Irena Hradecká: Notebook se našel!

Rubrika: Exkluzivně – Senioři k počítačům

Ve čtvrtek 26. 6. 2008 byl děda pracovně v Praze, proto jsme využili příležitosti k setkání. Přicházím na smluvené místo – Masarykovo nádraží a vidím dědu na lavičce, jak diskutuje s jedním jeho kolegou důchodcem. Nechtěla jsem oba pány přerušit, a tak jsem jejich hovor vyslechla. Byl zajímavý, a proto vám jej v krátkosti převyprávím.
„…Vláďo, ani nevíš, jak se mi ulevilo. Já ti kromě toho notebooku měl v tašce i slovenské peníze. Ne nadarmo se ale říká dobrá rada nad zlato. Ta od tebe přišla včas. Já byl v té chvíli úplně mimo! Bylo mi, jakoby mě spráskal. Ty, jako ekonom, bys viděl největší škodu v tom notebooku, ale mě asi ani nešlo o ten kus „železa“; plechu a plastu, ale hlavně o data, fotografie a záznamy naší činnosti Svazu důchodců. Udělal jsem tedy, co jsi mi poradil. Zavolal jsem na policii s tím, že jsem v tramvaji č. 5 linka 307 v době mezi 9:20 – 9:30 zapomněl aktovku s notebookem a jestli by nemohli pomoci. Nadpraporčík s nadporučíkem vědomi si hesla „Pomáhat a chránit“ kontaktovali DPMP a tím skutečně ochránili jednoho důchodce od infarktu. Na dispečinku dopravního podniku se policisté dověděli, že jedna cestující odevzdala řidiči tramvaje, podle jejích slov, hroznou tíhu. Neznámé paní bych rád poděkoval, ale neznám její jméno. Kdyby ta chudinka věděla, jaká tíha spadla ze srdce mně. Možná mě to mělo napadnout hned, co mám dělat, ale já ti byl, Vláďo, úplně v pr… Ještě, že má člověk dobré přátelé a štěstí na poctivé lidi. Dostal jsem za vyučenou a věř mi, že kromě svého pozadí už nikdy nic jiného na sedačku nepoložím.“
Oba pánové by švitořili možná ještě dlouho, ale čas mě začínal tlačit, proto jsem musela jejich hovor přerušit. To víte, brigáda nepočká a peníze na studia jsou potřeba.
Na závěr bych chtěla jen dodat, že oba senioři aktivně působí ve Svazu důchodců ČR o. s. Můj děda, Vladimír Hušek, je předsedou Klubu důchodců v Jablonci nad Nisou a „pan roztržitý“ Pavel Ján Buvala je dokonce předsedou jeho Krajské rady Liberec. Necpou se sice do parlamentu, ani nechroupají brouky, přesto pracují aktivně a jejich práce umožňuje pár desítkám důchodců v naší republice prožít velmi aktivní a příjemný důchodový věk. Svou vitalitou dávají na frak nám mnohým mladým. Jejich činnost občas z povzdálí sleduji a říkám si, že se vlastně stáří nemusím bát.
Poděkujte, prosím, především oné poctivé paní, jež tuto aktovku našla, řidiči ji odevzdala, on splnil svou povinnost a nahlásil to dispečerovi, ten předal info Policii ČR. Zjišťovala jsem si jména a jsou to: pp. Havíř Jaroslav; nprap. Špitálník, ostatní mi zůstali utajeni. Pomůže mi je někdo najít, aby se jim mohlo poděkovat také?

Irena Hradecká, studentka
Jablonec nad Nisou
jindra.hradecky(a)volny.cz
29.6.2008

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 29. 06. 2008.