Helena Štáchová: Vidí to, jak Hurvínek válku (2)

Rubrika: Literatura – Fejetony

Byl máj, lásky čas. V parcích vibrovaly lavičky a Mánička se třásla vzteky. Rozrazila dveře, aktovkou mrštila do kouta, sebou na gauč a kvílela: „Mám kouli!“
„Proč?“ chytla se za srdce bábinka a klesla vedle ní.
„Protože jsem nebyla schopna koncentrace, když ke mně Hurvínek vysílal své signály,“ zapýřila se dívenka.„Jenže s účou není možný konsensus. Vytáhla mě k tabuli, a i když jsem artikulovala docela dobře, dala mi sardel! A zatím by stačila jen trocha koadaptace, aby mezi námi vznikla koalice, ona mě vyvolala, až bude příznivé klima a já nebudu v kloace!“
„Dítě, jak to mluvíš, to neumíš česky,“ zděsila se paní Kateřina, jejímž oborem byl jazyk český.
„Bábinko, to musíš, abys nebyla OUT, ale IN,“ oponovala vnučka, „a pak, řeč nám byla dána, aby ukrývala naše myšlenky! Je fuk CO říkáš, ale když ve větě neřekneš aspoň jedno cizí slovo, tak na politickou kariéru zapomeň. Proto mluvím jazykem zákonodárců, chci být důležitá.“
„Máničko, důležití potřebují být jen hlupáci a neurotici. Ty mluv tak, aby ti bylo rozuměno!“ „A ty mi nerozumíš?“ vyjevila se Mánička.
Bábinka se urazila: „No jistě, mám přece vzdělání,“
„Tak to mi můžeš vysvětlit jedno cizí slovo? Co je sex?“
„Německy šest“, odsekla bábinka.
„A pedofilie?“
Kateřině se opotily brýle: „Láska k dětem!“
„Máš mě ráda?“ přitulila se Mánička.
„To se ví, že mám,“ zjihla bábinka a přitáhla si ji na klín.
„Tak to jsi pedofil,“ zavýskla radostně Mánička.
Paní Kateřina ji odstrčila a začala pochodovat rázným krokem po pokoji, jakým chodívala za katedrou: „Pedofilie je sexuální deviace, při níž jsou objektem děti. Může být hetero, či homosexuálního zaměření. A většinou jde o deviantní dementy – u takzvané ,Symptomatické pedofilie!´ Je ti to jasné?“
„Je. Vždyť je to tak simplicitní, až je to signifikantní, dík,“ zaculila se Mánička a zmizela k televizi.
„No vidíš, jak je dobré mít slušnou českou slovní zásobu,“ zavolala za ní Kateřina a s divadelním kukátkem v ruce odešla šmírovat lavičky v parku.

(psáno pro pražský deník Metro)

Foto © archiv Divadla S+H

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 20. 06. 2009.