Mojmír Soukup: Jakub Krčín z Jelčan ve službách Viléma Trčky z Lípy a Viléma z Rožmberka.

Rubrika: Publicistika – Historie

Významný český rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan se narodil před 475 lety, 18. 7.1535 v Kolíně nad Labem, kde byl rod Krčínů „osedlý“ již koncem XV. století.
Původním rodovým sídlem bylo městečko Krčín, ležící u Nového Města nad Metují. Jakub Krčín z Jelčan (z Jedlčan a později i Sedlčan) je znám především z doby, kdy sloužil u pana Viléma z Rožmberka (1535–1592) na jeho panství v jižních Čechách. Méně je známo o působení mladého Krčína ve východních Čechách, kde sloužil po několik let u Viléma Trčky z Lípy na Velišském panství.
Archivář V. A. Hadač (2) píše, že zámožný a vážený kolínský měšťan Jakub Krčín (†1520), děd rybníkáře Jakuba Krčína, byl v roce 1509 povýšen králem Vladislavem do stavu vladyckého a obdařen kromě erbu se znamením zeleného papouška v modrém poli též predikátem z Jelčan.
Jeho synové Jan a Jiřík byli Ferdinandem I. pasováni do stavu rytířského. Nejstarší syn Jiříka Jan brzy umřel a Jindřich s Jakubem vyplatili věno svým sestrám Markétě a Alžbětě. Jakub Krčín absolvoval studia svobodných umění. O humanistickém vzdělání Jakuba svědčí mimo jiné též latinské sentence, jimiž později prokládal své úřední relace.

Zhruba od svých dvaceti let mladý Jakub Krčín působil na Velišském panství ve službách Viléma Trčky z Lípy. (U Jičína zde doznívala sláva kdysi významného středověkého hradu Velíš). Archivář Hadač (2) uvádí instrukci s Krčínovými povinnostmi na tomto panství:„zejména pak měl bedlivě opatrovati panské lesy, zabraňovati nedovolenému provozování myslivosti na gruntech páně, dohlížeti k rybníkům, aby se při nich žádná škoda, buďto vodou nápadní aneb od lidí tarasů pálením nedála; item lidi poddané ve vesnicích měl pilně spravovati, aby se mezi nimi navzájem a proti Pánu Bohu žádných neřádů nedálo“.
Krčín se měl říditi také rozkazy ouředníka panství a jemu být poslušen. Kromě lesů a několika obcí byly na tomto panství i staré rybníky. Např. rybník Porák (či Podhrádský), který je doložen v análech již před rokem 1410. Hráz tohoto starého rybníka dosud existuje, i když byl zrušen asi v 18 století (4).
Dle starších dokumentů se jednalo o rybník na zdejší kraj rozlehlý, jenž se rozkládal mezi hradem Velíšem a městem Jičínem. Ještě dnes jej cesty „obcházejí“ a na jeho dně přistávají jen malá motorová a lehká letadla.

Již v letech 1559 a 1560 je Jakub Krčín zaměstnán jako úředník u kněze Matěje Kozky z Rynárce, probošta augustiniánského kláštera v Borovanech (u Č.Budějovic). O dva roky později si zde jeho výtečných schopností povšiml sám patron kláštera pan Vilém z Rožmberka a povolal jej do Krumlova za podpurkrabího s ročním platem 30 kop míšeňských. Poté, co Krčín odešel z kláštera se hospodářství propadlo, snad vinou samotného probošta Kozky, který „vše zpustoval a zadlužil“.
Jinak situaci popisuje archivář a regionální historik František Teplý (1), dle něj se Jakub Krčín z Jelčan, mistr nade všechny rybníky, doučil u Borovanského Řehoře Škaldy, poté co odešel do kněžské služby od Viléma Trčky z panství Velišského. Pobyt v Borovanském klášteře byl pro Jakuba Krčína osudnou zastávkou, která ho, aniž to tušil, nasměrovala opět, sice nepřímo, k rybníkářství.
V Krumlově se Krčín aktivně ujal své funkce a mimo jiné přivedl vodu „trubami“ do předhrádí zámku a do pivovaru. U spoluúředníků však brzy upadl v nelibost „neb činil vůli pána svého, nic nedbajíc na žádného“. V krátké době někdy již koncem srpna nahradil purkmistra Jana Vamberského, s roční službou 40 kop gr. Rozhodoval o celé řadě opatření ke zlepšení hospodářských výsledků panství a mimo jiné také na hrdle ztrestal pytláky, kteří zvěř bez povolení lovili.

V roce 1562 zvelebil dvůr v Plavnici, postavil Nový dvůr krumlovský s ovčínem a od roku 1565 „rybníky a stoky začal měřiti“. S pomocí fišmajstra Martina založil rybník Počátek na lukách Třeboňských. Na Netolicku zřídil nové rybníky Pomoc, Nahradil a Naději. Na panství Rožmberském dal poddaným přeměřit pozemky a zvýšil daně. Jak uvádí V. Březan „dnem i nocí vyhledával všelijakých cest k rozmnožení důchodův a oužitkův panství“.

V roce 1569 se Krčín oženil s Dorotou Slepičkovou z Radkovic. Nevěsta měla v Krumlově pěkný dům Na Latráně a svému mladšímu manželovi přinesla slušné věno.V témže roce ho Vilém z Rožmberka jmenoval nejvyšším regentem všech svých statků a zároveň mu věnoval vsi Horní a Dolní Třebánek a dva dvory u Netolic. V nové funkci měl Jakub Krčín takřka neomezenou pravomoc a hospodářské reformy prováděl s energií jemu vlastní, avšak leckdy až bezohledně. Ze služby propustil vladyku Rutharda z Malešova a s dalšími vedl četné soudní pře.
Hejtmanu Ruthardovi zastavil stavbu nového Dvorce a dostavěl jej podle vlastního plánu. U Třeboně se rozhodl postavit rybník v objemu bezmála 380 jiter. Kvůli této stavbě zrušil příkopy, četné domy a dokonce i třetí pás městských hradeb. Zbořil Svinenské předměstí a přeložil tamní stoku. S novým hejtmanem J. Černým z Vinoře obcházel celou zimu 1570/71 s provazci a vodními měrami v rukou a lidé žasli jak chce v tom bezedném bahně postavit pevnou zemní hráz.
Rožmberský historik Václav Březan píše „na tu propast navezeno bylo tak mnoho, že kdyby to byl val, tak by město viděti nebylo“. V říjnu 1573 byl rybník napouštěn, ale hráz bylo nutno nadále zesíliti tarasy, jinak by tíhu vod neunesla. Na paměť všech svízelů nazval Krčín tento rybník Nevděk, ale později, když byl propojen s rybníkem Opatovickým, jej přejmenoval na Svět.
Statek Leptáč, který ležel na pozemcích kláštera Zlatokorunského, usiloval vyměnit a tak posléze náhradou za něj obdržel Sedlčany, a od Viléma z Rožmberka dostal k užívání také dům v Třeboni vedle zámku, který si zvolil za svůj domov. Budování nových rybníků na jihočeských chudých půdách se ukázalo dobrou hospodářskou trefou. A dokonce později při rušení rybníků, zdůrazňuje Vašků Z. (5), že třeboňské rybníky v této všeobecné vlně „zpolňování“ zachránily právě méně příznivé bonitní (půdní) vlastnosti zde se vyskytujícího půdního typu umbrizemí a umbrických subtypů půd. Ryby se staly předmětem čilého domácího i přes hraničního obchodu. Důchod z rybníků, plynoucí do rožmberské pokladny, převyšoval příjem ze všech dalších hospodářských aktivit, pivovary nevyjímaje.
Rybniční soustavy viděl nejen jako hospodářský zdroj, ale také jimi hodlal čelit velkým vodám, které čas od času přitékaly do třeboňské pánve z česko-rakouských pomezních hor. Navázal tak na dílo svého předchůdce rybníkáře Štěpánka Netolického a část vod nad Třeboní odklonil z řeky Lužnice do Nežárky. V rámci tohoto návrhu vznikl nový rybník Rožmberský. Při stavbě rybníka zaměstnával až 800 dělníků denně po dobu pěti let. Již při napouštění rybníka se však hráz uprostřed pohnula a musela být nakvap zesílena. S rybníkem Rožmberským současně zbudoval i tzv. Novou řeku. Celá rybniční soustava, včetně souvisejících úprav vodních toků a kanálů už při velké březnové povodni roku 1586 zvládla velkou vodu a ochránila město i celou třeboňskou pánev. Náporu vod hráz neodolala až při velké povodni roku 1890, kdy povodeň poškodila v Praze i několik oblouků Karlova mostu. Hned na jaře roku 1891 provedl knížecí stavební rada Ing. Jozef Pezpalec, nákladem 16 tisíc zlatých, rozsáhlé rekonstrukční práce a vodní dílo opravil.
Klobouk dolů před vodohospodářským dílem Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Dílo obnáší stovky menších i větších rybníků, vždyť mu šlo o celý rybníkářský (vodohospodářský) systém. Vzhledem k jeho nekompromisní a přísné nátuře a jistě i ke sklonu dobře se pobavit vzniklo mnoho pověstí a legend, z nichž ani jedna se nám nevešla do tohoto pojednání. Některé se vešly jinam, ale kdo dnes po tolika letech očistí šupiny těchto literárních perel a podá nám je čisté na talíři vedle zlatavého třeboňského kapříka, samozřejmě s dobrou a barvitou přílohou.

Použitá literatura:
(1) Teplý František, 1937: Příspěvek k dějinám Českého rybníkářství. Praha, 1937.
(2) Hadač Václav A., 1935: Staročeský rybníkář Jakub Krčín z Jelčan, Časopis Tradice duben-září, s. 55 62 vydávaný Svazem ˇčeských úředníků a zřízenců knížete ze Schwarzenbergu v Č. Budějovicích.
(3) Haubelt Jozef, 2003: Jakub Krčín z Jelčan. List z historie jižních Čech. Nakladatelství Rodiče s.r.o.
(4) Soukup Mojmír, Nechvátal Marek, 2009: Obnova rybníků, mokřadů a úprava odvodnění ke zvýšení retence vody na zemědělských půdách v pramenné oblasti Cidliny na Jičínsku. Časopis Vodní hospodářství 10/2009.
(5) Vašků Zdeněk, 2010: O půdním typu, který vlastně zachránil třeboňské rybníkářství. Informační listy 33/2010, s. 8 – 10. Červen 2010, VÚMOP v.v.i.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 04. 08. 2010.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.