Publicistika – Doporučení
Josef Krám: Stalin z koníren v labyrintu českých Versailles
V doprovodu Petra Kučery, majitele zámku Nové Hrady na Chrudimsku, jsem měl v dubnu 2003 možnost nahlédnout při pohledu na zámek vlevo dole do jinak nepřístupného prostoru bývalých koníren. Tam stálo v koutě, otočené obličejem ke zdi, čtyřtunové pískovcové sousoší Josefa Vissarionoviče Stalina s chlapcem, vytvořené v roce 1956 v hořické kamenosochařské škole. Prý bylo určeno pro Valašské Meziříčí, ale proč skončilo právě v Nových Hradech, to nevěděl, stejně tak, kdo byl jeho autorem.
Jan Řehounek: Polabím vláčkem s parní lokomotivou
Především pro rodiče s dětmi, ale užijí si to i dospělí, slouží Kolínská řepařská drážka. Tato účelová úzkorozchodka byla postavena v roce 1894 Adolfem Richterem, vnukem rytíře Františka Horského, jako úplně první drážka tohoto typu v Čechách. Vedla z Jestřábí Lhoty přes Býchory, s odbočkou do Františkova, do kolínského cukrovaru, jenž stával v místě dnešní kolínské elektrárny. Celková délka trati byla téměř dvanáct kilometrů.
Seznamte se, prosím: Günter Hujber
Díla Güntera Hujbera - včetně jeho samotného - najdete na druhém ročníku Czech Art Festival 2006, který se uskuteční v Českých Budějovicích ve dnech 28.- 29.10. 2006. Mimo prezentace vlastního díla bude mít Günterv doprovodném programu ...
Miroslav Sígl: Čínský básník k nám promlouvá česky
Ještě se dočkala před měsícem vydání své poslední sbírky – čínského básníka Li Po z 8. století, ještě se potěšila se svými přáteli z květnových počátků Mladé fronty 1945, než 22. května 2008 odešla navždy. PhDr. Zdenka Bergrová se narodila 10. 3. 1923 v Praze, po studiích na Filozofické fakultě UK mj. u profesora Bohumila Mathesia, který u ní objevil básnické a překladatelské nadání, stala se nakladatelskou redaktorkou.
Zdeněk Wachfaitl: Výstava děl akademické malířky Jožky Ryšavé
Tištěná blahopřání s jejími malbami květin jsou jako ilustrací její práce a sama o sobě mluví o jejím upřímném a vášnivém vztahu ke kráse a barevnosti květin a kytic s pojetím stolní dekorace, určené k vytvoření slavnostních chvil a pro uklidnění někdy až příliš rozbouřených citů v každodenním životě. Jí malované kytice, ať už polních květů, jejích oblíbených pivoněk nebo gladiol, zralého obilí s červení máků a modří chrp, jsou vždy citlivě pojaty tak, aby vyzařovaly téměř mateřskou péči o výsledný dojem z námětu i provedení. Tímto způsobem malířka přibližovala a rozdávala krásu svými obrazy, kterou lze i dnes z jejího díla zachytit, vidět a pochopit. Její dílo má stále co říci, neboť z něj jí vložená krása stále promlouvá.
Ivan Kott: Dvakrát za hudbou do Národního
Děj začíná svatbou Orfea s Eurydykou, která však byla při trhání květin na louce uštknuta jedovatým hadem a umírá. Orfeus se za ní vydává do podsvětí, aby za pomoci zpěvu vyprosil její návrat na zem. Musí ovšem nejprve svým zpěvem uspat převozníka mrtvých Chárona, aby mohl na člunu přeplout do podsvětí a zde obměkčit Plutona, který nakonec s propuštěním Eurydyky souhlasí.
Jitka Dolejšová: Vernisáž výstavy Aleny Čiperové
Nestává se příliš často, aby svá výtvarná díla vystavoval absolvent ČVUT, který se netají tím, že se narodil roku 1936. Paní Ing. Alena Čiperová taková je. Tato dáma v nejlepších letech (jak víme, ženy jsou poté, co zdárně překonají pubertu, už pořád v nejlepších letech), členka Sdružení výtvarníků ČR, ráda kreslila již na střední škole.
Olga Syzmanská: Viktor Konečný – Dřevěné obrazy
Viktor Konečný – tento neuvěřitelný znalec dřeva – „maluje“ své dřevěné obrazy/reliéfy sestavováním různých druhů dřev v původních přírodních barvách. Využívá jeho přirozených proměn – zrání, dlouhodobý pobyt ve vodě, tlení i proměněnou strukturu červotočivého dřeva. Hotové práce ničím nebarví ani nijak chemicky netónuje, jen konzervuje lněnou fermeží. Výsledek fascinuje strukturální výrazností, dynamikou a barevností a zároveň poetičností a myšlenkovou hloubkou.
Jitka Dolejšová: Kam pro mapy a průvodce
Ráda chodím nakupovat mapy a průvodce do prodejny na Senovážném náměstí 6 v Praze 1. Pokaždé se mě ujali příjemní prodavači, ať už to byla starší usměvavá paní nebo sympatický mladý muž, kteří mi ochotně pomohli zorientovat se ...
Eva Vlachová: Vrátka do ráje
Byla jednou jedna zahrada. Ve větvích stromů si pobrukoval vítr, v křovinách hnízdili ptáci a nad rozkvetlými květy kroužili motýli. Ve stínu barokních soch usedali s knihou básní milenci a na lavičce u fontánky se scházely dámy na kus řeči… To vše odvál čas. Co se asi přihodilo, že zahrada začala pustnout, květiny zarostly plevelem a křoviny se rozrostly tak, že překryly pěstěný trávník?
Jaromír Matoušek: "Menší ohlédnutí" Adrieny Šimotové v Muzeu Kampa
Nařezávala si z rolí dlouhé archy, které na podlaze vrstvila a vkleče na nich v klášterní cele bez předchozího předkreslení přímo rydlem papír propisovala, prořezávala, propichovala a protrhávala. S prokreslenými a perforovanými vrstvami papíru dále pracovala a modelovala je. Následně je spojovala do svazku, ten pak navíjela do rolí, v nichž jsou díla uchovávána po celou dobu mezi instalacemi. Autorka též perforaci uplatnila v kresbách na velkých arších papíru vysoké gramáže. Jedno její dílo bylo vystaveno na prezentaci sbírek v Centre Pompidou, tři jsou součástí expozice v Muzeu Kampa.
Petr Pučelík: Vyšel pátý díl písniček, které čas neodvál...
Také v tomto zpěvníku podobně jako v předcházejících je rovná šedesátka populárních lidovek: „Až budou trumpety“, „Co je nám to všechno platný“, „Červená růžičko“, „Ej od Buchlova“, „Karlíčku můj“, „V té naší zahrádce,“ „Kde je moje máma“ a mnoho dalších. Samozřejmě, že v něm nechybí ani „okénko do historie“. Jeho prostřednictvím se čtenáři seznámí s příběhem hned dvou písniček, které mají stejnou melodii, ale každá z nich připomíná jinou obec. První se jmenuje „Nedaleko Písku“ a druhá „Na břehu Blanice“.
Pavel Pávek: Koulelo se vajíčko, koulelo, až se dokoulelo...
Kuře, které kuchtík neupekl s borůvkami na soli, dorostlo, stalo se slepicí a slavnostně sneslo své první vejce. Následovala řada dalších a kuchtík usoudil, že se podělí o několik postupů na jejich přípravu. Vajíčka natvrdo, měkko, hniličko nebo dokonce sázená umí připravit každý, ale kuchtík, jsa mistrem vařečky, se rozhodl kouzlit.
Jan Řehounek: Procházka českými městy
Čtenáři, kteří si pamatují již dvě předchozí knihy výtvarníka s duší poety Roberta Kessnera – Intimní doteky Prahy (2002) a Něžná vyznání Praze (2004), budou okamžitě vědět, že jde o publikaci, v níž se autor vyznává ze svého niterného vztahu k nádherným zákoutím nejprve Prahy a nyní tří desítek měst rozesetých po naší vlasti, a to povětšinou perem, pastelkami a pastely či štětcem.