Švédský král dostal rodokmen svých českých předků
Rubrika: Publicistika – Historie
    | ||
| Každý velvyslanec při příjezdu do země svého určení absolvuje nástupní audienci u hlavy státu. Při ukončení své mise je opět přijat nejvyšším představitelem. Proběhnou-li v příslušné zemi mezitím prezidentské volby, stane se mu, že je přijímán dvěma rozdílnými osobami. Tak je tomu v parlamentních demokraciích. Pokud však má země monarchistické zřízení, hlava státu se nemění a velvyslanec má jistotu, že ten, kdo ho přivítal, se s ním také rozloučí. Tak absolvovala úvodní i závěrečný ceremoniál i česká velvyslankyně ve Švédsku Marie Chatardová. A při rozloučení předala švédskému králi Karlovi XVI. Gustavovi jako dar velký nástěnný rodokmen zachycující české předky švédských králů. Jeho autoři Jan Drocár a Pavel Loužecký prozradili čtenářům Pozitivních novin některé podrobnosti. | ||
| Jan Drocár Myšlenka na sestavení takto rozsáhlých rodokmenů vznikla již před několika lety. Bylo to době, kdy jsme všichni společně slavili milénium a vstupovali do nového tisíciletí a Evropa si připomínala také významné výročí 1200 let od korunovace Karla I. Velikého římským císařem. Zabýval jsem se sestavováním vlastního rodokmenu a v této souvislosti mě tehdy napadla otázka, zda náhodou ještě nežijí také nějací potomci tohoto panovníka… Nestudoval jsem sice dějepis, ale přesto jsem celkem odvážně začal v historických pramenech pátrat. Během několikaletého úsilí jsem pak zjistil a podkladově si doložil mnoho zajímavých a někdy i překvapujících skutečností. Zanedlouho nebylo pro mě už nijak udivující, že mě pátrání po potomcích Karla Velikého střídavě vedlo z jedné evropské země do druhé. Celá Evropa se mi pak ukázala jako vzájemně časově a geograficky velmi hustě propojený kontinent mnoha a mnoha po sobě jdoucích generací Karlových potomků. Od dob jeho vlády se mi jich za uběhnuvších 1200 let objevilo opravdu hodně. Jedním z nich byl i římský císař a český král Karel IV. Lucemburský, a to mě zaujalo. Možná že jde o obecně známou skutečnost, ale já jsem to nevěděl. Ale byl jsem rád, že jsem se toho dopátral sám a vše se mi podařilo faktograficky doložit. Zjistil jsem, že Karel IV. je potomkem Karla Velikého ve 20. generaci. Samozřejmě po přeslici (v ženské linii), protože dynastie Karlovců, kterou Karel Veliký založil, byla po meči v té době již vymřelá. Sám Karel IV. o tom, že je potomkem Karla Velikého, určitě věděl. Může o tom svědčit i stavba kostela na pražském Karlově, který nechal zasvětit právě tomuto svému předkovi. Jak je známo, byl Karel IV. po přeslici potomkem českých knížat a králů z rodu Přemyslova. Z toho mi vyplynulo, že kdo je dnes potomkem Karla IV. je zároveň potomkem nejen české dynastie Přemyslovců, ale i Karla Velikého. Zkoumá-li člověk dějiny Evropy po generacích, je zřejmé, že evropská aristokracie po staletí rozhodujícím způsobem ovlivňovala historické dění ve všech částech tohoto kontinentu. A dnes prezentují její příslušníci vzájemnou politickou, kulturní, náboženskou, ekonomickou i příbuzenskou propojenost Evropy minulé i současné. Symbolicky, prostřednictvím předků, nesou současníci na svých bedrech i odpovědnost za její více než tisíciletý historický vývoj. Karel Veliký stál na počátku cesty a právem proto bývá označován jako Otec Evropy. A Evropa by si opět mohla připomenout další výročí spojené s jeho jménem. Dnem Pocty Karlu Velikému by se mohl stát 28. leden 2014, kdy od úmrtí tohoto panovníka uplyne 1200 let. K holdu společnému předkovi by se v reprezentativním složení měli sejít především jeho potomci. Patří k nim i současný švédský král Karel XVI. Gustav. Všechno, o čem jsem se dosud zmínil, může být nezajímavé suché čtení, pokud není doloženo odpovídajícím grafickým výstupem. Byl jsem si toho vědom a proto jsem se také po ukončení pátrání po potomcích Karla Velikého resp. Karla IV. a Přemyslovců obrátil na Pavla Loužeckého se žádostí o spolupráci. Výsledkem společného úsilí je zatím několik velkých grafických rodokmenů tištěných na plátně. Ke „královským“ patří i ten směřující k švédskému králi. | ||
| Pavel Loužecký Když jsem byl postaven před úkol graficky ztvárnit poměrně složité genealogické vazby českých a evropských šlechtických rodů, hledal jsem především jednoduchou a srozumitelnou formu, která by stylizovaně připomínala rodokmen, zároveň byla čitelná, skýtala dostatek prostoru pro informace a mohla být prakticky stále stejná a přitom lehce variabilní. Po řadě pátrání jsem dospěl k závěru, že ideálním řešením je forma ZNAKU. A tak jsme s Janem Drocárem začali zpracovávat nejrůznější rodokmeny... Nejdříve směrem odshora dolů u těch méně náročných a kratších. U královských jsme však museli sáhnout k poměrně radikálnímu a genealogicky netradičnímu řešení – tj. VODOROVNÉMU směru, kdy tok času plyne zleva doprava. Důvod byl zcela prozaický: První z řady těchto rodokmenů – „přemyslovský“ – totiž měřil dva metry na šířku, druhý – „anglický“ – už měřil dvaapůl metru a ten třetí – „švédský“ – necelé tři metry. Vodorovné řešení bylo jediné schůdné pro to, aby si ho mohl někdo někam nejen pověsit, ale následně ho také přečíst. Vzhledem k tomu, že nás za to prozatím žádní profesionální genealogové neukamenovali soudím, že by se toto řešení mohlo ujmout. | ||
| Jan Drocár Genealogické linie vedou ke Karlovi XVI.Gustavovi od mnoha a mnoha švédských panovníků. V rodokmenu je ale současný švédský král připomínán také jako potomek Karla IV. Lucemburského a díky tomu – jak vyplývá z výše uvedených skutečností - též Karla Velikého. Zachycen je také jako potomek nejen dalších českých panovníků z řad Lucemburků a Přemyslovců, ale i jako potomek českých králů Vladislava II. Jagellonského a Jiřího z Poděbrad. Celý rodokmen je nazván Genealogická tabule švédských králů v návaznosti na jejich české předky. A ti nejsou pouze z královské krve. Zachyceno v rodokmenu je také několik desítek předků švédských králů z řad české šlechty. Na fotografiích jsou také připomenuta i některá jejich sídla. Tvořili jsme a tvořili a netrápili se příliš myšlenkou, jakým způsobem rodokmeny, těm, kterým byly primárně určeny, vlastně předáme. kliknutím zvětšíte rodokmen do plné velikosti (obrázek se déle načítá)  V případě „švédské“ genealogické tabule nám pomohla zpočátku náhoda a později vstřícnost a ochota pracovníků České ambasády ve Stockholmu v čele s paní velvyslankyní Marií Chatardovou. Náhoda spočívala v tom, že se autorkou, členkou redakční rady a zástupkyní šéfredaktora Pozitivních novin stala pracovnice České ambasády ve Švédsku Jitka Vykopalová. Ta se postupně seznamovala s naší prací, promlouvala s paní velvyslankyní, oslovila sponzora rodokmenu - švédské zastoupení automobilky Škoda Mladá Boleslav - a byla nám po celou dobu nápomocna při realizaci tohoto projektu. | ||
| | ||
Marie Chatardová pro Pozitivní noviny Čas neuvěřitelně letí! To jsem si znovu uvědomila, když se blížilo ke konci moje působení v roli velvyslankyně České republiky ve Švédském království. Těch pět let doslova usprintovalo. A tak mě v druhé polovině října čekal příjemný a zároveň trochu smutný maratón rozlučkových schůzek, obědů, večeří, recepcí a také jedna obzvláště milá povinnost: audience u švédského krále. Těšila jsem se na ni i z toho důvodu, že jsem slíbila předat dárek: rodokmen vedoucí od prvního Přemyslovce po ženské linii ke švédskému králi. Toto dílo, provedené tiskem na plátně o velikosti 3x1 metr, je výsledkem práce pánů Drocára a Loužeckého, kteří je zhotovili nikoliv coby profesionálové, ale coby nadšenci. I toto jsem švédskému králi zdůraznila, když jsme po několikaminutové audienci společně vyšli do předsálí, kde byl rodokmen rozrolován. Po chvilkovém zkoumání rodokmenu mi švédský panovník za dar srdečně poděkoval a požádal o vyřízení díků tvůrcům tohoto díla. Rodokmen by nyní měl podrobně zkoumat odborník z knihovny Královského paláce, tudíž tento pozoruhodný výtvor rozhodně nebude zapomenut. A já jsem si ze Švédska odvezla hřejivý pocit z toho, že výsledek práce Jana Drocára a Pavla Loužeckého doputoval ke svému adresátovi. Marie Chatardová | ||
Neoficiální střípky z audience u krále ….králi se dárek velmi líbil, byl velice překvapen tím, jak vypadá a jak je velký a nevěděl prý, že jeho předci žili až na našem území. Velmi pečlivě si prý rodokmen prohlížel, poznával obrázky zámků jako např. Český Krumlov aj., se zaujetím si prohlížel své předky…Veliké poděkování posílá všem, kdo se na tom dárku podíleli…Zkrátka král byl překvapený, jak je plátno s rodokmenem obrovské a krásně provedené… | ||
Švédský král Karel XVI. Gustav (*30.dubna 1946) nastoupil na trůn v roce 1973 po smrti svého dědečka krále Gustava VI. Adolfa. Ten se dožil požehnaného věku 91let a byl tak věkově nejstarším švédským králem. Jeho syn princ Gustav Adolf bohužel zemřel již v roce 1947 při leteckém neštěstí, a proto současný král nastoupil na trůn mladý a ještě svobodný. Až tři roky po korunovaci se oženil se Silvií Sommerlath, s kterou má tři děti: korunní princeznu Viktorii, prince Carl Philippa a princeznu Madeleine. Král je jediným synem svých rodičů, ale není jedináčkem – má čtyři starší sestry. Všichni sourozenci jsou po předcích příslušníky dynastie Bernadottů, která vládne ve Švédsku od napoleonských válek. Tehdy byl Napoleonův maršál Jean Baptiste Bernadotte adoptován králem Karlem XIII., kterého po jeho smrti jako král Karel XIV. Jan vystřídal na švédském a norském trůnu. Po něm následovali na švédském trůnu králové Oscar I., Karel XV. Oscar II., Gustav V., výše zmiňovaný Gustav VI. Adolf a současný král. | ||
| Sponzor |
| |
| Partneři | Kožené pouzdro pro rodokmen vyrobila firma: | |
| Mediální |  | |
| OHLASY NA ČLÁNEK |
| 26.11.2007 |
| 22.11.2007 Rodokmen je velmi krásná práce a chci touto cestou vyjádřit můj obdiv a poděkování jeho tvůrcům za úžasnou práci. S pozdravem Josef Wolf Švédsko |
Milan Dubský: Spřízněnost evropských královských vládnoucích šlechtických rodů |
| 22. 8. 2008 |
Copyright © Pozitivní noviny
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 15. 11. 2007.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Blanka Kubešová |
 |
Ladislav Gerendáš |
 |
Miloslav Švandrlík |
 |
Dáša Cortésová |
 |
Ondřej Suchý |
 |
Jan Vodňanský |
 |
PhDr. Jiří Grygar |
 |
Vladimír Just |