Ivan Kraus: Neděle

Rubrika: Literatura – Fejetony

"Vstávej!" ozvalo se často v neděli ráno.
Když jsem s námahou otevřel oči, uviděl jsem, jak nade mnou stojí otec. Zahajoval tak pravidelně den určený k odpočinku. 
Někdy jsem oči ještě zavřel, abych využil několika zbývajících vteřin, které otec potřeboval k tomu, aby svůj projev rozšířil o další informaci.
"Neděle je taky den," řekl.
Často jsem přemýšlel, co ho k tomu rituálu vede. Byl pokaždé stejný. Lišil se jen v případě, že bych neposlechl a setrval dále v posteli. V tom případě stáhl peřinu, aby uvolnil nashromážděné a příjemné teplo, které člověk tak nerad opouští.  
Někdy se mi podařilo získat trochu času a zůstat ve skrýši o chviličku déle, když jsem namítl, že neděle je přece den, kdy se má odpočívat.
Otec pravil, že odpočinek má být aktivní, nikoli pasivní a trval na tom, abych vstal.
Jednou jsem se mu snažil vysvětlit, že si chci trochu odpočinout.
"Jak?" tázal se.
"Jen tak," řekl jsem.
"Nemůžeš odpočívat jen tak."
Zeptal jsem se, jak mohu odpočívat, opět v naivní víře, že tím získám trochu času k tomu, abych zůstal v posteli.
Otec nebyl tak naivní, aby mi dal příležitost využít času, nutného k vysvětlení a řekl, abych nejprve vstal, že mi to poví potom.
Když jsem poslechl, pravil, že odpočinek má být aktivní.
Pasivním odpočinkem se člověk vlastně unaví už tím, že nic nedělá. Potom mi doporučil, abych ustlal a tím s aktivním odpočinkem rovnou začal.
Když jsem to udělal, vysvětlil mi, že zatím nemohu nic cítit, protože vliv aktivního odpočinku se dosud nemohl projevit.
Budu–li však pokračovat, dostaví se brzy úleva z vykonané práce. Pokud budu něco dělat a pak si udělám na chvíli volno, (abych si rozmyslel, co budu dělat později) rozhodně tak lépe odpočinek vychutnám.
Namítl jsem, že bych rád odpočinek přece jen vychutnal jen tak, aniž bych něco dělal.
Otec řekl, že z toho je vidět, že vůbec nechápu princip věci. Pak mi poskytl další vysvětlení.
"Podstata správného odpočinku spočívá v tom, že kdo víc pracuje, ten může lépe odpočívat už proto, že má víc hotové práce," pravil a hned mi nabídl další odpočinkové aktivity. Měly zřejmě sloužit k tomu, abych se zbytečným odpočinkem neunavil.
Aktivní odpočinek se provozoval i v době prázdnin.
Když už jsem byl v létě na vojenském cvičení, matka mi poslala v dopise přehled prázdninových aktivit sourozenců.
Michael jel jako zoolog na Šumavu.
Jan jel na soustředění dramatického kroužku.
Eliška si vyjednala brigádu jako servírka nebo pokojská. Potom se přihlásila na chmelovou brigádu. Protože jí zbylo mezitím ještě trochu času, jezdila česat třešně.
Když se Michael vrátil ze Šumavy, hned odjel do Tater na stanový tábor. Když se vrátil z Tater, jel společně s Janem na Berounku.
Na aktivní prázdniny se otec velmi těšil. Jakmile všichni zmizeli z domu, radoval se, že bude mít doma konečně klid na práci.  
Matka jen sledovala kalendář a dávala pozor, aby manévry spojené s aktivním odpočinkem proběhly podle plánu, aby všichni včas odjeli a včas se znovu vrátili, aby se mohli vydat jinam.
Po tak aktivních prázdninách jsme samozřejmě všichni toužili si doma v neděli odpočinout.
Otec se však obával, že vyjdeme z rytmu a propadneme bezúčelnému lenošení. Proto začínalo nedělní ráno jeho povelem - "Vstávej! Neděle je taky den!"  
Jednou jsem dostal spásný nápad a připomněl jsem mu bibli.
Řekl jsem, že sám stvořitel určil sedmý den k odpočinku a že zajisté věděl, proč to dělá.
Pro otce však nebyla svatá kniha měřítkem.
Považoval ji za upravené vydání, které se liší od originálu. Byl si jist tím, že zmíněná informace se v knize octla zřejmě jen díky nedbalé práci někoho, kdo místo aby pracoval na překladu, udělal si lehkomyslně volno.
Když jsem se dočetl o sabatu, upozornil jsem otce, že také dle židovské tradice začíná doba odpočinku už v pátek večer a řekl jsem, že je to velmi moudré.
Ale otec mi vysvětlil, že právě to je důvod, proč Židé nejsou nikdy zcela hotovi se svou svatou knihou a jsou nuceni ji neustále doplňovat.
Myslím si, že otcův vztah k neděli plynul z toho, že nevěřil na žádné náboženství. Jediné v co věřil, byla aktivita.
Kdyby měl navrhnout desatero přikázání. Rozhodl by se zřejmě jen pro jediné – Pracuj ! A to by pak desetkrát opakoval.
"Vstávej, neděle je taky den," byla věta, kterou jsme poznali všichni.
Jednou se Michael hájil tím, že už samo slovo "neděle" vyjadřuje přece jasně to, že člověk v ten den nemá pracovat a má odpočívat: "Nedělat!"
Otce to však nijak nevyvedlo z míry.
"Neděle neznamená nic nedělat," pravil suše.
"Jak to že ne ? " divil se bratr.
"Neděle," pravil otec vážně, "znamená  n e d ě l a t, že je to jiný den, než ostatní dny v týdnu!" 




Ivan Kraus
Udělej mi tichoučko!
Vydalo nakladatelství Academia, rok 2003  

Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © Ing. arch. Miloslav Heřmánek
http://hermanek.info/reference/  http://hermanek.info/
http://navolnenoze.cz/prezentace/miloslav-hermanek/

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 01. 01. 2009.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.