Josef Krám: Marka za tři kačky

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Řekněme podle pravdy, že to bylo to v šedesátých letech, kdy byla platným československým platidlem tříkoruna. Ta měla stejnou velikost a váhu jako západoněmecká marka, a tak si ji nejen naši, co dostali výjezdní doložku, ale i ti z tzv. socialistických zemí (pro zápaďáky to bylo nemyslitelné) prostě sehnali ve velkém množství u nás a pak jí platili v tehdejších západoněmeckých prodejních automatech. Holt, už tenkrát byli šikulové.
Tvůrcem oné mince byl akademický sochař Zdeněk Kolářský z Kostelce nad Orlicí (*29. 4. 1931).

To bylo tak: V prosinci 1964 vyhlásilo tehdejší vedení SBČS veřejnou soutěž na oběžnou tříkorunovou minci. Takové anonymní klání obesílá obyčejně několik medailérů sádrovými modely lícní i rubové strany budoucí mince.
První cena znamená realizaci autorova díla, někdy s většími či menšími úpravami, některé další práce jsou poctěny druhou a třetí cenou. No a právě vítězem oné soutěže se stal Zdeněk Kolářský.
Jeden z jeho návrhů tříkorunové mince nesl na své rubové straně reliéf tří lístků, které se navzájem splétaly, a spodní částí svých stonků vytvářely trikolóru. Tato mince byla stažena z oběhu v roce 1968 a nyní je zařazena do sbírek oběžných platidel od vzniku republiky. Zpětná úprava tohoto návrhu, zjednodušená do barevného grafického znaku i černobílého provedení, se o sedm let později stala základem nového návrhu označení České státní pojišťovny.

Citujme Mistra Kolářského:
„Lípa, lipová větévka, lipový list – symbol, který se stal národním, vyjadřuje svým tvarem podobu srdce, tedy lásku, štěstí, mírnost, vlídnost a pravdu.
Tento atribut vstoupil do mého vědomí poprvé při přijímací zkoušce na sklářskou školu v Železném Brodě, kde se v roce 1945 scházela budoucí nová generace sklářských odborníků právě nad lipovou větvičkou. Tu jsme kreslili, abychom obstáli při zkoušce a tím prokazovali svou uměleckou zdatnost. Já měl v Kostelci nad Orlicí dobrého kantora na kreslení, tak to pro mě byla celkem hračka. Když jsem později studoval v Praze na Vysoké škole umělecko – průmyslové, vyučoval mě mimo jiné profesor architekt Karel Štipl, který tento strom přímo zbožňoval, a my jsme tím trpěli. Později jsme ale pochopili, jak důležité toto studium přírody bylo. Ukázalo se totiž, co o něm profesor říkal: přírodu musíte znát, než začnete dělat velké umění.
A co se týká té tříkoruny, tak to v té době, politicky trochu nažhavené, byla symbolika volnosti. Je tam přece kvítek z lipových lístků a stuha. Ale když vezmete za oba její konce, tak se to utáhne …“
  

Copyright © z archivu autora

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 06. 09. 2007.