Miroslav Sígl: Památník Bedřicha Smetany na Lamberku v novém

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...

Areál usedlosti na Lamberku v Obříství na Mělnicku, spojovaný od šedesátých let předminulého století se jménem Bedřicha Smetany, prožije ve čtvrtek dopoledne 28. června 2007 slavnostní den. Po kruté povodni v srpnu 2002 byl natolik postižen, že muselo uběhnout téměř 60 dalších měsíců, aby v něm mohla být znovu otevřena pamětní síň našeho národního hudebního génia, připomínající jeho návštěvy a pobyty:
• u rodičů, kdy jeho tatínek František zde býval sládkem panského pivovaru a kde po revolučních bouřích v Praze 1848 mladý bojovník z barikád hledal klid,
Novomanželé Bettina a Bedřich Smetanovi 10. července 1860• právě tady píše svou první rozsáhlejší skladbu pro orchestr – Slavnostní ouverturu D-dur, při jejímž prvním provedení ji posluchači pochopili jako výraz událostí revolučního roku,
• u správce obřístevského panství Františka Ferdinandiho, kdy po smrti první ženy Kateřiny v roce 1859 poznal svou druhou ženu (Barboru) Bettinu, jednu z jeho sedmi dcer,
• napsal zde pro ni polku „Nevěstě své na uvítanou...“, která po přepracování původního znění se hraje od těch dob jako Bettina polka,
• svatební obřad se čtyřmi kočáry pro novomanžele 19letou Bettinu a 36letého Bedřicha a ostatní svatebčany se konal 10. července 1860 ve zdejším kostele sv. Jana Křtitele a na usedlosti čp. 12 v Obříství – Lamberku,
• zde také začal komponovat naši nejnárodnější operu Prodaná nevěsta, k níž mu libreto napsal revoluční přítel z barikád Karel Sabina; premiéra se konala 30. května 1866,
• tady se těšil se svou dcerkou Žofií (*24. 5. 1853) z prvního manželství, Zdeňkou
(* 25. 10. 1861) a Boženou (*19. 2. 1863), které mu porodila již Bettina,
• na Lamberku pobýval ještě mnohokrát, přestože bydlel s rodinou v Praze a od roku 1876 v Jabkenicích, ale sem jezdívali i na několik dnů zejména v létě,
• naposledy přijel na Lamberk 10. srpna 1881 a je známá příhoda, k níž došlo při jeho návratu do Prahy – 12. srpna ho málem na nádraží v Neratovicích přejela lokomotiva, byl již silně ohluchlý a neslyšel její varovné houkání.

Po smrti Bedřicha Smetany (narozen 2. 3. 1824, skonal 12. 5. 1884) uctívalo Obříství již mnohokrát jeho památku a připomínalo jeho pobyty Několik let působil v obci divadelní spolek Smetana. Již krátce po vzniku naší republiky zdejší představitelé obce uvažovali o postavení pomníku před domem na Lamberku. K této významné události došlo 25. května 1924 a autory pomníku jsou architekt Pavel Janák a sochař Bohumil Kafka. V roce 1956 bylo provizorně otevřeno Muzeum Bedřicha Smetany v tehdejším domě Osvětové besedy na návsi v Obříství, a to ve spolupráci s Okresním muzeem v Mělníku a Muzeem Bedřicha Smetany v Praze.

V dalších letech byla generálně opravena usedlost na Lamberku a v září 1984 zde byl slavnostně otevřen Památník Bedřicha Smetany. Od té doby až do osudného srpna 2002 jím prošly stovky návštěvníků a desítky delegací z mnoha míst ve světě. Byly v něm fotografie ze života skladatelova, portréty jeho rodičů, svatební fotografie, kresby Bettiny, kterých zde na Lamberku vzniklo hned několik, a také zde visela její divadelní opona Příchod praotce Čecha na Říp. Ta je dnes v Jakbenicích, pro jejíž ochotníky ji Bettina malovala.

Památník Bedřicha Smetany na Lamberku v Obříství, foto © RNDr. Aleš StřechaSoučástí dnešní expozice, vytvořené za spoluúčasti a s podporou Středočeského krajského úřadu, Regionálního muzea Mělník a Muzea Bedřicha Smetany v Praze, je také podkrovní místnost jako místní muzeum obce s mnoha vzácnými dobovými dokumenty a předměty.

O pobytech Bedřicha Smetany v Obříství na Lamberku jsem napsal desítky článků, souhrnně pak je jim věnována celá kapitola mé knihy Osobnosti a osudy obce, která vyšla v roce 2000 u příležitosti výročí obce (první zmínky pocházejí z roku 1290). Lamberk by měl znovu přilákat další návštěvníky, kteří zároveň poznají půvabnou obec, v jejímž čele stojí starostka Jitka Zimová. Do historie této vesnice poblíž soutoku Vltavy a Labe se zapsala jako obětavá činovnice obecního zastupitelstva právě v době srpnových povodní v roce 2002. V obci padlo za oběť této povodni 41 domů. Jejich obyvatelé nalezli brzy ubytování v nových domech a v novém objektu Domova důchodců.

Obec má od roku 1999 novou moderní školu, která byla fakultní školou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, nachází se zde rozsáhlý školkařský závod okrasných dřevin a stromů, odvážených odtud do mnoha míst v naší zemi i do zahraničí. Je proslulá i pobytem básníka Svatopluka Čecha, který zde žil v letech 1895 – 1903, řídil odtud Květy české, jezdili sem za ním naši spisovatelé, básníci, mezi nimi Mikoláš Aleš, Alois Jirásek, Karel Václav Rais, Ignát Hermann, Václav V. Štech a mnoho dalších slavných lidí té doby. Také tento někdejší spoluobčan má zde svou chaloupku a v ní je jeho pamětní síň, rovněž po povodních znovu restaurovaná. Empírový zámek nechal v letech 1821 – 1826 postavit baron generál František Koller, Napoleonův pobočník, který si sem přivedl obrozeneckého básníka Matěje Milotu Zdirada Poláka a ten zde napsal velkou poému Vznešenost přírody, jíž se obdivovali F. L. Čelakovský i K. H. Mácha.

Je ještě dosti míst a vesnic v naší zemi, které nejsou tolik známy, a přece si zaslouží, aby se o nich psalo, aby sem jezdili turisté a poznávali, že i na českém venkově se od listopadu 1989 mnoho změnilo. Polabská vesnice Obříství s tisícovkou obyvatel může být dobrým dokladem.

Foto převzato ze stránek obce Obříství  http://www.obristvi.cz/fotogalerie.htm 

foto © RNDr. Aleš Střecha

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 18. 06. 2007.