Jednou z nejkrásnějších odměn za to, že jsem se rozhodl vydávat Pozitivní noviny, je nesporně možnost seznamovat se a komunikovat se čtenáři, kteří nám pošlou ohlas na některý z našich článků. Je skvělé, že se stále více ozývají nadšenci, kteří nám s důvěrou pošlou i své dílo, fotografie, názory či inspirativní zamyšlení k otištění. Jenže málo kdy se stane, že je nám dopřáno - s ohledem na skromnost pisatele - dozvědět se o autorovi více informací, poznat ho v souvislostech s jeho profesí, zájmy či celoživotními koníčky, abychom mohli zhodnotit jeho dílo a osobnost tak, jak si skutečně zaslouží.
A právě to se dnes stalo mně. Napsal mi pan doktor Josef Krám krátký příspěvek o znovuotevřeném hotelu Zdobnice v Orlických horách spolu s nabídkou několika fotografií. Po jeho přečtení mě okamžitě napadlo, že by bylo potřeba tuto vskutku pozitivní událost spojit s pozvánkou na výlet do Orlických hor, nejlépe na víkend, kdy by mohli naši čtenáři přenocovat v tomto novém hotelu. A tak jsem panu doktorovi stručně napsal, zda by něco podobného nemohl pro Pozitivní noviny vytvořit.
Jenže - už jsem nebyl natolik důsledný, abych si klikl na poslední odkaz v jeho mailu - www.rychnovskypruvodce.info - čímž bych si nesporně odpustil jednu malou blamáž, kterou jsem napravil až po obdržení druhého mailu od PhDr. Josef Kráma a následně (doufám) tímto článkem. Ale - jak se říká - všechno zlé je k něčemu dobré, a já bych vás, milí čtenáři, následujícím představením a doporučením rád upozornil nejen na osobu PhDr. Josefa Kráma, který si rázem získal můj obdiv, ale hlavně na jeho úctyhodné dílo, jehož prezentace si skutečně zaslouží své místo v Pozitivních novinách.
Pan Josef Krám totiž vytvořil a zpracoval (mimo jiné) DVD Průvodce Rychnovem nad Kněžnou, který je svým rozsahem i kvalitou v rámci měst této velikosti v České republice zřejmě ojedinělý.
|
PhDr. JOSEF KRÁM (*1937)
Pochází z Vysoké nad Labem u Hradce Králové, 38 let učil na odborných školách v Rychnově nad Kněžnou a v tomto městě i bydlí. Vystudoval obory český jazyk a literatura (1959), španělština (1966) a dosáhl doktorátu filozofie (1978), publikuje v tisku, spolupracuje s rozhlasem a svých jazykových znalostí využívá mj. jako průvodce českých a polských turistů po Česku a Evropě.
Má podíl na objasnění závěru života Karla Poláčka - viz jeho vystoupení na 1. poláčkovské konferenci 1992 v Rychnově nad Kněžnou, publikované ve sborníku "Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním". Původně uváděný údaj o Poláčkově smrti 19. říjen 1944 koncentrační tábor Osvětim je tak oficiálně opraven na 21. leden 1945 Gleiwitz.
Z pověření Poláčkovy dcery Jiřiny Jelinowiczové a jeho vnuků Tomáše a Martina Jelinowiczových (Martina, žijícího nyní v Kanadě, učil v 60. letech na rychnovské průmyslovce) přebíral z rukou prezidenta Václava Havla 28. října 1995 Řád T. G. Masaryka, udělený in memoriam Karlu Poláčkovi.
Začátkem roku 2006 publikoval neznámé údaje o kořenech Bohumila Hrabala v Rychnově nad Kněžnou až do jeho prapraprapradědečka. Na tomto DVD jsou uvedeny ve Čtení o Rychnově v kapitolce "Hrabalení aneb Blecha z Rychnova" a v powerpointové prezentaci Bohumil Hrabal.
V dubnu 2007 prezentoval Rychnov nad Kněžnou v hlavním městě Tchaj-wanu Taipei celostránkovým textem v čínštině a angličtině ve formátu A4 a fotografiemi (letním i zimním pohledem na Rychnov a pannou na jelenu ze znaku města) ve čtvrtletníku EU Newsletter, vydávaném European Economic and Trade Office Taiwan. Stalo se tak na žádost Jaroslava Dolečka, vedoucího Ekonomické a kulturní kanceláře České republiky, která plní v této zemi kromě konzulárně vízové agendy zejména funkci podpory obchodně-ekonomických, kulturních, vědeckých, školských a turistických kontaktů mezi Českou republikou a Tchaj-wanem.
Poslední dvě větší prezentace DVD průvodce Rychnovem nad Kněžnou proběhly v roce 2007. Videozáznam Rychnovské kabelové televize ze křtu jeho 14. vydání si vyvoláte kliknutím na RTV a sváteční pořad Českého rozhlasu Hradec Králové 5. července 2007 si můžete poslouchat po kliknutí na ČESKÝ ROZHLAS. |
Myslím, že je zbytečné uveřejňovat zde obsah webových stránek pana Kráma, protože si na ně můžete na konci tohoto článku jednoduše kliknout a přečíst si je v originále. Proto vyberu jen několik ohlasů na jeho Průvodce, které mluví za vše: |
Jiří Souček, šéfredaktor internetového portálu Tiscali.cz ► Kdyz jsme u toho internetu a vubec pocitacu - nedavno jsem to tu nekomu rikal, ze jste frajer, ze v tomto veku jste si k tem novym technologiim nasel takovy vztah. Ony opravdu umoznuji netusene moznosti... Ja mam o neco malo starsiho otce, nez jste vy - a pro nej uz je to neco hodne vzdaleneho... Mgr. Ludmila Hovorková, mluvčí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (Leden 2006) Gratuluji, že se Vaše práce dostává do předmětu vysoké školy.
Karla Vlková-Jelínková, původem z Rychnova nad Kněžnou, žijící 45 let v Plzni ► (Červen 2006) Čtyři hodiny jsem od obrazovky neodtrhla oči a ještě jsem všecko nestačila projít. Jsem z toho úplně na měkko - něco neuvěřitelného. Tolik informací perfektně seřazených, to je snad celoživotní dílo. A absolutně profesionální, komentáře namluvené taky bezvadně. Jsem moc dojatá...
Václav Souček, komentátor Českého rozhlasu Hradec Králové, nositel Novinářské ceny Ferdinanda Peroutky ► (Leden 2006) Už se bojím Vás pochválit (i když jsem to tiše učinil), abyste mne za to nevyplísnil. Ale jste úžasný hraboš archivář, myslel jsem si, že tahle republika má jenom Karla Čáslavského... držte se, pane profesore. Zdraví VS ► (Prosinec 2006) Vážený pane profesore, zahanbujete mne Vaší neutuchající, a co hůř - systematickou čiperností. Využívám toho, že se dělíte o radost, a sděluji, že tato výsada pokročilého věku mne opravňuje vyslovit potěšení nad dlouholetou známostí s Vámi. Přeju Vám i sobě do Nového roku, aby nám neubývalo přátel, když už ubývá kdečeho. Váš VS. ► (Únor 2007) Pane profesore, ono nejde jen o plácání po rameni a vůbec už ne o plácání. Tiché uznání je někdy víc než urážlivý obolus, vzdáleně se podobající honoráři vytrvalého psáře. Hezké dny přeje VS. |
Dovoluji si vřele souhlasit se slovy Václava Součka, že nejde jen o plácání po rameni. Fakt, že mezi námi žijí skvělí, obětaví, chytří, zkušení a moudří lidé, kteří nám svým dílem zanechávají skutečné hodnoty, je potřeba znovu a znovu všemi způsoby připomínat, a hlavně seznamovat veřejnost s výsledky jejich práce. A je to potřeba o to více, uvědomíme-li si, jakým "takyosobnostem" je dnes a denně v médiích věnována největší pozornost. Lidem, jejichž největší předností je, že dokázali někde udělat obrovský skandál, objevili se v přihlouplé televizní show, uprchli z vězení nebo měli jen to štěstí, že se narodili se slavným příjmením. Děkujeme, pane doktore .... Pavel Loužecký vydavatel Pozitivních novin |