Být dítětem je složité:
…Se učit; se učit; se učit.

Být rodičem je složité:
..Učit, učit, učit.


Rodič si myslí, že všechno ví nejlépe.
Dítě ví, že si rodič myslí, že všechno ví nejlépe.
Rodič si myslí, že dítě neví, že si rodič myslí, že všechno ví nejlépe.

Toť originální škola rodičovská.

Učíme děti matematice:
Počkej, až přijdeš domů, já ti to spočítám.
Meleš páté přes deváté.

Učíme děti český jazyk:
Stojíš tu jak tvrdé Y.
Ty nerozumíš česky?

Učíme děti fyzice:
Dám ti facku, až chytneš druhou o zeď.
Mám na tebe slabý páky.
Pozor, aby ses nedostal na šikmou plochu.

Učíme děti chemii:
Aby ses v tý vaně nerozpustil.
Neboj se, že zmokneš – nejsi z cukru,
ze soli, jen ty v dešti povolí.

Učíme děti zoologii:
Nebuď líná jako veš.
Jsi špinavej jako prase.
Máte v pokojíčku smrad jak ve vopičárně.
To triko vypadá, jak když to vypadlo krávě z huby.

Učíme děti nauce o lidském těle:
Ty snad posloucháš kolenem.
Máš obě ruce levé.
Tobě jdou ruce dozadu.
Ty máš hlavu jen na čepici.
Zklidni hormony.

Učíme děti dějepisu:
Na co jsi při té písemce myslela?
Ty snad máš dobu temna!
Máš řečí jako Palacký.

Učíme děti zeměpisu:
Zavři dveře do Norska, táhne sem zima.
Vypadáš jak Angličan z Vysočan.

Učíme děti poznávat barvy:
Jsi zelený jak sedma.

Učíme děti gastronomii:
Koukáš jak sůva z nudlí.
Motáš se jak nudle v bandě.
Jsi slabej jak čajíček.
To je teda dost silný kafe.

Učíme děti genetice:
Po kom vlastně jsi?
Po mně to rozhodně nemáš.

Učíme děti vodohospodářství:
Ty rosteš jak z vody.

Učíme děti lesnictví:
Rosteš jak dříví v lese.
Ty jsi ale klacek.
To tvoje rádio řve jak na lesy.

Učíme děti zemědělství:
Máš špínu za ušima,
že by se tam daly sázet brambory.

Učíme děti meteorologii:
Tvůj pokoj vypadá,
jako kdyby se tu prohnalo tornádo!
Tváříš se, jako by se nechumelilo.

Učíme děti vojenské strategii:
Máš tu bordel jako v tanku.
Okamžitě vystřel od toho počítače.
Jak válčíš s angličtinou ?

Učíme děti tělocviku:
Plav do školy. Skoč pro chleba.
Hoď sebou. Doběhni s odpadky.
Nemotej se tady. Padej do postele.
Vypadni z toho pelechu.
Pěkně jsi z toho vybruslil.

Učíme děti ohebnosti:
Koukni na ten špinavej flek, co máš na zádech!

Učíme děti dělat zázraky:
Zavři pusu a jez. 

Učíme děti náboženství:
Modli se, aby to z toho koberce šlo dolů!
Jestli to ještě uděláš, tak chraň tě ruka Páně!

Učíme děti duchovním vědám:
To se mi snad zdá.
To je zlý sen.
Já tě nepoznávám.
Tebe snad někdo vyměnil.
Ty jsi duchem někde jinde.

Učíme děti právním základům:
Jsi zkroucený jak paragraf.
Jakým právem si dovoluješ odmlouvat ?

Učíme děti ručním pracím:
Jednu ti ubalím, vlepím, přišiju, střihnu.
Moc se s tím páráš.

Učíme děti tradicím:
Ty si koleduješ o výprask.

Učíme děti umění:
Rozhodně nebudu tancovat,
jak budeš pískat.
Já tě zmaluju, to uvidíš.
Kvůli takové maličkosti tady děláš scény.
Ještě jednou a uvidíš ten tanec.
Hraješ tady na nás divadýlko.

Učíme děti logice:
Proč? Protože jsem to řekl!
Stůj rovně, ať vidím, jak jsi křivý.
Koukej zavřít oči.
Nežaluj, nebo to na tebe řeknu tatínkovi.

Učíme děti správně myslet:
Jestli si myslíš, že to pořád budu dělat za tebe,
tak si to nemysli.

Učíme děti předvídavosti:
Vezmi si čisté prádlo,
co kdyby se stala nějaká nehoda!

Učíme děti ironii:
Ještě chvíli breč
a já ti k tomu dám skutečný důvod!

Učíme děti trpělivosti:
Do toho dorosteš.
Počkej, až vyrosteš
a tvoje děti budou taky tak odmlouvat.

Učíme děti důvěřivosti:
Neboj, ta injekce, co ti dá pan doktor,
tě vůbec nebude bolet.

Učíme děti skromnosti:
Sice nemáš peníze a nic neumíš,
ale třeba si tě někdo vezme jen tak z lásky.

Učíme děti ocenit dobře odvedenou práci:
Jděte se prát někam jinam, tady jsem právě uklidila.

Učíme děti naivitě:
Ve škole se ti bude líbit.

Učíme děti odhadovat počet:
Kolikrát ti to ještě budu opakovat ?

Učíme děti odhadovat vzdálenost:
Jsi blbej, jak daleko vidíš.

Učíme děti připravit se na manželství:
Nikdo si tě nevezme,
když nebudeš umět přišívat knoflíky.

Učíme děti chápat neodvratnost konce:
Kdybych tu nebyla,
tak tady shnijete ve špíně.

Učíme děti vnímat sociální rozdíly:
Nejsem tady za služku.
Á, pán se ráčil dostavit domů!

Učíme děti materialismu:
Nádobí se samo neumyje.