Michal Dlouhý: Humoresky vážně

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...

plk. JUDr. Michal Dlouhý V pátek 23. listopadu 2007 se televizní diváci na kanálu ČT1 definitivně rozloučili s hrdiny oblíbeného televizního seriálu „Četnické humoresky“, kteří řešili své služební i soukromé problémy po celých třicetdevět večerů.
Je pravdou, že období, v němž děj seriálu skončil, patří k nejsmutnějším v naší historii, ale nebylo možno dobovou realitu ignorovat.
Pomyslnou tečkou za seriálem byl padesátiminutový dokument “O četnících a humoreskách“ odvysílaný 24. listopadu na ČT2, kde se jeho tvůrci a pamětníci snažili přiblížit dobové reálie, ze kterých se vycházelo i v zákulisí natáčení seriálu.

V době, kdy jsem se začal o četnickou historii zajímat, a je tomu již téměř dvacet let, byly se slovem četník spojeny ideově deformované pohledy, četnické přilby a karabiny namířené do lidových mas… Zamyslel jsem se nad tím, co by bylo, kdyby televizních Četnických humoresek nebylo.
Ačkoliv je seriál určen dospělým, není výjimkou že ho sledují děti školního věku a opět si hrají na „četníky a zloděje“. Arazím a jeho kolegové z pátračky jsou hrdinové řady klukovských duší.
Dovolím si tvrdit, že nebýt úspěšného televizního seriálu, tak by se většině mladých lidí ve spojení se slovem četník vybavil Louis de Funes a jeho kolegové z četnické stanice v Saint-Tropez. Na to, že i na našem území působili po dobu téměř celého století (od roku 1850 do roku 1945) četníci, by si zřejmě vzpomněl málokdo.

K oblíbenosti seriálu přispěla zejména jeho laskavost, kterou mu vdechl režisér Antonín Moskalyk, kterého jsem oslovil v roce 1992 s myšlenkou zpracovat filmově případy řešené československými četníky. Zároveň nemohu opomenout tvůrce literárních scénářů, kteří zasadili skutečné kriminální případy a postavy do filmového rámce. Ačkoliv se převážně jednalo o nejtěžší zločiny, obešlo se filmové zpracování četnických případů bez litrů kečupu, na které jsme z televizních obrazovek bohužel navyklí.
Rovněž období takzvané první republiky má pro nás svoji poezii. I když si dovolím tvrdit, že doba mezi dvěma světovými válkami nebyla určitě tak poetická, za jakou ji dnes máme. Je třeba ji však hodnotit v kontextu tehdejší Evropy.

Odhodlal jsem se napsat svůj první příspěvek do Pozitivních novin a rád bych se s jejich čtenáři podělil o ta pozitiva, která já osobně v souvislosti s televizními humoreskami vnímám. Podařilo se formou přijatelnou pro současného náročného televizního diváka morálně rehabilitovat neprávem zapomenutý československý četnický sbor.
Důkazem tohoto tvrzení jsou reakce dětí skutečných četníků, kteří se v době minulého režimu nemohli chlubit tím, že jejich otcové sloužili u četnictva. Jediné, co je mrzí, je fakt, že společenské rehabilitace se jejich otcové a dědové nedožili…
Poté, co jsem měl tu čest spolu se scénáristkou a režisérkou Pavlínou Moskalykovou Solo a dramaturgem Josefem Souchopem přebírat cenu Týtý za nejúspěšnější televizní seriál roku 2005, jsem se rozhodl napsat o tom všem knížku.
Kniha „Humoresky vážně“ popisuje, jak seriál vznikl, vylíčil jsem v ní reálie o četnictvu, z nichž se vycházelo, skutečné kriminální případy, které byly dány k řešení filmové pátračce, tak i osudy některých četníků, jejichž jména se v seriálu objevila.
Pro mne osobně však zájem o četnictvo nekončí. Pokračuji v psaní knih o případech řešených četníky, které si našly své čtenáře. Do budoucna se hodlám více věnovat zapojení příslušníků četnického sboru do odboje v období nacistické okupace. Mám o odbojové činnosti četníků množství úžasných materiálů a považuji za svoji povinnost pokusit o jejich filmové zpracování.
 

plk. JUDr. Michal Dlouhý

se narodil 4. listopadu 1962 v Kutné Hoře. V roce 1983 nastoupil do "policejních" služeb, kde postupem času dosáhl služební hodnosti vrchního policejního rady.
V roce 1995 dokončil studium Právnické fakulty UK.
Dlouhodobě se věnuje historii výkonu bezpečnostní služby na našem území. Na toto téma publikoval řadu odborných pojednání zejména v časopise Kriminalistický sborník, v němž od roku 1993 působí jako člen redakční rady. Spolupracuje s režisérem Dušanem Kleinem, ale i s dalšími televizními režiséry jako odborný poradce při natáčení detektivních a kriminálních filmů, z nichž lze jmenovat například seriály "Hříchy pro pátera Knoxe", "Hříchy pro diváky detektivek" a filmy "Příběh kriminálního rady", "Záhadné zmizení Lily Košvancové", "Muž, který vycházel z hrobu", „Zastřený hlas“, "Škodná" a „Muž a stín“. V některých z nich si dokonce zahrál epizodní role jak zločinců, tak i kriminalistů.
Od roku 1995 je členem Společnosti pro kriminalistiku, v níž je od roku 2002 členem představenstva.
Na téma "Organizace Československého četnictva v letech 1918 - 1938" napsal svoji diplomovou práci. Československé četnictvo ho zaujalo natolik, že pojal myšlenku rehabilitovat neprávem zapomenutý četnický sbor v očích široké veřejnosti. S touto myšlenkou oslovil režiséra Antonína Moskalyka. Po několika letech příprav vznikl divácky úspěšný televizní seriál "Četnické humoresky".
Za svůj největší úspěch považuje to, že je označován jako "duchovní otec", autor námětů deseti dílů z první série a odborný poradce při přípravě a natáčení seriálu.
V roce 2002 obhájil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy rigorózní práci na téma: "Vývoj četnické pátrací služby v Československu do roku 1938".
Zabývá se literaturou faktu a publikuje v revue PŘÍSNĚ TAJNÉ! a v journalu legionářských tradic KALEIDOSKOP na téma historie četnictva, policie a policejního letectva.
V nakladatelství PRAGOLINE dosud vydal deset knih věnovaných československému četnictvu a jím vykonávané pátrací službě: „Případy z pátrací služby“, „Veselé příhody z pátrací služby“, „Záhadné příběhy z pátrací služby“, „Kutnohorská pátračka na stopě“, „Četnické čtyřlístky“, „Četnické trampoty“, „Humoresky vážně“, „Páté přikázání“, „Četnický pes Alto“ a „Ve jménu zákona“. Jako spoluautor se podílel na vzniku knihy “Četník Josef Bojas“. V současné době píše svoji jedenáctou knihu s názvem „Za císaře pána“.
V rámci doktorského studijního programu na Policejní akademii České republiky se zabývá tématem „Kriminalistika u četnictva na území České republiky“.

ANOTACE VYDANÝCH KNIH

Michal Dlouhý | TRILOGIE Z PÁTRACÍ SLUŽBY
Trilogie z pátrací služby je soubor publikací, které spojuje jedno společné téma. Jedná se o soubory kriminálních případů, které řešili příslušníci četnictva na území našeho státu v letech 1918 - 1939. Jde se o případy, které se udály ve všech částech státu: v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi a nebyly novodobě literárně zpracovány. V krátkých povídkách jsou rovněž popisovány metody práce četnictva při objasňování trestných činů v rámci takzvané pátrací služby.

Případy z pátrací služby
První kniha obsahující třicet povídek pojednává o způsobu výkonu četnické pátrací služby a o speciálních metodách a prostředcích používaných četnictvem: kynologie, daktyloskopie, mechanoskopie, dopravní prostředky včetně letadel a vysílání bezpečnostního rozhlasu.

Veselé příhody z pátrací služby
Druhá kniha obsahující třicet povídek, pro které je společné, že ačkoliv se jedná o různorodé trestné činy, od zločinu vraždy po přestupek krádeže, mají humorný ráz vyplývající z povahy jednotlivých činů a způsobu jejich objasnění, jakož i z charakteru jejich pachatelů. 

Záhadné příběhy z pátrací služby
Třetí kniha obsahující třicet povídek charakterizuje záhada spojená se spácháním či vyšetřováním trestného činu, která se někdy dotýká tajemna, až nadřirozena. Jsou zde mimo jiné případy podkarpatoruských čarodějnic a potulných cikánek, které věští. 

Záměrem zpracování Trilogie z pátrací služby bylo zábavnou a lehkou formou literatury faktu přiblížit čtenářům historii československého četnického sboru, která je pro mladou generaci velkou neznámou a napomoci tak společenské rehabilitaci četnictva. V neposlední řadě je třeba připomenout, že více než sto četníků během dvaceti let existence samostatného československého státu položilo svůj život při boji se zločinem. 

        


Michal Dlouhý
KUTNOHORSKÁ PÁTRAČKA NA STOPĚ
Historie četnické pátrací stanice v Kutné Hoře je ilustrována padesáti povídkami o kriminálních případech z let 1928 - 1942. Knížka je připomenutím osudů padesátky četníků a čtyř služebních psů, kteří během patnáctileté existence kutnohorské pátračky neúnavně bojovali, jak se zločinci velkého formátu a vrahy, tak s drobnými zloději a podvodníky.

Michal Dlouhý
ČETNICKÉ ČTYŘLÍSTKY
Tématicky spojené povídky tvořící pomyslné čtyřlístky pojednávají z pohledu několika generací příslušníků četnictva o služební činnosti sboru, ale i o soukromých záležitostech jednotlivých četníků, a to ve světle pragmatických dobových předpisů. Publikaci, která i přes svůj humorný ráz obsahuje řadu reálií a obrazových příloh, lze žánrově zařadit do literatury faktu.

Michal Dlouhý
ČETNICKÉ TRAMPOTY
Duchovní otec Četnických humoresek přináší celou kopu povídek ze života četníka Karla Macharta, který se vypracoval z řadového četníka na zkoušku až na velitele četnické pátrací stanice. Jednotlivé povídky věnované převážně výkonu pátrací služby jsou psány formou literatury faktu, s využitím citací z dobových předpisů a jsou doplněné řadou obrazových příloh.

        

Michal Dlouhý
HUMORESKY VÁŽNĚ
Duchovní otec a odborný poradce televizních Četnických humoresek popisuje formou literatury faktu jak se vyvíjel vlastní námět seriálu, seznamuje s reáliemi ze života četnického sboru, z nichž bylo při přípravě seriálu vycházeno, přibližuje skutečné kriminální případy, které se staly podkladem pro filmové zpracování, ale také osudy osob, které se staly předobrazem některých seriálových postav.

Michal Dlouhý
PÁTÉ PŘIKÁZÁNÍ
Další kniha věnovaná četnickému sboru se zabývá výhradně nejtěžšími ze zločinů – vraždami. Novodobě jsou popsány zapomenuté případy vražd, které vyšetřovali jak četníci zařazení na jednotlivých četnických stanicích, tak i specialisté z četnických pátracích stanic. Kniha popisující pátrání po pachatelích vražd, ať se jednalo o muže, ženy či o četnické vrahy je rovněž psána formou literatury faktu a doplněna obrazovými přílohami.

Michal Dlouhý
ČETNICKÝ PES ALTO
Významným pomocníkem četnictva při výkonu pátrací služby byli služební psi. Z tohoto důvodu patřil vůdce služebního psa se svým svěřencem do systemizovaného stavu četnické pátrací stanice. Kniha popisuje více než pětileté soužití strážmistra Rudolfa Votruby s jeho vlastním služebním psem německým ovčákem „Alto“, úspěchy i nezdary této dvojice v boji proti rušitelům zákonů a je doslova životopisem jednoho z řady čtyřnohých hrdinů.

        

Michal Dlouhý
VE JMÉNU ZÁKONA
Slov: „ve jménu zákona“ v jazyce v místě obvyklém užíval četník, kdykoliv ve službě proti někomu zakročoval. O pronásledování pachatelů dnes již zapomenutých zločinů, přečinů, ale i přestupků příslušníky československého četnického sboru při výkonu takzvané pátrací služby, jakož i o platných předpisech a používaných metodách práce pojednává stejnojmenná kniha odborníka na historii četnictva. 

Michal Dlouhý
ZA CÍSAŘE PÁNA
Kniha věnovaná pátrací službě vykonávané na našem území četnickým sborem se tentokrát vrací do ranného období existence četnictva, do doby monarchie. Přináší pojednání o zločinech, k jejichž objasňování byly mimo jiné používány právě se rodící metody a prostředky, které jsou dnes běžně využívány v kriminalistice. Kniha je psána formou literatury faktu a doplněna obrazovými přílohami.

   


* Kniha ČETNÍK JOSEF BOJAS není k dostání v obchodní síti, ale pouze v knihovně ve Stránčicích - obce, která knihu svým nákladem vydala.

UKÁZKY Z JEDNOTLIVÝCH KNIH uveřejných v Pozitivních novinách
  najdete zde

Knihy žádejte u svých knihkupců, v internetových obchodech
nebo v Nakladatelství Jindřich Kraus – PRAGOLINE
www.jindrichkraus.cz



Navštivte také tento zajímavý web: www.patracka.cz

Osobní stránky Michala Dlouhého – www.cetnik-michal-dlouhy.cz

Foto © archiv autora

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 11. 2007.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.