajemníkem sekretariátu ÚV KSČ Čestmírem Císařem. Požádal je o zpřísnění profesionálnosti v novinářské práci, ale setkal se naopak s požadavky větší liberálnosti a kritikou dogmaticko –sektářských postojů, škodlivé sovětizace, odtajnění informací z dob starého systému s cenzurními praktikami atd. Jeho reakce nebyla adekvátní, takže časopis Reportér přinesl obálku fotomontáže s textem „Císař – ská vysoká škola ovládání uzdy...“ ● Šéfredaktor deníku Večerní Praha byl odvolán z funkce, vedením byl pověřen Jiří Křičenský. ● Svaz protifašistických bojovníků navrhuje jako kandidáta na funkci prezidenta gen. Ludvíka Svobodu. ● Na ministerstvu kultury a informací vyslovují nedůvěru ministru Karlu Hoffmannovi. ● Deník Práce přináší rozhovor s Gustávem Husákem pod názvem „Federace posílí republiku“. ● Odboráři protestují proti volbě Karla Poláčka předsedou Ústřední rady odborů (její plénum jednalo 21. – 23.3.). ● Objevují se první informace o obnovení činnosti sociálně demokratické strany. ● Bylo vyhlášeno ustavení Aeroklubu ČSSR jako vrcholného orgánu pro řízení leteckého sportu v republice. Nespokojenost s řízením v rámci Svazarmu vyslovili také čs. automobilisté a rozhodli vytvořit samostatný Autoklub ČSSR. ● Rádio Moskva vysílá celý text abdikačního dopisu A. Novotného, který poslal Národnímu shromáždění.

23. 3. v Drážďanech se koná schůzka vedoucích představitelů komunistických stran a vlád za přítomnosti většího počtu vysokých sovětských důstojníků. Rumunsko nebylo na schůzku pozváno. Byla posuzována politická situace v ČSSR a s ostrou kritikou vystoupili zejména W. Gomulka (Polsko) a W. Ulbricht (NDR). Tato schůzka se stala klíčovou v dalším vývoji situace nejen u nás.

24. 3. britský list Sunday Express o drážďanské schůzce soudí, že nelze vyloučit nebezpečí sovětské vojenské intervence v Československu.

25. 3. schůze předsednictva ÚV KSČ projednala návrh zákona o rehabilitacích, zrušila usnesení o převodu Literárních novin do působnosti ministerstva kultury a informací, rozhodla o revokaci hodnocení IV. sjezdu čs. spisovatelů, anulovat vyloučení ze strany I. Klímy, A. J. Liehma a L. Vaculíka, zrušit důtku s výstrahou P. Kohoutovi a upustit od disciplinárního řízení s M. Kunderou. ● Vilém Nový rezignoval na funkci rektora Vysoké školy politické. ● Karel Hrůza byl na vlastní žádost odvolán z funkce ředitele sekretariátu pro věci církevní a místo něho byla pověřena Erika Kadlecová.

26. 3. poskytl ČTK rozhovor A. Dubček o výsledcích schůzky v Drážďanech a řekl pouze, že se projevily „určité starosti o vývoj u nás“ a že byly vysloveny obavy, aby „probíhající demokratizační proces nebyl zneužit antisocialistickými živly“. ● Kolegium ministerstva vnitra rozhodlo dosud jednotný Sbor národní bezpečnosti (SNB) rozdělit na dvě navzájem nezávislé složky ● Veřejnou bezpečnost (VB) a Státní bezpečnosti (StB). ● Velký ohlas vzbudilo vystoupení stranického tajemníka NDR Kurta Hagera, který prohlásil, že západní Německo využívá situaci v ČSSR k oslabení socialistických zemí, k izolaci vůči sobě navzájem a vyslovil obavy, že ČSSR „bude vtaženo do víru evoluce podle představ Springerova tisku“.

25. – 27. 3. novým předsedou ÚV SČM byl zvolen Zbyněk Vokrouhlický. Kandidátem mládeže na úřad prezidenta republiky byl navržen Čestmír Císař.

27. 3. bylo tlumočeno velvyslanci NDR v ČSSR odmítavé čs. stanovisko k výrokům tajemníka ÚV SED (Socialistische Einheitspartei Deuschlands) Kurta Hagera, které pronesl na Filozofickém kongresu v Berlíně. ● Prezidium Čs. akademie věd uvolnilo Vladimíra Rumla z funkce ředitele Filozofického ústavu a prozatímním vedením pověřilo Radovana Richtu. ● Byl ustaven přípravný výbor K 231 jako prozatímní představitel čs. občanů postižených zneužitím právního řádu. ● Časopis Reportér uveřejnil rozhovor s Josefem Urválkem, hlavním prokurátorem v procesu s Rudolfem Slánským. ● Rudé právo otisklo článek Aloise Indry „Nutnost demokracie a iniciativy“. ● State Department USA hodnotí výsledek schůzky v Drážďanech jako potvrzení předpokladu, že prostor pro samostatnou zahraniční politiku ČSSR je omezen. USA uznávají zájmy SSSR ve východní Evropě.

28. 3. na první části zasedání ÚV KSČ byla přijata rezignace A. Novotného na funkci prezidenta republiky, Ludvík Svoboda zvolen kandidátem na tuto funkci. Členem předsednictva ÚV byl zvolen J. Smrkovský a členem sekretariátu Č. Císař. Miloš Jakeš byl zvolen předsedou Ústřední a revizní komise. Rozhodnuto pokračovat v zasedání až 1. – 5. 4. ● Rudé právo otiskuje rozhovor Miloše Vacíka s Č. Císařem. ● V Brezové pod Bradlem se konala konference o vzniku Československa a úloze M. R. Štefanika. ● V Bulharsku zastavily ústřední orgány soukromé výjezdu občanů do ČSSR.  

                     J.Smrkovský M.Jakeš

29. 3. v Kulturních novinách je rozhovor s O. Šikem „Jak zrálo střetnutí“ o vývoji situace v KSČ od XII.sjezdu do lednového zasedání ÚV KSČ. ● V NDR dochází k neoficiálnímu omezování cest občanů do ČSSR.

Ludvík Svoboda30. 3. Ludvík Svoboda byl zvolen Národním shromážděním prezidentem republiky. ● Italský list L´Unitá přinesl rozhovor s A. Dubčekem. ● Novým rektorem Vysoké školy politické se stal Milan Hübl. ● Aktiv asi 1000 činovníků organizace Junák rozhodl o dosavadním vedení v čele s Rudolfem Plajnerem.

31. 3. v Praze se konalo ustavující shromáždění celostátní nepolitické organizace K 231, sdružující občany odsouzené po únoru 1948 podle zákona č. 231/1948 Sb. Předsedou ústředí se stal Karel Nygrin, ústředním tajemníkem Josef Brodský. 

Duben 1968
 
1. 4. na aktivu asi 870 novinářů byla ustavena samostatná městská organizace Svazu českých novinářů. Předsedou byl zvolen Jiří Ruml, který aktiv řídil. Spolu s ním odevzdali na Pražském hradě dopis pro ÚV KSČ, který zde zasedal, Milan Weiner a Jiří Lederer. Přijal je Č. Císař a zdůraznil, že ÚV KSČ nehodlá žádnou formou obnovovat direktivní řízení sdělovacích prostředků. ● Ladislav Velenský byl jmenován novým šéfredaktorem deníku Práce, zatímco jeho předchůdce Antonín Zázvorka byl jmenován tiskovým mluvčím ÚRO. ● Byl zrušen rozsudek bývalého krajského soudu v Liberci a Nejvyššího soudu v Praze, jímž byla jedenáctičlenná skupina bývalých sociálních demokratů odsouzena za tzv. protistátní činnost k trestům vězení od osmi do 24 let.

2. 4. Večerní Praha uveřejňuje zprávu o sebevraždě oběšením Josefa Břešťanského, zástupce Nejvyššího soudu včetně jeho fotografie z lesa u Babic blízko Prahy. ● Polský velvyslanec v ČSSR tlumočí na ministerstvu zahraničních věcí protest polské strany proti psaní čs. tisku o posledních událostech v Polsku, jmenovitě deníků Práce, Mladá fronta, týdeníků Reportér a Literární listy. Článkem Radovana Seluckého v Reportéru byla prý dotčena dobrá pověst prvního tajemníka polské komunistické strany W. Gomulky.

3. 4. ministr národní obrany Bohumír Lomský požádal o zproštění funkce. ● Bylo zahájeno nové vyšetřování okolností tragického úmrtí Jana Masaryka, které vede Jiří Kotlář, vedoucí vyšetřovacího oddělení Generální prokuratury.

4. 4. aktiv vedoucích pracovníků nakladatelství českých zemí požádal, aby cenzura v jakékoliv podobě byla zrušena a bylo to co nejdříve zakotveno legislativně. ● V Rudém právu požaduje členka ÚV KSČ L. Hrdinová urychlené svolání sjezdu strany. ● Literární listy vyzývají k návštěvě polské filozofy, kteří jsou doma pronásledováni, aby přednášeli na Univerzitě Karlově v Praze. Dále publikují článek Václava Havla „Na téma opozice“, který odmítá tvrzení, že zárukou demokracie ve společnosti může být jen vnitřní demokratizace KSČ bez existence opoziční strany.

5. 4. skončilo zasedání ÚV KSČ (jeho druhá část od 1. dubna) a schválilo rezoluci k současné politické situaci, Z funkce členů předsednictva byli na vlastní žádost uvolněni O. Šimůnek, J. Dolanský, J. Hendrych a B. Laštovička. V tajném hlasování zvoleno předsednictvo ÚV (abecedně): F. Barbírek, V. Biĺak, O. Černík, A. Dubček, F. Kriegel, J. Piller, E. Rigo, J. Smrkovský, J. Špaček a O. Švestka. Kandidáty předsednictva ÚV byli zvoleni A. Kapek, J. Lenárt a M. Vaculík. Členy sekretariátu ÚV: Č. Císař, A. Dubček, A. Indra, D. Kolder, J. Lenárt, Z. Mlynář, Š. Sádovský, V. Slavík, O. Voleník. Novými tajermníky ÚV A. Indra a J. Lenárt a dalšími tajemníky kromě prvního tajemníka A. Dubčeka Č. Císař, D. Kolder a Š. Sádovský. ● Na veřejném shromáždění v Praze byla přijata výzva k založení Klubu angažovaných nestraníků (KAN). ● Na stranickém aktivu v Bulharsku prohlásil člen politbyra ÚV bulharské komunistické strany upozornil na nebezpečí růstu vlivu reakce v ČSSR a řekl, že „KSČ pustila situaci z ruky a vývoj je ovládán maloburžoazní živelností“. ● Francouzský Le Monde píše, že vojáci čs. pohraniční stráže odstranily na čs. – západoněmecké hranici tři řady zátarasů a elektrifikovaného ostnatého drátu.

6. 4. čs. vláda podala demisi, sestavením nové byl pověřen O. Černík. ● Ústřední výbor Čs. strany lidové se vyslovil proti účasti Josefa Plojhara v nové vládě. ● Ústřední výbor Čs. strany socialistické zvolil novým předsedou Bohumila Kučeru. ● Byl ustaven přípravný výbor s cílem obnovit Čs. obec sokolskou. – Rudé právo přináší prohlášení ministerstva spravedlnosti, které popírá, že by někteří pracovníci justice ničili archivy. ● Diplomaté socialistických zemí v Maďarsku se shodují v názoru, že socialistické země nebudou váhat použít ozbrojeného násilí v případě náznaků k odtržení ČSSR ze svazku socialistických zemí.

7. 4. Rudé právo otiskuje rozhovor s Františkem Krieglem o aktuálních otázkách Národní fronty. ● V Seči u Chrudimi bylo rozhodnuto na zasedání ústřední rady Pionýrské organizace ČSM o změně názvu Čs. pionýr a osamostatnění organizace vůči ČSM. Bylo uvedeno, že do Pionýra, Junáka a tělovýchovných jednot je dosud zapojeno jen 20 % dětí. Předsedou rady pro české země byl zvolen Oldřich Kryštofek.

8. 4. byla jmenována nová čs. vláda v čele s předsedou O. Černíkem a místopředsedy se stali P. Colotka, F. Hamouz, G. Husák, O. Šik a L. Štrougal. Mj. ministry se stali: M. Dzúr (národní obrana) M. Galuška (kultura a informace), J. Hájek (zahraniční věci), J. Pavel (vnitro), B. Kučera (spravedlnost), V. Kadlec (školství), V. Valeš (zahraniční obchod) a F. Vlasák (národohospodářské plánování). – Předsedou ÚV Národní fronty byl zvolen F. Kriegel. ● Z funkce ředitele Ústavu pro českou literaturu byl odvolán Ladislav Štoll a z funkce ředitele Ústavu dějin evropských socialistických zemí Václav Král. ● Vysoká škola politická ÚV KSČ byla změněna na Vysokou školu politickou a sociální. ● Rudé právo otiskuje dopis Z. Hejzlara, S. Kratochvíla, K. Lánského, L. Lise, K. Lukeše, E. Nováka. J. Opata a V. Opatové, kteří byli v roce 1961 odsouzeni jako „protistranická, revizionistická a projugoslávská skupina“, zároveň nejsou spokojeni reakcí ÚV KSČ na vystoupení A. Novotného, že za jeho vlády nedošlo k žádným nezákonnostem a k pronásledování.

9. 4. předsednictvo Svazu českých novinářů projednalo přípravu mimořádného sjezdu (měl by se konat nejpozději do konce června 1968), přijalo blahopřání nové vládě, vedené O. Černíkem, zabývalo se výsledky revize ve Vydavatelství Čs. novinář, rozhodlo přikročit k okamžité nápravě a k rehabilitaci na základě prvních 120 žádostí novinářů, kterým bylo „v minulosti ukřivděno“; jde zejména o novináře postižené v období kultu osobnosti. Na jejich podporu uvolnila Mezinárodní organizace novinářů (MON) a Žurfond celkem 300 000 Kč. Vzalo na vědomí ustavení samostatné pražské organizace Českého svazu novinářů. Informuje o tom též 4. číslo měsíčníku Novinář. ● Generálním prokurátorem ČSSR byl jmenován Miloš Čeřovský.

10. 4. je uveřejněn v plném znění Akční program KSČ ve své době unikátní v celé socialistické soustavě. V diskusi k němu byly vysloveny některé jeho nedostatky: nehlásil se k myšlenkám T. G. Masaryka, Z filmu Ostře sledované vlakydostatečně nezdůraznil podporu soukromého podnikání jako žádoucího konkurenčního prvku v tržních vztazích, opomíjel ožehavé otázky rodiny, žen a mládeže, Čs. strana lidová postrádala vyjádření ke křesťanským myšlenkám. ● V Mladé frontě je otevřený dopis Z. Vokrouhlického, předsedy ÚV ČSM o nejpalčivějších problémech mládeže. – Časopis Student otiskuje plné znění tzv. Manifestu čs. spisovatelů, dále první část studie Ivana Svitáka „Hlavou proti zdi“ a text dopisu, který zaslal Günter Grass A. Novotnému již 5. 9. 1967 a týkal se jeho vztahu k čs. spisovatelům. ● Film Jiřího Menzla „Ostře sledované vlaky“ získal Oscara – cenu Americké filmové akademie. ● Rakouská televize vysílá program o Československu.

11. 4. Předsednictvo Národního shromáždění rozhodlo odložit volby do národních výborů na pozdější dobu. ● Rudé právo uveřejňuje rozhovor s A. Dubčekem o akčním programu. Rovněž francouzská L´Humanité má s ním rozhovor. ● Kruh nezávislých spisovatelů zvolil na své první schůzi výbor v tomto složení: Václav Havel, Petr Kopta, Alexandr Kliment, Jan Vladislav, Hana Bělohradská, Bedřich Fučík a Josef Hiršal. ● Literární listy uveřejňují studii Karla Kosíka „Naše nynější krize“. ● Deník Práce otiskuje článek R. Seluckého „Program demokratické obnovy socialistického Československa“.

12. 4. rozhodnutím vlády byla zřízena Hospodářská rada s předsedou L. Štrougalem a generálním sekretářem Valtrem Komárkem. ● V Rudém právu je rozhovor o případu bývalého ministra vnitra Rudolfa Baráka.

13. 4. kritické stanovisko historiků - členů komise pro dějiny ČSSR po roce 1945 k vystoupení A. Novotného na dubnovém zasedání ÚV KSČ. ● Francouzská tisková agentura AFP (Agence France Presse) přináší rozhovor ministra Jiřího Hájka o čs. zahraniční politice.

14. 4. sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko předal A. Dubčekovi dopis L. Brežněva, vyjadřující znepokojení nad vývojem v ČSSR. Navrhuje také společné rozhovory obou stran. – Ve Svobodném slově je otištěn „Nástin ideových zásad Čs. strany socialistické“. ● Rudé právo přináší prohlášení Josefa Urválka, bývalého hlavního žalobce v procesu s R. Slánským, v němž uvádí, že si nebyl vědom nezákonnosti politických procesů. ● Francouzský Le Monde uvádí článek o Československu citací Ivana Svitáka „Chceme demokracii, ne demokratizaci!“

16. 4. předsednictvo ÚV KSČ projednalo urychlené přípravy sjezdu strany a stanovilo odpovědnost za jednotlivé úseky práce strany. Vedoucím sekretariátu prvního tajemníka A. Dubčeka se stal Zbyněk Soják. ● Profesor Václav Černý hovoří na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy o příčinách a okolnostech svého nuceného odchodu z této fakulty v roce 1950.

16. – 17. 4. ÚV socialistické akademie zvolilo do funkce vedoucího tajemníka Roberta Horáka, předsedou byl opět zvolen akademik Ivan Málek.

17. 4. Plenární zasedání ÚV Svazu čs. novinářů řídil Bohumil Marčák. Hlavním bodem byla příprava mimořádného sjezdu SČSN. Delegáti se volí podle klíče 1:10 na krajských konferencích, v klubech a sekcích nebo také v redakcích na základě tajného hlasování. Bylo přijetí stanovisko čs. novinářů k současné situaci ve státě. Dále vzalo na vědomí rezignaci na novinářské funkce Jana Zelenky, bývalého šéfredaktora “ministerských“ Lidových novin, a Vladimíra Diviše, jeho zástupce. Jan Zelenka si popudil již dříve své redakční kolegy – kvalitní publicisty ve Večerní Praze a týdeníku Květy. Předsednictvo ÚV SČSN bylo doplněno Ivanem Klimešem, Jiřím Hásem, Antonem Kormanem, Oldřichem Vondrákem a Zdeňkem Fořtem. ● Člen Čs. akademie věd Ota Šik byl zvolen akademikem. ● Na ministerstvu školství zahájila činnost rehabilitační komise, podle její zprávy bylo po únoru 1948 poškozeno ve školství téměř 8000 pedagogických pracovníků. ● Rudé právo uveřejňuje článek Z. Mlynáře „Urválek a ti druzí“, který kriticky reaguje na vysvětlování politických procesů v padesátých letech. ● Jiří Pelikán poskytl rozhovor tiskové agentuře UPI (United Press International), kde se zmínil o ochotě Československa navázat diplomatické styky se Spolkovou republikou Německa. ● W. Gomulka v Polsku hodnotil situaci v ČSSR a podle něj již zde „začal proces zvratu v buržoazní republiku... V polských novinách a časopisech se objevilo několik statí škodlivého ražení. My ale nedopustíme to, co bylo akceptováno v Československu, kde tisk, rozhlas televize a rovněž někteří členové ÚV začínají vykládat politiku strany každý po svém...“ ● V Praze byla založena Ekumenická rada církví.

18. 4. Bohuslav Laštovička byl odvolán z funkce předsedy Národního shromáždění, novým předsedou zvolen na 22. schůzi Národního shromáždění Josef Smrkovský. ● Rozhodnutím tajemníka sekretariátu ÚV KSČ bylo umožněno Ústavu dějin KSČ navazovat styk z ústavy, institucemi a výzkumnými pracovníky v kapitalistických státech. ● Jan Pilař podal demisi na funkci ředitele nakladatelství Čs. spisovatel.

19. 4. náčelníkem generálního štábu Čs. lidové armády byl jmenován gen. Karel Rusov. ● ÚV Svazu spisovatelů rozhodlo vydávat Lidové noviny od podzimu jako deník, dále obnovit vydávání časopisu Tvář a požádat o navrácení státního občanství L. Mňačkovi. ● Ministr zahraničních věcí J. Hájek přijal skupinu amerických dopisovatelů, kteří byli na návštěvě v Praze, mj. UPI, AP, Newsweek, Time a New York Times. ● Rudé právo otiskuje článek Laco Novomeského Význam federace.

20. 4. v tisku vyšlo prohlášení přípravného výboru pro založení Společnosti pro lidská práva, které podepsalo několik desítek významných českých osobností, tajemníkem této občanské organizace byl Emil Ludvík. ● Ústav státu a práva vydal prohlášení k vysvětlování bývalého hlavního žalobce politických procesů v 50. letech Josefa Urválka a vyslovil vážné výhrady k jeho postoji.

21. – 22. 4. hlavní velitel spojeneckých armád Varšavské smlouvy I. I. Jakubovskij postupně navštívil členské země a jednal zde s vojenskými a vládními představiteli. ● Vláda zrušila své usnesení z roku 1962 o přijímání uchazečů ke studiu a zrušila zejména zásady tzv. třídního hlediska, podle něhož měli být uchazeči na střední a vysoké školy přijímáni.

Todor Živkov 23. 4. do ČSSR přijela stranická a vládní delegace Bulharska v čele s Todorem Živkovem, během návštěvy do 26. 4. byla podepsána nová smlouva o přátelství a vzájemné pomoci. ● Na zasedání ÚV Rumunské komunistické strany přijali rezoluci žádající vysvětlení, proč Rumunsko nebylo pozváno na schůzku do Drážďan, a zpochybnili význam Varšavské smlouvy. ● V Praze byla založena Společnost T. G. Masaryka s cílem popularizovat jeho odkaz. Vyzvala veřejnost k finanční sbírce na postavení jeho pomníku v Praze. ● V trestnici Minkovice vypukla vzpoura vězňů, která byla potlačena až večer.

24. 4. I. I. Jakubovskij je na dvoudenní návštěvě v ČSSR, setkal se s L. Svobodou, A. Dubčekem a O. Černíkem. Požádal, aby se vojenské cvičení spojeneckých armád opět pod názvem „Šumava“ konalo ve dnech 20.–30. 6. a nikoliv září, jak bylo původně plánováno. ● V časopisu Reportér je zamyšlení nad smyslem existence Lidových milic a navrhuje se uvažovat o jejich zrušení.

25. 4. konají se krajské konference KSČ. ● Přestaly vycházet Kulturní noviny. ● Literární listy začaly uveřejňovat na pokračování „Zprávu o mém muži“ od Josefy Slánské, vdovy po Rudolfovi Slánském, odsouzeném po politickém monstrprocesu v listopadu 1952 k trestu smrti a vzápětí popraveném. Spolu s ním byli odsouzeni Vlado Clementis, Josef Frank, Ludvík Frejka, Bedřich Geminder, Rudolf Margolius, Bedřich Reicin, André Simon, Ota Šling – rovněž k trestu smrti popravením. Dále Evžen Löbl, Arthur London a Vavro Hajdů byli odsouzení k doživotnímu žaláři. Josefu Slánskou se synem internoval i mimo Prahu do neutěšených podmínek na Jesenicku. Bratr Richard Slánský byl uvězněn. Právně a občansky byl Rudolf Slánský rehabilitován v roce 1963 a v roce 1968 také stranicky.

26. 4. Ministr vnitra Josef Pavel vydal rozkaz o vytvoření komise pro zjišďtování a posuzování nezákonných postupů příslušníků SNB (Sboru národní bezpečnosti) a SNV (Sboru nápravné výchovy). Zároveň zrušil rozhodnutí ministerstva vnitra, kterým bylo v srpnu 1967 odňato čs. státní občanství L. Mňačkovi. ● V Moravských chemických závodech Ostrava byl ustaven první Dělnický výbor na ochranu svobody tisku. Po nich následovaly četné další. ● Ministerstvo zahraničních věcí oznamuje, že ČSSR přestala dodávat do Nigérie vojenský materiál. Předtím se uskutečnily demonstrace pražských studentů proti čs. podpoře federální vlády Nigerie v jejím konfliktu s Biafrou.

27. 4. Generální tajemník OSN U Thant přijal stálého delegáta ČSSR Milana Klusáka, který ho informoval o situaci v Československu. ● V Praze se konal celostátní aktiv bývalých partyzánů a účastníků protifašistického odboje. K tisíci účastníkům promluvil Josef Smrkovský. V přijaté rezoluci byl požadavek úplné ideové a mravní rehabilitace celého odboje. ● Bývalý vězeňský lékař v Praze–Ruzyni spáchal sebevraždu, k témuž činu se odhodlal náčelník odboru vyšetřování městské správy Veřejné bezpečnosti Jiří Počepický.

28. 4. bratislavský deník Smena přináší rozhovor s Karolom Bacílkem o politických procesech v 50. letech, kdy byl ministrem státní bezpečnosti. Odmítl osobní odpovědnost, ale přiznal, že především poslouchal sovětské poradce a vinu svaluje přímo na Josefa Stalina. ● Rudé právo otiskuje prohlášení vlády o možnosti zahraniční půjčky. V tomtéž vydání je komentář k sebevraždě Josefa Holuba, podnikového ředitele Kdyňských strojíren. Ten již v dobách začátku ekonomické reformy kritizoval v Hospodářských novinách administrativně direktivní a centrální způsob řízení jednotlivých podniků a dožadoval se změn. ● Deník Lidová demokracie otiskuje rozhovor s bývalým arcibiskupem pražským a kardinálem Josefem Beranem (1888 - 1969), vězněným po únoru 1948. Po amnestii v roce 1963 strávil zbytek života v Římě a Vatikánu.

29. 4. Vlado Clementisovi a Josefu Frankovi byl udělen in memoriam titul Hrdina ČSSR, ostatní vysoce postavení státní a straničtí funkcionáři odsouzení v politických procesech 50. let byli vyznamenáni (mnozí in memoriam) Řádem Klementa Gottwalda, Řádem republiky nebo Řádem práce. ●  Bylo uveřejněno prohlášení vlády ke mzdové politice.

30. 4. Ministr národní obrany rozhodl o ustavení rehabilitační komise čs. armády. ● Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že rehabilitační zákon bude předložen ke schválení do konce června 1968. ● Vznikl Svaz letců ČSSR, sdružující letce současné i bývalé vojenské a civilní, jakož i příslušníky leteckých jednotek z první i druhé světové války. ● Byla obnovena činnost Unie čs. hudebních umělců, zlikvidovaná v období 50 let. – Sovětský deník Pravda přináší svůj první vlastní komentář k situaci v Československu. ● Bělehradský týdeník Svet otiskuje rozhovor s prezidentem ČSSR L. Svobodou. ● Předmájové 17. číslo satirického týdeníku Dikobraz otiskuje kresby a karikatury Vladimíra Renčína a dalších – ilustrují májový průvod, v němž kráčejí tzv. „bývalí“ vysocí funkcionáři strany a vlády: A. Novotný nese foto A. Dubčeka, J. Hendrych třímá portrét Č. Císaře, B. Lomský vztyčuje obraz O. Šika, atd. 

Květen 1968 

1. 5. prezident republiky L. Svoboda vyznamenal Řádem republiky Miroslava Galušku, ministra kultury a informací, Řádem práce redakce Lidové demokracie a Svobodného slova, dále Jiřího Pelikána, ústředního ředitele Čs. televize a Ladislava Zajace, šéfredaktora deníku Práca Bratislava. ● Václav Koucký byl jmenován čs. velvyslancem v SSSR. – Deníky Práce a Rudé právo přinášejí rozhovor s ministrem vnitra J. Pavlem ● Čs. rozhlas a Čs. televize přinášejí nadšené reportáže z pražského průvodu na 1. máje.

2. 5. ve všech novinách jsou reportáže o pětihodinovém průvodu manifestantů, , kteří zdravili nejvíce L. Svobodu, A. Dubčeka, F. Kriegla, O. Šika a E. Zátopka, píší o tom, že tento První máj zahájil novou éru prvomájových průvodů občanské angažovanosti v naší zemi. ● Na sekretariátu ÚV KSČ se koná porada komunistů–pracovníků tisku, rozhlasu a televize. ● Pod vedením náčelníka generálního štábu čs. armády se začal připravovat akční program čs. armády. ● Pražský biskup František Tomášek byl přijat v Římě papežem Pavlem VI. 

                            Papež Pavel VI.  Pražský biskup František Tomášek

● Deník Lidová demokracie otiskuje programové prohlášení mladých členů Čs. strany lidové, kteří požadují revizi ústavy ČSSR, nezávislost politických stran, nový zákon o tisku a jeho svobodě, o zavedení výuky náboženství na školách, nezávislost umělecké a vědecké tvorby na státu, odbornost jako hlavní kritérium pro obsazování vedoucích míst, umožnit osobní živnostenské podnikání, jakož i samostatné hospodaření rolníků, nezávislou zahraniční politiku Československa. ● Literární listy otiskují výzvu Národnímu shromáždění ke zrušení Lidových milic. Dále přinášejí článek Přemysla Janýra o obnově Čs,. strany sociálně demokratické. ● Nový dětský týdeník Sedmička nahradil dosavadní Pionýrské noviny.

3. 5. ministr národní obrany M. Dzúr potvrdil, že při návštěvě sovětského maršála I.I.Jakubovského se jednalo o společném cvičení armád Varšavské smlouvy na území naší republiky, jehož rozsah má být ještě upřesněn. ● Bylo vydáno prohlášení čs. kontrarozvědky k používání technických prostředků a metod v její činnosti. Jsou určeny proti nepřátelským špionážním službám, musí být utajovány, což není v rozporu s ústavou. Manifestační volná tribuna na Staroměstském náměstí v Praze za účasti 4000 občanů vyslovila požadavek vzniku opoziční strany a vyjádřila podporu studentům, kteří demonstrují v Polsku. ● Podle průzkumu veřejného mínění pokládaly dvě třetiny dotázaných občanů současný obrodný proces za trvalou změnu, 75 % očekává, že současné dění přispěje k posílení socialismu a 88 % věří v posílení demokracie. ● Čs. rozhlas oznámil, že východoněmecké orgány začaly rušit jeho vysílání v německém jazyce. ● Na jednání mezi Maďarskem a Jugoslávií v Budapešti se uvažovalo o možnosti užší spolupráce těchto dvou zemí a Československa. ● Na brífinku amerických novinářů požádal State Department, aby byla snížena publicita o Československu v americkém tisku. Odůvodnil to údajným zájmem USA vyhnout se obvinění z ovlivňování vývoje v Československu a nezhoršovat své vlastní vztahy se SSSR.

4. 5. Deník Práce otiskuje prohlášení spisovatelů P. Kohouta, A. Lustiga a J. Procházky k situaci v Polsku. V polských listech (Zycie Warsawy, Sztandar mlodych a Žolnierz Wolnosci) otiskují článek o „antisocialistických, neutralistických a antisovětských tendencích“ v Československu. ● L. Mňačko se odmítá vrátit do vlasti, dokud nebudou obnoveny diplomatické styky s Izraelem.

4. – 5. 5. v Moskvě na jednání nejvyšších stranických a vládních představitelů ČSSR a SSSR byli čs. představitelé upozorněni, že „v případě dalšího zhoršování situace za určitých podmínek nezůstane SSSR lhostejný a v zájmu zachování socialismu je připraven učinit i ty nejdalekosáhlejší kroky“.

5. 5. sekretariát ÚRO požádal vládu o navrácení tiskárenských závodů, aby mohly být zabezpečeny tiskové a vydavatelské potřeby odborového hnutí. ● V Praze jednali bývalí funkcionáři Sokola o obnově své organizace. – Brněnský časopis Host do domu přináší diskusi o roce 1945 – (osvobození, odsun Němců, vize budoucnosti). ● Deník Práce uveřejňuje článek filozofa Lubomíra Sochora „Marx a současnost“. ● Rudé právo přineslo tři diskusní příspěvky „Marx a komunistická strana“.

6. 5. konaly se tiskové konference: po celostátním aktivu pracovníků ministerstva vnitra informoval novináře ministr vnitra J. Pavel o nové koncepci bezpečnostního aparátu, ministr V. Valeš o nové koncepci čs. zahraničního obchodu , jednal sjezd čs. sociologů, byl ustaven Koordinační výbor tvůrčích svazů. Na dalším diskusním večeru Tribuny aktualit v Praze přední historikové odpovídali na dotazy o smyslu čs. odboje, úloze legií, významu 28. října, roli T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefanika, též o úloze Kominterny. Významnou událostí byl veřejný večer k 150. výročí narození Karla Marxe., kde měl hlavní referát Č. Císař. Vyvolal mimořádný ohlas a také negativní reakci v SSSR (v deníku Pravda a v teoretické revui Kommunist). ● Francouzský list Le Monde komentuje postoje sovětského vedení k vývoji v Československu, kdy L. Brežněv pokládá A. Dubčeka za „vězně reakčních a antikomunistických sil“ a generál Jepišov údajně prohlašuje, „že se nedá vyloučit žádost věrných komunistů o pomoc, s níž se obrátí na Sovětský svaz a v tom případě by sovětská armáda byla připravena splnit svůj úkol...“ ● Polský velvyslanec v ČCSR předal v Praze oficiální protest ÚV Polské sjednocené dělnické strany a polské vlády proti „antipolské kampani v části čs. tisku, v některých pořadech čs. rozhlasu a televize“.

7. 5. první tajemník Italské komunistické strany Luigi Longo ukončil návštěvu Československa a na tiskové konferenci vyjádřil podporu italských komunistů současnému politickému boji KSČ. ● Čs. ministr zahraničí J. Hájek jednal v Moskvě s A. Gromykem. ● V Čs. rozhlasu hovoří Jiří Hochman o potlačování informací o chystaném mimořádném sjezdu strany,, pro který se vyslovil již dostatečný počet členů KSČ. ● Rudé právo přináší rozhovor s A. Dubčekem o jednáních v Moskvě. ● Ministr vnitra J. Pavel oznámil v Čs. rozhlase, že bylo zastaveno rušení západních rozhlasových stanic. Rozhlas zároveň informuje o letácích, které se objevily v Praze a v nich jsou označováni za nepřátele socialismu E. Goldstücker, O. Šik, F. Kriegel a Č. Císař. ● Časopis Student přináší záznam telefonického rozhovoru s kardinálem J. Beranem v e Vatikánu pod názvem „Patnáct let v kleci“. ● Sovětská agentura TASS dementovala zprávy tisku na západě a u nás, že smrt Jana Masaryka v březnu 1948 „měla souvislost s jednáním „sovětských poradců bezpečnosti“ a označila je za lživé a provokativní. ● Čs. svaz žen s novým vedením navrhl obnovit tradici Svátku matek na druhou květnovou neděli každého roku.

7. – 8. 5. již 70. zasedání předsednictva ÚV KSČ spolu se sekretariátem schválilo mj. ustavit oddělení společenských organizací a vytvořit útvar svodných informací s vedoucím Janem Kašparem. Do funkce nově ustaveného oddělení kultury byl schválen Karel Kostroun.

8. 5. V Moskvě došlo k setkání vedoucích a státních představitelů Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR – bez účasti ČSSR a Rumunska. L.Brežněv a W. Ulbricht kriticky hodnotili vývoj situace ČSSR  a jednali o nové taktice vůči vedení A. Dubčeka. Shodli se na tom, že „mezi vedoucími, kteří jsou u moci, je třeba vyhledat takové síly, které jsou schopny bojovat proti kontrarevoluci. Jestliže se mezi nimi nevyskytují, pak musíme vyhledat ty, kteří jsou toho schopni...“
● Skupina vedoucích pracovníků bývalé Čs. strany sociálně demokratické (mj. J. Dolanský, E. Erban, Z. Fierlinger a L. Jankovcová) vydala prohlášení proti obnově této strany. ● Ministr vnitra J. Pavel zakázal svým rozkazem používat operativní techniku vůči čs. občanům. ● Rada židovských náboženských obcí požádala vládu, aby odsoudila projevy antisemitismu a uskutečnila rehabilitaci do všech důsledků. Svobodné slovo otisklo článek R. Vahaly „Co s naší emigrací“, požadující rehabilitaci poúnorových emigrantů. ● Sovětská Literaturnaja Gazeta obviňuje čs. spisovatele J. Procházku z antisovětismu a revizionismu. Článek přetiskuje list NDR Neues Deutschland.

9. 5. čs. velvyslanec v Jugoslávii informuje o jednání J.B. Tita s L. Brežněvem, který byl znepokojen čs. vývojem a znepokojen reálným nebezpečím restaurace buržoazního státu v ČSSR. ● Na výstavišti V Praze se koná manifestace čs.-sovětského přátelství s projevy L. Svobody a maršála SSSR I. S. Koněva. ● Polská Trybuna ludu píše o „centrech imperialistické subverze, která se spojila s revizionisty v ČSSR a podkopávají společně vedoucí úlohu strany.

9. – 10. 5. koná se porada reformních komunistů na ÚV KSČ o situaci po návratu čs. delegace z Moskvy V přijatém dokumentu „nutnost nové iniciativy“ odmítli hodnocení situace vedením strany, hlavním nebezpečím jsou konzervativní komunisté nejen v ústředním výboru, ale i v nižších orgánech a státním aparátu. Proto je nutné co nejdříve svolat 14. sjezd.

Most v Davli10. 5. Na Řípu se konala velká národní manifestace k 100. výročí prvního tábora lidu na této legendární české hoře. ● ČTK dementuje zprávy o přítomnosti americké jednotky v Praze. Jde o natáčení filmu Most u Remagenu na vltavském mostu u Davle, pro který byli použiti přestrojení čs. vojáci a přemalované čs. tanky. Jedinými Američany bylo 15 herců.
● Naopak některé západní listy přinášejí zprávy o pohybech sovětských a polských tankových vojsk v blízkosti čs. hranic. ● Generální tajemník NATO na zasedání ministrů obrany v Bruselu prohlásil, že NATO nepovažuje přímou intervenci sovětské armády do Československa za pravděpodobnou.
● Velvyslanec NDR v ČSSR předal ministru zahraničí protestní nótu proti článku v Rudém právu o zneužívání přístupových cest do západního Berlína neonacisty a revanšisty.

11. 5. v polské televizi hovoří zástupce šéfredaktora Trybuny Ludu tzv. požadavcích na vytvoření opoziční strany „buržoazního typu“ v ČSSR. ● Sovětský list Pravda píše o moskevské schůze pěti představitelů – chyběli zástupci ČSSR a Rumunska.

12. 5. Na celostátní poradě vedoucích tajemníků stranických orgánů má hlavní projev A. Dubček. ● Připravuje se založení samostatné odborové organizace pracovníků tisku a vydavatelství. ● List Neues Deutschland kriticky hodnotí činnost čs. spisovatelů a redakci Literárních listů. ● Do Prahy přijela na pozvání Národního shromáždění delegace finského parlamentu.

13. 5. rozvoj obrodného procesu projednával na poradě novinářů Č. Císař, tajemník sekretariátu ÚV KSČ. Odsoudil zejména dogmaticko–sektářská rezidua, kabinetní politiku a staré přežívající metody v práci strany a státních orgánů. Hlavním tématem diskuse se staly mezinárodní události (zejména stranická a státní jednání se SSSR, NDR a dalšími zeměmi), o jejichž reálném stavu nejsou poskytovány podrobnější informace, novináři i veřejnost se tak nacházejí ve víru dohadů a fám. ● KAN vydal programové prohlášení, v němž zdůrazňuje význam diskusních setkání s význačnými osobami veřejného života, plně se staví za Deklaraci lidských práv OSN a vYzývá k aktivnímu zapojení do nadcházejících voleb. ● Státní tajemník zahraničních věcí Jugoslávie při své návštěvě v Praze tlumočí podporu své země čs. obrodnému procesu a naději na vzestup vzájemných styků. ● Rudé právo přináší článek šéfredaktora O. Švestky o politické situaci v redakci, když byla předtím projednána předsednictvem ÚV KSČ, které se nepostavilo za požadavek části redaktorů ( mj. Z. Šulce, E. Šíp a, J. Hochmana, M. Vacíka, M. Fialy a J. Opavského), aby byl odvolán. Naopak podpořilo ty, kteří stáli na Švestkově straně (mj. F. Ryba, K. Vaněk, S. Oborský, J. Stano a K. Douděra).

14. 5. na tiskové konferenci hovoří O. Černík, G. Husák a O. Šik. ● Skončila činnost dosavadního Mírového hnutí katolického duchovenstva a ustavena organizace s názvem Dílo koncilové obnovy. ● Časopis Sovětskaja Rossija uveřejňuje článek o „protisovětské činnosti T. G. Masaryka“, na který reaguje druhý den deník Práce.

15. 5. A. Dubček žádá písemně sovětského velvyslance v ČSSR, aby tlumočil L. Brežněvovi negativní ohlas na neúčast čs. představitelů v Moskvě 8. 5. ● Vláda se rozhodla zřídit 75členný výbor pro přípravu nového státoprávního uspořádání republiky. ● Předsednictvo ÚV KSČ ukládá šéfredaktoru Rudého práva, aby předložil návrhy, jak ústřední stranický tisk zabezpečí pohotovější reakci na denní události v zemi. ● Se souhlasem sekretariátu ÚV KSČ bylo uzavřeno Muzeum Klementa Gottwalda. ● V Praze se ustavila Čs.– francouzská společnost s předsedou Adolfem Hoffmeistrem.
Karel Kutlvašr
16. 5. na slavnostním shromáždění k 100. výročí položení základního kamene Národního divadla promluvil A. Dubček. ● Zahraniční výbor parlamentu jednal o přístupu ČCSR k Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a k Paktu o občanských a politických právech. ● Čs. rozhlas informuje o výskytu letáků, štvoucích proti demokratizačnímu procesu v zemi. ●Literární listy otiskují „Protestní rozklad Čs. Akademie věd“. ● Generál Karel Kutlvašr (zemřel v roce 1961) a někteří jeho spolubojovníci (odsouzeni v roce 1949) byli rehabilitováni. ● V rozhovoru s pracovníky čs. velvyslanectví v Moskvě bylo vysloveno znepokojení nad ochotou navázat diplomatické styky s NSR (uvedl to J. Pelikán v rozhovoru pro americkou agenturu UPI), nad obnovou Junáka a Sokola, nad aktivizací katolického duchovenstva v ČSSR.

17. 5. Z funkce vedoucího Ústřední správy spojů byl odvolán M. Laipert a jmenován novým vedoucím K. Hoffmann. ● Státní statistická rada uvádí, že demokratizační proces není možné bez otevřené informovanosti veřejnosti, novináři musí mít přístup k daleko rozsáhlejšímu množství statistických informací. ● V resortu ministerstva národní obrany požádalo o rehabilitace 2500 důstojníků čs. armády. ● Ze země byl vyhoštěn korespondent listu New York Times, který hrubě zkreslil informace poskytnuté Z. Mlynářem. ● Byla ustavena Společnost pro lidská práva, jejímž předsedou se stal Milan Machovec a generálním tajemníkem Emil Ludvík. ● Italský týdeník Rinascita otiskuje článek předsedy Italské komunistické strany L. Longa s pozitivním hodnocením vývoje v ČSSR. ● Na tzv. „krátkodobém léčení“ v Karlových Varech byl předseda Rady ministrů SSSR A. N. Kosygin a měl více rozhovorů se stranickými a státními představiteli ČSSR. Čs. televize v Televizních novinách vysílala s ním rozhovor (Duňa Havlíčková), který převzaly četné zahraniční televize.

18. 5. celostátního shromáždění Klubu angažovaných nestraníků (KAN) se zúčastnilo více než 3000 občanů. ● Přípravný výbor Čs. sociální demokracie (Zdeněk Bechyně, František Čoupek, Přemysl Janýr, Josef Munzar a Josef Veverka) předal parlamentu prohlášení o obnově této strany. Stanovisko J. Smrkovského však bylo negativní. ● L. Mňačko se vrátil do své vlasti.
Karikatura Kosygina a Brežněva
19. 5. vývoj v Československu napadá ostře list Pravda. ● Deník Práce má článek I. Svitáka „Smysl obrody“. ● ČTK dementuje tvrzení sovětského generála Jepišova v deníku Le Monde 6. 5.
20. 5. velvyslanec NDR P. Florin tlumočil J. Lenártovi stanovisko k rozhovoru s Č. Císařem v západoněmecké televizi 15. 5. a charakterizuje uvedené názory za „útok na zásady marx-leninismu“. ● V berlínském tisku se konaly celoredakční aktivy o situaci v ČSSR, kde je „kontrarevoluce na postupu, kdy vývoj už není jen vnitřní záležitostí země, ale vyžaduje nutné kolektivní opatření: vojenskou intervenci armád Varšavské smlouvy“. ● Rudé právo přináší rozhovor s J. Smrkovským o účelu návštěvy A. N. Kosygina a čs.–sovětských vztazích. ● Čs. ekonomická společnost jednala o problémech dělnických samospráv  – hlavní referát měl O. Šik.

21. 5. ministr zahraničí J. Hájek hovořil v televizi BBC o zahraničně politické orientaci ČSSR a týž den poskytl rozhovor záhřebskému deníku Vjesnik. ● Velvyslanec SSSR v Polsku A. B. Aristov ve svém expozé pro Moskvu uvádí kritické a neověřené informace (například o tom, že na 200 komunistů v ČSSR již spáchalo sebevraždu), upozorňuje však zejména po své návštěvě v Maďarsku na odlišné postoje J. Kádára, který je přesvědčen, že neexistuje v ČSSR nebezpečí kontrarevolučního zvratu, a A. Dubčeka považuje za politicky nadějného vůdce. ● Rudé právo otiskuje stanovisko právníků Čs. akademie věd k federalizaci republiky a zároveň požadující ústavní konstituci české národní politické reprezentace.

22. 5. jednala čs. vláda nejen o návrhu zákona o soudní rehabilitaci, ale také o provozních podmínkách ČTK, Čs. rozhlasu a Čs. televize. ● Čs. společnost pro politické vědy zve do svých řad všechny, kteří se chtějí podílet na obrodném procesu v oblasti čs. politologie. ● Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy zve k přednáškám v Praze ty vysokoškolské pedagogy, jimž vznikají v Polsku potíže v souvislosti s událostmi posledních dnů. ● Šéfredaktorem deníku Lidové noviny, které zamýšlí od října vydávat Svaz. Čs. spisovatelů, byl jmenován A. J. Liehm, ředitelem Ludvík Veselý a předsedou redakční rady Karel Kosík.

Žofín23. 5. v Praze na Žofíně se sešly stovky pracovníků sdělovacích prostředků, kde k nim promluvili Č. Císař a Z. Mlynář – oba zastánci progresivní a demokratizační politiky. V diskusi kriticky vystoupili Vlado Kašpar, šéfredaktor Signálu, J. Ruml z Reportéra, L. Svoboda z Obrany lidu, A. Frydrych a V. Tosek z Čs. televize, J. Štern z Práce, V. Šťovíčková z Čs. rozhlasu a E. Fries z Průboje v Ústí nad Labem. V závěru uvedl dosavadní vedoucí tiskového odboru ÚV KSČ M. Kárný, který byl předtím rehabilitovaný za perzekuci v 50. letech, že ve své nové funkci narážel na nedemokratické metody ve vedení strany, proto se rozhodl požádat o uvolnění z této funkce.
● Velvyslanec ČSSR v Polsku odevzdal polské straně a vládě odpověď na jejich dopis, v ní zdůrazňuje, že čs. strana považuje současný vývoj v Polsku za jeho vnitřní záležitost a nehodlá se do ní v žádném případě vměšovat. ● Rudé právo přináší stať J. Špačka Potřebujeme aktivní politiku.

24. 5. ministr zahraničních věcí ČSSR J. Hájek na závěr své oficiální návštěvy v Maďarsku vyslovil zadostiučinění nad “morální podporou“ Maďarska novému kurzu v Československu. ● ČTK oznamuje, že se v červnu uskuteční na území Polska a ČSSR velitelsko-štábní cvičení armád Varšavské smlouvy.
● V prohlášení ministerstva se uvádí, že jakýkoli pokus o zakládání nové politické strany je dosud ilegální.
● V národním podniku Mír byl ustaven společný výbor na ochranu svobodného slova a tisku do doby, kdy bude definitivně zrušena cenzura a vyřeší se celostátně neutěšená situace v polygrafickém průmyslu.
● Zástupci SČSN jednali s ministrem kultury a informací M. Galuškou a ministrem zahraničních věcí J. Hájkem. J. o přípravách mimořádného sjezdu novinářů, o zastoupení novinářů v Národní frontě, o novele tiskového zákona a zrušení cenzury.

25. 5. v Praze bylo shromáždění bývalých příslušníků pomocných technických praporů (PTP), které byly součástí čs. armády, avšak její vojáci byli beze zbraní. Byl utaven přípravný výbor pro založení „Svazu PTP“. ● V Olomouci byl ustaven Svaz vysokoškolských studentů Čech a Moravy.

26. 5. L. Brežněv zasílá A. Dubčekovi dopis s informací o setkání vedoucích představitelů pěti komunistických stran v Moskvě, které se konalo 8. 5. ● Práce otiskuje článek J. Smrkovského „Dělnická politika“.

Sekretariát UV KSČ27. 5. projednalo předsednictvo a sekretariát ÚV KSČ návrh provolání k současné politické situaci, plán legislativních opatření, nezbytných k zakotvení demokratického procesu v zemi a spisovatele Jana Procházku doporučilo do funkce kandidáta ÚV KSČ. ● Byl publikován návrh změn vysokoškolského zákona. ● Ministr zahraničních věcí J. Hájek přijal sedmičlennou delegaci Svazu čs. novinářů, s níž projednal spolupráci s redaktory zahraničně politických rubrik v tisku, rozhlase a televizi. ● Na ministerstvu vnitra zřídili komisi pro posuzování případů nezákonného postupu příslušníků SNB a Sboru nápravné výchovy, kteří v minulých letech závažným způsobem porušovali práva občanů. ● Rudé právo přináší stať A. Dubčeka Komunisté nesmí zklamat naděje lidu.

28. 5. projednalo předsednictvo a sekretariát ÚV KSČ dopis L. Brežněva, návrh na zřízení Ústřední zpravodajské správy, zásady pro zřizování kolektivních orgánů v podnicích, zprávu o okolnostech útěku generála J. Šejny. ● Ministr národní obrany vydal rozkaz ke zvýšení ochrany státního a služebního tajemství a k upevnění zákonnosti v čs. armádě. Minisdtr zahraničních věcí J. Hájek přijal velvyslance USA J. Beama, který informoval, že vláda i prezident USA sledují vývoj v ČSSR s velkou pozorností a konstruktivním zájmem, ale zatím se vyhýbají pozitivním krokům, které by mohly čs. vládu přivést do nepříjemné situace. ● V Praze na svém aktivu projednali prokurátoři a vyšetřovatelé návrh akčního programu čs. prokuratury.
● Svaz čs. spisovatelů vyhověl žádosti D. Hamšíka a odvolal jej z funkce šéfredaktora Literárních listů. Do funkce jmenoval Milana Jungmanna. Na funkci ředitele nakladatelství Čs. spisovatel rezignoval Jan Pilař a na jeho místo jmenován Ladislav Fikar.

29. 5. na mimořádné schůzi předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ byla projednána zpráva rehabilitační komise. ● Do ČSSR přijela skupina příslušníků armád Varšavské smlouvy, vedená sovětským generálem I. Kazakovem a při projednávání nadcházejícího vojenského cvičení čs. armádu zastupoval generál A. Mucha. ● Ústřední výbor Svazu čs. novinářů jednal v Brně o přípravě mimořádného sjezdu (hlavní sjezdové komisi předsedal Zdeněk Fořt s tajemníkem Stanislavem Malečkem). Byl přijat návrh zásad nových stanov.
● Týdeník Student v 22. čísle začal uveřejňovat na pokračování výňatky z knihy „Stalin“ od Isaaca Deutschera, označovaného za trockistu.

30. 5. do ČSSR přijelo 16 000 sovětských vojáků na cvičení „Šumava“. ● Rehabilitační komise Svazu čs. novinářů plně novinářsky rehabilitovala nezákonně popravené Ludvíka Frejku a André Simona (v procesu s R. Slánským v listopadu1952), kteří byli rovněž členy SČSN. ● V Rudém právu je článek Č. Císaře Úloha sdělovacích prostředků v naší společnosti.

31. 5. na zasedání ústředního výboru strany lidové v Praze přednesl referát o programu strana předseda A. Pospíšil. Bylo usneseno svolat sjezd v říjnu. V té době měla tato strana 32 976 členů, což bylo o 55 % více než k 1. lednu 1968. ● Rudé právo přináší článek M. Dzúra o spojeneckém cvičení na území republiky. ● Dále otiskuje rozhovor s B. Šimonem.

Červen 1968

29. 5. – 1. 6. byl na plenárním zasedání ÚV KSČ Antonín Novotný zbaven členství v ÚV a členství v KSČ pozastaveno, stejně jako dalším členům ÚV K. Bacílkovi, P. Davidovi, B. Köhlerovi, Š. Raisovi, V. Širokému a J. Urválkovi – až do objasnění jejich podílu odpovědnosti za politické procesy. Naopak byli rehabilitováni Z. Hejzlar, I. Holý, K. Tomášek, V. Vlk, F. Taušer, P. Hrubý, J. Kálal a F. Novák. V diskusi projevili někteří členové nespokojenost s prací sdělovacích prostředků, apelovali na odpovědnost novinářů, odsuzovali záplavu senzací a osobních útoků. Ústřední ředitel Čs. televize J. Pelikán odmítl paušální kritiku sdělovacích prostředků a zejména televizních pořadů, které začaly pozitivně ovlivňovat veřejné mínění a rozvoj obrodného procesu. Byly přijaty další osobní změny ve vedoucích orgánech KSČ, mj. Z. Mlynář byl zvolen tajemníkem ÚV KSČ, do sekretariátu ÚV KSČ přibyl Evžen Erban, generální tajemník Národní fronty a novým tajemníkem městského výboru KSČ se stal Bohumil Šimon. Mimořádný sjezd KSČ byl svolán na 9. září 1968, na který zvolily mimořádné krajské konference 1539 delegátů a jako novinka bylo doporučeno 935 komunistů za kandidáty do ústředních orgánů strany. Politická rezoluce tohoto pléna navzdory dosavadnímu obrodnému procesu v zemi, zdůraznila nebezpečí pravicového antikomunismu a upevnění vedoucí úlohy strany.

1. 6. Prezident republiky L. Svoboda navštívil okres Třebíč a JZD v rodném Hroznatíně, kde pomáhal organizovat hospodářství v padesátých letech po jeho obvinění, které bylo staženo na zásah z Moskvy. Ještě v březnu 1953 byl však jeho nevlastní bratr s rodinou i maminkou L. Svobody, vyloučen z JZD a vykázán jako "kulak". ● Francouzský list Le Figaro cituje tisk NDR o tom, „že jisté články Varšavské smlouvy umožňují intervenci, je-li jí třeba k zajištění společné obrany socialistických zemí...“

Milada Horáková 2. 6. ústřední výbor klubu K 231 uveřejnil provolání „Všem čs. novinářům“, v němž je vyzývá, aby sami posoudili, zda uveřejňování vyšetřovacích materiálů o členech K 231 slouží objektivní pravdě, nebo jako podklad k veřejnému útoku na tyto občany a pokusu o jejich diskreditaci. K tomu byla uspořádána tisková konference hned následující den. ● Svobodné slovo přináší rozsáhlý článek k 18. výročí popravy dr. Milady Horákové.

3. 6. V Praze přijal aktiv prokurátorů a vyšetřovatelů akční program čs. prokuratury. ● Rudé Právo publikuje usnesení ÚV KSČ o státoprávním uspořádání republiky. ● Bývalý osobní tajemník Jana Masaryka dr. Lumír Soukup poskytl londýnskému zpravodaji ČTK informace ke smrti bývalého čs. ministra zahraničních věcí.

4. 6. V Sovětském svazu je na oficiální návštěvě delegace Národního shromáždění, vedená J. Smrkovským, kterého přijali L. Brežněv a N. Podgornij, a který na tiskové konferenci odpovídal na otázky o demokratizačním procesu v ČSSR. ● Plenární zasedání Ústřední rady odborů schválilo některé osobní změny a doporučilo vytvářet v čs. podnicích rady pracujících.

5. 6. v Praze se konal aktiv komunistů – kulturních s uměnovědných pracovníků, kde měl hlavní referát Č. Císař. Bylo ustaveno vedení kulturního aktivu ÚV KSČ na období do mimořádného sjezdu.

6. 6. na schůzi předsednictva ÚV KSČ byl pověřen vedením úseku tisku, rozhlasu a televize Dušan Havlíček, který předtím působil v Rudém Právu a Kulturní tvorbě. ● Vláda ČSSR na svém zasedání vyslovila souhlas se zrušením cenzury a Ústřední publikační správy. ● Tiskový mluvčí vojenského cvičení armád Varšavské smlouvy generálmajor J. Čepický označil tvrzení západního tiskových agentur o trvalém umístění těchto jednotek na území ČSSR za „směšný výmysl“.

7. 6. v Praze se konal celostátní aktiv komunistů, pracovníků tisku, rozhlasu a televize, kde měl projev A. Dubček, přítomni byli též O. Švestka a Z. Mlynář. ● Ústřední výbory KSČ a Národní fronty vydávají společné prohlášení proti obnově činnosti Sociálně demokratické strany. ● Z funkce místopředsedy Výboru pro kulturu a informace odvolal ministr kultury Miloslava Brůžka. ● ÚV Čs. strany socialistické v návrhu svého prohlášení požaduje záruky, že napříště již KSČ nebude splývat přímo se státní mocí. ● Vojenská prokuratura zahájila trestní stíhání Ladislava Máchy, bývalého příslušníka StB, pro trestný čin vraždy faráře Josefa Toufara z Čihoště v únoru 1950. ● Čs. rozhlas informuje o tiskové konferenci k chystanému cvičení armád Varšavské smlouvy a uvedl, že v ČSSR již jsou tzv. zabezpečovací jednotky sovětské armády. ● Americká televizní stanice Saturday House Inc. natočila v Praze rozhovory s J. Hájkem, O. Šikem, B. Suchardou a M. Mikovou. ● Le Monde přetiskuje Dopis J. V. Stalina o sovětských poradcích u čs. StB z padesátých let, v němž se zdůrazňuje, že musí pracovat pod přísnou kontrolou ÚV KSČ.

8. 6. W. Ulbricht na zasedání pléna ÚV SED kritizuje ostře „novou východní politiku NSR“ a situaci v ČSSR. Jeho projev byl otištěn až 21. 6. po skončení oficiální návštěvy čs. ministra zahraničních věci v NDR.
● Předseda vlády O. Černík měl projev v Čs. televizi o konzolidaci demokratizačního procesu, federativním uspořádání státu a o podnikových radách. ● Rudé Právo v článku „Tříštění jednoty dělnické třídy ztěžuje obrodný proces“, uveřejňuje sdělení ÚV KSČ, které odmítá obnovení činnosti sociálně demokratické strany. ● V deníku Obrana Lidu je rozhovor s Josefem Jodasem pod titulkem „Komunisté mimo zákon?“, v němž je označeno lednové plénum ÚV KSČ jako „puč, vyvolaný reakční skupinou ve straně“.

9. 6. přináší Rudé Právo rozhovor s ministrem kultury M. Galuškou. ● Mladá fronta má článek J. Hanzelky „Okamžik pravdy“.
Moskva
10. 6. v Moskvě skončily Dny čs. kultrury.
● Agentura TASS publikuje oficiální protest proti pověstem, že by sovětští představitelé byli zapleteni do aféry čs. generála J. Šejny. ● Ministru zahraničních věcí J. Hájkovi je tlumočen oficiální protest německé vlády proti karikatuře W. Ulbrichta v časopisu Mladý svět; čs. ministr připomenul, že v německém časopisu Eulenspiegel byla zneužita čs. státní vlajka. ● Na území NDR - v Sasku a Duryňsku začalo společné cvičení sovětské a východoněmecké armády v počtu 60 000 osob a 1800 tanků, které potrvá do 17. 6.

11. 6. předsednictvo ÚV KSČ projednalo plán příprav mimořádného sjezdu, určilo pracovní skupinu pro přípravu porady komunistických stran v Budapešti. ● Ve výborech Národního shromáždění se jednalo principech čs. zahraniční politiky, návrhu zákona o výkonu trestu odnětí svobody, převedení nápravně výchovných ústavů (věznic) z ministerstva vnitra do ministerstva spravedlnosti. ● Sovětský svaz předal čs. vládě nótu, v níž označuje za protisovětskou provokaci přetištění článku o gen. J. Šejnovi z deníku New York Times v čs. deníku Lidová demokracie. ● Předsedou zájmového svazu českých nakladatelských, vydavatelských a knihkupeckých podniků byl zvolen J. Řezáč.

12. 6. sekretariát ÚV KSČ jednal o dovozu a prodeji zahraničního „buržoazního“ tisku do ČSSR.
● Společensko-vědní ústavy Čs. akademie věd uspořádaly společný seminář o teoretických otázkách demokratického socialismu a politicko-ekonomickém modelu čs. společnosti. ● Rudé právo uveřejňuje vládní zprávu o uprchlém generálu J. Šejnovi. ● Čs. rozhlas vysílá zprávu o jednání s First National City Bank o možnosti půjčky Československu. ● Kulturní tvorba v čísle 24 pod názvem „Odpovědnost a vina Antonína Novotného“ otiskuje vystoupení G. Husáka na dubnovém zasedání ÚV KSČ. ● Městský soud v Praze rehabilitoval některé spisovatele a novináře: Jindřicha Kratochvíla, K. Loulu, redaktorku Rapidu Vlastu Pánkovou-Vorlovou a překladatele americké agentury UP Jana Stránského.
13. 6. vláda svým nařízením č. 69/1968 Sb. zrušila statut Ústřední publikační správy a povolila činnosti řecko-katolické církve.

13. – 15. 6. podepsali straničtí a vládní představitelé ČSSR v Budapešti novou smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci s Maďarskem.

14. 6. představitelé Svazu čs. novinářů a Svazu čs. spisovatelů se sešli nad připravovanou novelizací zákona o periodickém tisku, která je v souladu s jejich návrhy a zájmy společnosti. Současně projednali stav příprav vydávání deníku Lidové noviny od října t.r. Vyjádřili znepokojení, že dosud se neuskutečnila jejich registrace. S potěšením vzali na vědomí, že se na mnoha místech v zemi vytvářejí výbory na obranu svobody tisku.
● Přípravný výbor Čs. sociální demokracie vydal prohlášení, že sloučení ČSSD s KSČ v roce 1948 bylo nezákonné. ● Moskevská Pravda uveřejňuje stať F. Konstantinova, v níž obviňuje Č. Císaře z revizionismu, a to na základě jeho projevu k 150. výročí narození K. Marxe v Praze.

15. 6. v Praze se koná zasedání zástupců organizací, které jsou sdruženy v Národní frontě.

16. 6. v Rudém právu je rozhovor s J. Smrkovským o výsledcích návštěvy čs. parlamentní delegace v Sovětském svazu.

17. 6. schůze předsednictva ÚV KSČ jednala o přípravě XIV. mimořádného sjezdu a realizaci akčního programu. Z funkce ředitele nakladatelství Svoboda byl uvolněn Květoslav Innemann a na jeho místo jmenován Tomáš Kosta, který předložil koncepci komplexního vydavatelského, nakladatelského a tiskárenského podniku.

18. 6. na manifestaci pražského lidu a čs. odbojářů promluvil předseda Národního shromáždění J. Smrkovský. ● Rudé právo zahájilo předsjezdovou diskusi o stanovách KSČ. ● Rovněž otisklo kritickou reakci O. Šika „Komunista by neměl zatemňovat fakta“ na rozhovor J. Jodase v Obraně lidu z 8. 6. ● Předsednictvo ÚV Čs. tělovýchovy a sportu rozhodlo přerušit jednání s přípravným výborem Sokola. ● V Budapešti jednala pracovní komise pro přípravu porady komunistických stran o dokumentu „Úkoly protiimperialistického boje v současném období a akční jednotě komunistických a dělnických stran“.

19. 6. v Praze-Ruzyni se konal celostátní aktiv Lidových milicí. K 10 000 účastníkům promluvil A. Dubček. Novinářům nebylo dovoleno aktivu se zúčastnit. Milicionáři ostře kritizovali „pravicové síly“, žádali zakročit proti sdělovacím prostředkům a přítomní zástupci StB požadovali na milicích pomoc v boji proti kontrarevoluci. Účastníci na závěr přijali rezoluci s vyjádřením důvěry ÚV KSČ a zdravici sovětskému lidu.
● ČSSR zastavila s okamžitou platností vydávání všech druhů víz k cestám do Československa, a to všem vojenským osobám paktu NATO. ● Do Prahy přiletěl vrchní velitel vojsk Varšavské smlouvy I. I. Jakubovskij, který na území ČSSR řídil ve dnech 19.–30. 6. spojenecké velitelsko-štábní cvičení pod názvem „Šumava“ za účasti až 27 000 vojáků. V tutéž dobu byly dvě sovětské divize uvedeny do stavu bojové pohotovosti a další dvě sovětské divize přesunuty z Pomořanska k čs. hranicím s NDR.

20. 6. plénum ÚV Komunistické strany Slovenska se rozhodlo svolat mimořádný sjezd na říjen 1968. Bylo zavedeno disciplinární řízení proti V. Širokému, K. Bacílkvoi, P. Davidovi a dalším v souvislosti s projednávanými zprávami o politických procesech v 50. letech. ● V podniku Škoda Plzeň schválili statut podnikatelských orgánů, volební a jednací řád připravované rady pracujících. ● Prezident republiky L. Svoboda udělil Řád republiky Arturu Londonovi (žijícímu od roku 1964 v Paříži), jednomu z odsouzených v procesu s R. Slánským v listopadu 1952.

21. 6. podle Státního statistického úřadu požádalo o povolení k soukromému podnikání až dosud 21 117 osob. ● V Praze zasedal přípravný ústřední výbor Čs. sociálně demokratické strany. ● Krajský soud v Ostravě obnovil trestní řízení se 14 funkcionáři bývalé sociálně demokratické strany, neprávem odsouzenými pro velezradu, a to odnětím svobody od 10 do 19 let. ● V Rudém právu Drahomír Kolder polemizuje s filozofem Ivanem Svitákem, kterého napadá tentýž den Komsomolskaja pravda v Moskvě za články otiskované v čs. týdeníku Student. ● Moskevská Pravda otiskuje dopisy a rezoluce, zasílané čs. dělníkům, které ujišťují „o poskytnutí pomoci při společné obraně socialismu“. Podobných dopisů bylo z celého SSSR odesláno na ÚV KSČ téměř 16 000.

A.Dubček21. – 22. 6. jednal v Praze mimořádný sjezd Svazu čs. novinářů (345 delegátů) za řízení B. Marčáka, který byl pověřen řízením předsednictva po odstoupení A. Hradeckého. Sjezdu byli přítomni četní představitelé KSČ a vlády republiky. Na sjezdu promluvil mj. A. Dubček (jeho projev otisklo dvojčíslo 7-8 časopisu Novinář, v němž jsou i další informace z jednání.) Sjezd přijal nové stanovy (mj. podle nich došlo k vytvoření dvou národních svazů a Ústředí novinářů ČSSR), usnesení a rezoluce, v nichž se účastníci distancovali od některých usnesení V. sjezdu SČSN z června 1967, přihlásili se k podpoře nově se rodícího modelu demokratického socialismu a k přímé demokracii za podmínek svobody novinářské práce, svobody informací a přístupu k nim, dále rezoluci k tiskovému zákonodárství, k materiálním a sociálním otázkám čs. novinářů. ● Tiskové oddělení ÚV KSČ zpracovalo přehled o vývoji čs. tisku po lednu 1968, jehož vydavatelé museli řešit problémy s nedostatkem papíru a zastaralou tiskárenskou technikou. Přesto náklady hlavních listů dosáhly enormních výsledků. Podle výše denního nákladu mělo Rudé právo téměř milión výtisků, deník Práce 400 000, Mladá fronta 300 000, Zemědělské noviny 250 000, Svobodné slovo a Lidová demokracie kolem 200 000, ostravská Nová svoboda 140 000 a brněnská Rovnost 130 000 výtisků.

23. 6. bylo v Praze na ustavujícím sjezdu Svazu českých novinářů za účasti 245 delegátů zvoleno 15členné předsednictvo v čele s Vlado Kašparem, dále 48 členů výboru a devět členů revizní a kontrolní komise.

24. – 26. 6. zasedalo Národní shromáždění, přijalo zákon o přípravě federativního uspořádání republiky a vzniku České národní rady, dále zákon o soudních rehabilitacích, také zákon č. 84/1968 Sb., kterým změnilo předchozí zákon o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích. Šlo však spíše jen „o malou novelu“, která stanovila, že cenzura je nepřípustná a že se jí rozumějí jakékoliv zásahy státních orgánů proti svobodě slova a obrazu a jejich šíření. Tento zákon byl zrušen až 14. 3. 2000.
● V Praze došlo k založení Čs. společnosti pro politické vědy. ● Čs. televize zahájila sérii přednášek Oty Šika o čs. národním hospodářství a nové ekonomické reformě.

26. 6. sekretariát ÚV KSČ rozhodl o vydávání týdeníku Naše doba. ● V Rudém právu je kritický článek Stanislava Pošusty k pokusům o obnovu sociálně demokratické strany. ● Kulturní tvorba začala pod názvem Dopis o pravdě otiskovat na pokračování text dopisu G. Husáka, který poslal tehdejšímu ÚV KSČ v prosinci 1962. Vysvětloval v něm příčiny a okolnosti jeho zatčení v roce 1951 a odsouzení v roce 1954 na doživotí.
● Do Prahy přijel hlavní redaktor moskevské Pravdy a jednal se členy předsednictva ÚV KSČ. ● V Bratislavě bylo ustaveno Ústředí čs. novinářů, předsedou byl zvolen Vlado Kašpar, prvním místopředsedou Svetozár Štúr, předseda Svazu slovenských novinářů, ústředním tajemníkem František Kaucký. Mezi hlavní úkoly kromě přípravy nového tiskového zákona si vytyčilo snahu o syndikalizační postavení novinářské organizace a její podíl na veřejném životě.

27. 6. uveřejňují Literární listy, deník Práce, Zemědělské noviny a Mladá fronta prohlášení „Dva tisíce slov“, sepsané Ludvíkem Vaculíkem na popud mnoha tvůrčích a veřejných pracovníků, kteří se stali signatáři prohlášení, určeného celé čs. veřejnosti. ● Předsednictvo tentýž den vydalo k prohlášení stanovisko, podle něhož se výzva obrací „proti nové politice strany a vlády. ● V Národním shromáždění označil toto prohlášení poslanec generál Samuel Kodaj „za výzvu ke stávkám a k bojkotu stranických a veřejných funkcionářů, za otevřenou výzvu ke kontrarevoluci“. ● V Praze bylo slavnostní shromáždění k 90. výročí založení Sociálně demokratické strany a k 20. výročí sloučení této strany s KSČ. Zasloužilým představitelům bývalé Čs. sociálně demokratické strany byla předána vysoká státní vyznamenání. ● Redaktorka listu National Zeitung v NDR sdělila čs. reprezentaci cestovní agentury Čedok, že do ČSSR budou z NDR jezdit jen turisté, „kteří se nenechají ideologicky ovlivnit“. Těžištěm zájmu NDR bude zejména Polsko.

28. 6. se rozpoutala v ústředních orgánech KSČ, vlády a dalších institucích kampaň, odsuzující prohlášení „Dva tisíce slov“. ● Tajemník ÚV KSČ A. Indra rozeslal z vlastní iniciativy všem krajských a okresním výborům KSČ interní pokyny proti pokusům realizovat výzvu „Dva tisíce slov“. ● Koordinační výbor uměleckých a tvůrčích svazů ve svém prohlášení odsuzuje ovzduší hysterie a nervozity, snahu konzervativních sil, jak odvrátit pozornost od skutečných problémů země.

29. 6. předsednictvo čs. vlády dalo všem sdělovacím prostředkům k dispozici prozatímní rámcové zásady pro zřizování kolektivních orgánů podnikové samosprávy. ● V Bratislavě na Děvíně se konala manifestace čs. – sovětského přátelství. ● Na mírové slavnosti v Brně-Líšni hovořil A. Dubček.

30. 6. podle informací čs. pozorovatelů cvičí sovětské a východoněmecké jednotky armády modelovou situaci potlačení „teoretické kontrarevoluce v Praze“.

Pokračování v měsíci červenci...

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 16. 06. 2008.