Antonín Hančl: Exkurze do historie kouzelnictví
Rubrika: Publicistika – Zajímavosti
 Milí čtenáři, jistě jste se někdy obdivovali elegantnímu a efektnímu umění kouzelníků — manipulátorů. I když víte, že je to všechno jen dílem nesmírně obratných a vycvičených rukou, dokonalého postřehu a precizní souhry všech pohybů a úkonů, nemůžete odolat a propadáte v kouzlení. Být kouzelníkem je povolání stejně krásné jako obtížné a náročné, což potvrdí jistě každý artista tohoto lákavého oboru. „Kouzlení“ není jen tak snadné, je však velice vděčné pro toho, kdo se mu věnuje s láskou a pílí. Obdiv a potlesk diváků bývá tou nejlepší odměnou. A tak mně napadlo, že i vás by třeba zajímalo nahlédnout do tajuplné magické kuchyně. Napsal jsem v minulosti několika předním československým kouzelníkům-manipulátorům o fotografii, požádal je o vylíčení jejich činnosti a prozrazení nějakého triku. S těmi vás budu čas od času v Pozitivních novinách seznamovat. Poznáte galerii kouzelníků, dozvíte se o pěkných kouzelnických pokusech a tricích. Většinu kouzel manipulátoři populárně vysvětlí, takže každý snadno provedení triku pochopí. Budete-li sledovat „Malou školu kouzel velkých kouzelníků“, počne se vám zvedat opona tajů i zázraků tohoto ušlechtilého duševního sportu. Vniknete do tajů „černého umění“ a dokážete pak rozesmát, zaujmout, potěšit, ba někdy i ohromit svoje diváky. Dnes vás zvu k nahlédnutí do historie kouzelnictví. Kouzelníci byli, jsou a budou. Nevíme dnes, a sotva kdy se zjistí, kdo byl prvním kouzelníkem a kdy a kde s jakými triky, či „podfuky“ diváky poprvé obelstil a překvapil. Právem se však můžeme domnívat, že původ kouzelníků je třeba hledat v pradávných dobách. Již staroegyptský papyrus z doby faraóna CHUFU okolo 3000 let př. n. l. popisuje produkci kouzelníka DEDIHO. Čaroděje a kouzelníky též znali Madové, Akkadové, Egypťané, Peršané i Chaldejci a Starý Zákon v Jeremiášově proroctví i na jiných místech mluví o hadačích, planetářích a kouzelnících nepříliš lichotivě. Také v naší vlasti za doby panování Rudolfa II. (1576—1610) byla Praha rájem nejen alchymistů, hvězdářů a kejklířů, ale i kouzelníků. Praha přitahovala magiky z celého světa a jistě ne náhodou byla již ve středověku pokládána za střed celého okultního světa. Z doby panování Václava IV. (1370—1419) se dochovala řada pověstí o působení dvorního kouzelníka ŽITA. Tento pověstný šprýmař a kouzelník byl pro své čarodějské kousky oblíben u všeho pražského lidu. Pověst vypráví, že když Žito při korunovaci zápolil v dovednosti s proslulými kouzelníky německými, zvítězil nad nimi na celé čáře a dokonce je zahanbil. Nejvíce pověstí se však soustředilo kolem legendárního badatele a černokněžníka reformačního období Dr. JOHANNESE FAUSTA (1485 až 1540), na kterého byly dodatečně přeneseny i některé činy, doposud připisované různým středověkým přírodozpytcům, zejména Albertu Magnovi, Simonu Maagovi, Paracolsovi aj. Tak vznikl rozsáhlý okruh pověstí Faustových, který obsáhl i Prahu a její tzv. Faustův dům, stojící na Karlově náměstí. O kejklířích a kouzelnících se zmiňuje i učitel národů Jan Amos Komenský ve svém díle Orbis Pictus. Počátkem 19. století se stala významným kulturním střediskem také Vídeň. Na jevištích tohoto města se vystřídali umělci-kouzelníci nejslavnějších jmen. Kouzelník LUDVÍK DÖBLER (1811 až 1864) dosáhl takové obliby, že po něm byla ve Vídni dokonce pojmenována jedna ulice: Döblergasse. Mezi nejznámější kouzelníky v Čechách a na Moravě patřil bezesporu PONREPO, vlastním jménem ŠLAMBOR. Byl lidovým kouzelníkem, který zpočátku používal jako triku i kinematografie. Byla to jeho největší atrakce, a tak se stal u nás prvým propagátorem kinematografie. Vydal také první českou tištěnou knihu o kouzelnictví. Velké úspěchy sklízeli kouzelníci MAJZNER, CHUNG JU SUS a zejména SAMEK, který před první světovou válkou procestoval několikrát celé Čechy. Na Moravě úspěšně pracovali PASPARTH a ILLONA anebo brněnský rodák KARLINI, dobře známý velkou jevištní výpravou a velkými jevištními iluzemi. Nyní se kouzelníci i jejich programy modernizují, přetváří, krátí a zjednodušují. Dnešní kouzelníci nemají obyčejně mnoho zavazadel, jejich největším kapitálem i majetkem jsou jejich zručné ruce a hbité prsty. Některé z nich vám po čase představím. Pokračování... |
Foto © Archív autora
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 21. 06. 2009.
