Miroslav Sígl: TGM a „osmičková“ výročí
Rubrika: Publicistika – Co je psáno...
| Nejen 28. ŘÍJEN 1918 je neodmyslitelně spojen se jménem zakladatele našeho státu, ale nahlédnutím do jeho životopisu, lze vystopovat několik dalších letopočtů s osmičkou na konci, významných pro život a dílo TGM. Uveďme z nich některé (zčásti podle Stručného životopisu Stanislava Poláka, Středočeské nakladatelství, Praha 1990). Je užitečné si je připomínat, abychom snáze pochopili život a dílo našeho myslitele a státníka, jeho usilovnou cestu za svobodnou suverénní samostatnou a demokratickou republikou. V červnu roku 1878 požádal Masaryk na Filozofické fakultě o vrácení své habilitační práce Principy sociologie zejména kvůli výstižnějšímu výkladu v úvodní části o sebevraždě, protože v tomto fenoménu tehdejší doby viděl jeden ze základních problémů, který by si přál vyřešit. Opravenou verzi předložil v listopadu téhož roku. Jeho bratr Ludvík začal vydávat Vojenské listy a v nich Tomáš otiskl článek o sebevražednosti ve vojsku. Od roku 1888 se začala připravovat v Ottově nakladatelství velká česká encyklopedie, s jejímž plánem Masaryk přišel, ale pak byl Ottův slovník naučný vydáván již bez něho. V tomtéž roce odejel do Ruska, aby si svoje poznatky o slavjanofilství a pravoslavné ideologii ověřil přímými dojmy. Při této své druhé cestě (poprvé v roce 1887 a potřetí v roce 1910) navštívil i spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého (1828 – 1910).  V červnu 1898 přinesl časopis Naše doba Masarykovu stať Palackého idea národa českého, neboť tento zakladatel novodobého českého dějepisectví se narodil v roce 1798 – tedy před 100 lety. V tomtéž ročníku Naší doby se Masaryk obrací k tématu Moderní člověk a náboženství, a to s poukazem na umění a literaturu, které mluví bezprostředněji než bohosloví a filozofie. V tomtéž roce se zrodil z Masarykova podnětu měsíčník Hlas, orgán slovenské odnože realismu. Rovněž vyšla jeho zevrubná kniha Otázka sociální. V roce 1908 vydal Masaryk česky psanou brožurku Věda a církev – církevně politický význam Wahrmundovy aféry. Šlo o to, že profesor inšprucké univerzity Ludwig Wahrmund projevem o katolickém názoru vzbudil prudký odpor u katolických kruhů, až došlo dokonce k zastavení jeho přednášek na univerzitě. Náboženství Masaryka zaměstnávalo neméně než politika, zejména od roku 1880, kdy vstupoval do evangelické církve a doufal v brzkou obrodu křesťanství. Sám vyvolával ostrou polemiku v kruzích katolických, neboť shledával, že církve zaostávají za náboženskými potřebami nové doby. V roce 1918 měl Masaryk za sebou léta usilovné práce (opustil vlast v září 1915), týkající se vzniku našeho samostatného státu. 8. ledna prezident USA Woodrow Wilson vyhlásil známých 14 bodů, z nichž desátý požadoval autonomii pro národy Rakousko-Uherska. TGM v únoru 1918 odjíždí do Moskvy s cílem dostat velkou část naší armády přes Sibiř do Francie, 7. března Rusko opouští, neboť ho všechno táhlo do USA, kde, jak předvídal, se rozhodovalo o osudu Evropy. Americkému velvyslanci odevzdal pro prezidenta Wilsona memorandum o celkové situaci v Rusku po bolševické revoluci, a zároveň o stavu našich legií. V dubnu pak vyplul k americké pevnině a byl 29. dubna v kanadském Vancouveru vítán našimi krajany, 5. května triumfálně projížděl Chicagem (200 000 krajanů) a dalšími městy. 30. května byla podepsána v Pittsburgu dohoda, v níž TGM a Albert Mamatey odsouhlasili, že Slovensko bude mít svou vlastní administrativu, svůj sněm, svoje soudy. Prezident USA přijímá Masaryka 19. června v Bílém domě, a v září téhož roku dokonce dvakrát byl znovu přijat v delších audiencích. 14. října předává Edvard Beneš oficiální nótu spojeneckým vládám o ustavení zatímní čs. vlády ve složení: T. G. Masaryk, E. Beneš a M. R. Štefanik. 18. října připravil Masaryk prohlášení čs. nezávislosti, bylo předáno do Bílého domu a publikováno v americkém a světovém tisku, známé jako Washingtonská deklarace. 26. října ve Filadelfii na kongresu Grigorij Žatkovič oficiálně požádal T. G. Masaryka „o spojení podkarpatského národa s československým státem“. Ten byl vyhlášen 28. října v Praze. Následovaly další známé události, kdy byl Masaryk zvolen doma 14. listopadu za prezidenta republiky, 15. listopadu osobně děkoval prezidentu Wilsonovi, aby krátce nato opustil New York a vrátil se 20. prosince do osvobozené vlasti; 21. prosince dojel do Prahy vítán nadšením lidu v celé republice, 22. prosince složil slib v Národním shromáždění a přednesl poselství o budování státu. V roce 1928 promluvil TGM k 10. výročí republiky, jeho projev natočený Čs. rozhlasem je dostatečně všeobecně známý a velmi často při různých příležitostech vysílaný. V té době začíná také nové Masarykovo přátelství s mnohostranným a filozoficky vzdělaným Karlem Čapkem (1890 - 1938), jehož hlavním plodem se měly stát trojsvazkové Hovory s T. G. Masarykem (1928 – 35). Další data spojená s „osmičkovými léty“ souvisejí zejména s psaním a redigováním Masarykových spisů, jakož i s jeho pobyty na různých místech republiky, odkud uvítáme Vaše vzpomínky, případně spolu s fotografiemi a jinými dokumenty |
Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © Olga Janíčková
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 02. 05. 2008.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. |
 |
Karel Šíp |
 |
Jan Krůta |
 |
Miloslav Švandrlík |
 |
Ivan Rössler |
 |
Stanislav Motl |
 |
Jan Vodňanský |
 |
Milan Lasica |