Pohlednice od Naděždy Munzarové

Na východním konci francouzské Riviéry na ploše 192 ha jsou tři městečka: Condomine, Monaco a Monte Carlo. Princovství Monako je jedním z nejmenších a nejbohatších států. Vily jsou tu jako od cukráře a mrakodrapy jako od Corbussiéra. Chodníky dlážděné kachlemi se lesknou, diamanty za výlohami se třpytí, pláště řidičů autobusů oslňují svou bělostí a každou křižovatku zdobí policista v parádní uniformě.

Jako by se tu natáčela opereta – napadne člověka, jakmile zjistí, že na každém rohu, v podzemních garážích, v podchodech, v četných výtazích i na schodištích z uličky do uličky jsou instalovány kamery.

Monaco je nejen nejvyhledávanější místo hazardu, ale také jediné a snad největší televizní studio na světě, které nepotřebuje produkčního, casting, ani výtvarníka dekorací a kostýmů – ba ani scénáře. Zde se čtyřiadvacet hodin improvizuje. Hraje se ve dne v noci a bez nároku na honorář.

Placený je pouze big brother a jeho asistenti v uniformách policie, kteří na mnoha monitorech neustále pozorují herce – své spoluobčany a turisty – aby okamžitě vyslali záchranku, vidí-li na obrazovce omdlévající stařenku. Turista odkládá a „zapomene“ ve výtahu igelitku? U východu ho už čekají dva chlapíci v kožených owerallech se želízky.

Zde si také nikdo nemusí dělat starosti, jaká je divácká sledovanost ani jaké bude pokračování tohoto každodenního seriálu. Pořad se nevysílá. Škoda…