Josef Krám: Tajemný hrad v Karpatech na rychnovském zámku
Rubrika: Publicistika – Zajímavosti
V knihovně kolowratského zámku v Rychnově nad Kněžnou je uložen 40svazkový soubor prvního kompletního vydání 62 titulů díla Julesa Verna ve francouzštině, mezi nimi i Na kometě (Hector Servadac), Tajemný hrad v Karpatech (Le Chateau des Carpathes) a Bezejmenná rodina (Famille sans Nom). Mezi vlastníky tohoto prvního kompletního vydání Vernových sebraných spisů ve francouzštině patří Jan Kolowrat Krakovský, majitel zámku v Rychnově nad Kněžnou. K jejich osudu přidal vzpomínku kdysi tajemník a později místostarosta Rychnova nad Kněžnou Jaroslav Kos z roku 1993, kdy byl rychnovský zámek vrácen restituentovi Kryštofu Kolowratovi, otci současného majitele: „Ty knížky byly kdysi odebrány ze zámecké knihovny a jako se podle nich překládalo. Vím, kolik jich vyšlo a jaký byl v té době po této literatuře hlad. Ale strana moudře rozdělovala papír, a tak vernovky vycházely sporadicky. V Praze se na ně doslova usazoval prach a jedna se dokonce ztratila. Když jsme knížky odnášeli do auta, měli jsme špinavé ruce a kabáty. Ještě že jsem mohl být při tom a že město pomohlo k návratu skvostů na zámek. Ty knihy jsem společně s tehdejším správcem rychnovského zámku Vlastimilem Borůvkou odvážel městským autem z Národního muzea zpět do Rychnova. Když si na to nyní vzpomenu, tak si říkám, jaká to byla drzost, takovou hodnotu převážet Škodou 105.“ V této knihovně, třetí největší zámecké knihovně ve východních Čechách, je uloženo 12 277 svazků, z toho 149 rukopisů ve 169 svazcích, obsahujících většinou genealogii rodu Kolowratů. Nejstarší z nich je z roku 1280 Alberta magna – Incipiunt libri lapidum exertali a mezi nejvzácnějšími rukopisy je iluminovaný Missale Romanum, určený pro hnězdenskou diecézi (polsky Gniezno, česky Hnězdno). Své místo tu má i 30 latinsky psaných prvotisků z let 1481 – 1489, z nichž většina byla vytištěna v Itálii (Benátky, Pavia, Milano a Pisci) a část v německé oblasti (Rostock, Strassburg, Norimberk a Haguenau). Dalším unikátem je originál překladu Shakespearova Krále Leara, dílo Josefa Kajetána Tyla z roku 1835, v jehož rukopisu jsou i dvě razítka cenzorů z listopadu 1835 a z roku 1860. J. K. Tyl celistvě přeložil Krále Leara (1835, byl uveden na scéně Stavovského divadla), částečně přeložil Krále Jindřicha IV. (1836), bez možnosti vydat a uplatnit na divadle překládal Romea a Julii a Macbetha. www.rychnovskypruvodce.info |
Foto © autor
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 23. 10. 2007.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Ondřej Suchý |
 |
Dáša Cortésová |
 |
Ladislav Gerendáš |
 |
Zdeněk Pošíval |
 |
Jaroslav Vízner |
 |
Jiří Menzel |
 |
Helena Štáchová |
 |
Ivan Kraus |