Postřižiny se opět vrátily do nymburského pivovaru

Poslat pozdrav v neobvyklé obálce mohlo svým přátelům několik tisíc diváků, kteří v červenci shlédli v deseti vyprodaných reprízách na zámcích v Dobřichovicích a Svinařích a v pátek a sobotu 22. a 23. srpna v nymburském pivovaru nově nastudované představení muzikálu Miloslava Frýdla a Jana Martínka, podle literární předlohy Bohumila Hrabala, Postřižiny. Namísto vstupenky totiž dostali obálku s fotografií ansámblu, který inscenaci připravil. 

 
 

To ovšem nebyla jediná zajímavá věc, pro diváky přichystaná. S ochotnickým souborem z Řevnic, s nímž jsme měli možnost se v Postřižinách v nymburském pivovaru setkat již před třemi lety, se letos představila i řada „neherců“ z řad politiků a podnikatelů a několik herců profesionálních.
V nymburském představení to byl hejtman Středočeského kraje Petr Bendl v roli člena správní rady pivovaru pana Koloničného, nymburský starosta Ladislav Kutík a ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák v rolích hostů v restauraci a pivovarských dělníků, v roli doktora Gruntoráda Jan Rosák, v roli kominického mistra De Giorgiho Pavel Vítek.
Vedle profesionálů se ale vůbec neztratili představitelé hlavních rolí Jiří Petříš – ustaraný a zakřiknutý Francin, Pavla Švédová – rozverná a živelná Maryška, která dokázala vypít pivo na ex, Karel Král – ukřičený Pepin, Alena Říhová – rázná Koloničná, Monika Vaňková – půvabná hostinská Dorotka...
Jednu z hlavních rolí si ovšem také zahrálo nymburské Postřižinské pivo, které bylo na scéně od samého začátku až do úplného konce představení. Tomu se v herecké hantýrce říká „velká kláda“!

 
 

Dalším, u Řevnických již tradičním překvapením, byli koně zapřažení ve skutečné historické stříkačce, kráva, která přitáhla pana správce z jeho objížďky restaurací na porouchaném motocyklu, či koza doprovázející řezníka Myclíka (Jan Tarant) do restaurace.
Je nutno pochvalně uznat, že se diváci po celé tři hodiny báječně bavili. Ať už známým Hrabalovým textem, pěknými písničkami (jako dobrý zpěvák překvapil Petr Bendl), vtipnými situacemi (opakovaná zranění pomocného dělníka Václava – Jiří Vitouš, či ráznými vstupy paní Koloničné), ale i improvizacemi některých herců, jež mnohdy „odbouraly“ i kolegy na scéně (Jan Rosák, který do sebe na zabíjačce u paní správcové cpal jednu jitrnici za druhou například prohlásil: „Pro tohle miluju ochotnické divadlo!“).
Návrat Postřižin do nymburského pivovaru lze bez nadsázky označit za jeden z vrcholů nymburského kulturního léta.