| Červenec 1968
1. 7. sekretariát ÚV KSČ vydal zprávu, že KSČ má 1 687 565 členů; v uplynulých šesti měsících přijalo členství 18 282 osob a ve stejné době zrušením členství nebo vyloučením opustilo KSČ 6956 členů. Zároveň zaujal kritické stanovisko k vystoupení Jiřího Hanzelky na besedě v Ostravě 26. 6.
2. 7. ve vojenském prostoru Milovice hodnotili vedoucí velitelé armád Varšavské smlouvy velitelsko-štábní cvičení Šumava (konalo se od 19. do 30. 6.) za přítomnosti L. Svobody, A. Dubčeka, J. Smrkovského a O. Černíka. - Časopis Lidová armáda publikuje memorandum věšdeckých pracovníků Vojenské politické akademie o čs. státních zájmech v oblasti vojenství. Memorandum podepsalo 25 pracovníků v čele s rektorem plk. Vojtěchem Menclem.
3. 7. na schůzi předsednictva ÚV KSČ schválili vydávání nových časopisů: Politika (šéfredaktor Alois Svoboda), Teorie (šéfredaktor Lubomír Sochor), změnili název Ústavu dějin KSČ na Ústav dějin socialismu a byly zrušeny jeho vazby na ideologické oddělení ÚV KSČ, dále byl ústavní archiv povýšen na ústřední archiv KSČ. – Rudé právo uveřejnilo rozhovor s generálním tajemníkem Hospodářské rady Valtrem Komárkem. Dále článek o federalizaci „Vztahy mezi našimi národy na pevných principech“ od Zd. Jičínského a J. Grospiče.
4. 7. stranická a vládní delegace Maďarské lidové republiky jednala v Moskvě od 27. 6. s L. Brežněvem a A. Kosyginem o situaci v ČSSR; byl dán podnět ke schůzce „pěti delegací“ bez účasti ČSSR. – Čs. vláda jednala o návrhu zásad zákona o právu sdružovacím a shromažďovacím. – Politické byro ÚV KSSS posílá předsednictvu ÚV KSČ dopis, v němž vyzývá ke sjednocení „zdravých sil“ proti „dubčekovskému“ vedení. – Literární listy otiskují prohlášení k obnově činnosti sociálně demokratické strany. – Na ministerstvu zahraničních věcí protestovala organizace KSČ proti pokusům prosadit do diplomatických služeb bývalé funkcionáře, mj. Václava Davida (1910–96), někdejšího předsedu Federálního shromáždění a ústředního výboru Svazu čs.- sovětského přátelství, který byl symbolem nehybnosti a stalinismu ve své době.
5. 7. na ÚV KSČ došly postupně dopisy ústředních stranických orgánů,socialistických zemí, vyslovující obavy o osud Československa. - Vyšší vojenský prokurátor v Příbrami obžaloval sedm bývalých příslušníků StB z týrání a vraždy dvou vězňů v roce 1948. – V krajích se konají mimořádné konference s volbou delegátů na mimořádný sjezd KSČ. Městská organizace v Praze přijala „rezoluci o trvalém zasedání mimořádné městské konference“ až do zahájení mimořádného XIV. sjezdu. – V Bratislavě vystoupil G. Husák s kritikou údajného sabotování příprav federalizace státu. – Rudé právo otiskuje polemický článek J. Smrkovského „Jeden tisíc slov“. 6. 7. poslal L. Brežněv dopis A. Dubčekovi s pozváním ke schůzce šesti komunistických stran ve Varšavě. - Nové státoprávní uspořádání posoudili zástupci Společnosti pro Moravu a Slezsko, vyslovili se přitom pro trojdílnou federaci.
7. 7. o nadcházejícím mimořádném sjezdu KSČ informovali novináře A. Dubček, O. Švestka a Z. Mlynář. – Moskevská Pravda v odpověď na dopis čs. milicionářů sovětskému lidu vyjadřuje „podporu dělnické třídě ČSSR v jejím boji „s protisocialistickými elementy“.
8. 7. Hospodářská rada čs. vlády jednala o nejúčelnějším využití případných nabízených zahraničních úvěrů. – Prezident republiky L. Svoboda přijal delegaci Společnosti pro lidská práva.
9. 7. v Nitře se konala celostátní konference družstevních a jednotlivě hospodařících rolníků. – V Bratislavě byla celoarmádní konference KSČ za účasti O. Černíka. - Okresní orgány v Karlových Varech obdržely německy psaný dopis, adresovaný náčelníkovi Lidových milicí, v němž anonym upozorňuje, že mezi Sokolovem a Chebem se nacházejí v kanálu (silniční propusti) zbraně. Výjezdová skupina Veřejné bezpečnosti v Sokolově však nic nenašla, ale zpráva vzbudila velký ohlas. – Předsedou přípravného výboru čs.-britské společnosti byl zvolen Josef Grohman.
10. 7. Národní shromáždění zvolilo 150člennou Českou národní radu a jejího předsedu Č. Císaře. - Rudé právo otisklo první část statě „Před rozhodnutím o nový čs. model socialismu“, kterou zpracoval mezioborový tým pro výzkum společenských a lidských souvislostí vědeckotechnické revoluce. Další dvě části byly otištěny v následujících dnech. - Sovětská Literaturnaja gazeta odsuzuje čs. manifest „Dva tisíce slov“.
11. 7. A. Dubček informoval sovětského velvyslance v ČSSR o schůzce se šéfredaktory ústředních sdělovacích prostředků, na níž byl vysloven požadavek nepublikovat rezoluce, které požadují odchod sovětských vojsk po ukončení jejich cvičení na území ČSSR. – Představitelé Čs.. akademie věd v dopisu sovětské Akademii poukazují na neoprávněné výpady sovětského tisku proti ČSSR a její inteligenci. – Vláda jmenovala Z. Černíka stálým představitelem ČSSR u OSN v New Yorku. – Čs. velvyslanec ve Francii sděluje A. Dubčekovi „krajní znepokojení vedení Francouzské komunistické strany, které se obává, že dojde k vojenskému zásahu proti ČSSR“. – Americký senátor Clairborne Pell na tiskové konferenci v Praze a na závěr své návštěvy doporučil jmenovat čs. prostředníka k jednání s orgány GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu) a s vládou USA o americkém požadavku na kompenzaci majetku znárodněného v Československu. – Moskevská Pravda přináší článek „Útok proti socialistickým základům Československa“ od I. Alexandrova. - Podle vyjádření vrchního velení ozbrojených sil Varšavské smlouvy „budou se jednotky přesunovat mimo území ČSSR od 13. 7. - Deník Práce přináší stať O. Šika „Záruky straně a celé zemi“.
12. 7. předsednictvo ÚV KSČ schválilo dopisy s odpovědí vedením stran socialistických zemí, v nichž byli čs. představitelé zváni na společnou schůzku; k vyjasnění názorů však navrhuje pouze dvoustranná jednání. - Zároveň informovalo L. Longa, generálního tajemníka Italské komunistické strany, o těchto dopisech. – V Praze se konala tisková konference o činnosti nového útvaru svodné informace, plánu a řízení ÚV KSČ. – Svaz komunistů Jugoslávie navrhuje žádoucí setkání A. Dubčeka a J. B. Titem. - Rudé právo přináší rozhovor s ministrem národní obrany M. Dzúrem, aby dementoval informace o přesunu dalších cizích jednotek na území ČSSR. – U obce Mýtina na Sokolovsku bylo nalezeno pět batohů s dvaceti samopaly značky Thompson, 1600 nábojů, třicet pistolí Walter s jedenácti rezervními zásobníky.
13. 7. podle sondy Ústavu pro výzkum veřejného mínění Čs. akademie věd roste důvěra občanů v KSČ a obrodný proces. – Na čs. – maďarských hranicích došlo k setkání A. Dubčeka a O. Černíka s J. Kádárem. Odmítnutí čs. strany jet do Varšavy na jednání vedoucích představitelů socialistických zemí považuje J. Kádár za velikou chybu. – Ministerstvo zahraničních věcí kategoricky odmítá možnost jednání mezi ČSSR a funkcionáři sudetoněmeckého landsmannschaftu. – Agentura Tanjug oznámila, že se prezident J. B. Tito podivuje nad zcela neuvěřitelným sovětským záměrem použít politiky síly proti Československu. – Sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko oznamuje do Moskvy, že jeho velvyslanectví v Praze obdrželo 38 dopisů a telegramů s požadavkem na okamžitý odchod sovětských vojsk z území ČSSR a naopak devět dopisů čs. občanů, žádajících jejich setrvání v obavách před osudem socialismu v zemi. – Rudé právo otisklo teprve v tento den text dopisu sovětskému lidu, který přijal 19. 6. celostátní aktiv Lidových milicí v Praze-Ruzyni, zatímco moskevská Pravda znění dopisu uveřejnila již 21. 6. – Východoněmecký deník Neues Deutschland napadá demokratizační proces v ČSSR a výzvu Dva tisíce slov označuje za kontrarevoluční.
14. – 15. 7. ve Varšavě se konala schůzka vedoucích představitelů Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Polska a SSSR. Mj. byl kritizován J. Kádár za umírněný postoj k ČSSR a T. Živkov navrhl ozbrojený zásah v ČSSR. Závěrečné komuniké konstatuje výměnu názorů na situaci v ČSSR a uvádí, že byl zaslán společný dopis ÚV KSČ. - Vedoucí státně administrativního oddělení ÚV KSČ gen. V. Prchlík svolal tiskovou konferenci o branné a bezpečnostní politice ve vztahu k Varšavské smlouvě. – Na ÚV KSČ bylo velvyslancům Rumunska a Jugoslávie předáno pozvání delegací těchto zemí ke dvoustranným jednáním v Praze. – Generální tajemník ÚV Rumunské komunistické strany N. Ceaušescu prohlásil, že „rumunský lid a RKS nesdílejí názory těch, kdo mají obavy z vývoje v ČSSR“. – ÚV Komunistické strany Velké Británie vyjádřil plnou podporu současnému čs. vedení. Stejně tak učinila delegace Komunistické strany Itálie při své návštěvě v Moskvě.
16. 7. projednalo předsednictvo ÚV KSČ společný dopis vedoucích pěti stran a vlád z jednání ve Varšavě a navrhlo odpověď, jejímž zpracováním byli pověřeni Č. Císař a Z. Mlynář. Byla schválena a otištěna v Rudém právu 18. 7. Navrhuje se v ní dvoustranné jednání čs. a sovětských představitelů 20.-21. 7. v Košicích. Dále předsednictvo projednalo otázky církevní politiky a rozhodlo vydávat týdeník Tribuna. – V Moskvě jednala delegace Francouzské KS s L. Brežněvem, M. A. Suslovem a B. N. Ponomarjovem. – Tajemník ÚV KS Rakouska a šéfredaktor vídeňského listu Volksstimme na závěšr své pražské návštěvy vyhlásili, že mezinárodní komunistické hnutí je povinno podpořit vedení KSČ. – J. B. Tito prohlásil na zasedání ÚV KSJ, že KSČ a vláda ČSSR ve snaze zabezpečit další vývoj socialismu ve své zemi, daly se do boje za hluboké demokratické přeměny. – N. Ceaušescu na slavnostním shromáždění lidu v rumunské Braile vyslovil plnou solidaritu s čs. lidem a KSČ. - Ředitel Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomiku Antonín Šnejdárek v rozhovoru s francouzskou televizí odmítl srovnávat vývoj v Československu se situací v Maďarsku v roce 1956. – Nejvyšší soud v Praze zrušil původní rozsudek nad bývalým ministrem vnitra Rudolfem Barákem z dubna 1962, kdy byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu „za kriminální čin“ k odnětí svobody na 15 let, a to na popud A. Novotného, s nímž vedl zákulisní ambiciózní spory. Do politického života se R. Barák už neprosadil, také vzhledem k tomu, že se podílel na formách komunistického teroru v 50. letech. – Rudé právo otisklo článek ministra národní obrany M. Dzúra pod názvem „ČSSR – pevný článek Varšavské smlouvy“ a také rozhovor o federalizaci s G. Husákem.
17. 7. Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV zveřejnil výsledky průzkumu o aktuálních postojích čs. populace. Politiku KSČ podporuje 78 % dotázaných, proti ní je 7 % a 15 % neví. Pro okamžitý odchod cizích vojsk po cvičení „Šumava“ na území ČSSR je 91 % dotázaných, zákon o zrušení cenzury považuje za správný 86 %, nejoblíbenějšími politiky jsou A. Dubček, Č. Císař, O. Šik, L. Svoboda a J. Smrkovský. – Sdružení zahraničních vojáků I. a II. odboje zaslalo veteránům války v Moskvě otevřený dopis, v němž se hlásí k polednové politice a zdůrazňují, že nehrozí nebezpečí kontrarevoluce. – Neues Deutschland v NDR vydává obrodný proces v ČSSR za dílo západoněmecké vlády.
18. 7. Zvláštní vydání Rudého práva uveřejňuje Dopis pěti komunistických a dělnických stran ÚV KSČ, jakož i Stanovisko předsednictva ÚV KSČ. – K politické situaci v zemi promluvil A. Dubček v Čs. televizi. – V Rudém právu začíná série článků Karla Bartoška „Revoluce proti byrokracii“, dále je zde odpověď O. Švestky na článek Pavla Machonina, polemika Milana Jariše s článkem Ivana Klímy v Literárních listech o tom, že počátek konce demokratického života v KSČ nastal již na V. sjezdu této strany v roce 1929, na němž došlo k prosazení bolševizačního směru podle Klementa Gottwalda. Z KSČ odešla většina zakládajících členů (zůstalo méně než 40 000 členů) a v následujících volbách ji opustila většina voličů. - Týdeník Kulturní tvorba přináší rozhovor s G. Husákem, který odmítá stavět demokratizace proti federalizaci. – Týdeník Mladý svět v článku Miroslavy Filípkové zpochybňuje chování Julia Fučíka (1903-43) v době jeho věznění na pražském gestapu za nacistické okupace.
19. 7. plenární zasedání ÚV KSČ jednomyslně schválilo stanovisku k dopisu pěti komunistických a dělnických stran. – A. Dubček a O. Černík přijali v Praze velvyslance SSSR S. V. Červoněnka. – Vláda vzala na vědomí prozatímní seznam utajovaných skutečností, jehož příprava souvisela s novelou tiskového zákona. – Maršál I. I. Jakubovskij poslal A. Dubčekovi dopis, jímž obviňuje gen. V. Prchlíka, že na tiskové konferenci 15. 7. neoprávněně kritizoval činnost politického a poradního sboru Varšavské smlouvy, že vyzradil přísně tajné údaje o složení a situaci spojeného vedení armád Varšavské smlouvy a jejich rozmístění. – Návštěvou u generálního tajemníka OSN U Thanta ukončil oficiálně svou činnost stálý delegát ČSSR Milan Klusák. – Na brífinku s mluvčím sekretariátu OSN vznesl dopisovatel ČTK Karel Král otázky, směřující k vyjádření o současné situaci v ČSSR. Krátce nato vydal generální tajemník OSN U Thant prohlášení, v němž se distancoval od smyslu položených otázek. – V Čs. televizi pronesl projev O. Černík k současné politické situaci v zemi. – Návrh Italské komunistické strany svolat urychleně konferenci komunistických stran zemí celé Evropy, považuje ÚV KSSS za nevhodný a nebezpečný. – Moskevská Pravda píše o nálezu tajného skladu zbraní na Sokolovsku v ČSSR, které prý „byly zřejmě dodány z NSR pro sudetské revanšisty a stoupence starých pořádků v Československu“.
20. 7. generální tajemník Francouzské KS Waldeck Rochet vedl od 19. 7. v Praze rozhovory s A. Dubčekem, O. Černíkem,. J. Lenártem, Č. Císařem, J. Hájkem a O. Kaderkou. – Sovětská vláda zaslala čs. vládě nótu vyjadřující znepokojení nad objevem úkrytu zbraní na Sokolovsku a požadující umístit na čs. západních hranicích spojenecké armádní jednotky. – V zemích Varšavské smlouvy – Bulharsku, Maďarsku, NDR, Polsku a SSSR vyhlásili vojenskou pohotovost. – Ministr zahraničí NSR W. Brandt se vyslovil proti manévrům bundeswehru, které se mají konat v blízkosti čs. hranic – mohly by mít velmi nežádoucí zahraničně politické důsledky. - Na neznámém místě v okolí Plzně se uskutečnila tajná porada několika bývalých náčelníků StB, kterou inicioval pplk. J. Ripl.
21. 7. Předsednictvo ÚV KSČ odmítlo návrh KSSS uspořádat dvoustrannou schůzku na území SSSR. - Francouzská KS odvolává svůj návrh na svolání konference evropských komunistických stran k situaci o Československu. – KS Rumunska „přeje z celého srdce úspěch KSČ“ v deklaraci, která má 2000 slov. – Ministr vnitra J. Pavel dementuje zprávy o odhalení další skrýše zbraní na Karlovarsku a vyjadřuje názor, že jde o provokaci. – V Kojetíně znovu instalovali sochu T. G. Masaryka, kterou komunisté odstranili v roce 1953. – Rudé právo přináší stať J. Smrkovského „Naše národní zájmy a internacionální odpovědnost“. – Sovětský list Krasnaja zvězda píše o tom, že v ČSSR ve více okresech bylo objeveno „několik tajných skrýší zbraní“. – List NDR Neues Deutschland ke zprávám o nálezu zbraní v ČSSR uvádí, že je dodali bonnští pašeráci ve službách sudetoněmeckého landsmanšaftu.
22. 7. předsednictvo ÚV KSČ bylo informováno předsedou vlády O. Černíkem o zabezpečení čs. - západních hranic v souvislosti s nótou vlády SSSR. Projednalo též návrh odpovědi na dopis politbyra ÚV KSSS o dvoustranných jednáních. – Sovětská agentura TASS oznámila, že politbyro ÚV KSSS vyslovilo souhlas s tím, aby se dvoustranná schůzka konala na čs. území. Ministr zahraničí USA D. Rusk předal sovětskému velvyslanci A. Dobryninovi oficiální protest proti sovětským tvrzením, že USA se aktivně podílejí na posledních událostech v Československu. – Moskevská Pravda uveřejnila článek „Ke stanovisku předsednictva ÚV KSČ“, v němž vytýká vedení KSČ, že dopis pěti stran“ se nesetkal s podporou a porozuměním a nepřispěl tak k upevnění přátelství. – Sovětský disident Anatolij Marčenko poslal redakcím Rudého práva, Práce, Literárních listů, dále L´Humanité, L´Unitá, Morning Star, Izvěstije a rozhlasové stanici BBC otevřený dopis, v němž odsuzuje pomlouvačnou kampaň, kterou vede sovětská vláda proti Československu a varuje před nebezpečím vojenského potlačení jeho reformních snah. – Generální ředitel cestovní kanceláře Čedok pozval ředitele oficiálních cestovních kanceláří spojeneckých zemí k návštěvě Československa, aby tak poznali skutečný život v naší zemi.
23. 7. politické byro ÚV Francouzské KS přijalo usnesení odsoudit veřejně SSSR, podnikne-li jakýkoli násilný krok proti Československu. - Velitel Pohraniční stráže gen. Peprný vydal prohlášení o plném zabezpečení čs. státních (zejména západních) hranic. – List Krasnaja zvězda otiskuje ostře kritický článek „Komu prokazuje službu čs. generál V. Prchlík“ v souvislosti s tiskovou konferencí 15. 7. – V oblastech západních hranic SSSR, Běloruska, Ukrajiny a Lotyšska začalo třítýdenní týlové vojenské cvičení - „největší cvičení týlových jednotek v dějinách sovětských ozbrojených sil“. Do armády bylo povolány tisíce záložních vojáků a navzdory žním bylo pro armádu rekvírováno velké množství nákladních automobilů. – Čs. velvyslanectví v Berlíně informovali tři čs. občané, žijící trvale na území NDR, že jim byla nabídnuta spolupráce s Radio DDR International, které má zahájit vysílání v českém a slovenském jazyce. Tuto nabídku čs. občané odmítli. - Předsednictvo Svazu čs. filmových a televizních umělců odeslalo dopis obdobným svazům v socialistických zemích s pozváním k návštěvě ČSSR. Podobný dopis zaslalo také vedení Svazu čs. spisovatelů a Svazu čs. skladatelů. - Časopis Student začal publikovat rozhovory se členy české sekce Rádia Svobodná Evropa v Mnichově.
24. 7. v pražském Slovanském domě byl veřejný mítink Klubu angažovaných nestraníků (KAN), kde bylo sděleno, že bylo přijato téměř 50 000 přihlášek do jeho řad, že je financován z dobrovolných příspěvků a též z výtěžků koncertů Karla Gotta. – Sovětský akademik Konstantinov polemizuje v listu Pravda s Č. Císařem. – Ministerstvo zahraničních věcí vydalo prohlášení, jímž označuje za „politováníhodné a naší zahraniční politice neodpovídající otázky“, které dopisovatel ČTK Karel Král položil mluvčímu sekretariátu OSN. Vyvolaly dojem, že jde o pokus angažovat OSN v otázkách vztahů ČSSR k jeho socialistickým sousedům. – Týdeník Reportér uveřejnil článek „Obrodný proces v New Yorku“ s ostrou kritikou poměrů v čs. misi při OSN. - Ústředí čs. novinářů vydalo stanovisko k „extrémistickým postojům některých redakcí, zejména Studenta“. – Týdeník Obrana lidu a časopis Student sdělily, že nebudou nadále publikovat rozhovory s pracovníky Rádia Svobodná Evropa.
25. 7. předsednictvo ÚV KSČ rozhodlo zrušit státně administrativní oddělení ÚV KSČ, do jehož činnosti spadaly záležitosti čs. armády, bezpečnosti, soudnictví a prokuratury. Obor justice a část odboru bezpečnosti byly zařazeny do oddělení státních volených orgánů. Z odboru Lidových milic byl vytvořen samostatný útvar – štáb Lidových milicí. Veřejnosti bylo oznámeno , že dosavadní vedoucí oddělení ÚV KSČ gen. V. Prchlík se vrátil do armády. – Z kanceláře předsedy vlády O. Černíka vzešlo dementi, že „generál V. Prchlík není oprávněn hodnotit úroveň práce Politického poradního výboru a nebyl nikým pověřen vydávat takové informace novinářům“. Dementi vydala ČTK na základě textu dodaného mluvčím čs. vlády F. Kouřilem. - Vojenská rada ministerstva národní obrany projednala dopis sovětského maršála I. I. Jakubovského s kritikou vystoupení gen. V. Prchlíka, a ztotožnila se s touto kritikou. - Literární listy uveřejnily „Poselství občanů předsednictvu ÚV KSČ“, jehož autor Pavel Kohout vyslovuje důvěru představitelům země, kteří budou při jednání s představiteli KSSS zastupovat naše národy. Tím byla také zahájena neorganizovaná podpisová akce, kterou zakrátko podepsalo milión občanů a která vyzněla ve spontánní výzvu k vytvoření zvláštního fondu republiky. – Novým ředitelem Čs. rozhlasu byl jmenován Zdeněk Hejzlar.
26. 7. sovětská vojska protivzdušné obrany uskutečnila cvičení, během něhož došlo k přesunu sovětských leteckých sil do Německé demokratické republiky. - Vojenská rada ministerstva národní obrany převedla vojenskou kontrarozvědku z ministerstva vnitra a projednala otázky vnitřní a vnější bezpečnosti státu.- Předseda vlády O. Černík obdržel dopis předsedy rady ministrů NDR, v němž se upozorňuje na plánovaný sraz sudetoněmeckého landsmanšaftu bezprostředně u hranic s ČSSR. Současně je v dopisu zpochybněna bezpečnost těchto čs. hranic. - A. Dubček pronesl projev v Čs. rozhlase a Čs. televizi, v němž ujistil občany, že nezklame jejich důvěru při nadcházejícím jednání se sovětskými představiteli. – Rudé právo přineslo článek O. Šika „Dojmy těchto dnů“ a článek „Myslíme na vás“, vyslovující všeobecnou podporu Dubčekovu vedení před schůzkou v Čierné nad Tisou (nebo též Čierna pri Čope) na čs. – sovětské hranici.
27. 7. velvyslancům socialistických zemí v Praze byl předám dopis předsedy vlády O. Černíka s objasněním některých tvrzení o odkrytí čs. Státních hranic, zejména s NSR a Rakouskem. – Generální tajemník Španělské komunistické strany Santiago Carrillo prohlásil, že SSSR odsoudí, dojde-li k jakémukoli kroku proti Československu.
28. 7. L. Svoboda, A. Dubček, O. Černík a J. Smrkovský poděkovali prostřednictvím ČTK všem občanům za podporu stanoviska předsednictva ÚV KSČ v nastávajících jednáních s představiteli KSSS. Ještě týž den odletěli do Košic, odkud pokračovali vlakem do Čierné nad Tisou. - V Televizních novinách vystoupil předseda Národního shromáždění J. Smrkovský v podobném duchu. – V Sofii byl zahájen IX. Světový festival mládeže a studentstva(trval až do 6. 8.), na němž byly zaznamenány snahy o bojkot vystoupení oficiální čs. delegace.
29. 7. v Čierné nad Tisou byly zahájeny rozhovory mezi představiteli předsednictva ÚV KSČ a politbyra ÚV KSS. - Čs. velvyslanectví v Moskvě předalo pět sovětských komunistů (generál P. Grigorenko, A. Kosťorin, V. Pavlinčuk, S. Pisarev a I. Jachimovič) dopis, v němž vyslovili souhlas s novou linií KSČ a odsoudili sovětský nátlak na Československo. – Za svůj otevřený dopis čs. a zahraničnímu tisku (viz 22. 7.) byl zatčen disident A. Marčenko, avšak formálně byl obviněn „za porušení předpisů souvisejících s občanským průkazem“. – Sovětská cestovní kancelář Sputnik zrušila zájezdy pěti skupin občanů do ČSSR. – Ministerstvo vnitra vydalo prozatímní seznam utajovaných skutečností ČSSR a rozeslalo jej šéfredaktorům a vydavatelům hromadných sdělovacích prostředků. – ČTK uveřejnila stanovisko Vojenské rady ministerstva národní obrany k případu gen. V. Prchlíka, kde mj. uvádí „ke sdělením na tiskové konferenci 15. 7. ho nikdo nezmocnil a nevyjadřují oficiální stanovisko“. - Pokračuje příliv dopisů, prohlášení a rezolucí, zasílaných nejen na předsednictvo ÚV KSČ, ale všem redakcím hromadných sdělovacích prostředků, stejně tak stoupá počet těch, kteří zvou k návštěvám do ČSSR sovětské občany a četné partnerské organizace.
30. 7. všechny oficiální deníky Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky Polska a SSSR se vyslovují kriticky a ostře velkými články k situaci v ČCSR, bulharské Rabotničeko delo píše, že v Praze byla s prudkou silou rozvinuta protisovětská a protisocialistická psychóza, vláda NDR požaduje, aby byl v zemi rozšiřován Volkszeitung, německy psaný týdeník, vycházející v Praze, moskevská Pravda píše o tom, že se „nelze smířit ani s pokusy hledat nějaké nové varianty marxismu, aby se tak zdůvodnily všelijaké úchylky od jeho principů“, zejména pak přináší pod názvem „Chráníme naše přátelství jako zřítelnici našeho oka“ text dopisu 99 zaměstnanců pražského podniku Praga, který byl iniciován V. Dvořákem, velitelem závodní jednotky Lidových milicí a jejíž příslušníci předali tento dopis sovětskému velvyslanectví v Praze. – Čs. velvyslanectví ve Varšavě informuje o velkém soustředění sovětských tanků v Polsku, přesouvajících se k polsko- čs. hranicím. – Západoněmecká zpravodajská služba předložila vládě NSR zprávu o koncentraci dvaceti divizí u hranic NDR-ČSSR a zdůraznila v ní, že jde o eminentní nebezpečí vojenské akce proti Československu. – Předseda Komunistické strany Rakouska jednal v Jugoslávii s J. B. Titem a podle listu Volksstimme prohlásil, že „nové vedení KSČ si zasluhuje důvěru a plnou podporu“. – Vedení KS Švédska poslalo dopis ÚIV KSČ, v němž vyjadřuje plnou podporu v boji za obrodu společnosti v Československu. – Americký velvyslanec se vrátil do USA se zprávami o tom, že SSSR je připraven vojensky zasáhnout v Československu. - Americký list Evening Star uvádí, že podle moskevského zpravodaje UPI trvají rozhovory v Čierné nad Tisou déle, než se původně čekalo a cituje doslova “čím více obě strany hovoří, tím větší je v Moskvě pocit, že se nalezne mírové urovnání...“ – V pražské budově ÚV KSČ došlo k velkému shromáždění, které tajemníci ÚV KSČ Č. Černík a V. Slavík informovali o probíhajícím jednání v Čierné nad Tisou. – Prostřednictvím ČTK bylo oznámeno, že o jednání v Čierné nad Tisou byly podány informace „jen v rozsahu běžného zpravodajství sdělovacích prostředků“. – Prezidium Nejvyššího soudu ČSSR zrušilo jako nezákonné soudní rozsudky z konce 40. a počátku 50. let nad padesáti obviněnými v různých politicky inscenovaných procesech, mj. M. Horákovou, Z. Kalandrou, F. Zemínovou, B. Modrým, V. Roziňákem, S. Konopáskem a dalšími. - Rudé právo otisklo článek pracovníka nového Ústavu dějin socialismu (bývalý Ústav dějin KSČ) Zdeňka Bradáče pod názvem Rozcestí internacionalismu – trváme na leninských principech rovnoprávnosti.
31. 7. z jednání České národní rady byl zaslán pozdravný dopis delegacím KSČ a KSSS do Čierné nad Tisou. – Předseda ČNR Č. Císař ve svém projevu hovořil o základních koncepcích české politiky. Na téže schůzi byli zvolení za místopředsedy J. Špaček, V. Jedlička, F. Válek a J. Lochner, dále byly ustaveny: státoprávní komise (Předseda Z. Jičínský), ekonomická (L. Veltruský), kulturní (J. Kříž), správní (J. Kempný) a organizační (Z. Hejzlar). – Čs. velvyslanectví v NDR obdrželo informaci o přítomnosti siklných trankových a raketových jednotek u německo-čs. hranic, a o povolání tří ročníků vojáků v záloze na vojenské cvičení. - Všechny deníky v NDR přetiskují z moskevské Pravdy dopis 99 Pragováků. Armádní list Volksarmee k tomu navíc dodává, že“kontrarevoluci v ČSSR se musí ukázat, zač je toho loket a k tomu je ochotno několik tisíc marxisticko-leninských soudruhů“. – Hudební agentura v NDR zrušila smlouvu na plánované vystoupení čs. orchestru Karla Krautgartnera, protože jeho vedouc í podepsal „pamflet 2000 slov“. - Rumunský list Scienteia (orgán ÚV Rumunské komunistické strany) napsal, že Rumunsko a jeho pracující pohlížejí na novátorské změny v ČSSR se sympatiemi jako přínos celé věci socialismu ve světě. – Ve Velké Británii filozof Bertrand Russell vyzval levicově zaměřené kruhy na celém světě, aby organizovali podpisovou petici, která bude odeslána předsedovi rady ministrů,aby veřejně prohlásil, že „Sovětský svaz nemá v úmyslu použít proti Československu vojenskou sílu“. - V Opavě oznámila své ustavení Matice slezská.
Pokračování... |
