Jeden den

Spousta z nás vidí jenom události, které celý jejich den tvoří. A takhle to jde den za dnem, až se ohlédneme a řekneme si: „Ten čas tak rychle letí, že to snad není ani možné. Už jsou zase Vánoce, už mám zase narozeniny, už zase je naše výročí…“
Většina z nás vnímá čas způsobem “v jedenáct se sejdeme u kašny“, “v sedm musím vstávat“. Ale jen málokdo vnímá čas životního běhu paralelně s tím, jak ubíhají naše hodiny a dny. Určitě bychom si neměli říkat: „Tak a jsem o tři hodiny a pět minut starší,“ protože jsme před třemi hodinami naposledy zkontrolovali přesný čas. Ale člověk by měl žít s časem v souladu.
Žít přítomností bez toho, aby si říkal: „Už zase!“, ale radoval se z toho, "Že “zase!“ Lidé s časem podvědomě bojují. Stále je napadá, kolik toho již prožili. Ale mnohem pozitivnější přece je, když někdo přemýšlí o tom, co všechno ho ještě čeká. A s tím časem budeme v souladu, pokud si uvědomíme, že každý den je něčím úžasný. Budeme šťastní právě proto, že můžeme tento jediný den žít. A stejně tak šťastní budeme zítra, protože právě ten zítřek zase můžeme žít. A i když někdo neprožívá právě dobré období, vždy ten den může prožít radostně. V každém dni je něco, za co může být člověk rád. Může se radovat z maličkostí. Stačí se jen rozhlédnout kolem a uvědomit si je.
Měli bychom žít okamžiky. Nemusíme se přeci zabývat tím, jestli nám je dvacet nebo padesát let. Na nic člověk není starý, když se tak necítí. Každý okamžik, byť obyčejný okamžik, jde vnímat srdcem. Pak nám ten den přijde tak dlouhý, jak nikdy. Život máme jenom jeden. Ten čas je kdesi uvnitř nás.
A jen podle toho, jak ho vnímáme, nám život bude připadat krátký nebo dlouhý. Známky stáří se na těle objevují jenom proto, aby nám řekly, že je čas užívat si život mnohem intenzivněji než doposud. Protože i když si myslíme, že si ho patřičně užíváme, vždy to jde víc.
Čas je relativní pojem. A jediný den nejde vrátit zpátky. A přesně tak bychom k tomu měli přistupovat. Protože každý den je vlastně poslední….
A pokud jsme jedním z devíti miliónu lidí, kteří právě dnes slaví narozeniny, měli bychom si dát ten největší dárek. Je to dárek, který nic nestojí. Ani vzácný čas. Je to pouhé říci si: „Dnes začnu žít okamžiky, protože svět je tu pro mě.“ Nikdy není pozdě začít naplno žít. I když už teď je škoda dní bez vnitřního štěstí, které nám uplynuly a o kterých už nevíme. 

Jeden týden

Za týden uběhne dovolená. Pokud zrovna tu dovolenou máte, nafotíte album a zůstane vám několik málo vzpomínek. Těch vzpomínek bude zprvu hodně a pak se budou tenčit a tenčit, až jich zbude jenom pár. Až prožijete několik dovolených, z té první vám utkví sotva sedm vzpomínek. A to jste tam byli sedm dní.
Z každého dne vám zůstane malý okamžik. A ten vůbec neodpovídá času, který jste tam prožili.
A pokud ten týden nestrávíte na dovolené, ale v práci, uteče vám tak, že si ho pamatovat vůbec nebudete.
Z minulého týdne v paměti zůstane akorát to, že jste ve středu byli zubaře a o víkendu jste měli rodinnou oslavu. A na týden před tím se už rozvzpomínáváte tak těžko, že byste museli otevírat diář.
Ale když každý den budete dělat to, co vás baví a budete si užívat každého jeho okamžiku, nebude vám stačit papír, kam byste vyjmenovali vše, co vám minulý týden přinesl. A váš život bude mnohem spokojenější. Budete mít radost z toho, co je kolem vás a ze sebe samotných.
Za jeden týden totiž můžete kompletně změnit vše, co vás obklopuje, co vám nevyhovuje, ba dokonce vás trápí, abyste žili vyrovnaněji.
A ten jeden týden pak pro vás může znamenat zásadní životní kroky v cestě k vašemu vnitřnímu štěstí. Protože tento jeden týden může být významným předělem mezi týdny, kdy jste proplouvali životem a mezi týdny, které vás právě čekají a které vám zajistí žít s větším potěšením než doposud. I to může znamenat jeden týden z těch týdnů, které vám plují tak neuvěřitelně rychle.
A když nic měnit nechcete, třeba si jen najdete smysl v tom, jak život vnímat intenzivněji a jeho koloběh tak zpomalíte. A je jen na vás, jak dlouho potrvá, než to poznáte. Někdo to zjistí za týden, jiný za den, další za měsíc. Ale týden je výjimečný v tom, že těch uvědomění může člověk udělat hned několik a najednou. A prožít tak krásou a pozitivní změnu.