Michal Dlouhý: Četník Josef Bojas
Rubrika: Publicistika – Historie
| Četnictvo bylo vojensky organizovaný strážní sbor pečující o veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost. Na území našeho státu bylo zřízeno v roce 1850 a během své existence prošlo několika vývojovými změnami, spočívajícími zejména v přechodu od ryze vojenské organizace a přiblížení se správním a justičním orgánům. Nově vzniklý československý stát převzal do svých služeb mimo jiné i osvědčenou rakouskou organizaci četnického sboru a tuto zavedl i na území Slovenska a později i Podkarpatské Rusi. Není všeobecně známo, že během dvaceti let existence samostatného československého státu zahynulo více než sto příslušníků četnictva při výkonu služby. V prvních letech po vzniku Československé republiky položilo svůj život několik četníků v pohraničních bojích s polskými a maďarskými teroristy. Obětí zločinců se stala řada četníků, od četníků na zkoušku až po velitele četnických stanic, kteří nekompromisně hájili právo a pořádek. Jejich vrahy byli pytláci, zloději a několikanásobní vrazi vyhýbající se spravedlnosti. V době ohrožení samostatnosti našeho státu byli příslušníci četnictva zařazeni do jednotek Stráže obrany státu, a řada z nich položila život v boji s nacisty. Své vlastenectví prokázali četníci hlavně v době okupace. Naprostá většina příslušníků četnického sboru se nesmířila se zánikem demokratické republiky a větší či menší měrou se zapojila do odbojové činnosti. Němci četnictvu, které v prvních letech okupace zůstalo v českých rukou, oprávněně nedůvěřovali. Ve snaze zamezit odbojovým aktivitám četníků či zastrašit je od jejich pasivní rezistence zinscenoval K. H. Frank teatrální popravu čtyř příslušníků četnictva před zraky jejich kolegů četníků a příslušníků policie z území celého protektorátu. Frankem očekávaný výsledek se nedostavil, ba naopak. Exekuce povzbudila k větší aktivitě další příslušníky četnictva a policie.  Poprava četníků v Kobylisích Historickou křivdu na příslušnících četnictva spáchal komunistický režim, který na četnictvo nahlížel jako na protilidovou složku a devalvoval tak veškerou jeho činnost, jak na poli ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti, tak i na poli kriminalistiky. I přes tento fakt neupadla hrdinská smrt čtyř četníků, popravených na kobyliské střelnici, ani za předlistopadového režimu v zapomnění. Na sídlišti vybudovaném v okolí bývalého nacistického popraviště jsou ulice: Bojasova, Famfulíkova a Rajmonova - nesou jména tří ze čtyř popravených příslušníků četnictva. Je mi ctí, že jsem se mohl podílet na vzniku publikace, která přiblíží osud jednoho z nich, četníka Josefa Bojase. Jsem přesvědčen, že hrdinské činy příslušníků bezpečnostních složek našeho státu by neměly být nikdy zapomenuty. **** Příspěvek byl zpracován za využití knihy Vladimíra Vávry a Michala Dlouhého ČETNÍK JOSEF BOJAS vydané obcí Strančice v nakladatelství PRAGOLINE. Kniha má 59 stran a je doplněna řadou černobílých a barevných obrázků. Není k dostání v obchodní síti, nýbrž pouze ve strančické knihovně a je možno si ji objednat na adrese: Knihovna Strančice, Revoluční 383, 251 63 Strančice nebo mailem na adrese: knihovna.strancice@centrum.cz Cena publikace je 80,- Kč plus poštovné. |
Foto © archiv autora
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 23. 01. 2010.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Ondřej Suchý |
 |
Stanislav Motl |
 |
Vladimír Just |
 |
PhDr. Ing. Zdeněk Hajný |
 |
Jiří Suchý |
 |
Karel Šíp |
 |
Ivan Kraus |
 |
Blanka Kubešová |