Podepsáno srdcem

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti


„Každý problém má své řešení
– stačí mít dostatek dobré vůle“.

Žofín, 7.prosince 2006. Do nasvíceného sálu vstupují členové Českého národního symfonického orchestru, jako poslední americký dirigent Paul Freeman. Žofínem zaznívají první tóny předehry Mozartovy opery Figarova svatba. Předvánoční čas naplňuje hudba, milá slova, umělecká díla a hlavně srdce.
Tento důležitý orgán - pumpa života - je symbolem lásky, připojuje ho k podpisu Václav Havel, Tereza Maxová i moje dcera Šárka. Vyjadřuje vztah k lidem a sděluje, o jaký vztah se jedná. Srdce také objevuje v názvu charitativní akce, kterou organizuje Centrum dobré vůle.
Od srdce zpívala Zdena Kloubová, srdce na dlani svým typickým způsobem nabídla Hana Hegerová (stále přitažlivá a okouzlující dáma), k srdci promlouval moderátor večera Jan Vala. Lidé byli srdeční, hovořili o svých srdečních záležitostech. Srdce hrálo prim.  
Unikátnost akce spočívá v tom, že kromě společenské části se mohou účastníci na místě rozhodnout, zda podpoří Centrum nějakou finanční částkou. V aukci jsou draženy umělecké předměty, které zaslali věhlasní umělci z nejen České republiky, ale i ze zahraničí.
Když přede dvěma lety požádal pan Mertlík zastupitelský úřad ve Stockholmu o spolupráci, byl jsem pověřen, abych se ujal úkolu a sehnal dvě umělecká díla do aukce. Přiznám se, mě to tehdy nepřipadalo příliš vhodné, osobně jsem byl vždy proti tomu, aby peníze či dary procházely před další ruce. Domnívám se, že i malá částka pomůže, pokud ji dáte do dlaně toho, kdo jí potřebuje.
V roce 2005 se podařilo sehnat dva dárce. Hendikepovaného umělce, malujícího ústy Christera Elfströma a dr. Františka Makeše, českého vědce, restaurátora a umělce. Pan dr. Makeš byl tehdy osobně přítomen a z částky, která vydražením jeho dvou „fraktálů“ byla získána, měl upřímnou radost.
I v roce 2006 se velvyslanectví ve Stockholmu podílelo na celkovém úspěchu aukce. Podařilo se získat skleněnou plastiku od jednoho z nejlepších švédských sklářů Matse Jonassona a vzácný kus hrozivě vypadající skleněné ryby od Milana Vobruby, v současnosti žijícího ve Švédském Gussumu. Pan Vobruba je podle mého soudu člověk, s nímž povídaní nikdy nebere konce.
Duší celého podniku je pan Vladimír Mertlík, svěží, rozevlátý šedesátník. Neumí být v klidu, ale to ani nelze. Na takovou akci, jako je Podepsáno srdcem, je třeba jít s fortelem. Loňská akce přinesla rekordní částku a pomůže lidem, kteří to potřebují. Na celé akci je krásné, že hendikepovaným pomáhají hendikepovaní.
 

Foto z archívu Jana Marušky

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 26. 02. 2007.