Kouření cigaret dalo by se nazvat zlozvykem, slabostí i slastí, uklidňovačem nervů a urychlovačem metabolismu. Není nad první potažení z cigarety, kdy emoce s hlubokým výdechem odchází z těla společně s dýmem vypuštěným z úst. A ranní cigaretka s kávičkou dokáže pěkně nastartovat nový den. Někteří si bez tohoto rituálu nedokáží začátek dne představit. Lidé kouří, protože je to baví, chutná jim to. Na počátku byla zvědavost. Jaké to je provozovat tu dospěláky zakázanou činnost? Zakázané ovoce vždy nejvíce chutná. První zkušenost jde ruku v ruce s domněnkou: „Po první cigaretě, prvním natažení do plic se přeci nestanu závislým.“ Ne, závislost nepřichází prvním potažením z cigarety, ale pokud dáte nikotinu šanci, to retko si vás zotročí. Z prvního ochutnání tak vznikne buď chuť na další nebo odpor. Odpor k chuti tabáku a zápachu kouře, co se usadí ve vlasech, oblečení a neposledně ulpí i na rukou, které cigaretu držely. Pokud se tělo nebrání a nic po vykouření první cigarety nevyvrhne, jde o postup do dalšího levelu. V krabičce čeká další válec. A pak, trend kouření mezi teenagery stále přetrvává. Kouření je stále „in“. Takže pokud chcete patřit do party, splynout s ostatními, vyzkoušíte to co ostatní. A abyste zapadli, jste nuceni předložit na oltář kamarádství svoji krabičku cigaret. V dnešní době vysokého kapesného, které je náhražkou za minimum stráveného času s vydělávajícími rodiči, není problém koupit si pro sebe celou krabičku a podělit se o ni s partou. Stále také není dost přísných prodejců, kteří by mávli rukou nad ziskem ze spotřebního zboží a radši odmávnou věk či nepředložení občanského průkazu a nezletilým tabákové výrobky prodají. Nuda a minimum aktivních zájmů mladých je tím důvodem, proč nezávazně postávají ve skupinkách, ukryti před zraky dospělých. Ukrajují si tak dlouhou chvíli činností alespoň minimální, tedy přesunem ruky s cigaretou k ústům a obráceně. Také odklepávání popele nějakou sekundu zabere. Čas, za který se stanete závislými, není dán. Každé tělo si tiká svými hodinami. Každé tělo se hlásí jinak. A vy dříve či později volání těla vyslyšíte. Nakonec si zapálení cigarety spojíte s běžnými činnosti. Vyjdete z domu – zapálíte si, čekáte na městskou hromadnou dopravu – zapálíte si, jdete na procházku se psem – zapálíte si. A když sedíte u studeného alkoholického moku, kouříte jednu cigaretu od druhé. Ono to s tím nápojem, nejen chmelovým, lépe chutná.;-) Jistě i váš životní styl a práce vám vyměřují čas a příležitost na „rauchpauzu“. Máte-li čas a možnost, odbíháte k popelníku častěji, než když musíte opuštění pracoviště hlásit či o ně žádat. A co když narazíte na zaměstnavatele, který preferuje ve své firmě nekuřáky? Je nekuřák více pracovně výkonný než kuřák? Máte právo od nadřízeného nekuřáka žádat toleranci ke své závislosti, která vás chtě nechtě odvádí od vašich pracovních povinností? Nic není černobílé. Kouření je závislost. Něco, co musíte. Vaše tělo si říká o příděl. Když mu není vyhověno, nemile se vám odvděčí negativními projevy. Nedá vám klidu, dokud je nenakrmíte. Ano, cigarety jsou možná menší zlo než alkohol a tvrdé drogy, ale stále je to droga. Škodlivina, kterou si dobrovolně znečišťujete své orgány. I potrestání rodiči, kdy vám za trest dají vykouřit naráz celou krabičku a vy jste ještě dva dny s prázdným žaludkem bez barvy ve tváři, se může minout účinkem. Možná lehce roztřesenou rukou znovu sáhnete do nabízené krabičky od těch, kteří již tento „křest ohněm“ mají za sebou. Je nutno podotknout, že odnaučený kuřák již nikdy není nekuřákem, nýbrž vždy a jen bývalým kuřákem. Zapsat do kolonky dotazníku „nekuřák“, vám nepřísluší. Je nutno se někdy i smířit se s tím, že stačí jedna cigareta a závislost si vás opět omotá kolem prstu. Mělo by být kouření v restauračních zařízeních, hospodách a kavárnách zakázáno? Je nutno sezení u alkoholu či kafe rozdělit na kuřácké a nekuřácké místnosti? A co kouření na veřejných místech? Každý by měl mít možnost volby. Stejně jako na křižovatce – dát se vlevo nebo vpravo. Kuřák těžko bude abstinovat mezi nekuřáky a kuřák bude nerad pasivně nasávat cigaretový kouř mezi kuřáky. A nejhorší jsme my, kuřáci odnaučení, kterým i po těch všech letech a vykouřených krabičkách, nyní cigarety nevoní. A možná se jim vyhýbáme jako čert kříži, abychom nebyli v pokušení.:-) |